Recenzovaný Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Recenzovaný Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá experimentální analýzou zaměřenou na ověření funkce optovláknových senzorů (FBG – Fiber Bragg Grating), sloužících k měření mechanického namáhání dřevěných nosných konstrukcí. Zkušební těleso z lepeného lamelového dřeva se systémem optovláknových senzorů vlepených mezi lamelami bylo mechanicky zatěžováno dvěma ohybovými zkouškami. Data získaná pomocí optovláknových senzorů byla následně porovnána s referenční měřící metodou a analytickým výpočetním postupem.

Recenzovaný Velikost působícího zatížení na stěny vysokých dřevěných staveb lze podle stávajících norem sestavit dle platných kombinačních rovnic více způsoby. Existují tak rozdíly mezi výsledky. Vymezení vhodného postupu stanovení svislé síly od stavby v různých částech přípravy stavby a jeho porovnání s dalšími možnostmi je předmětem tohoto příspěvku.

Recenzovaný V príspevku sa popisuje prečo a za akých podmienok použiť bukové drevo v stavebných konštrukciách. Uvádzajú sa legislatívne a experimentálne požiadavky na overenie vlastností bukového triedením do tried pevností „D“. Hodnotenie kvality bukového dreva cez triedy pevnosti predikuje spoľahlivú úroveň navrhovania, technológiu výroby ako aj životnosť drevených stavebných prvkov.

Recenzovaný Článek se zabývá ověřením závislosti fyzikálních a mechanických vlastností na vlhkosti konstrukčního smrkového dřeva. Experimentem byla stanovena hustota dřeva, rozměrové a objemové bobtnání dřeva a pevnost dřeva v tlaku ve směru vláken. Byly vytvořeny grafy těchto veličin v závislosti na změně hmotnostní vlhkosti dřeva.

Recenzovaný Listnaté dřeviny jsou vzhledem k probíhajícím změnám v druhovém složení lesa lokálním zdrojem budoucnosti. Mezi listnaté dřeviny, jejichž porostní plocha bude v budoucnu největší, patří zejména buk, dub, habr a javor. Pro výběr nejvhodnější listnaté dřeviny pro použití v konstrukcích staveb byla použita vícekriteriální analýza, a to metody PROMETHEE. Byla zvoleno osm kritérií hodnocení, jež zahrnují kromě porostní plochy i fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých dřevin.

Recenzovaný V technické praxi se poměrně často vyskytuje potřeba stanovení aktuální osové síly v prvcích stavebních konstrukcí. V tomto příspěvku jsou shrnuty hlavní závěry z experimentů provedených v rámci verifikačního procesu a aplikace in situ na stávající konstrukci nové metody určené pro nedestruktivní stanovování velikosti osových sil. Tato metoda je použitelná nejen pro nové, ale i pro stávající konstrukce.

Recenzovaný Článek seznamuje s projektem, jehož cílem je identifikace příležitostí a rozvoj vazeb k potenciálnímu vývozu amerického tvrdého listnatého dřeva do vybraných zemí východní Evropy. Projekt zahrnuje identifikaci charakteristik tvrdého řeziva ve vybraných zemích. Kromě technických informací obsahuje dotazníkové šetření se zástupci průmyslu a průmyslových svazů poslouží k posouzení zájmu o tvrdé listnaté dřevo z USA a identifikaci vhodných vývozních praktik.

Recenzovaný Navrhování, konstrukční řešení a provádění spojů s kolikovými spojovacími prostředky souvisí s řadou dalších důležitých témat. Především se jedná o využití výsledků experimentálního výzkumu spojů a zohlednění poznatků ze skutečného působení těchto spojů v konstrukcích, včetně konstrukcí historických. Příspěvek je po obsahové stránce sestaven tak, aby zahrnoval starší a historické konstrukce, shrnutí poznatků z experimentálního výzkumu a využití kolíkových spojů v současných konstrukcích. Čtenáře by mohla zaujmout část textu týkající se historických konstrukcí, protože mnohé principy konstruování těchto spojů jsou uplatňovány i v současných konstrukcích, i když v různých modifikacích a při využívání nových materiálů. Zásadní částí článku jsou konstrukce realizované podle návrhu autorů příspěvku, kde zájemce může nalézt inspiraci a způsoby řešení detailů s kolíkovými spoji.

Recenzovaný Práce se zabývá přístupy k hodnocení bezpečnosti dřevěných konstrukcí při měření na velmi malých vzorcích odebíraných z konstrukčních prvků nebo při přímém testování in-situ. Použití popisovaných metod je nutné za podmínek stanovených podle EN 16085. Dále je třeba brát na zřetel korelace pevnostních charakteristik získaných z měření pomocí diagnostických přístrojů a mechanických vlastností měřených standardními postupy.

Recenzovaný Článek shrnuje hlavní vady a poruchy historických dřevěných stropů, uvádí možnosti jak zvýšit únosnost a tuhost těchto stropů, definuje postup rekonstrukce stropů a charakterizuje problémy, které je třeba v průběhu stavby řešit. V článku jsou uvedeny důvody pro rekonstrukci historických dřevěných stropů „suchou metodou“ – spřažením historických dřevěných trámů s deskovými materiály na bázi dřeva. Součástí článku jsou i zkušenosti autorů s dokončenými stropy v centru města Brna a odkaz na navazující experimentální výzkum těchto konstrukcí.

Recenzovaný Článok je zameraný na základné informácie o štruktúre, vlastnostiach a možnostiach praktického využitia nanomateriálov. Pozornosť je venovaná tiež zlepšeniu vlastností dreva nanomateriálmi s dôrazom na jeho protipožiarnu ochranu.