Archeopark Pavlov – výjimečná architektura s mnoha prestižními cenami
Unikátní koncept muzea Archeopark Pavlov, kde se na 500 m2 odehrává kus opravdu zajímavé a výjimečné architektury. Vše podstatné je ukryté pod zemí, v labyrintu evokujícím jeskynní chodby. Prvky vystupující z terénu svými bílými monumentálními těly svítí do krajiny, stejně jako okolní skalní masívy.
Miroslav Žamboch: „Jsou chvíle, kdy si připadám tvrdý jako skála, neporazitelný a nezničitelný. Obvykle mezi třetím a čtvrtým pohárem dobrého vína.“
Bonmotem od Miroslava Žambocha se rázem ocitáme na Jižní Moravě. Je v něm víno, skály i ta špetka furiantství, po ochutnání z jiskřící skleničky.
Projděte se z kopce Pavlovem dolů a ve spodní části útulné moravské vísky, kde víno se nelisuje snad pouze v kostele a v muzeu, vám nabídne svoji náruč Archeopark. Obec je nepřetržitě osídlena od dob lovců mamutů až do současnosti. Samotná obec Pavlov pochází z 11. století. Ukrývá se pod vápencovým masívem Pálavy, kterému vévodí hrad Děvičky ze 13. století. Masív Pálavy neboli Pavlovských vrchů je doplněn o tolik diskutované Novomlýnské nádrže. Vinařství je alfa a omega celého regionu a Pavlov je jeho pohledným rázovitým zástupcem.
O jejím bohatství svědčí barokní sklepy, výstavní selské grunty na náměstí, barokní hřbitov i kostel svaté Barbory. Tak jako obce zde srůstají od dávnověku se zvlněným reliéfem krajiny, stejně tak zde využívaly tuto ochrannou náruč pravěké sídelní areály Homo sapiens v období před 30 000 lety. Nálezy pod vrstvami vápenitých nánosů na svazích Pálavy patří k nejvýznamnějším lokalitám v Evropě. Půdorysy pravěkých obydlí, dílny, pozůstatky činností tehdejších obyvatel, nástroje, kosterní pozůstatky ulovených zvířat, ale i pravěká pohřebiště s rituálními předměty. První sošky zde nalezené svědčily o estetickém cítění našich předků. O tehdejší vyspělosti lovců sběračů svědčí nesčetné nálezy v okolí Pavlova, Dolních Věstonic a Milovic. Nálezy dokládají neskutečný um a zručnost tehdejšího paleolitického společenství. Neskutečná komplexnost tehdejší společnosti dala nesporně základ pozdější zemědělské společnosti. Skvostné ucelené nálezy jsou nesporně největším, ale i nejstarším souborem kosterních pozůstatků „moderního člověka“. Tohle je jeden z neodmyslitelných zlatých grálů antropologie. Kdo nezná lovce mamutů a Věstonickou Venuši, ať neváhá a svoje znalosti si fofrem doplní v Archeoparku. Doporučuji jeho návštěvu naživo, neboť strýček Google je v tomto směru velmi odosobněný a na zdejší atmosféru opravdu krátký. Muzeum, umně skryté pod masívem Pavlovských vrchů stejně, jako tehdejší pravěcí obyvatelé, vám interaktivním způsobem doplní chybějící znalosti a vtáhne vás do minulosti. Věřte, že odcházet budete spokojení a bohatší. Pro úplnost, po hřebenu Pálavy se vine jedna z větví světoznámé Svatojakubské cesty na českém území.
Nevšední lokalita – nevšední stavba
Je jasné, že v tomto historickém kontextu, nemůže takto významná lokalita nemít interaktivní památník časů minulých, muzeum Archeopark. Dnes je populární spojení tzv. „dobrá adresa“. Pokud k tomu přistoupíme z tohoto hlediska, pak Archeopark je na té nejlepší.
Ideový záměr stavby Archeoparku byl zpracovaný na podnět Archeologického ústavu AV ČR Brno v roce 2003. Tato instituce se zároveň stala garantem celého projektu. Architektonický ateliér Radko Květa (autorem je architekt Radko Květ se svým kolegou Pavlem Pijáčkem), společně s Regionálním muzeem v Mikulově, vytvořilo celý znamenitý koncept. Realizace připadla sdružení společností OHL ŽS, a. s., a SKR stav, s. r. o. Zhotovitelem vnitřních částí expozice je firma Pixl-e. Dodavateli mobiliáře a techniky A. M. O. S. Design, s. r. o., a Lotech, s. r. o. Vlastní objekt byl zrealizován za 65 milionů a 40 milionů stála veškerá infrastruktura, technologie, programy a expozice.
Vzhledem k umístění muzea v chráněné krajinné oblasti, k nálezům, které své bohatství ukrývaly pod sedimenty a samotné poloze v krajině vinic a vápencových skal, vznikl zcela unikátní koncept.
Pier Luigi Nervi (italský projektant a architekt): „Beton je ideální stavební materiál. Je to živý tvor, kterého je možné přizpůsobit jakékoliv formě, jakékoliv potřebě, jakémukoliv napětí.“
Na 500 m2 se zde odehrává kus opravdu zajímavé a výjimečné architektury. Vše podstatné je ukryté pod zemí, v labyrintu evokujícím jeskynní chodby. Klín vnikající do svažitého terénu je zároveň vstupní pasáží muzea. Nad terén vystupují nepravidelné betonové věže, které svými bílými monumentálními těly svítí do krajiny stejně jako okolní skalní masívy. Tyto komíny, zároveň tvořící bilaterální osvětlení vnitřní jeskyně, jsou obdobou světlíků. Ve vnitřních zákoutích nalezneme několik průniků s terénem, z nichž jeden tvoří neskutečné velkoformátové okno s průhledem na masív Pálavy se zříceninou hradu Děvičky. Pokud vstoupíte a necháte se unést atmosférou jeskynního komplexu, ocitnete se na chvíli v jiném světě. Celá koncepce je nenásilná a muzeum připomene jen u vstupu, kde zakoupíte vstupenky. Pak už se můžete toulat protáhlou „jeskyní“ s různými zákoutími a apendixy. Struktura pohledového betonu, úmyslně nepravidelné plochy, zákoutí, průhledy do „skalních“ betonových komínů, ponuré, ale dostatečné osvětlení. To vše ve vás vyvolá neskutečný pocit sepjetí s dobou dávno minulou. Pohledový beton je zde všude přítomný, ale paradoxně není nadbytečný a patří sem. Nakonec často je okřídleně nazýván „umělým kamenem“.
Podívejme se trochu blíže
V přední části u vstupu se nalézá knihovna (na malé galerii patra), pokladna, sociální zázemí a přednáškový sál. Jednotlivé části jsou nenásilně rozděleny do výstavních celků. Ve střední části je mimoúrovňová rampa, která dělí i pochozí část „jeskyně“. V přední části naleznete v betonovém „šneku“ maličké kino, které vás uvede do obrazu. Dále zde naleznete fantaskní pohled na každodenní život lovců promítaný na plátno stanové zástěny příbytku. Nechci zde vyjmenovávat všechny části muzea, to je třeba prožít. Nicméně vidět Věstonickou Venuši, uvědomit si tehdejší um, zručnost a estetické cítění našich předků, je zvláštní pocit, včetně uvědomění si sebe sama a našich kořenů. Naleznete zde pazourkové nástroje, hroty šípů, rituální pohřbívání mrtvých, život lovce, sídliště a sídelní strategie, lov, obraz doby ledové, historii výzkumu i místo světového dědictví. V zadní části najdete odkryté naleziště skládky mamutích kostí. Tato skládka se nalézá na svém skutečném místě jejich nálezu a koncept Archeoparku s tím takto počítal.
Je to opravdu zážitek a člověk žasne, jak jednoduché jsou k tomu použity prostředky. Nejde o ohromující audio a video technické špeky, ani o laciné podbízivé triky pro přitažení návštěvníků. Prohlídka pravěkých artefaktů v jeskynní atmosféře, pohledový beton, masívní dřevo, nástěnná tvorba, neskutečné průhledy a hlavně atmosféra. Zde k vám promlouvá genius loci více, než kde jinde. Tohle místo, možná díky pomyslné podané ruce mezi tehdy a teď, možná díky auře pravěkého sídla a pohřebiště, má v sobě až magický náboj.
Muzeum je v posledních letech velmi populární a vytváří zde různé podpůrné a doprovodné akce ke kalendářním výročím a svátkům, masopust, Velikonoce. Odehrávají se zde akce pro děti, nespočet různých workshopů, muzejní noci, hry, „lovy“, občasné noční prohlídky.
Dobré věci neutajíte a to je dobře
Že je celý koncept výjimečný a ojedinělý už zde zaznělo. Naštěstí na to nejsem sám. Ne že bych nedokázal žít s jiným názorem než spousta jiných. Zde jsem skutečně neobjevil Ameriku. Hlavy „pomazané“ postřehly úžasnost konceptu přede mnou. Tak si můžeme spolu svorně zanotovat. Celý koncept dokázal získat po právu sedmero prestižních ocenění:
- Stavba roku 2016
- Stavba Jihomoravského kraje 2016
- Cena Gloria musaealis 2016
kategorie Muzejní počin roku 2016, II. Místo - Iconic Awards 2017
kategorie Best of best architecture v Mnichově, mezinárodní soutěž určená architektům a designerům z celého světa a jejich zajímavým projektům - CEMEX Building Award 2017
celosvětová soutěž kde stavba archeoparku získala 1. místo v kategorii Collective Space - Česká cena za architekturu 2017
hlavní cena a Mimořádná cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
Pokud si uděláte výlet do okolí Pavlova, pak Archeopark je jistotou skvělého zážitku. Hlavně si tento výlet neplánujte na jeden den. Jste bez šance tento itinerář dodržet. Pokud se projdete po nádherné Pálavě a zahloubáte se nad historií lidstva v Archeoparku, pak spěchat domů by dokázal jenom blázen. Na Jižní Moravu se na jeden den nejezdí. Svědkem jsou ti, kteří se od tam již nikdy nevrátili. V historickém kontextu jste doma tady, zde máte kořeny. Musíte přece přespat někde v okolí a podumat o smysluplnosti této podivné časové smyčky, někde nad skleničkou plné slunce. No, a pokud tam to řešení nenaleznete, pak je o důvod víc přijet znovu.
Archeopark Pavlov - souhrn hlavních dat:
Výjimečná stavba oceněna sedmi prestižními oceněními, jejíž převaha se nalézá pod zemí a jsou do ní zakomponovány i skutečné vykopávky.
Otevřen 28. května 2016.
Cena: cca 100 milionů korun
Autor: Architektonická kancelář Radko Květ - Radko Květ, Pavel Pijáček
Spolupráce: Barbora Fišerová, Jiří Zrzavý, Lukáš Gergela, Verena Dickmann, Jiří Markevič, Klára Michálková, Radek Sládeček, Lucie Surá, Richard Mátl, Renata Košťálová
- Citáty - http://www.citáty.net
- Fotografie a texty – autor