Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dřevěné konstrukce

V minulosti se příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva. Dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Dřevo má vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.
Z množství realizovaných dřevostaveb a pozitivních zkušeností s jejich užíváním je zřejmé, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním konstrukčním materiálům pro střešní konstrukce, stropní i stěnové konstrukce domů.


Mohlo by vás zajímat


9.9.2019Ing. Gabriela Slabejová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra nábytku a drevárskych výrobkov, Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra drevárskych technológií
Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.
19.8.2019doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno
Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.
1.7.2019Ing. Kristýna Kováčová, Ing. Milan Šmak, Ph.D., VUT FAST Brno
Článek je zaměřen na analýzu spojů dřevěných konstrukčních prvků s použitím ocelových spojovacích prostředků kolíkového typu. Hlavním obsahem článku je vyhodnocení únosnosti a tuhosti různých typů kolíkových spojů a porovnání výsledků teoretického řešení s výsledky experimentálních testů. Předmětem řešení byly spoje prvků z rostlého dřeva třídy pevnosti C24 spojované hřebíky, vruty, kolíky, závitovými tyčemi a svorníky. Poznatky a závěry vyplývající z analýzy uvažovaných spojů mohou být využity při navrhování a provádění kolíkových spojů v dřevěných konstrukcích.
23.6.2019doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., Katedra kovových a drevených konštrukcií SvF STU v Bratislave
Článok sa zaoberá hlavnou drevenou nosnou konštrukciou strechy. Opísaný je postup navrhovania, výroby a montáže drevených nosných konštrukcií.
20.5.2019Ing. Andrea Nasswettrová, MBA, Ph.D.,, Thermo Sanace s.r.o., Vědeckotechnický park profesora Lista, Brno, RNDr. Jiří Gabriel, DrSc.,, Mikrobiologický ústav AC ČR,v.v.i, doc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D.,, VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky, Ing. Olga Grossová, Mgr. Karel Švec, Mikrobiologický ústav AC ČR,v.v.i.,, Ing. Evelína Polievková, VUT Brno Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky, Ing. Hynek Kundera, Thermo Sanace s.r.o.
Cílem článku je prezentovat výsledky výzkumu v oblasti ochrany dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie, sálavého tepla a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic. Zkoumaným materiál se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.
14.5.2019Vlastimil Růžička, redakce
Tradičně se v jihočeské Volyni scházejí okolo Velikonoc všichni příznivci dřeva, především projektanti, architekti, stavaři, lesníci i požárníci, aby představili dřevo jako stavební systém budoucnosti, jako surovinu moderního člověka, kterému není lhostejná ekologie a úspory energií. Dvoudenní konference Dřevostavby 2019 zaznamenala i tentokrát velký ohlas.
17.4.2019Ing. arch. Petr Brandejský, redakce
Návrh brněnského architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers zvítězil v druhém kole mezinárodní architektonické soutěže na nové administrativní centrum Lesů ČR v Hradci Králové.
6.3.2019Ing. Petr Bohuslávek, redakce
Těsná obálka bez tepelných mostů je jedním z předpokladů funkčního a úsporného pasivního domu. Je ale také jedinou podmínkou přidělení dotace na pasivní dům, která se ověřuje měřením na dokončené stavbě.
19.2.2019Střechy Praha s.r.o.
Největší počet návštěvníků v historii, přes 25 000, zaznamenal veletrh STŘECHY PRAHA, který proběhl v PVA EXPO PRAHA 7. – 9. 2. 2019. Veletrh byl skvělou prezentací oboru střech i souvisejících odvětví a vstoupil tak velkolepě do třetího desetiletí své existence.
Jakým nátěrem ošetřit dřevo dubu v exteriéru
14.1.2019doc. Ing. Miloš Pánek, Ph.D., Ing. Eliška Oberhofnerová, Ing. Ondřej Dvořák, Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D., ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Ing. Jakub Kaloč, Matrix a.s.
Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.
9.1.2019redakce
O zvyšování požární odolnosti betonových a ocelových konstrukcí a o fasádních požárních pásech s využitím cementovláknitých desek AESTUVER hovoří Jaroslav Benák ze společnosti Fermacell.
7.1.2019Ing. Jiří Celler, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra dřevěných a ocelových konstrukcí, Ing. Věra Hlavatá, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra mechaniky
V současné době se navrhování stěnových panelů s výztuhami s průřezem ve tvaru I a oboustranným opláštěním provádí na základě výsledků zkoušek a zjednodušeného analytického výpočtu. V případě jednostranně opláštěných panelů ale nejsou mechanismy chování ani způsob porušení stále dostatečně prozkoumány. Hlavním cílem článku je proto popsat chování výše zmíněného systému, vytvořit spolehlivý model a zpracovat parametrickou studii s využitím experimentální a numerické analýzy. Výsledky práce bude možné využít pro efektivnější využití subtilních sloupkových systémů dřevostaveb.
15.12.2018Vlastimil Růžička, redakce
Konec listopadu v sudém roce bývá již tradičně na brněnské stavební fakultě vyhrazen odborné konferenci Sanace a rekonstrukce staveb spojené s mezinárodní konferencí WTA Conference on Rehabilitation and Reconstruction of Building. Příští ročník se obě akce uskuteční v prostorách ČVUT v Praze.
14.12.2018Ing. Martin Hataj, Ing. Martin Nečas, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, .v.v.i., Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Pavlína Suchomelová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně
Tesařské spoje s dřevěnými kolíky jsou nedílnou součástí mnoha střešních konstrukcí, zvláště pak historických dřevěných krovů. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít při výstavbě novodobých dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků, např. systém Holz100 rakouské firmy Thoma a podobných tzv. Brettstapel konstrukčních elementů. Současné technické normy (zejména Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí) však pro takové konstrukční spoje nepředepisují dostatečný výpočetní postup. Komplexní model porušení v různých směrech k vláknům chybí. Článek je zaměřen na pilotní studii hodnocení mechanického chování kolíkových spojů a prezentuje výsledky experimentů celodřevěných spojů s kolíky z různých dřevin.
24.9.2018doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Petr Svora, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB
V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.
Reklama

TABULKY & VÝPOČTY


Reklama
Reklama

KALENDÁŘ AKCÍ


NEJČTENĚJŠÍ


Partneři - Hrubá stavba


VIDEA



 
 
Reklama