Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vstupní areál brněnské zoologické zahrady

Zoo Brno dlouhá desetiletí postrádá vstup a parkoviště, odpovídající současným požadavkům. Architektonická studii nového vstupu Zoo Brno je prací brněnské architektonické kanceláře Arch. Design. Vstupní budova s akváriem, zázemím, administrativou a parkováním bude lávkou propojena se samotným areálem.

Julian Tuwim:Zoologická zahrada - místo, v němž se zvířata dívají na lidi.

Jste brněnský patriot, milovník zvířat nebo jen člověk toužící po pěkné procházce se svými dětmi? Potom čtěte určitě dále. Polský básník nás počastoval vtipnou, ale i smutnou glosou, která nás zavádí k tématu článku. Řeč bude o Zoo Brno. Shodou okolností Julian Tuwim zemřel ve stejném roce, kdy byla naše brněnská zahrada založena, to je v roce 1953. Míst, kde Brno zamýšlelo zřídit zoologickou zahradu, bylo více. Brňáci znají kupříkladu areál Riviéra naproti BVV nebo Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity v Brně. Z dnešního pohledu tušíme, že ani jedna z lokalit nehýří volným místem. Lokalita zvoleného areálu na svazích Mniší hory v Brně – Bystrci byla, z tohoto pohledu, zvolena šťastně. Mniší hora je, mimochodem, velmi vzácná státní přírodní rezervace, o rozloze 25,7 ha, s výjimečnou původní faunou a flórou. Zoo Brno se nachází v blízkosti Brněnské přehrady na ploše 38 ha. Jednotlivé expozice v členitém terénu kopce, s podobou lesoparku jsou velmi atraktivní a nalezneme zde okolo 2000 zvířat. Dlouhé roky sloužilo Zoo Brno jako stabilní místo pro příjemnou procházku, volnočasové aktivity i interaktivní poučení. Postupem času však koncepce zestárla, přestaly dostačovat klece a výběhy velikostí i atraktivitou. Bylo třeba vykročit do 21. století s areálem, který odpovídá době. Postupem času se začaly dít velké věci. Každý rok je zde vidět spoustu změn. Zahrada se postupně rozdělila na tzv. zastávky evoluce a čtyři hlavní expoziční celky - Beringie, Kalahari, Wallacea a Karibik, kde jednotlivá zvířata žijí či žila. Sympatický modernější koncept, přehledný, vhodný pro zapamatování, interaktivní, hravý. Přesně to, co potřebují návštěvníci a hlavně děti pro příjemný výlet s případným poučením. Je to pořád ta zoologická zahrada, kterou mám rád z dětství. Nicméně v konceptu moderní zahrady chybí velkorysý vstupní prostor a hlavně parkovací kapacity. Není to žádná novinka. Tento problém je letitý a neustále odsouvaný. Vždy, když se s problémem seznámí stávající politická garnitura na brněnské radnici, začne jí případně fandit, je po volbách. Priority nových radních změnily většinou i předešlé plány. No, a čas nám vesele běží.

Situace – navrhovaný stav
Situace – navrhovaný stav
Situace – širší vztahy
Situace – širší vztahy

Co bylo a co bude

Postupná moderní koncepce má opravdu své opodstatnění. V plánku se postupně objevila označení jako Tygří skály, Beringie, Kamčatská chalupa, Ptačí voliéry na Beringii, Srub indiánů kmene Haida, Exotárium, Dětská zoo, Kalahari, Indiánská vesnice, Jižní Amerika, Tropické království, Africká vesnice. Staronovou součástí Africké vesnice je expozice lvů. Po létech absence se zde znovu daří páru lvů konžských včetně dvou mláďat. V dolní části se nyní buduje nová expozice opic, kde převládaly zastaralé původní klece. Velmi poutavě jsou vyřešeny výběhy tygrů, kde bylo využito moderních technologií s využitím umělého kamene, průhledů přes vrstvené sklo, kámen, dřevo a tajuplné průchody okolo výběhu. Stejně atraktivní je nový prostor pro medvědy i vlky. Nádherně vzdušně je řešena volně průchozí ptačí voliéra pro dravce. Vše je podřízeno setkání zvířat a návštěvníků a prozíravé vedení zde nedopustilo různé tendenční nevkusnosti. Celá infrastruktura je doplněna sociálním zázemím, službami, vláčkem a hřišti. Vše je nákladný a pomalý proces, zahrada je klasickou příspěvkovou organizací města Brna s možností sponzoringu. Nový velkorysý vstupní areál i rozsáhlé kapacity pro parkování chybí již několik desítek let. Stávající parkoviště (19 stání) u současného hlavního vstupu je parafrází na parkoviště i na vstup. Parkovitě u zahradnictví Čtyřlístek, parkoviště u Hobby marketu a Penny umožňují parkování, ale primárně slouží pro zákazníky těchto obchodů. Stání pro zájezdy s autobusy neexistují vůbec. Potom je možné provizorně zaparkovat nedaleko hlavního vstupu směrem ke Kníničkám a tudy také vstoupit do Zoo Brno. To asi není nic, co by město Brno mělo naplňovat hrdostí patriota. Ta zahrada si zaslouží vstup jako BRNO, a ne, že ne.

Řezy a pohled
Řezy a pohled
Vizualizace - pohled z východu
Vizualizace - pohled z východu

Jasná řeč matematiky

Trochu matematiky pro příznivce i odpůrce této „nové“ koncepce. Zkusíme to na příkladech, i když tuším, že pokud nechcete, příklady netáhnou.

Pražská Zoo prošla po povodních v roce 2002 obrovskou modernizací. Návštěvnost před „razantním řezem“ byla cca 400 000 návštěvníků za rok. Postupnými kroky se dopracovala trojnásobné návštěvnosti. Od roku 2005 stabilně překračuje hranici jednoho milionu. Loni ji navštívilo 1,445.126 návštěvníků. Co je ale důležitá informace? Pražská Zoo se zároveň díky návštěvnosti stala ekonomicky soběstačnou z cca 90 %. Jinými slovy. Peníze sem nainvestované přitáhnou návštěvníky a v určité fázi umožní větší ekonomickou soběstačnost zahrady. Spojené nádoby. Domníváte se, že absentující parkoviště zapadá do moderní koncepce atraktivní zoo?

A obavy z parkování mimo placená parkoviště? To hravě vyřeší obecní vyhláška, značení a párek městských policistů. Jeďte do Olomouce na Svatý kopeček a zkuste zaparkovat někomu před domem.

Pro srovnání, nejvyšší návštěvnost za uplynulých dvacet let zaznamenala Zoo Brno loni. Zavítalo do ní přes 330 000 lidí. Při dostatečných parkovacích plochách, atraktivitě nové vstupu a krásném prostředí stále přebudovávané Zoo Brno, si dovedu klidně představit obdobný ekonomický vzorec jako v Praze. Návštěvnost v nových podmínkách někde přes 1 milion návštěvníků za rok není nereálná. Jenom chtít. No a jsme u merita věci. Opravdu chtějí všichni, kdo mají do nové koncepce co mluvit, prosperující moderní zahradu na evropské úrovni?

Co vše je ve hře

Stavební pozemek pro poslední z návrhů nového vstupu do Zoo Brno leží v severozápadní části areálu, při jeho hranici, v místě bývalého areálu VUT Brno u MČ Kníničky. Na tuto variantu by měla volně navazovat budoucí expozice Arktida (lední medvědi, mroži, tuleni), která je naplánována v souladu s tzv. generelem, tedy dlouhodobým strategickým plánem rozvoje Zoo Brno. Přes to, že spolu vstup a zmíněné expozice úzce koncepčně souvisí, jedná se o dvě zcela separátní akce.

Vstupní areál je řešen jako dvojice samostatných objektů. Prvním je hlavní objekt s mořským akváriem, administrativou Zoo Brno a pokladnami. Druhým je parkovací dům a mezi oběma objekty je umístěn nástupní prostor. Z nástupního prostoru je nadzemní lávkou přístupný samotný areál Zoo Brno, ležící na opačné straně komunikace, na ulici Ondrova.

Hlavní objekt s akváriem, administrativou a pokladnami je situován při severní hranici, parkovací dům při jihovýchodní hranici řešeného území. Západní a jižní část území není součástí řešení. Předpokládá se zde pravděpodobné vybudování paracentra, školky a domu s pečovatelskou službou.

Požadavek na kapacitu parkování je 300 osobních aut. Vzhledem k relativně malé ploše nelze požadovanou kapacitu parkovacích míst řešit na jedné úrovni (např. jako venkovní parkoviště). Proto je parkování řešeno ve dvou podlažích parkovacího domu. Na jeho střeše je v úrovni ulice Ondrova umístěna zastávka a točna autobusu MHD. Rovněž se na střeše parkovacího domu počítá s otevřeným venkovním parkovištěm pro zájezdové autobusy.

Perspektivní pohledy
Perspektivní pohledy
Celkový perspektivní pohled
Celkový perspektivní pohled

Priority Zoo Brno jsou parkoviště a lanovka

Na architektonické studii obnovy Zoo Brno se v uplynulých letech podílely dvě architektonické kanceláře. Brněnský Arch. Design si vzal na starosti vstupní budovu s přechodem, akváriem a parkováním, pražský Ateliér AND řešil lanovku a nové expozice. Práce budou postupovat na etapy, první na řadě budou vstupní budovy a parkovací garáže. Horská dráha, která povede z nové vesničky Klondike do nejvyššího bodu areálu u Africké vesnice, zvládne přepravit tisíc lidí za hodinu. Nápad s lanovkou vznikl zhruba před sedmi roky. Lanovka zatraktivní nové expozice a vtipně je propojí se současnou koncepcí.

Současná podoba studie ze září 2018 je finální podobou, Zoo Brno ji odkoupila a nyní se čeká na vysoutěžení dodavatele na dokumentaci k územnímu řízení (DÚR). Kdo se zabývá procesy od studie STS až po dokumentaci pro stavební povolení DSP, potažmo dokumentaci pro provedení stavby DPS, tuší, že cesta je ještě klopotná a dlouhá. Nicméně je alespoň už něco vidět. Což se dlouhé roky nedalo říci. Současná cena vstupu se pohybuje okolo 800 miliónů korun a pochopitelně, že i v této otázce čas hraje svoji roli. Pokud vše dobře půjde, můžeme se těšit odhadem v polovině roku 2021 na „triumfální výkop“.

Detaily celé koncepce

Tak se detailněji podívejme, na co se mohou návštěvníci těšit. Základní rozvržení budov vstupu je popsáno v předešlé stati. Co se týká stávající MHD, nastanou změny minimální. Od tramvaje bude stále možné využívat původní vchod a změna systému vzhledem k náročnosti není uvažována ani ve střednědobém horizontu.

Objekt vstupu s akváriem administrativní částí, technickým a technologickým zázemím, bude částečně zapuštěný do terénu. V 1. NP bude expozice mořských akvárií, do které se dostaneme ze vstupní haly. Podmořská jeskyně či tunel lemovaný menšími akvárii zavede diváky k mořskému šelfu, který vévodí celé expozici. Kónickým tunelem projde návštěvník po rampě na výchozí úroveň vstupní haly. Zde nalezneme restauraci i její zázemí, sociální zařízení a sklady. Akvárium je viditelné i z restaurace samotné. Ve 2. NP je situována administrativní část kanceláří vedení Zoo Brno a část technologií.

Objekt parkovacího domu je stejně tak zapuštěn pod terén a s úrovní 1.NP je spojen výtahy a schodištěm. 1. PP a 2. PP disponují každé 150 parkovacími místy. Stání pro autobusy jsou na úrovni terénu vedle rampy pro osobní auta.

Pokud přejdeme po lávce do samotného areálu, ocitneme se v další nové pasáži. Je to již zmíněná Arktida, která je řešena tematicky jako soustava částečně prosklených nádrží s průhledy na lední medvědy, tuleně a mrože. Nádrž pro mrože bude raritou, protože tito savci vyžadují k svému chovu nádrže o hloubce 5 metrů a více. Tyto pohledy budou umožněny návštěvníkům z „podpalubí lodi Fram“ a doplní tak příběh o Arktidě, o jejich statečných dobyvatelích, Nansenovi, Sverdrupovi a Roaldu Amundsenovi.

Lanovka, která přemístí návštěvníky do nejvyšší části Zoo, bude ta „třešnička na dortu“. Pochopitelně ani v procházce Vám nikdo nebrání. Nicméně celá Zoo získá obrovsky na atraktivitě.

Vizualizace – pohled z jihu
Vizualizace – pohled z jihu
Vizualizace – pohled z jihozápadu
Vizualizace – pohled z jihozápadu

Jako každá koncepce, má i vstupní pasáž své zastánce i odpůrce. Pochopitelně, pokud chceme hledat důvody, proč to nejde, nepohneme se z místa a naše děti budou stále parkovat na těch směšných 19 stáních u původního vstupu z roku 1953. Jsem názoru, že nesmyslných obstrukcí a průtahů už naše Zoo zažila nadmíru. Tuším, že zvířata jsou apolitická a zástupné problémy odpůrců koncepce je nezajímají. Popravdě, mě taky ne. Pokud se nechceme stydět za svoje město, chtějme zde mít zoologickou zahradu, která odpovídá století, ve kterém se nacházíme. Zaslouží si to tisíce návštěvníků s dětmi i zvířata, která zde mají důstojně žít, předávat nám lásku k přírodě, radost i poučení.

Ať má celá akce tematický náboj, je třeba zavelet: „FRAM!“ Což v norštině znamená pokyn VPŘED!!!

  • Citáty - http://www.citaty.net
  • Fotografie a část textů – www.zoobrno.cz, ZOO Brno - vstupní areál studie září 2018, a to vše s laskavým svolením vedení ZOO BRNO