Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Dřevostavby / od 6.2.2017 do 9.9.2019


zpět na aktuální články

9.9.2019
Ing. Gabriela Slabejová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra nábytku a drevárskych výrobkov, Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra drevárskych technológií

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.

20.5.2019
Ing. Andrea Nasswettrová, MBA, Ph.D.,, Thermo Sanace s.r.o., Vědeckotechnický park profesora Lista, Brno, RNDr. Jiří Gabriel, DrSc.,, Mikrobiologický ústav AC ČR,v.v.i, doc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D.,, VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky, Ing. Olga Grossová, Mgr. Karel Švec, Mikrobiologický ústav AC ČR,v.v.i.,, Ing. Evelína Polievková, VUT Brno Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky, Ing. Hynek Kundera, Thermo Sanace s.r.o.

Cílem článku je prezentovat výsledky výzkumu v oblasti ochrany dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie, sálavého tepla a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic. Zkoumaným materiál se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

7.1.2019
Ing. Jiří Celler, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra dřevěných a ocelových konstrukcí, Ing. Věra Hlavatá, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra mechaniky

V současné době se navrhování stěnových panelů s výztuhami s průřezem ve tvaru I a oboustranným opláštěním provádí na základě výsledků zkoušek a zjednodušeného analytického výpočtu. V případě jednostranně opláštěných panelů ale nejsou mechanismy chování ani způsob porušení stále dostatečně prozkoumány. Hlavním cílem článku je proto popsat chování výše zmíněného systému, vytvořit spolehlivý model a zpracovat parametrickou studii s využitím experimentální a numerické analýzy. Výsledky práce bude možné využít pro efektivnější využití subtilních sloupkových systémů dřevostaveb.

1.10.2018
doc. Ing. Agnes Iringová, PhD., Žilinská univerzita v Žiline, Stavebná fakulta

Možnosti aplikácie hliny pri výstavbe budov na báze dreva z hľadiska zvýšenia ich požiarnej ochrany – príklady riešení v minulosti a technické možnosti v súčasnosti. Požiadavky na požiarnu odolnosť obvodových plášťov drevostavieb v závislosti od ich požiarnej výšky v SR. Aplikácia interiérových hlinených omietok na ľahkých obvodových plášťoch v drevo domoch v modelovom riešení z hľadiska optimalizácie tepelnej mikroklímy, protipožiarnej ochrany a ekologickej udržateľnosti výstavby.

24.9.2018
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Petr Svora, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.

17.9.2018
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, UCEEB

Cílem příspěvku je ve stručnosti informovat o vícepodlažních budovách z křížem vrstveného dřeva (CLT), které má jistě velkou budoucnost. Pro výrobu CLT již existuje evropská výrobková norma, je ale třeba zpracovat technické normy, které by daly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Normy se v současné době připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5.

2.7.2018
Ing. Aleš Vodička, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Marek Maška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V článku jsou popsány nové funkce a prvky systému pro kontinuální monitoring vlhkosti dřevěných konstrukcí a jsou představeny technologické novinky systému, které jsou v současné době připravovány a vyvíjeny. V publikaci jsou diskutovány i zkušenosti z dlouhodobých měření a drobná vylepšení na základě poznatků z provozování několika desítek instalací za poslední přibližně 3 roky. Představena je úplně nová bezdrátová bateriově napájená verze senzoru reagující na požadavky zákazníků na možnost dodatečné instalace senzorů bez nutnosti vedení dalších dodatečných kabelů.

25.6.2018
prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury

Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.

18.6.2018
Ing. Veronika Veľková, PhD., prof. RNDr. Danica Kačíková, PhD., prof. RNDr. František Kačík, PhD., Ing. Tatiana Bubeníková, PhD., Ing. Katarína Trebulová, Drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene

Článok je zameraný na skúmanie vplyvu retardačnej úpravy jedľového dreva na vznik prchavých produktov. Vzorky jedľového dreva boli impregnačne upravené roztokmi 6 anorganických solí, termicky zaťažené a vznikajúce produkty zachytené a analyzované metódou SPME-GC-MS. Identifikovaných bolo 20 zlúčenín, pričom najvyššie množstvá boli dosiahnuté u kyseliny octovej a 2-furaldehydu ako typických reprezentantov degradácie dreva. Najviac prchavých zlúčenín bolo identifikovaných pri degradácii vzoriek ošetrených roztokom kyseliny boritej, najmenej roztokom dihydrogénfosforečnanu amónneho. Najmenšie množstvo kyseliny octovej a 2-furaldehydu bolo stanovené pri ošetrení vzoriek dreva roztokom tetraboritanu sodného, ktorý sa podľa toho javí ako veľmi vhodné činidlo na ošetrovanie dreva na ochranu pred požiarmi.

11.6.2018
doc.Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Pavel Dobeš, VŠB TU Ostrava, katedra konstrukcí, Ing. Radek Papesch, TZÚS Praha, pobočka Ostrava

Příspěvek se zabývá stanovením lokálního a globální modulu pružnosti vybraných CLT panelů na základě výsledků laboratorních testů a výpočtů. CLT panely jsou velkoformátové stavební dílce složené z křížem orientovaných vrstev masivního dřeva. Panely byly podrobeny čtyřbodovému ohybu, u kterého byl zaznamenáván deformačně zatěžovací diagram. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem ve Scia Engineer a s analytickým výpočtem.

19.3.2018
Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Katedra mechaniky

Velikost působícího zatížení na stěny vysokých dřevěných staveb lze podle stávajících norem sestavit dle platných kombinačních rovnic více způsoby. Existují tak rozdíly mezi výsledky. Vymezení vhodného postupu stanovení svislé síly od stavby v různých částech přípravy stavby a jeho porovnání s dalšími možnostmi je předmětem tohoto příspěvku.

19.2.2018
Ing. Ondrej Bajza, doc. Ing. Alena Rohanová, Katedra drevených stavieb, Drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene

V príspevku sa popisuje prečo a za akých podmienok použiť bukové drevo v stavebných konštrukciách. Uvádzajú sa legislatívne a experimentálne požiadavky na overenie vlastností bukového triedením do tried pevností „D“. Hodnotenie kvality bukového dreva cez triedy pevnosti predikuje spoľahlivú úroveň navrhovania, technológiu výroby ako aj životnosť drevených stavebných prvkov.

8.1.2018
Ing. Eva Šuhajdová, prof. Ing. Miroslav Novotný, CSc., doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství

Listnaté dřeviny jsou vzhledem k probíhajícím změnám v druhovém složení lesa lokálním zdrojem budoucnosti. Mezi listnaté dřeviny, jejichž porostní plocha bude v budoucnu největší, patří zejména buk, dub, habr a javor. Pro výběr nejvhodnější listnaté dřeviny pro použití v konstrukcích staveb byla použita vícekriteriální analýza, a to metody PROMETHEE. Byla zvoleno osm kritérií hodnocení, jež zahrnují kromě porostní plochy i fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých dřevin.

4.12.2017
Dr. Eva Haviarová, Purdue University, Department of Forestry and Natural Resources, Purdue, Ing. Milan Šimek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Dr. Henry Quesada, Virginia Tech University, Department of Sustainable Biomaterials

Článek seznamuje s projektem, jehož cílem je identifikace příležitostí a rozvoj vazeb k potenciálnímu vývozu amerického tvrdého listnatého dřeva do vybraných zemí východní Evropy. Projekt zahrnuje identifikaci charakteristik tvrdého řeziva ve vybraných zemích. Kromě technických informací obsahuje dotazníkové šetření se zástupci průmyslu a průmyslových svazů poslouží k posouzení zájmu o tvrdé listnaté dřevo z USA a identifikaci vhodných vývozních praktik.

21.8.2017
Ing. Jan Vinař, MURUS, monumenta renovamus, s.r.o.

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představíme geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Třetí část mapuje poruchy a opravy hrázděných konstrukcí.

14.8.2017
Ing. Jan Vinař, MURUS, monumenta renovamus, s.r.o.

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představujeme geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Druhá část seriálu se věnuje funkcím a využití rámových a hrázděných konstrukcí.

19.6.2017
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, ČVUT v Praze, UCEEB, Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze

V současnosti roste zájem o realizaci vícepodlažních dřevostaveb. V případě vícepodlažních dřevostaveb je klíčovou problematikou jejich požární bezpečnost, tuhost a akustika. Předložený příspěvek je zaměřen na problematiku požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb, která je v současnosti předmětem největších diskusí.

15.5.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, UCEEB

V tomto příspěvku jsou prezentovány výpočetní modely pro stanovení chování tradičního tesařského lípnutého spoje pomocí analytických vztahů. Základem uváděných výpočetních postupů je metoda komponent, která se běžně využívá při výpočtu ocelových přípojů. Metoda komponent spočívá v rozložení celého spoje na jednotlivé komponenty, které jsou definovány tuhostí dílčích částí spoje. Analytické řešení zahrnuje poklesový efekt dřevní hmoty v blízkosti tlakového zatížení. Výsledky analytického výpočtu jsou srovnávány s experimentálními výstupy. V textu je také popsán normový návrhový postup výpočtu zatížení dřevěného prvku směrem kolmo k vláknům dřeva podle platné evropské normy Eurokód 5 pro názornost a další srovnání.

27.2.2017
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, UCEEB

Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

6.2.2017
Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Robert Jára, Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, UCEEB, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama