Odborné recenzované články

Využití slámy v soudobé architektuře a stavitelství

6.8.2018 | Ing. arch. Miroslav Ščudla, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta architektury, Ústav navrhování II.
Sláma se v soudobém stavitelství používá okrajově, nejčastěji v rámci svépomocné výstavby. Přestože jsou pozitivní vlastnosti slámy již dlouho známy, nezískala si zatím širší důvěru mezi stavebníky ani projektanty. Tuzemské stavební firmy se slámou také nedovedou ve většině případů pracovat. V rámci současného trendu vyššího využití obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO₂ se v Evropě (znovu)objevují možnosti, jak slámu použít ve stavebních systémech vhodných pro udržitelnou architekturu.
diskuse: 1 příspěvek, 26.02.2019 16:06

Svislé předepnutí fasádní zdi provedené z nekvalitního materiálu

30.7.2018 | doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc., Ing. Jiří Strnad, Ph.D., Ústav betonových a zděných konstrukcí, FAST VUT v Brně
Článek představuje možnosti sanace fasádních zdí, které byly provedeny z nekvalitních materiálů a neudržovány. Poukazuje na nezbytnost stabilizovat stěny památkově cenných objektů zvláště ze zděných z cihel, vepřovic nebo smíšeného zdiva. Podobně je tomu i u zděných nebo kamenných sloupů a pilířů. Pokud se zjistí a odstraní příčina poruchy, je pak možné účinné nápravy dosáhnout například vyvozením svislé stabilizující síly předpětím.

Sanácia národnej kultúrnej pamiatky Jazdiarne v Topoľčiankach

23.7.2018 | doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., Katedra kovových a drevených konštrukcií SvF STU v Bratislave
V príspevku je predstavená sanácia strešnej konštrukcie jazdiarne. Jestvujúca kombinovaná oceľovo-drevená nosná konštrukcia vykazovala viditeľné a neprimerane veľké vodorovné priehyby, pričom vytláčala štítovú stenu objektu.V rámci sanácie bola vykonaná diagnostika konštrukcie, statický výpočet pôvodného a nového stavu a návrh sanačných opatrení v streche a tiež v štítových stenách.

Krajinný okrsek jako prostorová a charakterová jednotka krajiny

16.7.2018 | Ing. arch. Simona Vondráčková, ČVUT v Praze; Fakulta stavební, katedra urbanismu a územního plánování, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., doc. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D., ČZU v Praze; Fakulta životního prostředí, katedra biotechnických úprav krajiny
Územní studie krajiny (dále jen ÚSK), které se zpracovávají pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), jsou jedním z nástrojů územního plánování podporovaným ze specifického cíle 3.3 Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V současné době je řada ÚSK rozpracována a u většiny zakázek je ukončena nebo se ukončuje etapa doplňujících průzkumů a rozborů a připravuje se etapa návrhu. Metodický pokyn [1] Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí (dále jen metodický pokyn) přinesl specifikaci obsahové náplně zadání územní studie, ve které se objevují nové pojmy, které nejsou zatím blíže upřesněny a není tudíž známý standard zpracování určitých částí ÚSK.

Dřevo v historických konstrukcích

16.7.2018 | doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno, Ing. Pavla Kotásková, Ph.D., MENDELU Brno, Lesnická a dřevařská fakulta
Text obsahuje poznatky a závěry autorů získané na základě průzkumu dřevěných historických konstrukcí, analýzy jejich dlouhodobého působení v daných podmínkách, návrhů sanace nosných prvků, případně celkové rekonstrukce historických objektů. Na konkrétních objektech byla aplikována nedestruktivní ultrazvuková metoda, kterou byla dignostikována struktura dřeva z hlediska jeho možné degradace dřevokaznými činiteli a použití metody tlakové injektáže.

Program FOKNO v příkladech

9.7.2018 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.
Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 18.03.2019 21:37

Detail rohového kotvení membránových konstrukcí

2.7.2018 | Ing. Jan Vecko, ATELIER SMA, Studio membránové architektury
Článek řeší problematiku návrhu rohového kotvení membránových konstrukcí, využívající pro vnesení vnitřního předpětí obvodová lana. Správný návrh rohového kotvení je zásadní pro funkčnost celé membránové konstrukce, a musí být vždy navržen s ohledem na dva základní kritéria. Jedná se o montážní proces, kdy se pomocí rektifikačních prvků vnáší do celé konstrukce potřebné předpětí a dále se jedná o poinstalační statickou funkci, kdy jsou do nosné konstrukce distribuovány tahové síly od předpětí a zejména zatížení konstrukce.

Nové funkce a komponenty pro systém kontinuálního monitoringu vlhkosti

2.7.2018 | Ing. Aleš Vodička, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Marek Maška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
V článku jsou popsány nové funkce a prvky systému pro kontinuální monitoring vlhkosti dřevěných konstrukcí a jsou představeny technologické novinky systému, které jsou v současné době připravovány a vyvíjeny. V publikaci jsou diskutovány i zkušenosti z dlouhodobých měření a drobná vylepšení na základě poznatků z provozování několika desítek instalací za poslední přibližně 3 roky. Představena je úplně nová bezdrátová bateriově napájená verze senzoru reagující na požadavky zákazníků na možnost dodatečné instalace senzorů bez nutnosti vedení dalších dodatečných kabelů.

Moderní administrativní centrum Lesů ČR

25.6.2018 | prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury
Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.

Rekonstrukce dřevěných trámových stropů metodou spřažení

18.6.2018 | Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno
Článek představuje proces restaurování stávajících trámových stropů metodou spřažení stávajícího dřevěného trámového stropu s deskami na bázi dřeva, což je obvyklý požadavek zvýšení únosnosti a tuhosti stropu, tedy snížení průhybů a vibrací od užitného zatížení. Volně tak navazuje na úvodní článek trilogie autorů nazvané Rekonstrukce dřevěných trámových stropů.

Tvorba prchavých produktov pri termickej degradácii retardačně upraveného jedľového dreva

18.6.2018 | Ing. Veronika Veľková, PhD., prof. RNDr. Danica Kačíková, PhD., prof. RNDr. František Kačík, PhD., Ing. Tatiana Bubeníková, PhD., Ing. Katarína Trebulová, Drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene
Článok je zameraný na skúmanie vplyvu retardačnej úpravy jedľového dreva na vznik prchavých produktov. Vzorky jedľového dreva boli impregnačne upravené roztokmi 6 anorganických solí, termicky zaťažené a vznikajúce produkty zachytené a analyzované metódou SPME-GC-MS. Identifikovaných bolo 20 zlúčenín, pričom najvyššie množstvá boli dosiahnuté u kyseliny octovej a 2-furaldehydu ako typických reprezentantov degradácie dreva. Najviac prchavých zlúčenín bolo identifikovaných pri degradácii vzoriek ošetrených roztokom kyseliny boritej, najmenej roztokom dihydrogénfosforečnanu amónneho. Najmenšie množstvo kyseliny octovej a 2-furaldehydu bolo stanovené pri ošetrení vzoriek dreva roztokom tetraboritanu sodného, ktorý sa podľa toho javí ako veľmi vhodné činidlo na ošetrovanie dreva na ochranu pred požiarmi.

Ohybová tuhost vybraných CLT panelů

11.6.2018 | doc.Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Pavel Dobeš, VŠB TU Ostrava, katedra konstrukcí, Ing. Radek Papesch, TZÚS Praha, pobočka Ostrava
Příspěvek se zabývá stanovením lokálního a globální modulu pružnosti vybraných CLT panelů na základě výsledků laboratorních testů a výpočtů. CLT panely jsou velkoformátové stavební dílce složené z křížem orientovaných vrstev masivního dřeva. Panely byly podrobeny čtyřbodovému ohybu, u kterého byl zaznamenáván deformačně zatěžovací diagram. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem ve Scia Engineer a s analytickým výpočtem.

Mediační princip v územním plánování

4.6.2018 | Bc. Jan Tichý, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Článek představuje princip procesu mediace, který je úspěšně využíván v oblasti řešení právních sporů. Z právního prostředí převádí metodiku mediace na problematiku územního plánování a stanovuje základní požadavky na takový proces. Uvádí poznatky Rakouské ekonomické školy o distribuci informací ve společnosti do územně plánovacího procesu.

Dlouhodobé fyzikálně mechanické vlastnosti vápenných malt s deriváty gumy guar

28.5.2018 | Ing. Tomáš Žižlavský, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie
V článku je experimentálně sledován vliv přídavku gumy guar a jejích derivátů jako přísad do vápenných malt na jejich vlastnosti v čerstvém stavu a na fyzikálně mechanické vlastnosti, především pevnost v tahu za ohybu a v tlaku, z dlouhodobého hlediska až do ročního stáří vzorků.

Příspěvek k problematice zastínění zemědělských pozemků stavbami

28.5.2018 | Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.
Článek je zaměřen na zastínění zemědělských pozemků stavbami. Na tento typ pozemků nelze aplikovat normové kritérium zastínění podle ČSN 73 4301 Obytné budovy, jež je vhodné pro určení zastínění ploch určených k rekreaci. V těchto případech je nutné použít výrazně složitější výpočty a predikce zastínění v kombinaci s poznatky z agronomie neboť v některých případech je stínění pro hospodářské rostliny dokonce prospěšné.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (3. část)

21.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Prevádzková modálna analýza mosta SNP v Bratislave

14.5.2018 | Ing. Michal Venglár, prof. Ing. Milan Sokol, PhD., Ing. Katarína Lamperová, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra stavebnej mechaniky
Monitorovanie stavu konštrukcií pomocou nedeštruktívnych metód je jednou z možností ako efektívne predchádzať prípadnému poškodeniu konštrukcie. Niektoré konštrukcie, ako aj Most SNP v Bratislave nie je možné pre merania uzatvoriť a preto je navrhnutý merací systém veľmi vhodný na tieto účely.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (2. část)

14.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (1. část)

7.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Analýza vlivu elektromagnetických vln na vysychání dřeva a na rozložení vlhkostního pole

30.4.2018 | Ing. Jakub Dohnal, doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.