Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Odborné recenzované články

Stavba / od 30.11.2020 do 15.3.2021


zpět na aktuální články

15.3.2021
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Evropská norma ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov platí v České republice od srpna roku 2019. Půldruhého roku je snad dostatečná doba k prvnímu hodnocení jejího působení v projektové praxi. Autor článku se touto praxí intenzivně zabývá a v tomto příspěvku si dovoluje sdělit některé své poznatky o posuzování proslunění budov podle této nové evropské normy. Na okraji tohoto problému je též diskutován vztah mezi přesností a jednotností v normativních požadavcích.

8.3.2021
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek analyzuje stabilitu dvojkloubových kruhových oblouků pro různá rovnoměrná zatížení (svislá na půdorys oblouku, svislá na délku oblouku a radiální na osu oblouku). Ke stanovení kritického zatížení se používá lineární bifurkační analýza a následně jsou určeny součinitele vzpěrné délky oblouků. S výjimkou radiálního zatížení je nutné vzhledem k proměnné normálové síle v obloucích uvažovat vztažný Eulerův základní prut se stejným průběhem proměnné osové síly. Analýza byla provedena pro různé okrajové podmínky oblouků v podporách. Studie zahrnovala oblouky s uzavřenými i otevřenými průřezy a prokázala významný vliv tvaru průřezu na vzpěrné délky pro vybočení z roviny oblouků. Výsledkem jsou tabulky pro korektní součinitele vzpěrných délek.

1.3.2021
Ing. Jiří Šmejkal, CSc., ŠPS - statická kancelář, Plzeň

Aktuálním tématem jsou nově připravované normy, stávající a nové metodiky, změny návrhových postupů. Článek pojednává o nové metodice návrhu a posouzení mezního stavu protlačení deskových konstrukcí v připravované normě prEN 1992-1-1 [2]. Stávající metodika nevystihuje dostatečně přesně a s dostatečnou spolehlivostí chování deskových konstrukcí v okolí uložení na sloupech a na rozích a koncích stěn.

1.3.2021
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021. Souběh platnosti obou verzí norem byl velmi krátký a neměl žádný dopad do praxe.

22.2.2021
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., VUT v Brně, asociace ARSM

Cirkulární ekonomika ve stavebnictví je v současnosti zejména v souvislosti s omezenými zdroji primárních nerostných surovin (stavební kámen a štěrkopísky) zcela nezbytná. To platí zejména pro použití inertních minerálních materiálů vzniklých při demolici budov. Je prokázáno, že v období 2011 až 2018 se podíl recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na celkové výrobě inertních minerálních materiálů více než ztrojnásobil. Jednou z překážek vyšší produkce recyklovaného kameniva je zejména častá absence selektivních demolic budov, což o velmi znesnadňuje až takřka znemožňuje produkci kvalitního recyklovaného kameniva.

15.2.2021
Ing. Mária Bolešová, doc. Ing. Katarina Gajdošová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave

V praxi sa často stretávame s rekonštrukciami budov, v ktorých šmyková odolnosť lokálne podopretých stropných dosiek nie je dostatočná. Dôvodom zosilnenia za účelom nárastu šmykovej odolnosti stropnej dosky v pretlačení môže byť zmena využitia stavby, realizačná alebo návrhová chyba, sprísnenie v posudzovaní šmykovej odolnosti podľa súčasných noriem alebo nedostatočná odolnosť vzhľadom na zvýšené zaťaženie. Návrh zosilnenia exitujúcej stavby by mal byť čo najúčinnejší, najhospodárnejší a zároveň by mal reflektovať požiadavky spojené s existujúcou stavbou. Parametrická štúdia prezentovaná v tomto článku je zameraná na používané spôsoby zosilnenia a ich overenie podľa dostupných výpočtových postupov.

8.2.2021
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek popisuje novou ČSN 731004 Navrhování základových konstrukcí, Stanovení požadavků pro výpočetní metody, která vyšla v červenci 2020. Předmětem této normy jsou jednoduché výpočetní metody pro návrh základových konstrukcí založené vesměs na konvenčních analytických metodách ověřených dlouhodobým užíváním nejen v České republice. Norma se týká plošných základů, pilot vrtaných a ražených, mikropilot a sloupů tryskové injektáže pro osové zatížení. Určena je především pro konstrukce spadající do 2. geotechnické kategorie.

1.2.2021
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Petr Svora, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Ochrana a zesilování dřevěných konstrukcí je v současnosti stále více aktuální. Dřevo, které je na ně použito, je konstrukční materiál, jehož mechanické vlastnosti formuje příroda, a protože je též organickým materiálem, podléhá různým procesům degradace. Jedním z možných způsobů zajištění ochrany dřeva proti degradaci je nanesení planárních částic oxidu titaničitého TiO2 na jeho povrch, jak je popsáno v dalším textu. V případě potřeby zvýšení únosnosti dřevěných prvků je potom jednou z možností jejich zesílení aplikací vrstvy vysoké pevnosti obsahující uhlíková vlákna. Tomuto postupu je věnována druhá část článku s podrobným popisem, jak toto zesílení provádět a navrhovat.

25.1.2021
Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Diana Mariaková, Ing. Jakub Řepka, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Využití betonového odpadu jako kameniva nebo příměsi do betonu se stává jedním z nejefektivnějších přístupů k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení betonové směsi s RBK, která bude mít srovnatelné vlastnosti s běžně využívanou směsí pro výrobu panelů pro dopravní stavby.

18.1.2021
Ing. Diana Mariaková, Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Z hlediska vlastností recyklovaného kameniva byla zkoumána frakce 8–16 mm, která se v praxi již běžně používá za dodržení normových požadavků, a dále o frakce 4–8 mm, jejíž použití je z hlediska normových předpisů problematické. Článek je zaměřen zejména na vlastnosti recyklovaného betonového kameniva, které ve velké míře ovlivňují návrh betonové směsi.

6.1.2021
Ing. Petr Ptáček, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Článek se zabývá možnostmi povrchové úpravy dřeva a ochranou dřeva v exteriéru s použitím nátěrových hmot a impregnačních látek na ochranu dřeva. Jsou v něm uvedeny požadavky na nátěrové hmoty a impregnační látky podle jejich použití a třídy použití. V článku jsou prezentovány i v současnosti zkoumané možnosti ochrany dřeva pomocí nano částic TiO2.

5.1.2021
prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Prostredie hromadnej garáže je mimoriadne agresívne najmä z hľadiska korózie oceľovej výstuže v železobetónových stropoch pojazdných plôch. Zvýšená vlhkosť a koncentrácia CO2, prítomnosť chloridov a trhlín skracujú pasívne a aktívne štádium korózie betonárskej výstuže pojazdných plôch. Včasná aplikácia náterového systému predstavuje účinnú a ekonomickú ochranu na predĺženie ich životnosti. Predmetom príspevku je vyhodnotenie agresívnosti prostredia podzemnej garáže a možností sekundárnej ochrany pojazdných plôch na zvýšenie ich trvanlivosti.

28.12.2020
Ing. Diana Mariaková, Ing. Tereza Pavlů, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Jakub Řepka, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Zvyšující se množství stavebního a demoličního odpadu si získává pozornost výzkumných organizací, které se zabývají možnostmi využití těchto odpadů. Článek pojednává o možnosti využití cihelného kameniva ze stavebního a demoličního odpadu jako kameniva do betonu. Důraz je tedy kladen na základní vlastnosti samotného kameniva a na základě těchto výsledků je optimalizována vhodná receptura betonu s různou náhradou přírodního kameniva recyklovaným cihelným kamenivem. Zkoušky jsou v tomto příspěvku shrnuty do dvou kategorií – geometrické a fyzikální zkoušky.

28.12.2020
prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mechaniky

Příspěvek se zabývá poškozením staveb a stavebních materiálů v důsledku nezvládnutí režimu srážkových vod. Dopady jsou členěny podle místa poškození. Nejprve je prezentováno poškození střech a krovů, které následují příklady poškození obvodových stěn. Největší pozornost, včetně numerického 3D modelování, je věnována poškození základových konstrukcí a základů.

21.12.2020
Ing. Radim Smolka, Ph.D., Ing. Tomáš Petříček, Ph.D., Ing. et Petr Kacálek, Ing. Ph.D., FAST VUT v Brně

Příspěvek pojednává o možnosti využití druhotných polymerních surovin ve stavebnictví – primárně v rámci dílčích konstrukčních detailů. Vybraný detail je u vstupních dveří, tedy v místě podprahové – podkladní konstrukce. Zde jsou navrženy desky přesných tvarů pro bezpečné ukončení navazujících konstrukcí – hydroizolace různých typů, tepelná izolace a vlastní segment rámu dveří. Prvky jsou vystaveny nejen mechanickému namáhání, ale také fyzikálnímu a chemickému.

21.12.2020
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb, doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra architektury

Řada historických staveb zejména v západních Čechách se nachází v oblastech, kde se vyskytuje specifický druh zemětřesné aktivity, tzv. zemětřesné roje (centrum v okolí obce Nový Kostel), při kterých po dobu několika dní až měsíců probíhá série tisíců slabších otřesů. Někdy jsou tyto otřesy dostatečně silné (vyšší než 2 st. Richterovy stupnice) na to, aby byly pociťovány obyvateli, a v některých případech mohou dokonce způsobit i materiální škody na budovách. Znalost odezvy zejména klenbových konstrukcí historických objektů na dynamická zatížení je základem sanačních zásahů na památkově významných objektech vystavených těmto účinkům. Vzhledem k narůstající intenzitě kolové i kolejové dopravy dochází také ke zvýšení účinků tzv. technické seismicity na stavby nacházející se v blízkosti komunikací a tratí. Navržený systém dodatečného ztužení valených, křížových popř. sférických kleneb pomocí předepnutých segmentových ohybově tuhých pasů přispívá ke zvýšení jejich odolnosti vzhledem k přírodním a antropogenním dynamickým účinkům.

16.12.2020
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D., Ing. Jan Kubát, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Čejka, Ph.D., Ing. Jiří Karas, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb, doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra architektury

Na vybraných materiálech je sledován vliv injektáže na změnu porozity, distribuce pórů, nasákavosti v porovnání s neinjektovaným zdivem a zpevňovací účinek injektáže na historické zdivo cihelné, opukové, pískovcové, trachytové, vápencové a smíšené s pojivem vápenným pro různé druhy injektážních látek v porovnání s neinjektovaným zdivem. Pozornost je zejména věnována zdivu porušenému trhlinami a dutinami. Těžiště výzkumu je v ověření zejména zpevňovacího účinku vybraných injektážních prostředků na bázi hydraulického vápna (nanovápna), na bázi pryskyřic a křemičitanů.

14.12.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Druhá generace Eurokódů pro klimatická zatížení, jejichž revize je v technické subkomisi CEN/TC250/SC1 téměř dokončena, má být přehlednější, uživatelsky příznivější, poskytovat informace o zásadách stanovení klimatických zatížení a jejich účincích na konstrukce. V národních přílohách se provede výběr národních parametrů včetně aktualizace národních klimatických map.

7.12.2020
Ing. et Ing. Michaela Hlásková, VUT FAST Brno

Článek se zabývá vlivem barevnosti a odrazivosti vnitřních povrchů místností na vyhodnocení činitele denní osvětlenosti dle ČSN 73 0580 u místností s bočním osvětlením, kde je předpokládán trvalý pobyt osob. Článek je založen na komplexní případové studii, která je složena z výpočetních modelů místnosti v softwaru WDLS, cílem je vyhodnocení rozdílů vlivu různě barevných povrchů a ploch s vyšší odrazivostí na činitel denní osvětlenosti D.

30.11.2020
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Milan Ťažký, Ph.D., doc. Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Celá řada konstrukčních betonových prvků přehrad musí odolávat extrémnímu namáhání mrazem a abraze rychle proudící vody. V současné době probíhá nebo již proběhlo několik rekonstrukcí betonových přelivů či skluzů přehrad nebo jezů právě s požadavkem na zvýšenou odolnost proti abrazi. Z hlediska ČSN EN 206 jsou betony odolné proti abrazi stanoveny expoziční třídou XM, avšak kriteria hodnocení a metody testování jsou nedostatečné. Článek se zabývá bližším představením požadavků na vlastnosti a vývojem betonů s vysokou odolností proti abrazi a mrazu a jejích následným testováním.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama