Jednou z velkých výhod hliněného materiálu jsou například výborné akumulační vlastnosti a přirozená regulace vlhkosti v objektu. Nedostatkem hlíny jako stavebního materiálu je však nejen nízká odolnost proti tekoucí vodě či vzlínající zemní vlhkosti, ale také nízká odolnost nestabilizovaných hliněných konstrukcí proti otřesům. Článek se zabývá tradičními hliněnými stavbami a zkoumá jejich konstrukční zásady snižující rizika destrukce staveb.
Metodika stanovení energeticky neutrálních, respektive energeticky nulových domů se na národních úrovních liší. Zájem o realizaci takových domů neovlivňuje jen metodika, ale i tržní poměry v oblasti přesouvání nadbytku produkce energie z jednoho objektu do druhého. Jde o ekonomicky nevýhodné výkupní ceny při dodávce do sítě. Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO2 nebude využit.
Hlinené tehly vyrobené extrudáciou, teda kontinuálnym lisovaním, majú vo všeobecnosti vysoký podiel ílu. Využitie takýchto tehál v budovách je preto prínosné z hľadiska množstva zabudovaného ílu v stavebných konštrukciách. Pozitívne efekty týchto hlinených materiálov v obytnom priestore sú všeobecne známe, ich použitie ako podkladu pre hlinené omietky má však svoje úskalia, ktoré sú známe už menej. Práve problematika nanášania hlinených omietok na extrudované hlinené tehly je predmetom môjho dlhodobého záujmu.
Beton patří ke kompozitním materiálům s výrazně rozdílnými pevnostmi v tlaku a tahu. Pevnost v tahu je obvykle pouze kolem 1/10 pevnosti v tlaku. Zvýšení pevnosti betonu v tahu je možné přidáním drátků do betonu. Článek se věnuje zkoušení a následnému stanovení tahové pevnosti drátkobetonu s podílem drátků 25, 50, 75 kg/m3. Testovaly se čtyři ucelené série, každá zkušební série zahrnovala více než 23 vzorků. V rámci testování bylo provedeno několik variant ohybových zkoušek. Jedná se o čtyři varianty, které se liší rozpětím (500 mm nebo 600 mm), vrubem (s vrubem, bez vrubu) a konfigurací zatížení (tříbodová, čtyřbodová zkouška). Prezentovány jsou také výsledky zkoušky krychelné a válcové pevnosti betonu v tlaku a pevnost v příčném tahu.
Dusání nepálené hlíny je tradiční technologie výstavby konstrukcí, ke které se moderní stavitelství navrací. Je to zejména díky tomu, že se jedná o přírodní materiál, který splňuje principy trvale udržitelného rozvoje - nízké uhlíkové emise, minimalizace znečištění, minimalizace odpadů, použití neškodných materiálů, využití místních zdrojů, lokálnost a dostupnost hlíny jako stavebního materiálu, velmi dobrá tvárnost a zpracovatelnost. Článek se věnuje metodám dusání, výrobě vzorků pro testování, návrhu složení hliněné směsi, zkouší se pevnost v tlaku, pevnost v tlaku za ohybu, nasákavost, odolnost ve stojaté vodě a variabilita zkoušených dusaných hlín.
Stavební a demoliční odpad je z velké části tvořen materiály na bázi cementu, které slouží jako surovina pro výrobu betonového recyklovaného kameniva. Článek se zabývá faktory ovlivňujícími vlastnosti recyklovaného betonového kameniva. Pro ověření propojenosti vlastností a faktorů byly testovány tři druhy a jedno přírodní kamenivo jako referenční vzorek.
Pojem téměř nulová budova, budova s téměř nulovou potřebou energie, ve zkratce většinou NZEB nebo nZEB, v současnosti již není novinkou. Tento energetický standard byl zaveden v roce 2016 a postupně se rozšiřuje i do oblasti rodinných domů. Existuje legislativa, normy, ale zhodnocení zkušeností je zatím málo. Proto autoři analyzovali 130 již existujících rodinných domů s různými zdroji tepla. Výsledkem je posouzení vlivu různých zdrojů tepla na energetickou náročnost domů a tedy orientační pomůcka pro rozhodování budoucích stavebníků.
Článek si klade za cíl vyjasnit debatu o míře přísnosti nastavení požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v oblasti rodinných domů s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2. Na vzorku téměř 500 rodinných domů bylo provedeno hodnocení hraničních požadavků kladených na budovy s téměř nulovou spotřebou energie na úrovni měrné potřeby tepla na vytápění.
Možnosti aplikácie hliny pri výstavbe budov na báze dreva z hľadiska zvýšenia ich požiarnej ochrany – príklady riešení v minulosti a technické možnosti v súčasnosti. Požiadavky na požiarnu odolnosť obvodových plášťov drevostavieb v závislosti od ich požiarnej výšky v SR. Aplikácia interiérových hlinených omietok na ľahkých obvodových plášťoch v drevo domoch v modelovom riešení z hľadiska optimalizácie tepelnej mikroklímy, protipožiarnej ochrany a ekologickej udržateľnosti výstavby.
V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.
Cílem příspěvku je ve stručnosti informovat o vícepodlažních budovách z křížem vrstveného dřeva (CLT), které má jistě velkou budoucnost. Pro výrobu CLT již existuje evropská výrobková norma, je ale třeba zpracovat technické normy, které by daly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Normy se v současné době připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5.
Ohýbané nosné konstrukce z vrstveného skla jsou v dnešním stavitelství navrhovány stále častěji, a to především kvůli své zbytkové únosnosti v nehodové situaci. Dojde-li v běžném provozu k poškození jedné tabule v souvrství, zbylé tabule jsou stále schopny přenášet část užitného zatížení. V případech, kdy je při návrhu uvažována smyková tuhost polymerní folie, je stanovení napjatosti a průhybů těchto prvků značně komplikované. Smyková tuhost folie závisí především na okolní teplotě a délce trvání statického zatížení. V současnosti nejsou k dispozici jednotné evropské normy pro návrh ohýbaných konstrukcí z vrstveného skla, které by zohledňovaly pozitivní vliv smykové tuhosti polymerní folie. Tento článek je zaměřen na výpočet napjatosti a průhybů ohýbané po obvodě prostě podepřené čtvercové desky z vrstveného skla zatížené rovnoměrným krátkodobým zatížením, který zohledňuje experimentálně stanovenou smykovou tuhost běžných polymerních folií PVB (Trosifol BG-R-20, Trosifol ExtraStrong) a EVA (Evasafe).
Únosnost hliněných konstrukcí staveb se dosud výpočtem neprokazuje pro nedostatek znalostí o chování hliněných těles pod zatížením. V článku jsou uvedeny výsledky šetření zatěžovacích zkoušek pilířů a krátkých stěn provedených v rámci grantu VUT a projektu OP RLZ pracovníky SHS, FA a FAST VUT v Brně.
V obytných budovách lze kvalitu interního prostředí ověřit kritériem míry spokojenosti lidí, kteří v nich bydlí. Jednou z forem, které mohou poskytnout potřebné informace, je subjektivní hodnocení. Tato forma průzkumu se uskutečnila u obyvatel pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích. Zapojilo se do něj 25 žen a 12 mužů s věkovým průměrem 77 let. Průzkum doložil, že senioři jsou schopni a ochotni akceptovat podmínky pasivních domů.
Článek stručně popisuje aktuální trendy sériových hlubokých energetických sanací budov v Nizozemsku. Série fotografií představuje několik nizozemských pilotních projektů energetických sanací poválečných rodinných domů v Heerlenu, Melicku a Soersterbergu na energeticky nulovou úroveň a jednoho bytového domu v Arnhemu na úroveň nZEB. Sanace byly provedeny prefabrikovaných stěnových zateplovacích dílců s nosnou dřevěnou konstrukcí (obsahující nová okna) a prefabrikovaných střešních panelů. Součástí všech projektů byla rovněž výměna zdrojů energie a v případě řadových rodinných domů instalace fotovoltaických systémů nahrazujících střešní krytinu.
Výsledky měření ultrazvukovou impulsovou metodou jsou ovlivňovány řadou faktorů. Byl sledován vliv vlhkosti a způsobu prozvučování, přímého a polopřímého na výsledky měření. Vliv vlhkosti a způsob prozvučování cihel ovlivňuje výsledky měření různou měrou. Nejméně jsou ovlivňovány výsledky měření na vápenopískových cihlách a nejvíce naopak na pálených cihlách vyráběných z plastického těsta. Projevuje se zde synergický vliv stavu struktury (obsahu póru) a defektů ve střepu.
