Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nové administrativní centrum Lesů České republiky

Návrh brněnského architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers zvítězil v druhém kole mezinárodní architektonické soutěže na nové administrativní centrum Lesů ČR v Hradci Králové.

Ralph Smart:V lese není wi-fi, ale slibuji, že najdeš lepší spojení.

Tohle „lepší spojení“ hledali architekti brněnského architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers a našli.

Původní sídlo Lesů České republiky
Původní sídlo Lesů České republiky
Vítězné administrativní centrum
Vítězné administrativní centrum

Novostavba nahradí stávající provozní areál společnosti na rozhraní obytné zástavby a lesa a zadání požadovalo příkladné využití dřeva jako stavebního materiálu. Vítězný koncept je založen na myšlence znovuzalesnění místa, do kterého vkládá dvoupodlažní pětiprstou stavbu, jež vrůstá do lesa a zároveň les prorůstá do budovy. Přidanou hodnotou návrhu je naučná stezka „loop“, která probíhá lesoparkem v reakci na tvar budovy.

O projektu nového sídla společnosti Lesy České republiky přednášel architekt Ondřej Chybík na konferenci portálu TZB-info na veletrhu For Arch 2017.

V období 12. 07. 2016 - 10. 01. 2017 proběhla mezinárodní dvoukolová veřejná architektonická soutěž na nové administrativní centrum Lesů České republiky, jež nahradí stávající, morálně i esteticky zastaralý provozní areál nacházející se na okraji obytné zástavby jihozápadního předměstí Hradce Králové, v místě, kde přechází v jeden z největších a turisticky nejvyhledávanějších lesů v České republice. Atraktivní zadání a kvalitní porota složená z výrazných osobností evropské architektury, jakými jsou například dánská architektka Dorte Mandrup-Poulsen, rakouský architekt Dietmar Eberle nebo Čechošvýcar Miroslav Šik, přilákala k účasti více než čtyři desítky týmů z České republiky, Španělska, Rakouska, Polska, Slovenska, Francie, Spojených států i Nizozemska. Z nich bylo v prvním kole hodnocení vybráno pět týmů, které své návrhy dopracovaly v druhém kole. Dne 01. 02. 2017 byly zveřejněny výsledky.

Situace
Situace
Koncepce řešení
Koncepce řešení
Schémata koncepce
Schémata koncepce

Na vítězném návrhu architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers pak porota ocenila zejména jeho nekonvenčnost, se kterou se nová koncepce spíše než administrativní budově podobá otevřené veřejné instituci, čímž naplňuje vizi stavby orientované do budoucnosti, a dále pozitivně hodnotila citlivé začlenění do okolní přírody a otevření do svého předprostoru, modularitu konstrukce umožňující variabilní uspořádání vnitřních prostor i střídání plných a prosklených prvků fasády, či možnost etapizace.

Vizualizace stezky LOOP
Vizualizace stezky LOOP
Nápadité řešení interiérů – společenský uzel
Nápadité řešení interiérů – společenský uzel

Nápadité řešení interiérů – společenský uzel

Při prohlídce areálu jsme zabrousili i do hradeckého lesa a ptali jsme se sami sebe, co nás vlastně nutí pracovat v přehřátém interiéru, když nejlepší by bylo vzít notebook mezi stromy a pracovat v klidném prostředí lesa. Na této myšlence jsme založili náš návrh – chtěli jsme vytvořit transparentní, ale zároveň dostatečně intimní a reprezentativní prostředí a pro nové administrativní centrum LČR jsme zvolili radiální koncepci uspořádání kanceláří kolem centrálního atria, z něhož budova vrůstá do lesa a les do budovy,“ popisuje koncepci architekt Ondřej Chybík.

Jednotlivé kancelářské úseky jsou rozmístěny do pěti „prstů“ reprezentujících pět samostatných provozních celků, které jsou vůči sobě pootočeny o 45° a stýkají se v ústředním atriu, do něhož je orientován také hlavní vstup do budovy. Vstupní předprostor je definován dvěma vystupujícími objemy v podobě hlavního konferenčního sálu a jídelny s kantýnou, jež spolu s atriem představují hlavní společenský uzel budovy. Do atria jsou rovněž soustředěny další společenské funkce jako zasedací a školicí místnosti nebo knihovna a je zde umístěn výchozí bod naučné stezky, která začíná na střeše budovy prezentací objasňující principy trvale udržitelného lesního hospodářství, pokračuje sjezdem po skluzavce zpět do atria a následně s několika zastávkami obíhá celou budovu. Dvoupodlažní atrium s recepcí je prosvětleno pomocí střešních světlíků a doplněno nosnými sloupy jako reminiscencí kmenů stromů, jež navozují atmosféru lesní mýtiny. Program návštěvnického centra je přidanou hodnotou k řešení administrativního centra a zdůrazňuje otevřenost sídla směrem k veřejnosti.

Samotné kancelářské prostory pracují s urbanismem „kancelářské krajiny“ a jsou maximálně propojeny s exteriérem. V jednotlivých úsecích jsou eliminovány chodby a namísto nich jsou vkládána subcentra s ústředním schodištěm, skladovacími prostorami a kuchyňkami, které je možné využívat pro širokou paletu aktivit od pracovních schůzek až po neformální setkávání či relaxaci. Modularita konstrukce umožňuje jednak rozdělení kancelářské plochy do uzavřených buněk, jednak – jednoduchým zásahem do nenosných prvků – vytvoření spojitého kancelářského prostoru, jehož součástí se stanou také subcentra. Díky členitosti půdorysu disponují všechny prostory dostatečným množstvím přirozeného denního světla. Další pracovní místa je možné vytvořit v letních měsících v exteriéru. V suterénu budovy jsou pak umístěny doplňkové funkce jako parkování, wellness a fitness centrum, depozitáře a sklady či kuchyně a zázemí jídelny. Důležitou součástí návrhu je také koncept vegetace, na kterém architekti ze studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers spolupracovali se zahradním architektem Tomášem Babkou a rakouským sdružením Breathe.Earth. Koncept vegetace pracuje s bezprostředním okolím domu, do jehož výsečí vkládá vzorník lesa reprezentující různé typy českých lesů – smrkový, bukový s jedlí, borovicový s břízou a dubový s habrem, pátá výseč – předpolí hlavního vstupu – je pojata jako reprezentativní park se vzrostlými stromy v nízce střiženém pobytovém trávníku. Navržená vegetace není pouze doplňkem domu, ale má také výukovou a rekreační funkci a díky rozličné atmosféře tvořené odlišnou barevností, texturou, strukturou a výškou rostlin přispívá k lepší orientaci v budově. Autoři při návrhu kladli důraz na to, aby cena realizace a údržby vegetace byla přímo úměrná jejímu účelu a aby byl její stav ihned po založení líbivý.

Zazeleněná střecha s odpočinkovou zónou
Zazeleněná střecha s odpočinkovou zónou
Vnější pohled na „prsty“ objektu
Vnější pohled na „prsty“ objektu

Novostavba administrativního sídla Lesů České republiky je navržena jako energeticky úsporná stavba, přičemž velký důraz byl kladen na maximální použití dřeva jako konstrukčního i pohledového materiálu. Nadzemní část je tvořena rámovou konstrukcí z lepených dřevěných profilů, sloupy jsou rovněž z lepeného dřeva, plné části fasády i vnitřní příčky z dřevěných kompaktních desek. Suterén a schodišťová jádra jsou železobetonové. Pro vytápění jsou navrženy kotle na dřevěné peletky, doplňkově je možné využít zemních vrtů a posledním zdrojem obnovitelné energie jsou fotovoltaické panely umístěné na střeše. Budova bude dále vybavena systémem řízeného větrání s rekuperací tepla, systémy na úsporu pitné vody a chytré hospodaření s dešťovými vodami, vnějším stíněním a úspornými LED svítidly, díky čemuž se bude jednat o objekt s téměř nulovou spotřebou energií. Veškeré spotřeby energií, spotřeba tepla a hospodaření s vodou budou navíc sledovány a výstupy budou v rámci edukativní funkce volně přístupné na internetu.

Tak kdy kopneme poprvé do země?

Známé pořekadlo nám sděluje, že: „Člověk míní, život mění.“ V našem případě zní přiléhavěji parafráze: „Člověk míní, kůrovcová kalamita mění.“ Proč? Odpověď je prostá. Už třiadvacet milionů korun stála příprava projektu výstavby nového sídla státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové. A to i přesto, že největší dřevostavba v republice ještě ani nezačala růst. A jen tak nezačne. Kůrovcová kalamita zhoršila hospodaření společnosti a odsunula celý projekt budovy za půl miliardy korun na neurčito. Obdobná zpráva potěší každého architekta. Podle vyjádření instituce nejde o změnu projektu, zlevnění nebo přepracování: „Projekt zůstal zachovaný ve vysoutěžené podobě, s jeho změnami nepočítáme.“ Kůrovec Lesům ČR nepřidělal však jen starosti se svým budoucím centrem. Vloni v květnu ministr zemědělství odvolal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda a nový ministr zemědělství Jan Toman jmenoval novým ředitelem státního podniku Josefa Vojáčka.

Tyhle problémy promluvily do časového harmonogramu, ale celá myšlenka nového sídla tedy zůstává. Na výstavě FOR ARCH 2017 v rámci konference Požární bezpečnost staveb 2017 jsem vyslechl velmi zajímavou přednášku architekta Ondřeje Chybíka o této stavbě. Rozhodně se v plejádě zajímavostí tento projekt neztratil. Zájemci naleznou přednášku na TZB INFO. Celé navržené sídlo má neklamné rysy organické architektury. Projekt je složen stejnou měrou z duchovní, duševní i fyzické stránky celého díla. Jeho propojení s přírodním prostředím, ze kterého vyrůstá, a některými pohledy smazává rozdíl, zda jste uvnitř budovy nebo v přírodě. Dřevo zcela přirozeně rezonuje vně i uvnitř. Zazeleněné střechy, pódia, naučná stezka a „odpočívadla“ po obvodu a v atriích tvoří harmonické prorůstání s přírodou. Tvoří cyklus či smyčku, odtud tedy LOOP. Skvělý nápad, který je o to více signifikantní zrovna pro instituci nejpovolanější, Lesy ČR. Pokud vyjdeme z premisy, že organická architektura je tvořena formou, harmonií a trvale udržitelným rozvojem objektu, potom jsme zde správně. Identifikace díla s duchem místa je základ všeho. Nezbytný energetický potenciál by měl být skvělým předpokladem pro skvělé pracovní prostředí.

Nápadité řešení prostoru včetně skluzavky
Nápadité řešení prostoru včetně skluzavky

Nápadité řešení prostoru včetně skluzavky
Vnější pohled na „prsty“ objektu
Vnější pohled na „prsty“ objektu

Teď už zbývá jenom „drobnost“. Popasovat se s pozůstatky kalamity, nastavit opět fungující prostředí všude tam, kam se problém svým rozsahem promítá. Tušíte, že řešení je nesnadné a je to běh na dlouhou trať. Popřejme tomuto dílu, ať trať je zdolána v rozumném čase a my můžeme docenit nový architektonický počin.

Proč vám představuji projekt, který je částečně „umrtvený“ okolnostmi, které nejsou jeho realizaci v blízké době nakloněny. Ve svojí rubrice o architektuře a architektech se chci s vámi podělit o zajímavé architektonické počiny, ale… Ty zrealizované projekty jsou jedna podstatná skupina. Jsou to ty, které prověří doba, každý je vidí v reálu a může si na ně udělat vlastní názor, může o nich polemizovat. To moje ALE skrývá ještě jednu skupinu studií a projektů. Tušíte kolik nádherných věcí, soutěžních návrhů, studií, nápadů, nezrealizovaných návrhů, padne takzvaně do „šuplíku“, jako daň za ty zrealizované. To procento je i u úspěšných a renomovaných ateliérů a architektů obrovské. Tušíte, že za touto prací se skrývá obrovské úsilí, spousta času, peněz invence, snaha uspět. Je to smutné, když kupříkladu 39 týmů odejde ze soutěže s nepořízenou. Pokud jste ten vítězný tým, je to paráda. Pokud ne, pak už to taková paráda není. V lepším případě dostanete některou z cen za oceněná místa. Ti, kteří na „skicovné“ nedosáhnou, mají smůlu. Prostě zpět do bloků a někdy příště znovu. Byly všechny ty projekty špatné, nezajímavé, chybné? Nebylo dodrženo zadání? Vůbec ne. Znovu si zopakujme, vyhrát může jen jeden.

Proto chci čas od času vytáhnout na světlo i zajímavé návrhy a nápady, které nedošly realizace, ale stojí za naši pozornost. Tuším, že těm nápadům co neuspěly, je v tom šuplíku smutno. V případě nového administrativního centra Lesů ČR doufám, že realizace bude naplněna a současný stav je pouze dočasný.

Něco drobně o architektonickém studiu Chybik+Kristof

Ondřej Chybík a Michal Krištof studio založili v roce 2010 ihned po návratu ze studií na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku a zahraniční stáži v renomované kanceláři Bjarke Ingels Group – BIG v dánské Kodani. Brzy se zařadili k nejmladší a výrazné generaci architektů v Česku. Jejich nejznámější projekt, český národní pavilon pro světovou výstavu EXPO v Miláně, byl oceněn mezinárodní porotou bronzovou medailí za architekturu a ateliéru přinesl renomé i v zahraničí. V současné době tvoří studio 20 architektů, kteří pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa. Hlavní architekti se aktivně účastní přednáškových cyklů, konferencí a výstav. Jejich výrazným počinem byla i kolektivní výstava projektu The Veranda v Rio de Janeiro, který se stal součástí výstavy Uneven Growth v newyorském muzeu moderního umění MoMA.