Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 7.5.2018 do 6.8.2018


zpět na aktuální články

© rafalkubiak - Fotolia.com
6.8.2018
Ing. arch. Simona Vondráčková, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra urbanismu a územního plánování, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., doc. ThLic. Ing. arch. Jiří Kupka, Ph.D., Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, katedra biotechnických úprav krajiny

Nahrazení pojmu „typy krajiny“ pojmem „krajiny“ v obsahu grafické části zásad územního rozvoje (ZÚR) přináší podstatnou obsahovou změnu ve vyjádření koncepce rozvoje území kraje, protože pro tyto krajiny jsou v ZÚR stanoveny cílové kvality včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení. Článek popisuje a zdůvodňuje význam a způsob individuálního (nikoliv typologického) členění území kraje na krajiny (vlastní krajiny), odpovídajícího smyslu Evropské úmluvy o krajině.

EPD Liptovská Kokava
6.8.2018
Ing. arch. Miroslav Ščudla, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta architektury, Ústav navrhování II.

Sláma se v soudobém stavitelství používá okrajově, nejčastěji v rámci svépomocné výstavby. Přestože jsou pozitivní vlastnosti slámy již dlouho známy, nezískala si zatím širší důvěru mezi stavebníky ani projektanty. Tuzemské stavební firmy se slámou také nedovedou ve většině případů pracovat. V rámci současného trendu vyššího využití obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2 se v Evropě (znovu)objevují možnosti, jak slámu použít ve stavebních systémech vhodných pro udržitelnou architekturu.

30.7.2018
doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc., Ing. Jiří Strnad, Ph.D., Ústav betonových a zděných konstrukcí, FAST VUT v Brně

Článek představuje možnosti sanace fasádních zdí, které byly provedeny z nekvalitních materiálů a neudržovány. Poukazuje na nezbytnost stabilizovat stěny památkově cenných objektů zvláště ze zděných z cihel, vepřovic nebo smíšeného zdiva. Podobně je tomu i u zděných nebo kamenných sloupů a pilířů. Pokud se zjistí a odstraní příčina poruchy, je pak možné účinné nápravy dosáhnout například vyvozením svislé stabilizující síly předpětím.

23.7.2018
doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., Katedra kovových a drevených konštrukcií SvF STU v Bratislave

V príspevku je predstavená sanácia strešnej konštrukcie jazdiarne. Jestvujúca kombinovaná oceľovo-drevená nosná konštrukcia vykazovala viditeľné a neprimerane veľké vodorovné priehyby, pričom vytláčala štítovú stenu objektu.V rámci sanácie bola vykonaná diagnostika konštrukcie, statický výpočet pôvodného a nového stavu a návrh sanačných opatrení v streche a tiež v štítových stenách.

16.7.2018
Ing. arch. Simona Vondráčková, ČVUT v Praze; Fakulta stavební, katedra urbanismu a územního plánování, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., doc. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D., ČZU v Praze; Fakulta životního prostředí, katedra biotechnických úprav krajiny

Územní studie krajiny (dále jen ÚSK), které se zpracovávají pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), jsou jedním z nástrojů územního plánování podporovaným ze specifického cíle 3.3 Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V současné době je řada ÚSK rozpracována a u většiny zakázek je ukončena nebo se ukončuje etapa doplňujících průzkumů a rozborů a připravuje se etapa návrhu. Metodický pokyn [1] Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí (dále jen metodický pokyn) přinesl specifikaci obsahové náplně zadání územní studie, ve které se objevují nové pojmy, které nejsou zatím blíže upřesněny a není tudíž známý standard zpracování určitých částí ÚSK.

16.7.2018
doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno, Ing. Pavla Kotásková, Ph.D., MENDELU Brno, Lesnická a dřevařská fakulta

Text obsahuje poznatky a závěry autorů získané na základě průzkumu dřevěných historických konstrukcí, analýzy jejich dlouhodobého působení v daných podmínkách, návrhů sanace nosných prvků, případně celkové rekonstrukce historických objektů. Na konkrétních objektech byla aplikována nedestruktivní ultrazvuková metoda, kterou byla dignostikována struktura dřeva z hlediska jeho možné degradace dřevokaznými činiteli a použití metody tlakové injektáže.

© Fotolia.com
9.7.2018
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.

2.7.2018
Ing. Jan Vecko, ATELIER SMA, Studio membránové architektury

Článek řeší problematiku návrhu rohového kotvení membránových konstrukcí, využívající pro vnesení vnitřního předpětí obvodová lana. Správný návrh rohového kotvení je zásadní pro funkčnost celé membránové konstrukce, a musí být vždy navržen s ohledem na dva základní kritéria. Jedná se o montážní proces, kdy se pomocí rektifikačních prvků vnáší do celé konstrukce potřebné předpětí a dále se jedná o poinstalační statickou funkci, kdy jsou do nosné konstrukce distribuovány tahové síly od předpětí a zejména zatížení konstrukce.

2.7.2018
Ing. Aleš Vodička, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Marek Maška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V článku jsou popsány nové funkce a prvky systému pro kontinuální monitoring vlhkosti dřevěných konstrukcí a jsou představeny technologické novinky systému, které jsou v současné době připravovány a vyvíjeny. V publikaci jsou diskutovány i zkušenosti z dlouhodobých měření a drobná vylepšení na základě poznatků z provozování několika desítek instalací za poslední přibližně 3 roky. Představena je úplně nová bezdrátová bateriově napájená verze senzoru reagující na požadavky zákazníků na možnost dodatečné instalace senzorů bez nutnosti vedení dalších dodatečných kabelů.

25.6.2018
prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury

Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.

18.6.2018
Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek představuje proces restaurování stávajících trámových stropů metodou spřažení stávajícího dřevěného trámového stropu s deskami na bázi dřeva, což je obvyklý požadavek zvýšení únosnosti a tuhosti stropu, tedy snížení průhybů a vibrací od užitného zatížení. Volně tak navazuje na úvodní článek trilogie autorů nazvané Rekonstrukce dřevěných trámových stropů.

© smereka - Fotolia.com
18.6.2018
Ing. Veronika Veľková, PhD., prof. RNDr. Danica Kačíková, PhD., prof. RNDr. František Kačík, PhD., Ing. Tatiana Bubeníková, PhD., Ing. Katarína Trebulová, Drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene

Článok je zameraný na skúmanie vplyvu retardačnej úpravy jedľového dreva na vznik prchavých produktov. Vzorky jedľového dreva boli impregnačne upravené roztokmi 6 anorganických solí, termicky zaťažené a vznikajúce produkty zachytené a analyzované metódou SPME-GC-MS. Identifikovaných bolo 20 zlúčenín, pričom najvyššie množstvá boli dosiahnuté u kyseliny octovej a 2-furaldehydu ako typických reprezentantov degradácie dreva. Najviac prchavých zlúčenín bolo identifikovaných pri degradácii vzoriek ošetrených roztokom kyseliny boritej, najmenej roztokom dihydrogénfosforečnanu amónneho. Najmenšie množstvo kyseliny octovej a 2-furaldehydu bolo stanovené pri ošetrení vzoriek dreva roztokom tetraboritanu sodného, ktorý sa podľa toho javí ako veľmi vhodné činidlo na ošetrovanie dreva na ochranu pred požiarmi.

11.6.2018
doc.Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Pavel Dobeš, VŠB TU Ostrava, katedra konstrukcí, Ing. Radek Papesch, TZÚS Praha, pobočka Ostrava

Příspěvek se zabývá stanovením lokálního a globální modulu pružnosti vybraných CLT panelů na základě výsledků laboratorních testů a výpočtů. CLT panely jsou velkoformátové stavební dílce složené z křížem orientovaných vrstev masivního dřeva. Panely byly podrobeny čtyřbodovému ohybu, u kterého byl zaznamenáván deformačně zatěžovací diagram. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem ve Scia Engineer a s analytickým výpočtem.

© cpauschert - Fotolia.com
4.6.2018
Bc. Jan Tichý, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Článek představuje princip procesu mediace, který je úspěšně využíván v oblasti řešení právních sporů. Z právního prostředí převádí metodiku mediace na problematiku územního plánování a stanovuje základní požadavky na takový proces. Uvádí poznatky Rakouské ekonomické školy o distribuci informací ve společnosti do územně plánovacího procesu.

28.5.2018
Ing. Tomáš Žižlavský, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie

V článku je experimentálně sledován vliv přídavku gumy guar a jejích derivátů jako přísad do vápenných malt na jejich vlastnosti v čerstvém stavu a na fyzikálně mechanické vlastnosti, především pevnost v tahu za ohybu a v tlaku, z dlouhodobého hlediska až do ročního stáří vzorků.

28.5.2018
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek je zaměřen na zastínění zemědělských pozemků stavbami. Na tento typ pozemků nelze aplikovat normové kritérium zastínění podle ČSN 73 4301 Obytné budovy, jež je vhodné pro určení zastínění ploch určených k rekreaci. V těchto případech je nutné použít výrazně složitější výpočty a predikce zastínění v kombinaci s poznatky z agronomie neboť v některých případech je stínění pro hospodářské rostliny dokonce prospěšné.

21.5.2018
doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

14.5.2018
Ing. Michal Venglár, prof. Ing. Milan Sokol, PhD., Ing. Katarína Lamperová, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra stavebnej mechaniky

Monitorovanie stavu konštrukcií pomocou nedeštruktívnych metód je jednou z možností ako efektívne predchádzať prípadnému poškodeniu konštrukcie. Niektoré konštrukcie, ako aj Most SNP v Bratislave nie je možné pre merania uzatvoriť a preto je navrhnutý merací systém veľmi vhodný na tieto účely.

14.5.2018
doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

7.5.2018
doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.


zpět na aktuální články