První živá hala na světě – LIKO-Vo

Slavnostní otevření Zelené haly v areálu rodinné firmy LIKO-S aneb „domy jako stromy“

Molière: „Nejsme zodpovědní jen za to, co děláme, nýbrž i za to, co neděláme.“

Z pohledu architekta, věčně zvídavého projektanta a redaktora TZB info, zněla pozvánka na slavnostní otevření Zelené haly - LIKO-Vo, 1. živé haly na světě rodinné firmy LIKO-S, jako skvělý námět na úterý 18. 6. 2019. Slavkov u Brna mám, co by kamenem dohodil, tak nic nebrání tento námět zúročit. Kromě tiskové konference, oficiálního programu a rautu budete mít prostor získat vyjádření na téma sucha a oteplování od významných ekologů, politiků a architektů. Takto hovořila pozvánka k zvaným hostům. Dozvědět se zajímavosti o něčem velmi nevšedním, technické detaily řešení poměrně složitého problému, kterým jsou zelené střechy a fasády, nota bene na průmyslových objektech, je pro architekta výzva i potěšení. Utříbit si myšlenky a možnosti, kterých není nazbyt, ohledně katastrofálního stavu naší planety, světa a naší zemičky z toho nevyjímaje? To je nyní už takřka nezbytné. Takže jsem okamžitě „PRO“. Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo. Takže vyrážíme.

Asi ale tušíte, že citát od Molièra zde není jen tak. Myslíte si, že v 17. století předvídal naše nynější počínání? Být nadčasový, neznamená mít věšteckou mysl. Molière pouze odvážně tepal tehdejší nešvary. Nadčasovost jeho myšlenkám dalo bohužel lidstvo, které nepoučitelně opakuje a vrství svoje chyby. Takže proč tento citát? Protože tohle setkání se velmi záhy změnilo z obyčejného setkání a konferencí, kterých jsem absolvoval nespočet, v něco velmi vážného a alarmujícího.

Vezmeme to pěkně po řadě a dneska více než kdy jindy si vezmu k pomoci citáty a moudrosti. Protože zbytečné parafrázovat a vykrádat moudrosti vyřčené, což je plagiátorství. A ta jistá nadčasovost jim dodává na opravdovosti a věrohodnosti. Pokud se vám nedostává času a jste netrpěliví, prosím vás o trpělivost.

Jan Sobotka: „Ze dřeva lze vyrobit ledacos. Jen ne stromy.“

Prvotní setkání s tiskem a ostatními médii, včetně České televize, v zasedací místnosti LOKI-Su, bylo z části analogií pozdější konference. Ta se konala v hale, která byla předmětem setkání. Ta hala je ovšem jenom špička ledovce a vnímavý posluchač to pochopil ihned. Je zbytečné v tomto případě suplovat podrobnou tiskovou zprávu. V té totiž naleznete vše. Pro pocit sounáležitosti, který jsem se ve vás pokusil vzbudit v úvodu, nemusíte ani umět číst mezi řádky.

LIKO-S představil první živou halu na světě - LIKO-Vo

Unikátní zelená budova mění koncept stavění industriálních hal

Společnost LIKO-S, přední výrobní a stavební rodinná firma ze Slavkova u Brna, dnes pod záštitou ministra životního prostředí slavnostně představila první živou halu na světě - LIKO-Vo. Oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80°C, dokáže LIKO-Vo snižovat radiaci tepla a ochlazovat své okolí až o 10°C.

„Běžné haly, které jsou opláštěné standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory. A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto jevy eliminovat,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.

LIKO-Vo využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie. Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha.

„Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.

Místo „plechové krabice“ tak stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin.

„Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek.

Zelenou průmyslovou halu podporuje také Česká rada pro šetrné budovy.

„Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti.

„Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha. Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a propadli jsme se do spirály zániku.“

Tento klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit.

„Našimi zelenými stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením stavby,“ dodává Musil.

Úspěšný průkopník LIKO-Noe

Výrobní hala LIKO-Vo navazuje na předchozí zelený objekt z dílny společnosti LIKO-S, který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová budova LIKO-Noe® předčila všechna očekávání. Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10°C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.

Projekt podpoří vědu a výzkum

Společnost LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě LIKO-Noe®. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.

Kytky a svářečky

Výrobní pracovníci se mohou těšit na příjemné pracovní prostředí, ve kterém budou vnitřní stěny haly zdobit popínavé rostliny. „Také denní místnost a šatny jsou nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.

Projekt: první živá hala na světě LIKO-Vo

Místo: sídlo společnosti LIKO-S, a. s., U Splavu 1419, Slavkov u Brna
Investor: LIKO-S
Projekt: 2018
Realizace: 2019
Architektonický návrh a generální projektant: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Fránek Architects
Stavební část: Jiří Železný, Jiří Vítek, Violetta Larmolinska, Vaši-architekti.cz
Zdravotně technické instalace: Kateřina Riesnerová
Elektroinstalace: Jaroslav Zvonař, Vojtěch Florian
Vzduchotechnika: Ondřej Seget, TZpro, s.r.o.
Stavební a konstrukční řešení: Petr Mazánek, CONSTRUCT DESIGN s.r.o.
Požárně bezpečnostní řešení: Jaroslav Drahoš, Marek Šindler
Měření a regulace: Martin Fojtík

Zajímavosti:

Předpokládaná letní teplota povrchu živé haly LIKO-Vo: fasáda 28 °C, střecha 31 °C *Letní teplota povrchu standardní haly: fasáda 55 °C, střecha 77 °C
Podlahová plocha: hala 1095 m², přístřešek 387 m² = 1482 m²
Počet pracovních míst: 13 administrativních + 35 svářečů
Přibližný počet rostlinných druhů: 70

Architekt prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek

Mezinárodně uznávaný architekt a pedagog s rozsáhlou publikační činností, děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Přednáší odborné veřejnosti i studentům na českých i zahraničních univerzitách.

Podnikatel Ing. Libor Musil

Zakladatel rodinné výrobní a stavební společnosti LIKO-S, ve které pracuje také jeho žena Jana a dvě děti. V roce 2017 se za svůj přínos zelenému stavění stal laureátem prestižní ekologické Ceny Josefa Vavrouška.

O společnosti LIKO-S

LIKO-S je česká rodinná firma sídlící ve Slavkově u Brna. Patří mezi evropské lídry v interiérových příčkách, staví montované haly a dodává zelené fasády, střechy a fasádní kořenové čistírny vod. LIKO-S kromě stavební činnosti také vyrábí speciální nerezové svařované konstrukce. Společnost má více než 270 zaměstnanců, roční obrat 850 mil. Kč a velkou část produkce firma exportuje.

Skvělé, ale zároveň velmi vážné a alarmující

Pokud vám po přečtení této zprávy začal běhat mráz po zádech, neváhejte a tohoto pocitu využijte a položte si otázku, zda každý z nás nemůže svým přispěním tento neblahý trend pomoci přibrzdit či zvrátit.

Jiddu Krišnamurtí: „Navážete-li vztah se stromem, navážete jej s celým lidstvem.“

Moderování připadlo na sympatického Vladimíra Kořena, který svým příhodným jménem podpořil argumenty ohledně kořenových čističek, jako svébytného funkčního celku fasádních a střešních zelených systémů.

Celé setkání za účasti ředitele odboru kanceláře ministra životního prostředí PhDr. Mgr. Jiřího Holíka, místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu Ing. Karla Havlíčka Ph.D., MBA, docenta RNDr. Jana Pokorného, CSc., architekta prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, Ing. Libora Musila, zakladatele společnosti LIKO-S, děkana slavkovského děkanátu R. D. Mgr. Milana Vavra mělo nesmírný pozitivní náboj, který by zasloužil OKAMŽITĚ zužitkovat a přetavit v další akci. Skoro jakoukoliv, jen to nenechat vyprchat. Mám neblahé tušení, že každým dnem naší nečinnosti prohlubujeme to, co může být zcela nevratným procesem.

Optimistický tón, a hlavně žoviální, některých účastníků mě trochu děsil. Nechci bláhově tančit tango mezi pošetilci na horní palubě Titanicu. Ti, kdo kdysi žili v symbióze s přírodou a svojí zemí nám zde zanechali hluboce moudrý, nicméně smutný vzkaz:

Indiáni Kmene Cree: „Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst.“

Chceme s touto pravdou ještě bohorovně polemizovat nebo se pokusíme o záchranu naší planety, která volá zoufale o pomoc. Ty signály vidíme na každém kroku, naši zemi nevyjímaje. Těžko v tomto okamžiku zabráníme Japonsku v dalším rybolovu, ale zasadit strom tam, kde je ho třeba, nebo nebýt jen obyčejně lhostejný k přírodě a okolí, to zvládne i malé dítě. Na výmluvy teď skutečně není prostor. Pod to se vám podepíšu a nezmýlím se. Pokud dokážete přetavit tento můj písemný alarm v cokoliv smysluplného, patří vám dík. Dík nejenom nás všech, ale hlavně těch, kterým zde svůj otisk zanecháme. Pro jistotu to vše „vyztužím“ další moudrostí těch co ví, bohužel i z vlastní zkušenosti.

Indiánská moudrost: „Miluj zem. Nezdědils ji po rodičích, ale dlužíš ji svým dětem.“

• Citáty - http://www.citaty.net
• Fotografie a část textů – tisková zpráva společnosti LIKO-S, a. s.
• Fotografie a část textů - autor