Dřevostavby jsou budovy, jejichž nosná konstrukce je zcela nebo částečně tvořena z prvků z rostlého dřeva nebo z výrobků na bázi dřeva. Dřevo může být ve stavbě patrné, případně přiznané, u některých typů dřevostaveb je však zcela skryté. Nosná dřevěná konstrukce může být prutová nebo desková.
Z historického hlediska si každý pod pojmem dřevostavba vybaví roubenou stavbu v podhůří, krov historického objektu, dřevěný kostel, stavby našich prapředků nebo možná lávku přes potok. V nedávné historii pod tímto názvem vyvstane na mysli drobná stavba zahradního charakteru nebo okál.
V současnosti se v ČR jako dřevostavby realizují nejčastěji rodinné domy a nízkopodlažní budovy občanské vybavenosti, např. domovy důchodců, menší školní budovy apod. Uplatnění dřevostaveb ve větším rozsahu, ve stavbách s více podlažími a ve stavbách s jinými typy provozu v ČR brání požární předpisy.
Obvodové pláště dřevostaveb
Na kvalitě obálky budovy ve značné míře závisí energetická náročnost dřevostavby. Proto je nutné zajistit nejen účinnou tepelnou izolaci dřevostavby, ale a její vysokou vzduchotěsnost, aby nedocházelo k úniku tepla z budovy a zároveň do ní v zimě nepronikal za větrného počasí chladný vzduch. To platí jak pro difuzně otevřené, tak pro difuzně uzavřené skladby. Netěsnosti ve stavební konstrukci významně ovlivňují nejen tepelné ztráty, ale i povrchové teploty, vlhkostní režim skladeb, vzduchovou neprůzvučnost a v případě dřevostaveb také trvanlivost samotné dřevěné konstrukce a dalších přírodních materiálů použitých v obvodovém plášti. Kvalitu každé dřevostavby se doporučuje před dokončením ověřit Blower-door testem.