Budú aj na Slovensku drevené mrakodrapy?

29.7.2018 | M-House s.r.o.
Kým na Slovensku sú viac ako dvojpodlažné drevostavby skôr výnimkou, v iných krajinách v Európe i vo svete sa stávajú čoraz bežnejšími. V súčasnosti je u nás možné postaviť drevostavbu do výšky 5 poschodí, ale aj táto norma má svoje obmedzenia. Keď však chceme vidieť drevostavbu – mrakodrap, musíme sa pozrieť do zahraničia.

Dřevo v historických konstrukcích

16.7.2018 | doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno, Ing. Pavla Kotásková, Ph.D., MENDELU Brno, Lesnická a dřevařská fakulta
Text obsahuje poznatky a závěry autorů získané na základě průzkumu dřevěných historických konstrukcí, analýzy jejich dlouhodobého působení v daných podmínkách, návrhů sanace nosných prvků, případně celkové rekonstrukce historických objektů. Na konkrétních objektech byla aplikována nedestruktivní ultrazvuková metoda, kterou byla dignostikována struktura dřeva z hlediska jeho možné degradace dřevokaznými činiteli a použití metody tlakové injektáže.

Nové funkce a komponenty pro systém kontinuálního monitoringu vlhkosti

2.7.2018 | Ing. Aleš Vodička, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Marek Maška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze
V článku jsou popsány nové funkce a prvky systému pro kontinuální monitoring vlhkosti dřevěných konstrukcí a jsou představeny technologické novinky systému, které jsou v současné době připravovány a vyvíjeny. V publikaci jsou diskutovány i zkušenosti z dlouhodobých měření a drobná vylepšení na základě poznatků z provozování několika desítek instalací za poslední přibližně 3 roky. Představena je úplně nová bezdrátová bateriově napájená verze senzoru reagující na požadavky zákazníků na možnost dodatečné instalace senzorů bez nutnosti vedení dalších dodatečných kabelů.

Moderní administrativní centrum Lesů ČR

25.6.2018 | prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury
Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.

Dřevostavby v České republice pokračují v trendu kontinuálního růstu

22.6.2018 | Asociace dodavatelů montovaných domů, z.s., Ing. Vratislav Blaha, CSc.
Podle dostupných údajů bylo v roce 1999 v České republice dokončeno pouze 92 rodinných domů na bázi dřeva a v roce 2017 jich bylo již 2 159. To znamená, že podíl dřevostaveb z celkového počtu dokončených rodinných domů u nás dosahuje již téměř patnácti procent a neustále roste.

Tvorba prchavých produktov pri termickej degradácii retardačně upraveného jedľového dreva

18.6.2018 | Ing. Veronika Veľková, PhD., prof. RNDr. Danica Kačíková, PhD., prof. RNDr. František Kačík, PhD., Ing. Tatiana Bubeníková, PhD., Ing. Katarína Trebulová, Drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene
Článok je zameraný na skúmanie vplyvu retardačnej úpravy jedľového dreva na vznik prchavých produktov. Vzorky jedľového dreva boli impregnačne upravené roztokmi 6 anorganických solí, termicky zaťažené a vznikajúce produkty zachytené a analyzované metódou SPME-GC-MS. Identifikovaných bolo 20 zlúčenín, pričom najvyššie množstvá boli dosiahnuté u kyseliny octovej a 2-furaldehydu ako typických reprezentantov degradácie dreva. Najviac prchavých zlúčenín bolo identifikovaných pri degradácii vzoriek ošetrených roztokom kyseliny boritej, najmenej roztokom dihydrogénfosforečnanu amónneho. Najmenšie množstvo kyseliny octovej a 2-furaldehydu bolo stanovené pri ošetrení vzoriek dreva roztokom tetraboritanu sodného, ktorý sa podľa toho javí ako veľmi vhodné činidlo na ošetrovanie dreva na ochranu pred požiarmi.

Rekonstrukce dřevěných trámových stropů metodou spřažení

18.6.2018 | Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno
Článek představuje proces restaurování stávajících trámových stropů metodou spřažení stávajícího dřevěného trámového stropu s deskami na bázi dřeva, což je obvyklý požadavek zvýšení únosnosti a tuhosti stropu, tedy snížení průhybů a vibrací od užitného zatížení. Volně tak navazuje na úvodní článek trilogie autorů nazvané Rekonstrukce dřevěných trámových stropů.

Ohybová tuhost vybraných CLT panelů

11.6.2018 | doc.Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Pavel Dobeš, VŠB TU Ostrava, katedra konstrukcí, Ing. Radek Papesch, TZÚS Praha, pobočka Ostrava
Příspěvek se zabývá stanovením lokálního a globální modulu pružnosti vybraných CLT panelů na základě výsledků laboratorních testů a výpočtů. CLT panely jsou velkoformátové stavební dílce složené z křížem orientovaných vrstev masivního dřeva. Panely byly podrobeny čtyřbodovému ohybu, u kterého byl zaznamenáván deformačně zatěžovací diagram. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem ve Scia Engineer a s analytickým výpočtem.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (3. část)

21.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (2. část)

14.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

Úspory energií a spotřeba dřeva v širších souvislostech

13.5.2018 | Ing. Jitka Beránková, Ph.D., Ing. Marek Polášek, Ph.D., Dřevařský ústav, Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s. p.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha s.p. (Dřevařský ústav) představuje v článku část výzkumného úkolu, který zahrnuje zmapování aktuální situace v oblasti dřevozpracujícího průmyslu v České republice, Polsku, Slovensku, Německu, Rakousku mezi významnými státními i soukromými institucemi. Z výsledku je parné, že na úspory energie je třeba hledět v širších souvislostech.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (1. část)

7.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Analýza vlivu elektromagnetických vln na vysychání dřeva a na rozložení vlhkostního pole

30.4.2018 | Ing. Jakub Dohnal, doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.

Testování senzorů mechanického namáhání integrovaných ve struktuře nosníku z lepeného lamelového dřeva

23.4.2018 | Ing. Lukáš Velebil, Ing. Jan Včelák, Ph.D., Ing. Kristýna Čápová, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB, Ing. Milan Dvořák, Safibra Říčany
Příspěvek se zabývá experimentální analýzou zaměřenou na ověření funkce optovláknových senzorů (FBG – Fiber Bragg Grating), sloužících k měření mechanického namáhání dřevěných nosných konstrukcí. Zkušební těleso z lepeného lamelového dřeva se systémem optovláknových senzorů vlepených mezi lamelami bylo mechanicky zatěžováno dvěma ohybovými zkouškami. Data získaná pomocí optovláknových senzorů byla následně porovnána s referenční měřící metodou a analytickým výpočetním postupem.

Stanovení svislých sil od zatížení dřevěné výškové budovy

19.3.2018 | Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Katedra mechaniky
Velikost působícího zatížení na stěny vysokých dřevěných staveb lze podle stávajících norem sestavit dle platných kombinačních rovnic více způsoby. Existují tak rozdíly mezi výsledky. Vymezení vhodného postupu stanovení svislé síly od stavby v různých částech přípravy stavby a jeho porovnání s dalšími možnostmi je předmětem tohoto příspěvku.

Ohlédnutí za sérií veletrhů For Pasiv, Cesty dřeva a Střechy Praha

11.3.2018 | Vlastimil Růžička, redakce
Pražská výstaviště slavila svátky dřeva. Po akci Dřevostavby na Výstavišti v Holešovicích lákaly návštěvníky také veletrhy FOR PASIV a CESTY DŘEVA a akce STŘECHY PRAHA v prostornějším letňanském areálu. Do budoucna počítají organizátoři v Letňanech dokonce s větším pavilonem.

Hodnotenie kvality konštrukčného bukového dreva

19.2.2018 | Ing. Ondrej Bajza, doc. Ing. Alena Rohanová, Katedra drevených stavieb, Drevárska fakulta, Technická univerzita vo Zvolene
V príspevku sa popisuje prečo a za akých podmienok použiť bukové drevo v stavebných konštrukciách. Uvádzajú sa legislatívne a experimentálne požiadavky na overenie vlastností bukového triedením do tried pevností „D“. Hodnotenie kvality bukového dreva cez triedy pevnosti predikuje spoľahlivú úroveň navrhovania, technológiu výroby ako aj životnosť drevených stavebných prvkov.

Závislost fyzikálních a mechanických vlastností konstrukčního smrkového dřeva na vlhkosti

29.1.2018 | Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Tereza Komárková, VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví
Článek se zabývá ověřením závislosti fyzikálních a mechanických vlastností na vlhkosti konstrukčního smrkového dřeva. Experimentem byla stanovena hustota dřeva, rozměrové a objemové bobtnání dřeva a pevnost dřeva v tlaku ve směru vláken. Byly vytvořeny grafy těchto veličin v závislosti na změně hmotnostní vlhkosti dřeva.

Fermacell na veletrhu Dřevostavby 2018: v centru pozornosti budou novinky a hlavní výhody fermacellu v dřevostavbách

23.1.2018 | Fermacell GmbH, org. složka
Na veletrhu Dřevostavby 2018 se Fermacell na výstavišti v Praze-Holešovicích představí v plné síle. Najdete nás ve dnech 1. - 4 . února na tradičním místě v pravém křídle, přímo u vstupu z hlavní haly na stánku č. PK9. Cílem letošní prezentace je návštěvníkům veletrhu představit novinky v nabídce a připomenout výhody sádrovláknitých a cementovláknitých systémů fermacell v dřevostavbách.

Multikriteriální analýza vhodnosti užití vybraných druhů dřeva pro konstrukční účely

8.1.2018 | Ing. Eva Šuhajdová, prof. Ing. Miroslav Novotný, CSc., doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství
Listnaté dřeviny jsou vzhledem k probíhajícím změnám v druhovém složení lesa lokálním zdrojem budoucnosti. Mezi listnaté dřeviny, jejichž porostní plocha bude v budoucnu největší, patří zejména buk, dub, habr a javor. Pro výběr nejvhodnější listnaté dřeviny pro použití v konstrukcích staveb byla použita vícekriteriální analýza, a to metody PROMETHEE. Byla zvoleno osm kritérií hodnocení, jež zahrnují kromě porostní plochy i fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých dřevin.