Odborné recenzované články

Recenzovaný Vysokopevnostní oceli (HSS) se používají hlavně v aplikacích, kde je žádoucí snížit hmotnost konstrukce. Použití vysoce kvalitní oceli a menších průřezů s sebou také přináší jiné pozitivní efekty, zejména nižší náklady na dopravu, montáž nebo demontáž, a díky moderním procesům je velmi často možné ušetřit energii při výrobě a snížit emisní stopu. Svařování je bezesporu důležitým bodem v návrhu a výrobním procesu. S rostoucí pevností základních materiálů se mj. zvyšují požadavky na přesnost a technologickou disciplínu. Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze v současnosti provádí výzkum zaměřený na prvky HSS svařované v oblastech studeného tváření a výzkum zaměřený na optimalizaci hybridních nosníků s HSS přírubami.

Recenzovaný Legislativní smršť dotýkající se kvality nové bytové výstavby nabývá na síle a stranou nezůstává ani obor stavební světelná technika, denní osvětlení a proslunění budov. Článek se tedy zabývá historií oboru stavební světelná technika, reaguje na nedávné a připravované legislativní změny v našem stavebnictví a implicitně tak odhaluje i budoucnost našeho bydlení.

Recenzovaný Čo môže začať ako bežná obhliadka stropnej dosky garáže z dôvodu pretekania nánosovej vody na nižšie podlažia, vie vyústiť do komplexných diagnostických prác a podrobnej numerickej analýzy. Na konkrétnom prípade stropnej dosky budú prezentované nielen typické diagnostické práce, ako sú materiálové skúšky, prípadne statická zaťažovacia skúška, ale aj numerická analýza so zohľadnením materiálových nelinearít a hlavne efektov dotvarovania a zmrašťovania, pre vystihnutie polohy trhlín zaznamenanej z obhliadky. Naviac, z dôvodu dodatočných požiadaviek investora, bolo potrebné overiť, či sa počas rekonštrukčných prác neohrozí fungovanie výpočtového centra, citlivé na vibrácie. Za týmto účelom bolo na doske realizované vstupné dynamické meranie vplyvov rôznych druhov fréz a následne sa dáta použili pre dynamickú numerickú analýzu dopadov frézovania na záujmové miesta konštrukcie. Výsledky boli implementované do kontinuálneho monitoringu dynamických vplyvov rekonštrukcie. Všetka projekčná a diagnostická činnosť následne vyústila k návrhu zosilnenia a zastabilizovaniu stavu samotnej stropnej dosky.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá významem, návrhem, provedením a dlouhodobou péčí o vegetační střechy z pohledu zhotovitele stavby. Zaměřuje se na podmínky jejich správné funkce ve vztahu ke konstrukčnímu řešení, lokalitě a dlouhodobým vlivům působícím na stavbu. Pozornost věnuje také provozním a bezpečnostním požadavkům, příčinám provozních problémů a reklamací a přirozeným změnám vegetačního krytu v čase. Zvláštní význam má návaznost dokončovací, rozvojové a udržovací péče, zejména v prvních letech po založení vegetace. Dále jsou diskutovány vlivy skladby vegetačního souvrství, způsobu založení vegetace a expozice střechy na dlouhodobou funkčnost a nároky na péči.

Recenzovaný Medzi časté požiadavky na existujúce konštrukcie patrí zvýšenie ich odolnosti. Pri stĺpoch ako subtílnych nosných prvkoch je táto požiadavka pomerne častá. Existuje viacero metód zosilnenia stĺpov, pričom voľba metódy závisí jednak na namáhaní stĺpa, ale aj na štíhlosti a tvare stĺpa či iných obmedzeniach. Najtradičnejšia metóda je obetónovanie existujúceho stĺpa novou vrstvou betónu s pridaním betonárskej výstuže. Dochádza však k značnému zväčšeniu prierezu stĺpa a pôvodná idea subtílneho nosného prvku sa môže vytrácať. Zaujímavým sa s ohľadom na jeho vlastnosti javí použitie ultra-vysokohodnotného vláknobetónu (UHPFRC). Príspevok sa venuje numerickej analýze zosilnenia štíhlych stĺpov obetónovaním vrstvou UHPFRC. Okrem mechanických vlastností UHPFRC má vplyv na výsledné zosilnenie najmä spriahnutie s pôvodným betónom, ale aj spôsob vnášania zaťaženia do vrstvy obetónovania. Tieto vplyvy sú zohľadnené v jednotlivých numerických modeloch a výsledky vzájomne porovnané. Výsledný efekt zosilnenia je závislý od úrovne zvládnutia výziev spojených so samotnou realizáciou.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá možnosti použití cihelných a betonových recyklovaných kameniv pro výrobu současných betonů. Zaměřen je na dělení stavebně demoličních odpadů s ohledem na nutnost zajištění vhodných technologií pro recyklaci a získání kvalitních recyklovaných kameniv. Popsány jsou základní vlasnosti recyklovaných kameniv a možnosti jejich použití pro výrobu dle současně platných norem.

Recenzovaný V současné době se setkáváme s různými poruchami krovů, které plynou ze špatného návrhu a nepochopení statického působení konstrukce. Návrhy provádí projektanti, kteří mnohdy nejsou statiky a neznají základní typy ani konstrukční principy nutné pro návrh krovu. V minulosti krov stavěli tesaři, podle vžitých pravidel, a navíc měli velké zkušenosti, jak zacházet se dřevem, tak i s konstrukcí.

Recenzovaný Tradiční opracování dřeva tesáním patří od nepaměti mezi základní dovednosti tesařů. V současné době se většinově využívá strojní opracování, a to nejen při výstavbě dřevostaveb, ale také při opravách dřevěných konstrukcí historických staveb, což je v rozporu s Venice Charter (čl. 27). Udržitelnost tradičních tesařských postupů a technologií lze docílit požadavkem na jejich používání při veřejně přístupných opravách památkově hodnotných staveb. V příspěvku jsou představeny časy potřebné na otesání běžného metru kulatiny při minimálním úběru s ponecháním oblin, dále časy pro ostře hraněné trámy a časy pro ostře hraněné trámy s větším úběrem obliny, obvykle na dvakrát vrubované. Časová náročnost tradičního opracování dřeva tesáním byla ovlivněna různými způsoby skladování (přirozené vysychání a máčení ve vodě), zkušeností tesařů a vlhkostí kulatiny. Naměřená data ukázala statisticky významně (α = 0,95) redukci času opracování při máčení (plavení) dřeva na 66 %. Tyto údaje nebyly doposud v odborné literatuře publikovány. Závěry příspěvku přispějí ke kvalifikované rozvaze, zda a za jakých časových nákladů lze pomocí tesání připravit trámy ke konstrukční sanaci památkově chráněných staveb.

Recenzovaný Článek se zabývá environmentálními a technickými požadavky na opětovné využití vybagrované zeminy ve stavebnictví a silničním inženýrství podle současné české legislativy. Vysvětluje podmínky, za kterých může být vykopaná zemina přímo znovu použita, klasifikována jako odpad, nebo zpracována na recyklovaný materiál, přičemž se zaměřuje na kontroly kvality pomocí chemických a geotechnických testů. Analýza také upozorňuje na obnovující se význam § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb., která znovu zavádí konkrétní limitní hodnoty a postupy pro materiály z recyklované zeminy.

Recenzovaný Životnost ocelových konstrukcí je v rozhodující míře podmíněna kvalitou provedené protikorozní ochrany. Vedle správného návrhu ochranného systému hraje zásadní roli také kvalita provedení konstrukčních detailů a důsledná příprava povrchu podkladového materiálu. Stav hran, svarů a přítomnost povrchových defektů představují kritická místa, na nichž nejčastěji dochází k poškození ochranného povlaku a iniciaci korozních procesů. Nedostatečná pozornost věnovaná těmto detailům vede ke snížení účinnosti ochranného systému a k výraznému zkrácení jeho životnosti. Příspěvek zdůrazňuje význam správného řešení a úpravy konstrukčních detailů jako klíčového předpokladu dlouhodobé a spolehlivé funkčnosti protikorozní ochrany ocelových konstrukcí.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá chováním GFRP (glass fiber reinforced polymer) výztuže při extrémních teplotách. Nová generace norem FprEN 1992-1-1 umožňuje návrh FRP výztuže do vybraných nosných konstrukcí, avšak norma pro návrh betonových konstrukcí na účinky požáru FprEN 1992-1-2 s FRP výztuží nepracuje. Z tohoto důvodu byla sestavena databáze experimentálních výsledků a odvozeny křivky redukce tahové pevnosti a modulu pružnosti GFRP výztuže v závislosti na teplotě. Výsledky ukazují zásadní rozdíly oproti ocelové výztuži a potvrzují, že pro návrh konstrukcí s GFRP výztuží při požáru tabulkovou metodu použít nelze. Při posuzování betonové konstrukce vyztužené vnitřní FRP výztuží na účinky požáru lze využít zónovou metodu s upravenými materiálovými charakteristikami, s přihlédnutím k zajištění funkčního kotvení výztuže, kde teplota nesmí překročit teplotu skelného přechodu výztuže.

Recenzovaný Beton je nejpoužívanějším stavebním materiálem a významným zdrojem emisí CO₂ v důsledku výroby cementu. Alternativní cementové materiály se stále více používají ke snížení uhlíkové stopy betonových směsí. Tento článek se zabývá rolí těchto materiálů v kontextu vznikajících evropských požadavků na hodnocení dopadu změny klimatu ve stavebnictví. Pozornost je věnována porovnatelnosti environmentálních prohlášení o produktech (EPD) a dostupnosti surovin ve střední Evropě. Příspěvek jednotlivých složek betonových směsí k potenciálu globálního oteplování je analyzován pomocí hodnocení životního cyklu (LCA).

Recenzovaný Článek se zabývá problémem nahrazování přírodních nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku) ve stavebnictví recyklovaným stavebním a demoličním odpadem. Poukazuje na výrazný nesoulad mezi potřebami stavebního průmyslu a dostupným recyklovaným stavebním a demoličním odpadem. Toto omezení je hlavně způsobeno omezeným počtem demolovaných a rekonstruovaných budov a neočekává se, že by se významně změnilo. Aby bylo možné získat recyklované minerální materiály té nejvyšší kvality, článek zdůrazňuje nutnost selektivní demolice.

Recenzovaný Záverečný článok série zhŕňa poznatky z porovnania trinástich riešených krovových systémov. Nejde len o súpis historických druhov, ale aj o syntézu ich statického správania, tuhosti, materiálovej hospodárnosti a konštrukčnej zložitosti. Práve takéto porovnanie ukazuje, ktoré riešenia boli účinné, ktoré boli náročné na materiál a kde sa naopak prejavila vysoká konštrukčná racionalita. Zároveň sa potvrdzuje, že tieto poznatky majú význam nielen pre dejiny stavebných konštrukcií, ale aj pre dnešnú diagnostiku a obnovu historických striech.

Recenzovaný Piata časť série sa venuje trojici väznicových krovov, ktoré reprezentujú novšie a konštrukčne racionálne riešenia historických strešných sústav. Ide o krov s vyvesenými šikmými stĺpikmi, väznicový krov s dvojitou stojatou stolicou a väznicový krov s ležatou stolicou. Spoločným znakom týchto systémov je snaha účinnejšie podoprieť krokvy, odľahčiť väzné trámy a vytvoriť tuhú, ale zároveň materiálovo primeranú nosnú sústavu.

Recenzovaný Tento příspěvek se zaměřuje na průběžné výsledky analýzy rozdílů mezi tržním oceněním bytových jednotek provedeným odborníky a automatizovaným programem v České republice v rámci okresu Brno-město. Doposud bylo analyzováno 40 bytů v různých kategoriích podlahové plochy, dispozičního řešení, polohy v rámci katastrálního území, stavebně-technického stavu a dalších. Průběžné výsledky ukázaly vysokou korelaci mezi oběma metodami (r = 0,963), avšak byly identifikovány významné rozdíly u některých segmentů, zejména u novostaveb a bytů před rekonstrukcí a v rozdílné podlahové ploše. Výsledná studie může přinést důležité poznatky pro uživatele automatizovaných oceňovacích nástrojů.

Recenzovaný Štvrtá časť série sa venuje Rankovým úsporným krovom, ktoré predstavujú dôležitý krok vo vývoji smerom k materiálovo hospodárnym a konštrukčne racionálnym riešeniam. Tri analyzované varianty ukazujú, že aj v rámci jednej konštrukčnej myšlienky možno dosiahnuť odlišné statické správanie, inú skladbu prvkov aj odlišnú mieru hospodárnosti. Zároveň ide o systémy, ktoré sú pre dnešnú diagnostiku zaujímavé tým, že spájajú jednoduchší montážny princíp s pomerne premysleným prenosom síl.

Recenzovaný Tretia časť série sa venuje skupine konštrukčných systémov, ktoré vychádzajú z popisov Johanna Jacoba Schüblera. Ide o riešenia ležatej stolice s päťbokým prahom, o jej variant s vešiakom a o manzardovú podobu tejto konštrukčnej myšlienky. Tieto krovy sú zaujímavé nielen historicky, ale aj staticky: ukazujú, ako možno pomocou priestorovej skladby prvkov, šikmých podpier a vhodného väzobného usporiadania ovplyvniť prenos zaťaženia, tuhosť strešnej sústavy a využiteľnosť podstrešného priestoru.

Recenzovaný Prvé štyri riešené krovové systémy ukazujú, ako sa historické drevené strešné konštrukcie vyvíjali od jednoduchších krokvových princípov k zložitejším a tuhším sústavám. Na prvý pohľad sa môže zdať, že ide len o menšie obmeny toho istého typu krovu. Pri bližšom pohľade sa však ukazuje, že aj drobná zmena v počte hambálkov, v podopretí krokiev alebo v usporiadaní väzieb mení statické správanie celej konštrukcie. Práve v tom spočíva ich hodnota pre dnešnú diagnostiku a obnovu.