Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 21.9.2022 do 6.2.2023


zpět na aktuální články

6.2.2023
Ing. Kateřina Klepačová, Ing. Magdaléna Novotná, Ph.D., Ing. Martin Volf, Ph.D., Ing. Jakub Diviš, Ph.D., Ing. Jan Růžička, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Představujeme nejnovější verzi národní metodiky hodnocení udržitelnosti budov SBToolCZ 2022. Metodika prošla rozsáhlou revizí, kdy výsledkem je volně přístupná online verze.

30.1.2023
Ing. Milan Meruňka, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Martin Ťažký, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.

23.1.2023
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Mgr. Jana Stehlíková, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Výsledky prezentovaných zkoušek ukazují, že jak metoda TORRENT, tak i ISAT mohou být použity k odhadu trvanlivosti betonu i vláknobetonu s hutným kamenivem. V případě betonu obsahujícího betonový recyklát se však metoda TORRENT nezdá být dostatečně účinná. Pro beton s betonovým recyklátem není taktéž vhodná ani metoda stanovení propustnosti pro CO2.

17.1.2023
Ing. Jiří Bláha, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.

9.1.2023
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, ProDřevo ateliér, Společnost pro technologie ochrany památek STOP, z.s.

Příspěvek se zabývá otázkou schopnosti dřeva přijímat tekutiny v návaznosti na účinnost tlakové injektáže jako jedné ze sanačních metod likvidace hmyzu v dřevěných prvcích konstrukcí. Průnik chemické látky strukturou dřeva po její aplikaci tlakovou injektáží je zkoumán pomocí akustických, mikroskopických a rentgenových zařízení v laboratoři. Na závěr jsou vzorky dřeva podrobeny destruktivní zkoušce.

2.1.2023
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Klára Křížová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Miroslav Kývala, ERC BETON s.r.o.

Rychlý růst světové populace a její koncentrace ve velkých městech představuje zásadní dopad na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Právě recyklace stavebních materiálů je účinným řešením pro splnění požadavků na výstavbu nových budov a zároveň dosáhnout udržitelného rozvoje na Zemi. Jak si v tomto směru vede Česká republika a jaké jsou mezinárodní technické požadavky na recyklované kamenivo?

28.12.2022
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Zuzana Rácová, Ph.D., Ing. Martin Vonka, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb, Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i

V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

19.12.2022
Ing. Ľudmila Kormošová, Ing. Tomáš Augustín PhD., prof. Ing. Jaroslav Halvonik PhD., Stavebná fakulta STU Bratislava

Práca pojednáva o problematike pretlačenia bezprievlakových dosiek bez šmykovej výstuže oslabených otvormi v blízkosti podpier. V rámci príspevku sú porovnané predikcie šmykovej odolnosti proti pretlačeniu lokálne podopretých dosiek štvorcovým a stenovým stĺpom a zároveň oslabených otvormi. Predikcia šmykovej odolnosti bola vypočítaná s použitím návrhového modelu prEC2 v druhej generácií Eurokódu 2. Výpočtom získané hodnoty predikcie šmykovej odolnosti lokálne podopretých dosiek boli porovnávané s experimentálne nameranými výsledkami šmykových odolností získaných z laboratórnych skúšok. Na vyhodnotenie sa použil normou doporučený model skrátenia kontrolného obvodu pomocou radiálnej projekcie šírky otvoru z ťažiska zaťažovanej oblasti, ktorý výrazne podhodnocuje šmykovú odolnosť, ak sa otvory nachádzajú na líci podpery.

12.12.2022
doc. Ing. Vojtěch Václavík, Ph.D., Ing. Tomáš Dvorský, Ph.D., prof. Ing. Vladimír Čablík, Ph.D., doc. Ing. Jiří Botula, Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta

V článku jsou prezentovány teoretické poznatky k problematice selektivní demolice budov po ukončení životního cyklu. Pozornost byla zaměřena na jednotlivé body, které by měla obsahovat prohlídka stavby za účelem identifikace odpadních materiálů a znečišťujících látek, které by měly být před demolicí odstraněny. Dále jsou prezentovány hlavní části projektové dokumentace bouracích prací a soupis přípravných prací spojených s odstrojením budovy.

5.12.2022
Ing. Petr Suchánek, H INFRAM, a.s., Praha

Příspěvek seznamuje s analýzou činnosti technického dozoru v praxi, a to včetně volby smluvních podmínek FIDIC využitých v rámci významných dopravních staveb pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, které byly zahájeny nebo realizovány v období 2020–2021. Cílem je objasnit, popsat náplň a povinnosti technického dozoru při vykonávání této funkce, která se netýká pouze fyzické kontroly prací na stavbě, ale skládá se i z mnoha druhů administrativních činností.

28.11.2022
doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., VUT v Brně, asociace ARSM

Článek poskytuje přehled o vývoji recyklace stavebních a demoličních odpadů v České republice v období 2007 až 2020. Podrobněji je analyzována skupina inertních minerálních odpadů 1701 „Beton, cihly, tašky a keramika“. Recykláty vyrobené z této skupiny odpadů jsou posuzovány zejména z hlediska možnosti jejich využití jako plniva při výrobě betonu. Pozornost je věnována i skupině 170504 – „Zemina a kamení bez nebezpečných látek“. U této skupiny byl v posledních letech prokázán výrazný nárůst recyklace. V závěru je analyzován poměr recyklátů vyrobených z inertních minerálních odpadů a vytěžených přírodních minerálních surovin ve stavebnictví. Je prokázáno, že recykláty ze SDO se v roce 2020 podílely cca 15 % na všech inertních minerálních granulátech použitých ve stavebnictví. To představuje vůči roku 2011 takřka čtyřnásobný nárůst.

21.11.2022
Ing. Tomáš Klas, PhD., Ing. Vladimíř Duchoň, PhD., STU Bratislava, Katedra kovových a dřevených konštrukcií

V určitých prípadoch je nevyhnutné spojiť drevený nosník v strede jeho rozpätia pomocou „neviditeľného“ spoja, aby bol architektonicky a dizajnovo prijateľný. Medzi takéto spoje patria aj neviditelné spoje pomocou vlepovaných tyčí.

14.11.2022
Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Katedra mechaniky

Příspěvek, jehož téma bylo rovněž obsahem diskusí na konferenci Statika staveb 2022, je věnován jednoduchým návodům pro zvýšení odolnosti nízkopodlažních zděných staveb za běžnou mez danou současnou výstavbou a platnými předpisy. Využito je i poznatků z účinků tornáda na jižní Moravě na zděné stavby.

7.11.2022
Ing. Vladimír Veselý, Svaz výrobců betonu ČR

Transportbeton jako obor činnosti v rámci stavebnictví má za sebou v ČR více než 55letou historii. Během ní prošel a v současnosti prochází kontinuálně vývojem a inovacemi. Článek nabízí celkové shrnutí a možnosti dalšího vývoje.

24.10.2022
prof. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. David Čítek, Ph.D., Ing. Karel Hurtig, ČVUT Praha, Kloknerův ústav

V rámci projektu 3D-STAR probíhá vývoj zařízení 3D tisku cementových kompozitů, tisk tenkostěnných konstrukčních prvků a jejich testování. Pohonem projektu je vize využití technologie jak pro nosné stěnové konstrukce patrových staveb, tak pro stropní konstrukce těchto budov. Technologie 3D tisku cementových směsi má oproti klasickým betonovým konstrukcím řadu odlišností. Mezi výhody této technologie patří možnost tisknout tvarově složité prvky, jejichž realizace je jinak extrémně komplikovaná, systemizovat stavbu patrových staveb a optimalizovat celkové materiálové a časové náklady stavby.

17.10.2022
Ing. Tomáš Hlavička, Zlínské stavby, a.s,

Příspěvek se zabývá možnostmi využití RFID (Radio Frequency Identification) technologie pro identifikaci dřevobetonových stropních dílců. Předmětem zkoumání byl zejména výběr vhodného typu RFID tagu, jeho umístění na stropním dílci a následné testování správné funkce.

10.10.2022
Ing. Lukáš Velebil, Ph.D., Ing. Jan Jochman, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Jan Pošta, Ph.D., Bc. Tomáš Bulant, Ing. Aleš Chovanec, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

V experimentu byly jako spřahovací prostředky použity ocelové desky s prolisovanými trny. V rámci experimentální analýzy byly provedeny ohybové a následně protlačovací zkoušky. Během těchto zkoušek se sledovalo chování vzorku pomocí příslušných senzorů. Získaná data slouží k validaci výpočetního modelu pro návrh dřevobetonových konstrukcí.

3.10.2022
prof. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. David Čítek, Ph.D., Ing. Jindřich Čech, Ph.D., Ing. Adam Čítek, Ing. Martin Kryštov, ČVUT Praha, Kloknerův ústav

V Kloknerově ústavu byly provedeny experimenty, které podrobují materiál UHPC s výztuží vysokým teplotám. Článek zhodnocuje výsledky numerického statického modelování vytahovací zkoušky na zkušebních krychlích v programu Atena a porovnává je s výsledky experimentálních zkoušek. V modelech jsou zahrnuty změny vlastností zkušební krychle z UHPC vlivem ohřátí na vysoké teploty a následného ochlazení, které byly zjištěny experimentálně. Tyto dílčí výsledky jsou podkladem pro náročnější simulace konstrukčních prvků a konstrukcí namáhaných zvýšenou teplotou, u kterých je experimentální zkouška komplikovaná či zcela nemožná.

26.9.2022
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. David Juráň, Ing. Dalibor Kocáb, Ph.D., Ing. Jaroslav Šnédar, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Ultrazvuková odrazová metoda známá ve světě pod názvem pulse echo je velmi perspektivní metodou určenou zejména pro diagnostiku masivních konstrukcí a konstrukcí přístupných pouze z jedné strany. Příspěvek se zaměřil zejména na zjišťování tloušťky betonových konstrukcí a průmyslových podlah.

21.9.2022
prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc.,, VUT FAST v Brně, Ústav chemie

Uvedený přehled chemických procesů, které probíhají při reakcích agresivních látek se složkami hydratovaného cementového tmelu a kameniva, naznačuje, jak velkou roli hraje prostředí při korozi betonu. Uvedené informace vysvětlují třídění korozního působení agresivních látek v normě ČSN EN 206 a měly by sloužit k lepšímu pochopení nutnosti zohlednit složení směsí pro výrobu betonu, ukládaného do popisovaných korozních prostředí.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama