Univerzitní centrum energeticky efektivních budov oslavilo 15. května 10 let od svého otevření. Multioborové vědecké centrum pracující napříč všemi fakultami ČVUT disponuje 21 laboratořemi se 180 zaměstnanci. Díky vlastnímu vědeckému centru se ČVUT řadí mezi moderní světové univerzity. Za 10 let existence dokončilo řadu unikátních výzkumů s reálnými výstupy do praxe v udržitelném stavění a tvorbě zdravého vnitřního prostředí budov. Podívejte se na naši reportáž.
Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze představila v rámci svých pravidelných seminářů novinky v normalizaci, včetně numerických návrhových výpočtů a návrhů vhodných skladeb pro nosné konstrukce. Na semináři se podrobně řešily ocelové, dřevěné a skleněné konstrukce. Nabízíme malou rekapitulaci a rozhovory s hlavními protagonisty.
Tradiční mezinárodní konference v jihočeské Volyni informuje odbornou veřejnost o možnostech využití dřeva ve stavebnictví, seznamuje s technickými a legislativními problémy při řešení dřevostaveb, představuje zajímavé konstrukční systémy používané v tuzemsku a v zahraničí. Nabízíme malé ohlédnutí za letošním již pětadvacátým ročníkem této populární akce.
Recenzovaný V příspěvku jsou představeny vybrané degradační vlivy způsobující poruchy a sníženou trvanlivost u dřevěných mostů a lávek. Jedná se především o účinky atmosférické a biologické degradace. Negativní dopady těchto vlivů na provozuschopnost a životnost dřevěných mostů a lávek lze eliminovat kvalitním návrhem a realizací vhodných stavebních opatření a pravidelnou kontrolou stavu těchto konstrukcí.
Děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava a předseda TNK 27 Požární bezpečnost staveb doc. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, dr. h. c., otevřel loňský ročník konference TZB-info Požární bezpečnost staveb. Vedle struktury a úkolů technické normalizační komice komentoval její pohled na přístup k navrhování dřevostaveb z hlediska požární bezpečnosti.
Ve vyspělých státech západní Evropy je udržitelné stavebnictví ze dřeva již několik let běžnou praxí. V České republice však donedávna bránila většímu rozvoji ekologických vícepodlažních budov požární norma, která připouští dřevostavby do požární výšky 12 metrů. I když byl teoreticky možný inženýrský přístup, v praxi jej nikdo pro vyšší dřevostavby nepoužíval. Ze společně deklarované potřeby ke změně legislativních omezení vznikla vloni na jaře Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva. Zástupci členů Platformy na výročním setkání 12. března 2024 uvedli, že se za rok v této oblasti udála řada pozitivních změn. Definovali zároveň další body, jejichž naplňování vnímají, vedle legislativy, jako klíčové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu.
Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebně fyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.
Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.
Vícepodlažní dřevostavby jsou aktuálně velmi žádané, ale musíme je umět postavit bezpečné, znělo na konferenci Požární bezpečnost staveb. Tomuto tématu se věnovala přednáška doc. Ing. Petra Kuklíka, CSc., ve které vysvětluje, jaké konstrukční systémy připadají v úvahu, jak je navrhovat z hlediska statiky a bezpečnosti, a především jaké se chystají změny v přístupu k navrhování těchto budov. Přednášku si poslechněte exkluzivně na estav.tv.
Rezidenční bytový dům Radlický dřevák je součástí developerského projektu Skanska Residential. Nosná konstrukce 4podlažní dřevostavby bude z CLT panelů. Celý projekt včetně řešení jeho požární bezpečnosti představil na konferenci Požární bezpečnost staveb Ing. arch. Pavel Tomek, projektový manager Skanska Residential a.s. Poslechněte si celou přednášku v exkluzivním záznamu na ESTAV.tv.
Recenzovaný V rámci řešení projektu „Prefabrikovaný recyklovatelný rámový stavební systém na bázi dřeva“ je vyvíjen nový stavební systém, jehož hlavní nosné prvky tvoří tuhé rámy z materiálu na bázi dřeva. Hlavním řešitelem uvedeného projektu je společnost ecokit s.r.o. a spoluřešitelem UCEEB ČVUT. Tento článek představuje vývoj nosné konstrukce rámového systému.
Navrhování výškových dřevostaveb se začíná prosazovat i v České republice. Ve fázi přípravy nebo realizace je několik bytových domů. S poptávkou sílí i odborná debata o podobě předpisů pro navrhování. U vyšších budov na bázi dřeva se v případě nosné konstrukce často jedná o kombinaci s železobetonem a s nehořlavými materiály. Druhý fenomén, který je pro stavebnictví i hasiče aktuální, je elektromobilita. Jak se hasí elektromobil v podzemních garážích? A jaké jsou představy o zajištění bezpečnosti evakuace a zásahu v hromadných garážích? Odpovědi přinesla konference Požární bezpečnost staveb 2023, kterou pořádal portál TZB-info.
Recenzovaný Ochrana dřeva v dřevostavbách vzhledem k jejich umístění v třídě použití 1 nebo 2 podle ČSN EN 335 se nezdá jako velmi důležitá, ale je vhodná zejména u dřevěných prvků, které jsou umístěné v blízkosti základové desky nebo jsou těžce vyměnitelné. Z většiny opakujících se vad, například poruchy vodoinstalace, zatékání střechou, fasádou, nevhodnou výškou terénu v okolí základové desky nebo následkem tornáda vyplývá, že je nutné provádět ochranu alespoň základového prahu podle konstrukce dřevostavby nejlépe do třídy použití 4 podle ČSN EN 335, což je možné jen tlakovou impregnací.
Recenzovaný Stať si dává za cíl vyložit problematiku celodřevěných spojů s možností jejich oprav, snaží se najít klíč k porozumění oprav samých, včetně možných výhod či slabin. Setkáváme se totiž často s pouze částečným pochopením tohoto postupu z různých úhlů pohledu: z pohledu památkáře či člověka zodpovědného za stabilitu konstrukce, z pohledu vlastníka objektu. V textu proto necháváme zaznít různým argumentům, tedy i těm méně populárním.
Je pro nás ctí pozvat Vás na konferenci, která nesmí chybět v kalendáři žádného odborníka či nadšence zabývajícího se stavebnictvím a požární bezpečností. Na webu konference Požární bezpečnost staveb je již zveřejněn kompletní program akce. Přidejte se k nám, přihlaste se a do kalendářů si označte datum 21. září 2023.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
