Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 5.12.2022 do 26.3.2023


zpět na aktuální články

26.3.2023
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, RNDr. Jiří Gabriel, DrSc., Mgr. Karel Švec, doc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D., Ing. Evelína Polievková

Recenzovaný Cílem článku je prezentace výsledků výzkumu v oblasti vývoje nových fungicidních preparátů na bázi nanočástic na ochranu dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie – sálavé teplo a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic selenu. Zkoumaným materiálem se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

Foto ©Ingo Bartussek - Fotolia.com
20.3.2023
Ing. Lucie Kudrnáčová, Ph.D, ČVUT v Praze, Kloknerův ústav, Oddělení stavebních materiálů

Recenzovaný Příspěvek pojednává o porovnání tepelných vlastností ostění u různých typů oken. V případě rekonstrukcí je častou otázkou ponechání původních dvojitých oken či využití novodobých materiálů vzhledem k tepelné úspoře objektu. Novodobými konstrukcemi se rozumí použití dvojitého či jednoduchého okna s tepelně izolačním zasklením. Tyto změny ve stavební konstrukci okna mají vliv na tepelné procesy probíhající na konstrukci. Jedním z důležitých parametrů pro posouzení stavební konstrukce je posouzení vnitřní povrchové teploty stavební konstrukce. V tomto článku je ukázán rozdíl v povrchových teplotách a tepelných tocích na ostění různých typů oken. Referenčním oknem pro porovnání je původní dvojité historické okno. Výsledky byly vypočteny v modelovém prostředí v 2D softwaru.

Foto ©Life-Of-Pix - Pixabay.com
13.3.2023
Ing. Šimon Baránek, Ing. Vít Černý, Ph.D., Ing. Lenka Mészárosová, Ph.D., prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.

Recenzovaný Elektricky vodivé kompozitní materiály jsou v dnešní době široce používány v mnoha průmyslových aplikacích včetně stavebních materiálů. Jednou z možných aplikací je jako odporová sonda. Tyto sondy byly navrženy tak, aby monitorovaly vnitřní strukturální změny stavebních materiálů zabudovaných do konstrukce a předpovídaly jejich trvanlivost, přetížení nebo vady. Nejčastěji používané kompozitní materiály jsou silikátové nebo biopolymerní s plnivem na bázi uhlíku. Tento článek je věnován studiu mikrostruktury silikátových elektricky vodivých kompozitů s plnivy na bázi grafitu. Mikrostrukturní tvar plniv byl zvolen s ohledem na zachování co nejvyšší vodivosti. Dále byl sledován vliv stupně nasycení vodou na elektricky vodivé vlastnosti silikátového kompozitu.

Foto © dimitrisvetsikas1969 - Pixabay.com
10.3.2023
Ing. Miriam Ledererová, PhD., STU Stavebná fakulta Bratislava

Recenzovaný Medzi hlavné environmentálne problémy celého sveta patrí likvidácia odpadu z pneumatík. Tento problém predstavuje vážnu ekologickú hrozbu, pretože každý sa každoročne na celom svete vyhodia alebo zakopú milióny pneumatík. Odhaduje sa, že 1000 miliónov pneumatík každoročne končí svoju životnosť. Z tohto počtu sa najmenej 50 % vyhodí do skládok bez akéhokoľvek spracovania.

6.3.2023
Ing. Eva Tůmová, Ph.D., VUT FAST Brno

Recenzovaný Alkalická reakce kameniva se složkami cementu (AR – alkalické rozpínání) patří mezi činitele způsobující degradaci betonu. V průběhu několika let až desetiletí stárnutí betonu vzniká na povrchu kameniva, obsahujícího reaktivní formu oxidu křemičitého, obalová vrstva schopná expanze absorpcí vody. Tento proces se nazývá alkalicko-křemičitou reakcí (AKR).

Foto © djama - Fotolia.com
1.3.2023
Bc. Jaroslav Lédl

Recenzovaný Zavěšené fasádní systémy patří ke stále častěji používaným stavebním konstrukcím. Tyto systémy je třeba připevnit k nosné konstrukci objektu pomocí kotev (obr. 1), které procházejí tepelnou izolací. Tyto kotvy způsobují v tepelné izolaci někdy i výrazné tepelné mosty. S posouzením vlivu zvolené kotvy na součinitel prostupu tepla konstrukce může pomoci tento článek.

Foto ©ddzphoto- Pixabay.com
27.2.2023
Ing. Michaela Zdražilová, Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D., prof. Ing. Martina Eliášová, CSc.

Recenzovaný Sklo se pro svou transparentnost stává stále žádanějším konstrukčním materiálem, což s sebou nese zvýšení nároků na jeho ukotvení. V minulosti používané ocelové rámy jsou esteticky méně přijatelné, a došlo proto k vývoji různých kotevních systémů umožňujících bodové připojení skleněných prvků ke zbytku konstrukce. Nicméně pro návrh spojů skleněných konstrukcí prozatím nejsou k dispozici ucelené návrhové postupy.

Foto © qimono -Pixabay.com
23.2.2023
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Recenzovaný Na případové studii souboru obytných budov jsou ukázány možnosti posouzení proslunění podle požadavků staré české technické normy ČSN 73 4301 a podle požadavků nové evropské ČSN EN 17037. Podle evropské normy je možno kladně posoudit i výstavbu domů v uzavřených blocích a vyhovět tak současným trendům urbanismu. Trvání na požadavcích staré ČSN 73 4301 není slučitelné se současnými trendy výstavby měst a jen poskytuje argumenty pro úplné rušení požadavků na proslunění v závazné legislativě.

Foto ©Región Kysuce - regionkysuce.sk
20.2.2023
Ing. Lukáš Húlek, Ing. Michal Bačuvčík, PhD., Ing. Ivan Janotka, DrSc., Ing. Jakub Gašpárek, doc. Ing. Peter Paulík, PhD.

Recenzovaný Vrstva 2–4 mm ochrannej krycej omietky (OKO) sa preukázala ako účinná protikarbonatizačná bariéra na 100 ročnom betóne pevnostnej triedy cca 20–25 MPa na deviatich mostoch na Slovensku. Betón pod OKO, ktorá je charakterizovaná nízkou priepustnosťou, skarbonatizoval do hĺbky pod 2 mm. Predložený článok sa zaoberá výskumom aspektov nízkej hĺbky karbonatizácie betónu s dôrazom na objasnenie funkcionality OKO ako aj inovatívnej alternatívy OKO zhotovenej z dnes dostupných stavebných materiálov.

Ocelová výztuž do betonu © Fotolia.com
13.2.2023
Ing. Jakub Rubint, PhD., XEUS - Civil Engineering Robotics, s.r.o.

Recenzovaný Zo všetkých odvetví priemyslu je práve ten stavebný najmenej automatizovaný. Zaužívané spôsoby návrhu stavebných konštrukcií sú prispôsobené tomuto faktu, čo platí aj o samotnom návrhu betonárskej výstuže. Výstuž plošných prvkov, ako sú stropné dosky alebo steny, je pritom dostatočne jednoduchá na to, aby jej výroba bola automatizovaná, čím je znížená spotreba materiálu a aj zvýšená efektivita využitia pracovnej sily. Článok pojednáva princíp návrhu výstuže viazanej robotom Perseus firmy XEUS – Civil Engineering Robotics s. r. o. vysvetlenom na výstuži pri spodnom povrchu stropnej dosky obytnej budovy. Pri tvorbe metodiky návrhu takejto výstuže sa kládol dôraz na okamžitú možnosť nasadenia do praxe, pričom si nájde uplatnenie ako v závodoch na výrobu prefabrikátov, tak aj priamo na stavbe.

30.1.2023
Ing. Milan Meruňka, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Martin Ťažký

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.

Foto ©Photographer2575 - Pixabay.com
23.1.2023
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Mgr. Jana Stehlíková

Recenzovaný Výsledky prezentovaných zkoušek ukazují, že jak metoda TORRENT, tak i ISAT mohou být použity k odhadu trvanlivosti betonu i vláknobetonu s hutným kamenivem. V případě betonu obsahujícího betonový recyklát se však metoda TORRENT nezdá být dostatečně účinná. Pro beton s betonovým recyklátem není taktéž vhodná ani metoda stanovení propustnosti pro CO2.

17.1.2023
Ing. Jiří Bláha, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

Recenzovaný Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.

Foto ©imfotograf - Fotolia.com
9.1.2023
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, ProDřevo ateliér, Společnost pro technologie ochrany památek STOP, z.s.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá otázkou schopnosti dřeva přijímat tekutiny v návaznosti na účinnost tlakové injektáže jako jedné ze sanačních metod likvidace hmyzu v dřevěných prvcích konstrukcí. Průnik chemické látky strukturou dřeva po její aplikaci tlakovou injektáží je zkoumán pomocí akustických, mikroskopických a rentgenových zařízení v laboratoři. Na závěr jsou vzorky dřeva podrobeny destruktivní zkoušce.

2.1.2023
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Klára Křížová, Ph.D., Ing. Miroslav Kývala

Recenzovaný Rychlý růst světové populace a její koncentrace ve velkých městech představuje zásadní dopad na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Právě recyklace stavebních materiálů je účinným řešením pro splnění požadavků na výstavbu nových budov a zároveň dosáhnout udržitelného rozvoje na Zemi. Jak si v tomto směru vede Česká republika a jaké jsou mezinárodní technické požadavky na recyklované kamenivo?

28.12.2022
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Zuzana Rácová, Ph.D., Ing. Martin Vonka, Ph.D., Ing. Robert Kořínek, Ph.D.

Recenzovaný V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

19.12.2022
Ing. Ľudmila Kormošová, Ing. Tomáš Augustín PhD., prof. Ing. Jaroslav Halvonik PhD.

Recenzovaný Práca pojednáva o problematike pretlačenia bezprievlakových dosiek bez šmykovej výstuže oslabených otvormi v blízkosti podpier. V rámci príspevku sú porovnané predikcie šmykovej odolnosti proti pretlačeniu lokálne podopretých dosiek štvorcovým a stenovým stĺpom a zároveň oslabených otvormi. Predikcia šmykovej odolnosti bola vypočítaná s použitím návrhového modelu prEC2 v druhej generácií Eurokódu 2. Výpočtom získané hodnoty predikcie šmykovej odolnosti lokálne podopretých dosiek boli porovnávané s experimentálne nameranými výsledkami šmykových odolností získaných z laboratórnych skúšok. Na vyhodnotenie sa použil normou doporučený model skrátenia kontrolného obvodu pomocou radiálnej projekcie šírky otvoru z ťažiska zaťažovanej oblasti, ktorý výrazne podhodnocuje šmykovú odolnosť, ak sa otvory nachádzajú na líci podpery.

12.12.2022
doc. Ing. Vojtěch Václavík, Ph.D., Ing. Tomáš Dvorský, Ph.D., prof. Ing. Vladimír Čablík, Ph.D., doc. Ing. Jiří Botula, Ph.D.

Recenzovaný V článku jsou prezentovány teoretické poznatky k problematice selektivní demolice budov po ukončení životního cyklu. Pozornost byla zaměřena na jednotlivé body, které by měla obsahovat prohlídka stavby za účelem identifikace odpadních materiálů a znečišťujících látek, které by měly být před demolicí odstraněny. Dále jsou prezentovány hlavní části projektové dokumentace bouracích prací a soupis přípravných prací spojených s odstrojením budovy.

5.12.2022
Ing. Petr Suchánek, H INFRAM, a.s., Praha

Recenzovaný Příspěvek seznamuje s analýzou činnosti technického dozoru v praxi, a to včetně volby smluvních podmínek FIDIC využitých v rámci významných dopravních staveb pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, které byly zahájeny nebo realizovány v období 2020–2021. Cílem je objasnit, popsat náplň a povinnosti technického dozoru při vykonávání této funkce, která se netýká pouze fyzické kontroly prací na stavbě, ale skládá se i z mnoha druhů administrativních činností.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama