Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 3.6.2019 do 9.9.2019


zpět na aktuální články

9.9.2019
Ing. Gabriela Slabejová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra nábytku a drevárskych výrobkov, Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra drevárskych technológií

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.

7.9.2019
Ing. Lukáš Bříza, VUT Brno

Důležitou součástí realizace staveb jsou zvedací prostředky. Dochází-li k jejich správnému a efektivnímu využití, lze lépe dodržet časový harmonogram, a tedy i termín plánovaného ukončení výstavby. Při nesprávném či neefektivním využívání zvedacích mechanismů dochází k nežádoucím prostojům, nenaplnění potenciálu mechanismu nebo naopak k jeho přehlcení množstvím probíhajících pracovních procesů. Za pomoci sběru dat (časového vytížení zvedacích prostředků) dochází ke zmapování využití zvedacích mechanismů v průběhu celé výstavby. Získaná a řádně vyhodnocená data poslouží jako základ pro simulační model posouzení efektivního využití zvedacího prostředku na stavbě.

2.9.2019
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT v Brně, doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.

29.8.2019
Ing. Zdenko Malík, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Kamil Staněk, Ph.D., Ing. Jakub Diviš, Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

26.8.2019
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

19.8.2019
doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno

Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.

12.8.2019
Ing. Vítězslav Vacek, CSc., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. Petr Pokorný, Ph.D., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.

5.8.2019
Ing. Jiří Novák, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb

V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.

17.7.2019
Ing. Michal Brandtner, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb

Během výstavby objektů pozemních staveb jsou nejčastěji nasazovány zvedací prostředky pro snadnější manipulaci s materiálem či bednícími prvky. V praxi nejkomplikovanější případy vznikají při realizaci monolitických konstrukcí, a to díky současnému přesunu velkého množství materiálu i bednění. Při efektivním nasazení zvedacího prostředku lze zrychlit průběh výstavby. Jelikož dnes již nelze využít dříve naměřené hodnoty výkonových norem, je proto nezbytné vytvořit vlastní databázi. Článek se zabývá sběrem časových dat vytížení zvedacích prostředků na reálných stavbách pro proces bednění monolitických stropních konstrukcí. Výsledná vyhodnocená data budou ověřena a porovnána na základě výpočtu pracovního cyklu T. Obsahem článku je teoretická a experimentální část.

15.7.2019
Ing. Jiří Strnad, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí, doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., VUT FAST Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí,

Příspěvek pojednává o sanaci staticky narušeného historického domu situovaného v Brně pomocí ocelových předpjatých lan. Rozvolnění vodorovných a svislých vazeb budov se často projevuje lokálním selháním základů, pilířů, zdí, kleneb, stropů a krovů. Proto byly navrženy tuhé předpjaté železobetonové základy a byla instalována předpjatá táhla umístěná ve spodních částech klenby.

10.7.2019
Ing. Ondřej Januš, Ing. Petr Štepánek, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí

V článku je představena upravená konfigurace zkoušky podélného smyku kompozitních prutů vycházející z normy ASTM D 4475. Cílem experimentálního programu je ověření možnosti použití zkoušky tříbodovým ohybem k hodnocení kvality pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno. Studie se zaměřuje na stanovení vlivu vzdálenosti podpor zkušebního zařízení na vypočtenou pevnost v podélném smyku. Charakteristiky pryskyřice jsou ve velké míře ovlivněny působením alkalického prostředí. Odolnost pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno vystavené těmto vlivům byla pomocí řešené zkoušky rovněž určena. Na obou testovaných typech kompozitní výztuže byl vypozorován vliv alkalického prostředí na interlaminární smykovou pevnost FRP prutů.

8.7.2019
Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Příspěvek prezentuje výsledky studie potenciálu snížení emisí CO2 českého fondu budov v období do roku 2075. Model byl založen na datech aliance Šance pro budovy, která modelovala pět různých scénářů úspor energie v budovách ČR podle hloubky energetických sanací a rychlosti aplikace úsporných opatření. Výsledky byly porovnány s uhlíkovým rozpočtem nastaveným tak, aby byly dodrženy závazky mezinárodní Pařížské klimatické dohody.

5.7.2019
Ing. Cecílie Mizerová, Ing. Pavel Rovnaník, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie, Ing. Ivo Kusák, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav fyziky

Současné studie naznačují, že „chytré“ konstrukční materiály se zvýšenou elektrickou vodivostí mohou být využity pro detekci strukturních změn materiálu nebo konstrukce, a tím umožnit její snazší monitorování a následnou údržbu. Tato studie je zaměřena na použití sazí jako vodivého plniva v popílkových geopolymerních maltách. Geopolymery s obsahem sazí 0,5–4,0 % byly posouzeny z hlediska vlivu sazí na vybrané elektrické vlastnosti, mechanické vlastnosti a změny v mikrostruktuře matrice. Přestože rostoucí obsah sazí způsobil značné zlepšení elektrické vodivosti, byl spojen také s vyšším obsahem pórů v pojivu a sníženou pevností.

1.7.2019
Ing. Kristýna Kováčová, Ing. Milan Šmak, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek je zaměřen na analýzu spojů dřevěných konstrukčních prvků s použitím ocelových spojovacích prostředků kolíkového typu. Hlavním obsahem článku je vyhodnocení únosnosti a tuhosti různých typů kolíkových spojů a porovnání výsledků teoretického řešení s výsledky experimentálních testů. Předmětem řešení byly spoje prvků z rostlého dřeva třídy pevnosti C24 spojované hřebíky, vruty, kolíky, závitovými tyčemi a svorníky. Poznatky a závěry vyplývající z analýzy uvažovaných spojů mohou být využity při navrhování a provádění kolíkových spojů v dřevěných konstrukcích.

25.6.2019
Ing. Richard Slávik, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Peterková, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS, doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VVUT FAST Brno, Centrum AdMaS

Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.

19.6.2019
Ing. Ivan Janotka, DrSc.,, Ing. Michal Bačuvčík, PhD.,, doc. Ing. Peter Paulík, PhD.,, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov, Ing. Patrik Ševčík, Technický a skúšobný ústav stavebný, n. o., Bratislava

Most, ktorého súčasťou bol skúmaný železobetónový priehradový nosník, bol postavený medzi rokmi 1910 a 1919 v maďarskom okrese Nýiregyháza. Most bol využívaný až do roku 2012. Priehradový nosník sa odobral počas demolačných prác z mosta nad riekou Érpatak pri obci Nyírszőlős. Jeden nosník sa podrobil nedeštruktívnym a deštruktívnym skúškam. Na základe diagnostiky sa špecifikoval aktuálny fyzický a chemický stav betónu, včítane rozsahu karbonatizácie. Výsledky experimentálnych overení poskytujú hodnotný súhrn poznatkov o trvanlivosti približne sto rokov starého, železobetónového priehradového nosníka.

10.6.2019
doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D., Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Ing. Jan Nováček, Stráský, Hustý a partneři, Ing. Vladimír Paulička, PRO TP 06, Ing. Martin Benko, Metrostav Slovakia

V administrativně bytovém komplexu budov Trinity v Bratislavě došlo v roce 2012 ke zřícení části stropních desek. V návaznosti na tuto událost bylo nutné ověřit statické působení již postavených částí objektu, tj. ověřovalo se namáhání i částí mimo vlastní propad. Dle výsledků přepočtů bylo poté nutné navrhnout a provést řadu náročných sanací železobetonové konstrukce výškových částí objektu. Tento příspěvek pojednává o návrhu a realizaci sanací vlastního nosného systému věžových částí.

7.6.2019
Ing. Tomáš Žlebek, Ing. Jakub Hodul, prof. Ing. Rostislav Drochytka MBA, DrSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Tato práce je zaměřena na ověření možnosti využití speciálně upraveného nebezpečného odpadu, solidifikátu, vzniklého z vybrané druhotné suroviny jako solidifikačního činidla a nebezpečného odpadu (end-produktu), jako plniva do polymerní spárovací hmoty. Celkově byly ověřovány dvě technologie solidifikace, přičemž jednou z nich bylo mokré sbalkování surovin a druhou byla suchá homogenizace. Jako výhodnější se jeví využití technologie suché homogenizace, která je ekonomicky méně náročná. Možnost použití speciálně upraveného plniva byla ověřována vybranými zkouškami, z jejichž výsledků bylo zjištěno, že spárovací hmota vykazovala vysoké pevnosti v tlaku, přibližně 50 MPa, pevnosti v tahu za ohybu až kolem 20 MPa. Vyvinutá hmota vykazuje taky velmi dobrou soudržnost s taveným čedičem.

4.6.2019
Ing. Pavlína Šebestová, Ing. Lenka Mészárosová, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Vít Černý, Ph.D., Ing. Tereza Majstríková, Ph.D., TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra stavebních hmot a diagnostiky, prof. ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, VUT FAST Brno

Použitím vhodných druhotných surovin je možné snížit objemovou hmotnost pórobetonu při zachování fyzikálně-mechanických vlastností, např. pevnosti. Díky tomu se sníží celková hmotnost konstrukce a je možné širší využití například při aplikacích materiálu za účelem snížení zatížení nenosných stěn nebo u nadstaveb domů. Zkoumáno bylo především využití 10%, 30% a 50% příměsi fluidních úletových i ložových popelovin a škváry, vzniklé při vysokoteplotním spalování v pórobetonu. Pórobeton s příměsí druhotných surovin byl ošetřován v hydrotermálních podmínkách autoklávu při 7hodinové izotermní výdrži na 190 °C. Výsledky ukázaly, že množství příměsi fluidního úletového a ložového popele i škváry má vliv na reologické vlastnosti. Výzkum ukázal, že 10% využití příměsi druhotných surovin výrazně neovlivní fyzikální vlastnosti vzorků.

3.6.2019
doc. Ing. Martin Moravčík, PhD.,, Ing. František Bahleda, PhD.,, Ing. Jozef Jošt, PhD.,, Stavebná fakulta ŽU v Žiline, Katedra stavebných konštrukcií a mostov

Ukazuje sa, že viaceré predpäté mosty, ktoré sú v prevádzke viac ako 60 rokov, sú dnes v zlom alebo až havarijnom technickom stave. Na konštrukciách sa zistili zistené viaceré závažné poruchy, ako sú nadmerné deformácie, rozsiahle trhliny, korózia predpínacej výstuže, korózia v kotevnej zóne, a pod. V procese hodnotenia spoľahlivosti existujúcich predpätých konštrukcií býva najdôležitejšou úlohou stanoviť aktuálnu úroveň predpätia, ktorá pôsobí v konštrukcii v danom čase. Za dlhšie obdobie bolo vyvinutých vo svete aj u nás viacero metód, ktorými je možné aktuálnu úroveň predpätia predikovať. Tento príspevok sa zaoberá možnosťami stanovenia úrovne predpätia na existujúcej konštrukcií, využitím nepriamej metódy – Structural response method, alebo tzv. metódy odozvy. Metóda je aplikovaná na príklade podrobnej analýzy prefabrikovaného predpätého nosníka po asi 60 rokoch prevádzky.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama