Kroky k udržitelnému stavebnictví: budovy v celém životním cyklu

Klíčová je celková koncepce budovy, její provoz a dopad na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu. Právě provoz budov představuje podle odborníků až sedmdesát procent jejich celkové environmentální zátěže.

Diskuse se zaměřila na hodnocení staveb v dlouhodobém horizontu. Budovy mají životnost často sto až sto padesát let a podle Petra Porubského ze společnosti HELUZ je rozhodující, jak fungují během této doby. Pokud se pozornost soustředí pouze na fázi výstavby, skutečný dopad na životní prostředí se podceňuje. V praxi se ukazuje, že například akumulační schopnost konstrukcí výrazně ovlivňuje energetickou náročnost provozu. Masivní konstrukce stabilizují vnitřní klima a snižují potřebu vytápění i chlazení, zatímco lehké systémy mají v tomto směru omezené možnosti.

Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka hraje z pohledu státu zásadní roli legislativa, podpora renovací a využívání lokálních materiálů. Program Nová zelená úsporám v minulosti přispěl k renovaci stovek tisíc domácností a výrazně snížil spotřebu energie. Diskutovala se také možnost zjednodušení povolování typizovaných modulárních staveb, které by mohlo urychlit bytovou výstavbu.

Velký prostor dostalo hospodaření s vodou. Tereza Hnátková z ČZU zdůraznila význam práce s daty, digitálního monitoringu a správného návrhu systémů pro využití dešťové vody. Důležitá je i údržba a kontrola kvality vody, aby byla bezpečně využitelná například pro závlahu. Pilotní projekty mají přinést data pro další rozšíření těchto řešení.

Hodnocení udržitelnosti staveb se stále více opírá o analýzu životního cyklu. Při porovnání konstrukčních systémů se ukazují výrazné rozdíly, které se však po započtení provozu budovy podstatně snižují. Podle Ondřeje Flanderky ze Skanska Residential jsou klíčová kvalitní vstupní data a environmentální prohlášení o produktu, takzvané EPD. Prosazují se také certifikační systémy sledující energetiku, kvalitu vnitřního prostředí i komfort uživatelů.

Architekt Tomáš Velehradský zase připomněl nutnost zapojení všech profesí hned od začátku projektu a citlivý přístup k okolnímu prostředí. Včasná koordinace umožňuje zachovat zeleň, optimalizovat technologické systémy a vytvořit funkční celek bez dodatečných kompromisů.

Akce představila i konkrétní materiály a technologie, například celulózovou izolaci od firmy CIUR z recyklovaného papíru, která má dobré tepelněizolační i akustické vlastnosti a je vhodná i pro rekonstrukce historických objektů. Výroba z odpadního papíru zároveň snižuje uhlíkovou stopu.

Konference Kroky k udržitelnému stavebnictví 2026 jednoznačně potvrdila, že udržitelné stavebnictví je komplexní obor propojující legislativu, návrh budov, materiály, provoz i práci s daty. Na celé rozhovory se podívejte v reportáži.