Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Moderní administrativní centrum Lesů ČR

Datum: 25.6.2018  |  Autor: prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury  |  Recenzent: doc.Ing. Martin Böhm, Ph.D., Česká zemědělská univerzita Praha (ČZÚ), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí

Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.

Úvod

Dřevo patří k nejpoužívanějším materiálům. Je závislé na přírodních dějích vyvolaných slunečním zářením a následnými chemickými procesy, nazývaných fotosyntéza. Mnoha pracovními činnostmi se potom přírodní surovina přeměňuje na výrobky, které má člověk v oblibě a dobře mu slouží. K nim musíme přiřadit i stavební díla. V České republice navazují dřevěné budovy na tradice předválečného stavitelství. V našem pohraničí byla ze dřeva vystavěna nejen řada rodinných domů, ale také vícepodlažní objekty. Příkladem může být jesenická Karlova Studánka s patrovými roubenými lázeňskými budovami. [1]

Výstavba budov ze dřeva nebo z dřevěných komponentů byla na našem území akceptována i v pozdějších 70. a 80. letech 20. století. Dokumentuje to 27 podniků, které se v tehdejší ČSSR podílely na výrobě dřevěných konstrukčních systémů nebo na produkci dřevěných výrobků. [2] Jednalo se o haly s menšími i velkými rozpony pro potřeby zemědělství, průmyslu nebo sportu, dřevěné budovy občanské vybavenosti – mateřské a základní školy, stavby pro rekreaci, mobilní buňky a samozřejmě rodinné domy. Většina z nich našla uplatnění na venkově a v menších městech. V uvedeném období byl výrazným reprezentantem dřevěných technologií systém OKAL – Otto Kreinbaum aus Lauenstein. V roce 1970 získaly jeho výrobní licenci Rudné doly Jeseník.

Po roce 1990 se výroba dřevostaveb v původních, socialistických podnicích, téměř nezachovala. Změnu společenského systému se však podařilo překonat RD Rýmařov, s.r.o., který se transformoval v úspěšnou společnost. Stalo se tak prostřednictvím řady technických a technologických inovací, zvýšením kvality produktů a rychlou orientací odbytu na zahraniční, především německý trh. Podnik se stal největším českým výrobcem panelových dřevostaveb a jejich úspěšným exportérem do zemí Evropské unie. [2] Současná produkce RD Rýmařov nachází prostřednictvím lehké prefabrikace dřeva cesty ke splnění nejvyšších nároků na architektonickou kvalitu, jak to příkladně dokumentuje sídliště deseti třípodlažních bytových domů, vybudovaných v roce 2009 v brněnských Dolních Heršpicích. Na této lokalitě jsou v současnosti (v roce 2018) ve výstavbě čtyřpodlažní bytové domy s nosnou konstrukcí z dřevěných panelů opláštěných deskami Fermacell a další se připravují.

Dřevěné nosné konstrukce v evropském kontextu

V kontextu soudobé evropské architektury existuje celá řada architektonicky a konstrukčně kvalitních budov s nosnými stavebními konstrukcemi ze dřeva. Některé dosahují impozantních výšek i několika desítek metrů. Dokonce se objevují návrhy velmi vysokých budov s parametry mrakodrapů. Příkladem je Oakwood Timber Tower v Londýně, který má mít výšku 315 metrů. V roce 2017 jej českému publiku představil Kevin Flanagan – jeden z autorů z britského studia PLP Architecture. [3] Podle projektu ateliéru Rüdiger Lainer + Partner Architekten ZT GmbH se ve vídeňské městské části Aspern, uskutečňuje výstavba 24podlažní, 84 m vysoké polyfunkční budovy Holz Hochhaus, zkráceně nazývané HoHo.

Z moderních budov s dřevěnou nosnou konstrukcí mohou z let 2015 až 2017, upoutat některé skandinávské objekty. V Norsku je to 50 m vysoká obytná budova Treet v Bergenu s dřevěným superskeletem, který vždy po čtyřech až pěti podlažích vynáší prostorové buňky. (O budově Treet hovořil na konferenci Požární bezpečnost staveb 2017 její spoluautor Ole Herbrand Kleppe.) Další norskou stavbou jsou osmipodlažní studentské koleje Moholt 50/50 v Trondheimu, které vyrůstají z dvoupodlažní železobetonové podnože. Z finského Jyväskylä je známý osmipodlažní bytový dům Puukuokka. [4] Pozornost si zaslouží od října 2017 užívané studentské koleje WOODIE v Hamburku. Při jejich pěti a šestipodlažní výstavbě byla ve vysoké míře kompletizace použita dřevěná konstrukce v technologii buňkové prefabrikace. [5]

Po přiblížení několika zahraničních příkladů se vkrádá otázka, proč se také u nás k výstavbě vysokých nebo půdorysně rozsáhlých dřevěných budov dosud nepřistoupilo? Zvláště, když v řadě evropských zemí, kde tyto domy stojí, jsou obdobné ekonomické i společenské podmínky jako v České republice. Nejspíše je to v českých podmínkách z důvodů bezpečnosti stavby a především přístup k požární ochraně, která pro vyšší než dnes stavěné 4podlažní budovy zabraňuje ve větší míře dřevo použít. [6]

Nové administrativní centrum Lesů ČR, s.p.

Pro výstavbu nového administrativního centra Lesů České republiky, s.p., byla v roce 2016 vypsaná veřejná architektonická soutěž. Jejím vítězem se stala brněnská kancelář CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS, s.r.o. Architektům Ondřeji Chybíkovi, Michalu Krištofovi a Janu Stolkovi se podařilo zaujmout mezinárodní porotu, v níž zasedli odborníci z Dánska, Rakouska, Švýcarska a České republiky. Od vítězného návrhu se očekávalo, že se stavba stane příkladnou ukázkou využití dřeva jako stavebního materiálu, případně jiným vhodným způsobem zdůrazní dřevo a jeho význam. [7]

Přednáška autora stavby sídla Lesů ČR Ondřeje Chybíka na konferenci Požární bezpečnost staveb 2017.

Stavební pozemek se nachází ve čtvrti Nový Hradec Králové, která byla založena na konci 60. let 18. století, kdy město Hradec Králové bylo císařem Josefem II. prohlášeno za pevnost. Všechna předměstí musela být tehdy zbourána a obyvatelům byly nabídnuty volné parcely u nedalekého lesa. V současnosti je zde v blízkosti Městských lesů Hradce Králové dislokován i areál Lesů ČR, s.p. Urbanistická koncepce nového administrativního centra je založena na úvaze o znovuzalesnění místa. Novostavbou dojde k revitalizaci areálu a vytvoření lesoparku, který budovu obklopí, obr. 1.

Obr. 1 Situace areálu v němž se bude nacházet nové administrativní centrum Lesů ČR, s.p. [8]
Obr. 1 Situace areálu v němž se bude nacházet nové administrativní centrum Lesů ČR, s.p. [8]

Objekt tvoří tři podlaží – z nich jedno je podzemní a dvě nadzemní, obr. 2. Podzemní podlaží je pod větší částí budovy, obr. 3. Uvažuje se v něm s lokací depozitářů, provozních a výstrojních skladů, wellness centra a fitness centra. Část podzemního podlaží bude také sloužit jako podzemní garáž s autodílnou a myčkou.

Obr. 2 Řez budovou [8]
Obr. 2 Řez budovou [8]
Obr. 3 Půdorys 1. podzemního podlaží [8]
Obr. 3 Půdorys 1. podzemního podlaží [8]

Nadzemní provozy administrativní budovy jsou členěny na společenské zóny a kanceláře, obr. 4 a 5. Dispozice je přehledně organizovaná a umožňuje snadnou orientaci v prostorách domu. Do budovy se vstoupí pod krytým přístřeškem, který chrání vstup proti vlivu povětrnosti, obr. 6. Vstupní dvoupodlažní prostor s horním osvětlením je komponován mezi multifunkční, flexibilně vybavenou posluchárnu a jídelnu, obr. 7. Navazuje na konferenční místnosti, školící prostory a knihovnu.

Obr. 4 Půdorys 1. NP [8]
Obr. 4 Půdorys 1. NP [8]
Obr. 5 Půdorys 2. NP [8]
Obr. 5 Půdorys 2. NP [8]

Obr. 6 Průčelí budovy se vstupem [8]
Obr. 6 Průčelí budovy se vstupem [8]
Obr. 7 Dvoupodlažní vstupní prostor
Obr. 7 Dvoupodlažní vstupní prostor

Obr. 8 Subcentrum se schodištěm
Obr. 8 Subcentrum se schodištěm
Obr. 9 Komunikační subcentrum s dřevěným platem a stropním roštem [8]
Obr. 9 Komunikační subcentrum s dřevěným platem a stropním roštem [8]

Obr. 10 Zelený dvůr poskytující příjemné přírodní prostředí k práci i odpočinku [8]
Obr. 10 Zelený dvůr poskytující příjemné přírodní prostředí k práci i odpočinku [8]

Vstup se aditivně napojuje na komunikační linie, které přecházejí do pěti relativně autonomních provozních celků, obr. 4. V každém z nich se před pracovnami nebo jejich zázemími nacházejí „subcentra“ s vlastním schodištěm a odpočinkovou zónou, obr. 8 a dřevěným platem, obr. 9. Zde se mohou uskutečňovat nejen pracovní činnosti, ale také interpersonální kontakty. Průhledy se příznivě propojuje interiér s okolní přírodou. Z této části budovy, která se rozevírá do tvaru písmene „V“, mohou pracovníci i návštěvníci vstoupit do venkovního dvora, který je přizpůsoben k pracovním činnostem i odpočinku. Je to místo, kde se les „na dotek“ přibližuje k domu, obr. 10.
Přitom bude pamatováno na to, aby stromy byly osázeny v dostatečném odstupu od osluněných ploch a nezabraňovaly potřebnému proniknutí slunečního záření do interiéru.

Ve vstupním prostoru s točitým schodištěm, obr. 7, mohou návštěvníci nastoupit na trasu naučné stezky. Nejprve vystoupají do 2. podlaží k návštěvnickému centru. Odtud se dostanou na intenzivně ozeleněnou střechu, kde pokračuje naučná stezka, která názorně seznamuje s tématem udržitelného lesního hospodářství, obr. 11. Naučná stezka má svou trasu i v exteriéru, kde poskytuje mnoho dalších informací. Především malí návštěvníci – děti, ale nejen ony, se z této úrovně až do přízemí mohou dopravit pomocí skluzavky, obr. 12. Je to téma, které se svou hravostí velmi dobře osvědčilo například v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně.

Obr. 11 Zelená střecha – součást naučné stezky [8]
Obr. 11 Zelená střecha – součást naučné stezky [8]
Obr. 12 Vstupní prostor se schodištěm a skluzavkou [8]
Obr. 12 Vstupní prostor se schodištěm a skluzavkou [8]

Obr. 13 Energetická účinnost konstrukcí na systémové hranici budovy [8]
Obr. 13 Energetická účinnost konstrukcí na systémové hranici budovy [8]

Stavba je vedena do pozice energeticky úsporné budovy s tím, že stavební konstrukce, které vytvářejí systémovou hranici, budou podle ČSN 73 0540-2:2011 odpovídat požadavkům kladeným na pasivní domy, obr. 13. Základová konstrukce a stěny pod terénem jsou navrženy ze železobetonu formou bílé vany s tloušťkami 300 a 360 mm. Nosné konstrukce podzemního i nadzemních podlaží tvoří železobetonový skelet se železobetonovou stropní deskou tl. 240 mm. Systémová hranice, která probíhá mezi nevytápěnými garážemi v podzemním podlaží a vytápěným 1. podlažím je zajištěna vrstvou tepelné izolace tl. 240 mm. Stropy v nejvyšším podlaží pak tvoří dva typy konstrukcí. Nad kancelářemi je monolitický strop a nad veřejnými prostory se rozprostírá dřevěný nosný rošt z lepených profilů zaklopený CLT panely tl. 150 mm s tepelnou izolací tl. 340 mm. Dřevo se prostřednictvím CLT panelů a dřevěného obkladu ve formě lamel propisuje i na vnitřní povrchy stěn. Za nimi je vrstva tepelné izolace tl. 260 mm. Dřevohliníková okna se součinitelem prostupu tepla Uw = 0,8 W/(m2‧K) jsou zasklena izolačními trojskly se součinitelem prostupu tepla Ug = 0,6 W/(m2‧K). Okna orientovaná ke slunci jsou opatřena vnějšími stínicími roletami. Fasádní plochy dotvářejí vertikálně a horizontálně osazené dřevěné lamely široké 100 mm, obr. 10. Flexibilní vnitřní stěny umožní proměnu prostoru od buňkových kanceláří až po uvolněný „open space“ (otevřený prostor).

Vedle dřeva je důležitým znakem nové budovy práce s obnovitelnými energetickými zdroji. Využívá se pasivních účinků slunečního záření, které prostupuje průsvitnými plochami v obvodovém plášti. Aktivními zdroji energie budou fotovoltaické sluneční kolektory umístěné na střešních plochách. Stanou se zdrojem energie pro nabíjení elektromobilů. Dalšími zdroji energie budou tepelná čerpadla systému země-vzduch. Pro jejich potřebu bude vyhloubeno třicet vrtů hlubokých 150 m. Jako doplňkový zdroj tepla se zvažuje o instalaci kotle na spalování dřevní hmoty ve formě pelet, obr. 14. Pro dosažení kvalitního vnitřního prostředí bude instalován systém řízeného větrání.

Obr. 14 Energetické schéma budovy [8]
Obr. 14 Energetické schéma budovy [8]

Přímo na místě dojde k zadržení srážkových vod. Především to umožní konstrukce zelené střechy. Další díl dešťové vody se odvede do akumulačních nádrží. Odtud bude voda vlastními trasami dovedena ke splachování a zalévání zelené střechy.

Závěr

Areál nového sídla státního podniku Lesy České republiky, který je koncipován pro 180 až 200 pracovníků, má ambice stát se vstupní bránou do rozsáhlého areálu městských lesů, obr. 15. Vedle vlastního administrativního provozu bude mít také veřejný a výchovný charakter. Očekává se, že jej k edukačním účelům budou využívat základní i střední školy a veřejnost. Je záměrem, aby se komplex, který se v současnosti projekčně připravuje, byl předán k užívání do konce roku 2020.

Obr. 15 Areál Lesů ČR v Hradci Králové [8]
Obr. 15 Areál Lesů ČR v Hradci Králové [8]

Článek byl koncipován se souhlasem autorů. Podklady tvořily materiály ze soutěžního návrhu, jak jej vytvořil ateliér CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS s.r.o. V současnosti se zpracovává dokumentace pro stavební povolení.

Literatura

  1. Mezerová, Ľ: Nemovité kulturní památky Bruntálska. Město Bruntál, 2011, s. 39–43.
  2. Liška, L.: Panelové dřevostavby v reálném socialismu. Tepelná ochrana budov. 2012, roč. 15, č. 5, s. 30–36.
  3. Schneiderová, B.: Vytvořit z měst příjemnější místo k žití je přece náš cíl. In:
    http://www.earch.cz/cs/revue/kevin-flanagan-vytvorit-z-mest-prijemnejsi-misto-k-ziti-je-prece-nas-cil. Vyhledáno 30. 4. 2018
  4. Nurmi, T.: Wohnanlage in Finnland. Zuschnitt 67, 2017, s. 8–9.
  5. Kuhnekath, K.: Studentenwohnheim in Hamburg. Zuschnitt 67, 2017, s. 12–13.
  6. Kuklík, P., Gregorová, A., Kuklíková, A.: Současný stav navrhování dřevostaveb na účinky požáru. Časopis stavebnictví speciál, 12, 2018, č. 1–2, s. 4–7.
  7. Chybík, J.: Lesy v lese. In Dřevo 2018, Volyně, VOŠ a SPŠ stavební, 2018, s. 23–28.
  8. Ateliér CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS s.r.o.
 
English Synopsis
New Administrative Centre of Lesy České republiky

It is expected that the new administrative centre of Lesy České republiky would be an exemplary demonstration of the use of wood, which will be used in the form of the building material or in which the importance of wood will be emphasized in another appropriate way. The paper is focused on a proposal that won the international architectural competition in 2016.

 

Hodnotit:  

Datum: 25.6.2018
Autor: prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury   všechny články autora
Recenzent: doc.Ing. Martin Böhm, Ph.D., Česká zemědělská univerzita Praha (ČZÚ), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)