Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 2.10.2018 do 7.1.2019


zpět na aktuální články

7.1.2019
Ing. Jiří Celler, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra dřevěných a ocelových konstrukcí, Ing. Věra Hlavatá, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra mechaniky

V současné době se navrhování stěnových panelů s výztuhami s průřezem ve tvaru I a oboustranným opláštěním provádí na základě výsledků zkoušek a zjednodušeného analytického výpočtu. V případě jednostranně opláštěných panelů ale nejsou mechanismy chování ani způsob porušení stále dostatečně prozkoumány. Hlavním cílem článku je proto popsat chování výše zmíněného systému, vytvořit spolehlivý model a zpracovat parametrickou studii s využitím experimentální a numerické analýzy. Výsledky práce bude možné využít pro efektivnější využití subtilních sloupkových systémů dřevostaveb.

31.12.2018
doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D., Ing. Martin Nguyen, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Fluidní technologie spalování paliva v uhelných elektrárnách je i v České republice velmi populární, což vede k relativně vysoké produkci specifického vedlejšího produktu – fluidního popílku, který se od klasického vysokoteplotního popílku, jež nalézá uplatnění mimo technologii betonu i v jiných oblastech stavebního průmyslu, liší především mineralogickým složením s vysokým obsahem síry v podobě anhydritu CaSO4. Fluidní popílek prozatím nemá využití při výrobě pálených staviv, kde by mohl být využit jako levný zdroj oxidu vápenatého (například výroba keramických pórovinových obkládaček). Je ovšem třeba vyřešit otázku úniku oxidu siřičitého při opětovném výpalu fluidních popílků. Příspěvek se zabývá rozborem základních vlastností tuzemských fluidních popílků a přináší zamyšlení nad jeho možným využitím ve stavební výrobě.

27.12.2018
Ing. Petr Kapička, A.W.A.L., expertní a projekční kancelář

Prosklené konstrukce ve střešních konstrukcích mají specifické nároky na provedení pro zajištění vodotěsné funkce střešního pláště, do kterého jsou vsazeny. Opomenutí či nedodržení těchto pravidel vede ke snížení až ztrátě vodotěsné funkce a zátokům do interiéru. Tento příspěvek se věnuje analýzám poruch střešních světlíků.

17.12.2018
Mgr. Pavla Ryparová, Ph.D., Ing. Marie Sokolová, ČVUT v Praze, katedra konstrukcí pozemních staveb

Článek se zabývá vlivem relativní vlhkosti prostředí na pravděpodobnost výskytu plísní na hliněných omítkách již vyzrálých, nebo těsně po aplikaci. Byly vybrány čtyři typy omítek s různým obsahem organických přísad a odlišnou hrubostí. U všech vzorků byl v průběhu jednoho měsíce zaznamenáván rozsah výskytu mikrobiálního napadení. Dále byl zkoumán vliv vlhkosti vzduchu během aplikace omítek, byly identifikovány druhy plísní a bakterií, které se na omítkách přirozeně vyskytují a identifikace byla provedena na živné půdě.

14.12.2018
Ing. Martin Hataj, Ing. Martin Nečas, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, .v.v.i., Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Pavlína Suchomelová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně

Tesařské spoje s dřevěnými kolíky jsou nedílnou součástí mnoha střešních konstrukcí, zvláště pak historických dřevěných krovů. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít při výstavbě novodobých dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků, např. systém Holz100 rakouské firmy Thoma a podobných tzv. Brettstapel konstrukčních elementů. Současné technické normy (zejména Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí) však pro takové konstrukční spoje nepředepisují dostatečný výpočetní postup. Komplexní model porušení v různých směrech k vláknům chybí. Článek je zaměřen na pilotní studii hodnocení mechanického chování kolíkových spojů a prezentuje výsledky experimentů celodřevěných spojů s kolíky z různých dřevin.

12.12.2018
Ing. arch. Lenka Bažíková, VUT v Brně, Fakulta architektury, Ústav stavitelství

Mechanické vlastnosti nepálené hlíny jako stavebního materiálu se intenzivně zkoumají posledních padesát let a během této doby bylo provedeno za účelem jejich zjištění tisíce zkoušek. Podle typu použití nepálené hlíny ve stavebnictví, ať už jako dusané zdi, cihly nebo omítky, se připravují různé hliněné směsi.

6.12.2018
Ing. Jakub Diviš, Fakulta stavební, ČVUT Praha, Ing. Jan Růžička, Ph.D., Fakulta stavební, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

V článku jsou shrnuty dosavadní výsledky výzkumu vlivu stavebních na kvalitu vnitřního prostředí s důrazem na relativní vlhkost interiéru. Uvedený laboratorní výzkum vznikl na Fakultě stavební ČVUT v Praze a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov UCEEB v Praze a je zaměřen na dynamické sorpční vlastnosti konstrukcí z přírodních materiálů na bázi surových přírodních jílů v porovnání s konstrukcemi z běžných stavebních materiálů.

4.12.2018
Ing. Jan Tripes, TZÚS Praha, s. p., pobočka České Budějovice

Článek popisuje základní principy hodnocení šetrných budov národní metodikou SBToolCZ se zaměřením na nejnovější verzi této metodiky pro školské budovy. Dále je uveden příklad certifikované školské budovy, jejíž renovace byla posuzována a optimalizována s využitím systému SBToolCZ. Výsledkem je přeměna stávajícího veřejného objektu na inteligentní energeticky nulovou budovu.

29.11.2018
prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.

26.11.2018
Ing. Petr Wolf, Ph.D., Ing. Sofiane Kichou, Ing. Marek Maška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V červenci 2018 byl dokončen dvouletý monitoring administrativní budovy společnosti FENIX Group a.s. v Jeseníku. Během této doby byly aplikovány různé provozní režimy baterií s cílem otestovat jejich schopnosti pro zajištění provozu energetiky objektu.

21.11.2018
Ing. arch. Eva Neumayerová, VUT v Brně, Fakulta architektury, Ústav stavitelství

Jednou z velkých výhod hliněného materiálu jsou například výborné akumulační vlastnosti a přirozená regulace vlhkosti v objektu. Nedostatkem hlíny jako stavebního materiálu je však nejen nízká odolnost proti tekoucí vodě či vzlínající zemní vlhkosti, ale také nízká odolnost nestabilizovaných hliněných konstrukcí proti otřesům. Článek se zabývá tradičními hliněnými stavbami a zkoumá jejich konstrukční zásady snižující rizika destrukce staveb.

14.11.2018
Ing. Oldřich Sucharda, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra stavebních hmot a diagnostiky staveb a Experimentální stavební centrum, Ing. Pavlína Matečková, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra konstrukcí

Článek je zaměřen na ucelený popis pevnostních charakteristik betonu, pozornost se věnuje zejména pevnosti betonu v tahu. Testování se zaměřilo na zkoušku v příčném tahu a tří a čtyřbodovou zkoušku na ohyb.

12.11.2018
Ing. Jiří Novotný, na Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Metodika stanovení energeticky neutrálních, respektive energeticky nulových domů se na národních úrovních liší. Zájem o realizaci takových domů neovlivňuje jen metodika, ale i tržní poměry v oblasti přesouvání nadbytku produkce energie z jednoho objektu do druhého. Jde o ekonomicky nevýhodné výkupní ceny při dodávce do sítě. Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO2 nebude využit.

8.11.2018
Mgr. Art. Roman Miškov, ArTUR Trvalo udržitelná architektura

Hlinené tehly vyrobené extrudáciou, teda kontinuálnym lisovaním, majú vo všeobecnosti vysoký podiel ílu. Využitie takýchto tehál v budovách je preto prínosné z hľadiska množstva zabudovaného ílu v stavebných konštrukciách. Pozitívne efekty týchto hlinených materiálov v obytnom priestore sú všeobecne známe, ich použitie ako podkladu pre hlinené omietky má však svoje úskalia, ktoré sú známe už menej. Práve problematika nanášania hlinených omietok na extrudované hlinené tehly je predmetom môjho dlhodobého záujmu.

30.10.2018
Ing. Oldřich Sucharda, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra stavebních hmot a diagnostiky staveb a Experimentální stavební centrum, Ing. Pavlína Matečková, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra konstrukcí, Ing. Libor Žídek, VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, Laboratoř stavebních hmot

Beton patří ke kompozitním materiálům s výrazně rozdílnými pevnostmi v tlaku a tahu. Pevnost v tahu je obvykle pouze kolem 1/10 pevnosti v tlaku. Zvýšení pevnosti betonu v tahu je možné přidáním drátků do betonu. Článek se věnuje zkoušení a následnému stanovení tahové pevnosti drátkobetonu s podílem drátků 25, 50, 75 kg/m3. Testovaly se čtyři ucelené série, každá zkušební série zahrnovala více než 23 vzorků. V rámci testování bylo provedeno několik variant ohybových zkoušek. Jedná se o čtyři varianty, které se liší rozpětím (500 mm nebo 600 mm), vrubem (s vrubem, bez vrubu) a konfigurací zatížení (tříbodová, čtyřbodová zkouška). Prezentovány jsou také výsledky zkoušky krychelné a válcové pevnosti betonu v tlaku a pevnost v příčném tahu.

24.10.2018
Ing. Pavel Padevět, Ph.D., Ing. Barbora Mužíková, Ing. Tereza Otcovská, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mechaniky

Dusání nepálené hlíny je tradiční technologie výstavby konstrukcí, ke které se moderní stavitelství navrací. Je to zejména díky tomu, že se jedná o přírodní materiál, který splňuje principy trvale udržitelného rozvoje - nízké uhlíkové emise, minimalizace znečištění, minimalizace odpadů, použití neškodných materiálů, využití místních zdrojů, lokálnost a dostupnost hlíny jako stavebního materiálu, velmi dobrá tvárnost a zpracovatelnost. Článek se věnuje metodám dusání, výrobě vzorků pro testování, návrhu složení hliněné směsi, zkouší se pevnost v tlaku, pevnost v tlaku za ohybu, nasákavost, odolnost ve stojaté vodě a variabilita zkoušených dusaných hlín.

16.10.2018
Ing. Iveta Nováková, Ing. Karel Mikulica, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Stavební a demoliční odpad je z velké části tvořen materiály na bázi cementu, které slouží jako surovina pro výrobu betonového recyklovaného kameniva. Článek se zabývá faktory ovlivňujícími vlastnosti recyklovaného betonového kameniva. Pro ověření propojenosti vlastností a faktorů byly testovány tři druhy a jedno přírodní kamenivo jako referenční vzorek.

8.10.2018
Ing. Jan Antonín, Ph.D., Ing. Zdena Dobrá, EnergySim s.r.o.

Pojem téměř nulová budova, budova s téměř nulovou potřebou energie, ve zkratce většinou NZEB nebo nZEB, v současnosti již není novinkou. Tento energetický standard byl zaveden v roce 2016 a postupně se rozšiřuje i do oblasti rodinných domů. Existuje legislativa, normy, ale zhodnocení zkušeností je zatím málo. Proto autoři analyzovali 130 již existujících rodinných domů s různými zdroji tepla. Výsledkem je posouzení vlivu různých zdrojů tepla na energetickou náročnost domů a tedy orientační pomůcka pro rozhodování budoucích stavebníků.

NZEB ©  jjfarq - Fotolia.com
2.10.2018
Ing. Michal Čejka

Článek si klade za cíl vyjasnit debatu o míře přísnosti nastavení požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v oblasti rodinných domů s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2. Na vzorku téměř 500 rodinných domů bylo provedeno hodnocení hraničních požadavků kladených na budovy s téměř nulovou spotřebou energie na úrovni měrné potřeby tepla na vytápění.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama