Evropská norma ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov platí v České republice od srpna roku 2019. Půldruhého roku je snad dostatečná doba k prvnímu hodnocení jejího působení v projektové praxi. Autor článku se touto praxí intenzivně zabývá a v tomto příspěvku si dovoluje sdělit některé své poznatky o posuzování proslunění budov podle této nové evropské normy. Na okraji tohoto problému je též diskutován vztah mezi přesností a jednotností v normativních požadavcích.
Článek analyzuje stabilitu dvojkloubových kruhových oblouků pro různá rovnoměrná zatížení (svislá na půdorys oblouku, svislá na délku oblouku a radiální na osu oblouku). Ke stanovení kritického zatížení se používá lineární bifurkační analýza a následně jsou určeny součinitele vzpěrné délky oblouků. S výjimkou radiálního zatížení je nutné vzhledem k proměnné normálové síle v obloucích uvažovat vztažný Eulerův základní prut se stejným průběhem proměnné osové síly. Analýza byla provedena pro různé okrajové podmínky oblouků v podporách. Studie zahrnovala oblouky s uzavřenými i otevřenými průřezy a prokázala významný vliv tvaru průřezu na vzpěrné délky pro vybočení z roviny oblouků. Výsledkem jsou tabulky pro korektní součinitele vzpěrných délek.
Aktuálním tématem jsou nově připravované normy, stávající a nové metodiky, změny návrhových postupů. Článek pojednává o nové metodice návrhu a posouzení mezního stavu protlačení deskových konstrukcí v připravované normě prEN 1992-1-1 [2]. Stávající metodika nevystihuje dostatečně přesně a s dostatečnou spolehlivostí chování deskových konstrukcí v okolí uložení na sloupech a na rozích a koncích stěn.
V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021. Souběh platnosti obou verzí norem byl velmi krátký a neměl žádný dopad do praxe.
Cirkulární ekonomika ve stavebnictví je v současnosti zejména v souvislosti s omezenými zdroji primárních nerostných surovin (stavební kámen a štěrkopísky) zcela nezbytná. To platí zejména pro použití inertních minerálních materiálů vzniklých při demolici budov. Je prokázáno, že v období 2011 až 2018 se podíl recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů na celkové výrobě inertních minerálních materiálů více než ztrojnásobil. Jednou z překážek vyšší produkce recyklovaného kameniva je zejména častá absence selektivních demolic budov, což o velmi znesnadňuje až takřka znemožňuje produkci kvalitního recyklovaného kameniva.
V praxi sa často stretávame s rekonštrukciami budov, v ktorých šmyková odolnosť lokálne podopretých stropných dosiek nie je dostatočná. Dôvodom zosilnenia za účelom nárastu šmykovej odolnosti stropnej dosky v pretlačení môže byť zmena využitia stavby, realizačná alebo návrhová chyba, sprísnenie v posudzovaní šmykovej odolnosti podľa súčasných noriem alebo nedostatočná odolnosť vzhľadom na zvýšené zaťaženie. Návrh zosilnenia exitujúcej stavby by mal byť čo najúčinnejší, najhospodárnejší a zároveň by mal reflektovať požiadavky spojené s existujúcou stavbou. Parametrická štúdia prezentovaná v tomto článku je zameraná na používané spôsoby zosilnenia a ich overenie podľa dostupných výpočtových postupov.
Příspěvek popisuje novou ČSN 731004 Navrhování základových konstrukcí, Stanovení požadavků pro výpočetní metody, která vyšla v červenci 2020. Předmětem této normy jsou jednoduché výpočetní metody pro návrh základových konstrukcí založené vesměs na konvenčních analytických metodách ověřených dlouhodobým užíváním nejen v České republice. Norma se týká plošných základů, pilot vrtaných a ražených, mikropilot a sloupů tryskové injektáže pro osové zatížení. Určena je především pro konstrukce spadající do 2. geotechnické kategorie.
Ochrana a zesilování dřevěných konstrukcí je v současnosti stále více aktuální. Dřevo, které je na ně použito, je konstrukční materiál, jehož mechanické vlastnosti formuje příroda, a protože je též organickým materiálem, podléhá různým procesům degradace. Jedním z možných způsobů zajištění ochrany dřeva proti degradaci je nanesení planárních částic oxidu titaničitého TiO2 na jeho povrch, jak je popsáno v dalším textu. V případě potřeby zvýšení únosnosti dřevěných prvků je potom jednou z možností jejich zesílení aplikací vrstvy vysoké pevnosti obsahující uhlíková vlákna. Tomuto postupu je věnována druhá část článku s podrobným popisem, jak toto zesílení provádět a navrhovat.
Využití betonového odpadu jako kameniva nebo příměsi do betonu se stává jedním z nejefektivnějších přístupů k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení betonové směsi s RBK, která bude mít srovnatelné vlastnosti s běžně využívanou směsí pro výrobu panelů pro dopravní stavby.
Z hlediska vlastností recyklovaného kameniva byla zkoumána frakce 8–16 mm, která se v praxi již běžně používá za dodržení normových požadavků, a dále o frakce 4–8 mm, jejíž použití je z hlediska normových předpisů problematické. Článek je zaměřen zejména na vlastnosti recyklovaného betonového kameniva, které ve velké míře ovlivňují návrh betonové směsi.
Článek se zabývá možnostmi povrchové úpravy dřeva a ochranou dřeva v exteriéru s použitím nátěrových hmot a impregnačních látek na ochranu dřeva. Jsou v něm uvedeny požadavky na nátěrové hmoty a impregnační látky podle jejich použití a třídy použití. V článku jsou prezentovány i v současnosti zkoumané možnosti ochrany dřeva pomocí nano částic TiO2.
Prostredie hromadnej garáže je mimoriadne agresívne najmä z hľadiska korózie oceľovej výstuže v železobetónových stropoch pojazdných plôch. Zvýšená vlhkosť a koncentrácia CO2, prítomnosť chloridov a trhlín skracujú pasívne a aktívne štádium korózie betonárskej výstuže pojazdných plôch. Včasná aplikácia náterového systému predstavuje účinnú a ekonomickú ochranu na predĺženie ich životnosti. Predmetom príspevku je vyhodnotenie agresívnosti prostredia podzemnej garáže a možností sekundárnej ochrany pojazdných plôch na zvýšenie ich trvanlivosti.
Zvyšující se množství stavebního a demoličního odpadu si získává pozornost výzkumných organizací, které se zabývají možnostmi využití těchto odpadů. Článek pojednává o možnosti využití cihelného kameniva ze stavebního a demoličního odpadu jako kameniva do betonu. Důraz je tedy kladen na základní vlastnosti samotného kameniva a na základě těchto výsledků je optimalizována vhodná receptura betonu s různou náhradou přírodního kameniva recyklovaným cihelným kamenivem. Zkoušky jsou v tomto příspěvku shrnuty do dvou kategorií – geometrické a fyzikální zkoušky.
Příspěvek se zabývá poškozením staveb a stavebních materiálů v důsledku nezvládnutí režimu srážkových vod. Dopady jsou členěny podle místa poškození. Nejprve je prezentováno poškození střech a krovů, které následují příklady poškození obvodových stěn. Největší pozornost, včetně numerického 3D modelování, je věnována poškození základových konstrukcí a základů.
Příspěvek pojednává o možnosti využití druhotných polymerních surovin ve stavebnictví – primárně v rámci dílčích konstrukčních detailů. Vybraný detail je u vstupních dveří, tedy v místě podprahové – podkladní konstrukce. Zde jsou navrženy desky přesných tvarů pro bezpečné ukončení navazujících konstrukcí – hydroizolace různých typů, tepelná izolace a vlastní segment rámu dveří. Prvky jsou vystaveny nejen mechanickému namáhání, ale také fyzikálnímu a chemickému.
Řada historických staveb zejména v západních Čechách se nachází v oblastech, kde se vyskytuje specifický druh zemětřesné aktivity, tzv. zemětřesné roje (centrum v okolí obce Nový Kostel), při kterých po dobu několika dní až měsíců probíhá série tisíců slabších otřesů. Někdy jsou tyto otřesy dostatečně silné (vyšší než 2 st. Richterovy stupnice) na to, aby byly pociťovány obyvateli, a v některých případech mohou dokonce způsobit i materiální škody na budovách. Znalost odezvy zejména klenbových konstrukcí historických objektů na dynamická zatížení je základem sanačních zásahů na památkově významných objektech vystavených těmto účinkům. Vzhledem k narůstající intenzitě kolové i kolejové dopravy dochází také ke zvýšení účinků tzv. technické seismicity na stavby nacházející se v blízkosti komunikací a tratí. Navržený systém dodatečného ztužení valených, křížových popř. sférických kleneb pomocí předepnutých segmentových ohybově tuhých pasů přispívá ke zvýšení jejich odolnosti vzhledem k přírodním a antropogenním dynamickým účinkům.
Na vybraných materiálech je sledován vliv injektáže na změnu porozity, distribuce pórů, nasákavosti v porovnání s neinjektovaným zdivem a zpevňovací účinek injektáže na historické zdivo cihelné, opukové, pískovcové, trachytové, vápencové a smíšené s pojivem vápenným pro různé druhy injektážních látek v porovnání s neinjektovaným zdivem. Pozornost je zejména věnována zdivu porušenému trhlinami a dutinami. Těžiště výzkumu je v ověření zejména zpevňovacího účinku vybraných injektážních prostředků na bázi hydraulického vápna (nanovápna), na bázi pryskyřic a křemičitanů.
Druhá generace Eurokódů pro klimatická zatížení, jejichž revize je v technické subkomisi CEN/TC250/SC1 téměř dokončena, má být přehlednější, uživatelsky příznivější, poskytovat informace o zásadách stanovení klimatických zatížení a jejich účincích na konstrukce. V národních přílohách se provede výběr národních parametrů včetně aktualizace národních klimatických map.
Článek se zabývá vlivem barevnosti a odrazivosti vnitřních povrchů místností na vyhodnocení činitele denní osvětlenosti dle ČSN 73 0580 u místností s bočním osvětlením, kde je předpokládán trvalý pobyt osob. Článek je založen na komplexní případové studii, která je složena z výpočetních modelů místnosti v softwaru WDLS, cílem je vyhodnocení rozdílů vlivu různě barevných povrchů a ploch s vyšší odrazivostí na činitel denní osvětlenosti D.
Celá řada konstrukčních betonových prvků přehrad musí odolávat extrémnímu namáhání mrazem a abraze rychle proudící vody. V současné době probíhá nebo již proběhlo několik rekonstrukcí betonových přelivů či skluzů přehrad nebo jezů právě s požadavkem na zvýšenou odolnost proti abrazi. Z hlediska ČSN EN 206 jsou betony odolné proti abrazi stanoveny expoziční třídou XM, avšak kriteria hodnocení a metody testování jsou nedostatečné. Článek se zabývá bližším představením požadavků na vlastnosti a vývojem betonů s vysokou odolností proti abrazi a mrazu a jejích následným testováním.
