Odborné recenzované články

Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.

Hromadná výstavba bytových domov pomocou technológie veľkoformátových panelových prefabrikátov sa v bývalom Československu trvala približne 40 rokov. Životnosť týchto budov sa blíži k ich plánovanej hodnote. Častým problémom je vytváranie nových otvorov do nosných konštrukcií bez predchádzajúceho odborného posúdenia. Dôležité detaily stykov nosných prvkov sa pritom menili nielen medzi jednotlivými konštrukčnými sústavami, ale aj v priebehu vývoja konkrétnej sústavy. Článok popisuje niektoré problémy nosných konštrukcií panelových budov, s ktorými musia projektanti pri ich posudzovaní uvažovať.

Konštrukcia panelového domu pozostáva z montovaných betónových stien a stropných dosiek. Tieto prvky tvoria prostredníctvom stykov tuhý priestorový (tzv. krabicový) nosný systém. Montované prvky tohto systému boli navrhnuté pre určité dispozičné a statické možnosti danej panelovej sústavy. Všetky dodatočné zásahy do nosnej konštrukcie je nutné dôsledne prešetriť. V prípade nutnosti treba aj navrhnúť vhodný spôsob zosilnenia oslabených častí nosného systému.

Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.

Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.

Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.

Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.

Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Proto také zákon č.309/2006 Sb. v aktuálním znění blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti. Vedle tohoto v roce 2016 aktualizovaného zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky. Z nich vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, o kterých bude pojednávat tento příspěvek.

Příspěvek pojednává o způsobu monitorování poruch panelových domů. Pohyby objektu jsou měřeny jednak pomocí příložného dilatometru typu Hollan (měření změny šířek trhlin a spár), jednak pomocí nivelace podlah. Výsledky měření budou důležitým podkladem pro rozhodnutí o způsobu sanace objektu.

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentální analýzy spolu s analytickým modelem popisujícím chování výztužných stěn z mechanicky spojovaného křížem vrstveného dřeva. V rámci experimentální analýzy byly provedeny zkoušky výztužných stěnových panelů, zkoušky pro stanovení tuhosti spoje vrstev a materiálové zkoušky. Výstupy ze zkoušek tuhosti spoje vrstev a z materiálových zkoušek slouží jako vstupní data pro analytický model. Analytický model je založen na metodě komponent, která uvažuje výztužnou stěnu jako soustavu vzájemně propojených elementů, jejichž působení je popsáno pomocí pružin s definovanou tuhostí. Výsledky provedených experimentů a analytického postupu jsou následně mezi sebou porovnány.