Elegantní řešení území Nuselského pivovaru

Petr Pšurný: „Život je z pekla štěstí a ráj je velký pivovar.“

Na místě současného brownfieldu v pražských Nuslích společnost Penta Real Estate vybuduje na více než tříhektarovém pozemku novou městskou čtvrť. Plánované investice do projektu dosáhnou 2 miliard Kč.

Vstupní pasáž komplexu s dobovými prvky pivovaru

Hned na začátku si sjednotíme názory a terminologii. To pro případ, že by si pod výrazem „hnědá pole“ brownfield“ představil každý něco jiného. Brownfieldem nazýváme objekt nebo skupinu objektů, pozemek či pozemky, to vše ve stavu s minimálním či nulovým využitím, zanedbané, zarostlé, neprostupné, často s ekologickou zátěží. Tyto pozůstatky předešlé lidské činnosti a hlavně nečinnosti, jsou místem pro další případný rozvoj města nebo celé lokality. Co si pod tím můžeme představit konkrétně? Bývalé fabriky, chemické provozy, industriální pozůstatky s jinou náplní, skladové prostory, zemědělské budovy a areály, vojenské objekty, cvičiště a újezdy, vybydlené objekty bytové výstavby, občanské vybavenosti, sportovní areály. Zelené, neupravené, často neprostupné a nebezpečné plochy mezi zchátralými objekty a v nejbližším okolí. Jen se rozhlédněte kolem sebe. Nebudete muset hledět ani příliš do dáli. Že toto „dědictví“ je často životu a zdraví nebezpečné a pro pohyb a pobyt nevhodné, netřeba diskutovat. Degraduje však i estetickou stránku celého okolí, hyzdí města i krajinu, stává se často nechtěnou „dominantou“.

Jak na to?

Úkol je to nesnadný a taky velmi nákladný. Zároveň jde o obrovskou výzvu a prubířský kámen pro všechny, kdo na takovém projektu participují. Tato území bývají často využitelná až po odstranění předešlých ekologických zátěží a rozsáhlé rekultivaci. Budovy, které zde nalezneme, jsou buďto nepoužitelné nebo použitelné až po rozsáhlé rekonstrukci a rekonverzi.

Ve finále však může dojít k malému zázraku, kdy se ze zdevastovaného, nevzhledného území vyloupne velmi atraktivní lokalita, která znovu ožije a opět dostane svůj smysl. Paradoxně i zde často vznikne, díky spojení starého a nového, ta podivná alchymie, kterou nazýváme „GENIUS LOCI“.

Tyto projekty zapadají do Národní strategie pro rok 2016 – 2020 o regenerace brownfieldů. Což prezentuje transformace brownfieldů v České republice na ekonomicky produktivní, ekologicky a sociálně zdravá území pomocí koordinovaného úsilí všech úrovní veřejné správy, soukromého sektoru a neziskových organizací.

V památkově chráněném Nuselském pivovaru, který byl založen v 17. století, budou v rámci celé infrastruktury kancelářské prostory, restaurace, kavárny a rezidenční bydlení. Břehy Botiče nabídnou široké veřejnosti příjemné místo pro volný čas. Území sezná značných změn včetně rekonstrukce pivovaru (v roce 2000 byl prohlášen kulturní památkou). Dojde zde k tomu zmíněnému propojení „starého a nového“, čímž získá lokalita na obrovské atraktivitě. Revitalizovaný areál by mohl být otevřen v roce 2021 nebo 2022.

Nové byty v Nuslích navrhuje studio Chybik+Kristof

Památkově chráněný areál Nuselského pivovaru v Praze čeká celková revitalizace. Do roku 2022 zde podle projektu kanceláře Chybik+Kristof vznikne obytný soubor se čtyřmi stovkami bytů, inspirovaný charakterem nuselských městských bloků. O citlivou rekonstrukci historických budov pivovaru a jejich úpravu pro nové funkční využití se pak postará studio CMC Architects. Oba autorské týmy byly vybrány prostřednictvím vyzvané architektonické soutěže vypsané investorem, společností Penta Real Estate. Od dokončeného projektu se očekává především plnohodnotné začlenění dnes zanedbaného brownfieldu do živé struktury města a posílení významu dříve prestižní kulturní a společenské lokality.

Vizualizace vnitřního atria

Historie a současnost

Nuselský pivovar představoval svého času významné průmyslové i společenské centrum, zejména v 19. století patřil k největším pražským pivovarům. Rozlehlá zahrada s restaurací sloužila jako místo konání koncertů a tanečních zábav, v biografu se promítaly filmy a v sálech pořádaly schůze či přednášky. Válečné konflikty v první polovině 20. století po sobě ale zanechaly spoušť. Výrobu se sice podařilo obnovit, po znárodnění podniku v roce 1948 však došlo k výraznému útlumu ve prospěch Smíchovského pivovaru a později už se zde připravoval pouze slad. Po Sametové revoluci areál opět změnil majitele. České vinařské závody zde zhruba šest let vyráběly limonády a sekty, později začaly jednotlivé budovy pronajímat. Rok 2000 představuje v historii pivovarského areálu důležitý milník, kdy byla část barokních objektů prohlášena za kulturní památku. Nicméně na současném stavu se dlouhodobé minimální investice do údržby podepsaly natolik, že bez výrazných úprav si nelze budoucnost pivovaru představit. Zarostlé koryto potoka Botiče dnes tvoří nepochopitelnou bariéru, chráněné budovy chátrají a nepřehledný shluk skladovacích objektů v zadním traktu se stal lákadlem pro sociálně patologické jevy. Podle platného územního plánu Prahy je zanedbaný areál, nacházející se v atraktivní poloze při jižním okraji pražské památkové rezervace, transformačním a rozvojovým územím vhodným pro polyfunkční zástavbu. Revitalizace pod vedením Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa z ateliéru Chybik+Kristof a Davida Chisholma a Víta Másla ze studia CMC Architects proto počítá jak s rekonstrukcí historických objektů, tak s přeměnou severní části areálu na bydlení. Celé území navíc zpřístupní obnovená Hostivítova ulice (rovnoběžná s Křesomyslovou), která vytvoří prostupné rozhraní mezi obytným souborem a historickými budovami. Jako lokální centrum má fungovat navržené Pivovarské náměstí u památkově chráněné východní brány; budou se zde konat sezónní akce, trhy či komunitní setkání.

„Klíčová je dobrá prostupnost území a dostatečně variabilní veřejné prostory,“ vysvětlují architekti Chybík a Krištof.

Obytný blok a akcenty

Urbanistické řešení obytného souboru vychází z analýzy lokálních prostorových kvalit. Jako klíčové jsou vnímány jednak nuselský městský blok s vnitřním dvorem, tedy typ zástavby vyznačující se jasnou definicí prostoru ulic či náměstí a čitelnou hierarchií veřejného a soukromého, jednak členitá srostlá hmota pivovaru, která opakuje princip dvora a navíc přináší vertikalitu pohledových dominant cihelných komínů.

Vizualizace klidové zóny

Popsané městotvorné kvality jsou do návrhu významově přeneseny. Horizontální obytná struktura s výškou čtyř až šesti podlaží ohraničuje uliční prostory a uvnitř ponechává zklidněné vnitrobloky. Ty mají vždy individuální charakter, liší se mírou soukromí i konceptem zahradních úprav. Přístupové body do území pak zdůrazňuje trojice vertikálních sekcí, které převyšují zbytek zástavby o dvě patra a svým výrazem a materiálovým řešením odkazují k historickým zděným komínům.

„Šlo nám o dialog starých a nových dominant. Slouží k orientaci chodce ve městě, přitom nemají ambici narušovat panorama střešní krajiny Nuslí,“ doplňují architekti.

Hmotová pestrost obytné struktury vnáší do prostoru lidské měřítko. V architektonickém detailu jsou omítané fasády dále členěny horizontálními kamennými římsami, světlé plochy kontrastně prokreslují stíny zapuštěných oken a lodžií. Koncepční inspirace historickou budovou pivovaru je dotažena i v některých řemeslných detailech či v řešení vnitřních dvorů, symbolická je lokální výsadba chmele.

Něco drobně o architektonickém studiu Chybik+Kristof

Ondřej Chybík a Michal Krištof studio založili v roce 2010 ihned po návratu ze studií na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku a zahraniční stáži v renomované kanceláři Bjarke Ingels Group – BIG v dánské Kodani. Brzy se zařadili k nejmladší a výrazné generaci architektů v Česku. Jejich nejznámější projekt, český národní pavilon pro světovou výstavu EXPO v Miláně, byl oceněn mezinárodní porotou bronzovou medailí za architekturu a ateliéru přinesl renomé i v zahraničí. V současné době tvoří studio 20 architektů, kteří pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa.

Hlavní architekti se aktivně účastní přednáškových cyklů, konferencí a výstav. Jejich výrazným počinem byla i kolektivní výstava projektu The Veranda v Rio de Janeiro, který se stal součástí výstavy Uneven Growth v newyorském muzeu moderního umění MoMA.

• Citáty - http://www.citaty.net
• Fotografie a část textů – studio Chybik+Kristof