Odborné recenzované články

Recenzovaný Experimentální analýza MNC (Multiple Nail Connectors) spojů dřevěných prvků je jednou z možností laboratorního testování. V tomto případě byly analyzovány vzorky MNC spojů dřevěných prvků vystavených kvazistatickému a cyklickému namáhání v tahu rovnoběžně s vlákny. Prvky testovaných spojů byly vyrobeny z konstrukčního dřeva C24, z lepeného lamelového dřeva GL24h a z lepeného vrstveného dřeva (LVL Ultralam-R). Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem podle platných norem.

Recenzovaný Revize jednotlivých částí Eurokódů EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení konstrukcí je téměř dokončena. V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování revize zásad navrhování a zatížení. Po formální stránce došlo k úpravě úvodních kapitol a také obrázků a vztahů, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Byly také provedeny úpravy názvů některých Eurokódů. Poprvé byl text prezentován v rámci konference Statika 2024 v Plzni.

Recenzovaný Problematika navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách se svém druhém díle dostává k tématu zvyšování únosnosti stávajících dřevěných stropních konstrukcí. Dále pak k zesilování železobetonových stropů a stropních konstrukcí s ocelovými válcovanými profily. Závěr se týká výčtu možnosti zvýšení světlé výšky půdního prostoru a také různých zvláštností nadstaveb.

Recenzovaný Každé storočie sa pre výzor krovu vyznačovalo istým typickým konštrukčným systémom. Výrazným stavebným boomom bola výstavba krovov v 18. a 19. storočí. Väčšina striech a stavebných historických pamiatok pochádza zo zmieneného obdobia. Stavebný pokrok nebol obmedzený len na návrh nového, moderného konštrukčného systému krovu, ale zahŕňal aj rekonštrukcie nevyhovujúcich striech historických objektov.

Recenzovaný Navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách přináší v praxi celou řadu úskalí. Jedná se o poměrně rozsáhlou problematiku, kde dominují stropní konstrukce, přičemž posouzení únosnosti zděných nosných konstrukcí – stěn, pilířů či sloupů se provádí obvyklým způsobem dle ČSN EN 1996-1-1. Seriál je takto rozdělen do dvou dílů – první pojednává o zatížení stropních konstrukcí a o možnostech dalšího postupu v případech, kdy je stropní konstrukce ze statického hlediska pro nový účel nevyhovující. Následně jsou popsány možnosti zvýšení únosnosti dřevěných stropů, a to změnou statického systému, vložením nové stropnice a spřažením původního stropu s doplňkovou konstrukcí. Druhý díl pak pojednává o problematice zvyšování únosnosti stávajících stropů a dále upozorňuje na zvláštnosti půdních nadstaveb.

Recenzovaný Výrazným stavebným boomom bola výstavba krovov v období 18. storočia. Väčšina striech a stavebných historických pamiatok pochádza zo zmieneného obdobia. Stavebný pokrok nebol obmedzený len na návrh nového, moderného konštrukčného systému krovu, ale zahŕňal aj rekonštrukcie nevyhovujúcich striech historických objektov. Pre porozumenie statického pôsobenia historických krovov je kľúčové poznať ich konštrukčný systém a riešenie. Toto poznanie je dôležité nielen pre diagnostiku alebo rekonštrukciu konštrukcií krovov, ale získané poznatky prinášajú potrebné informácie pre rozvoj tesárstva v súčasnosti.

Recenzovaný Příprava na zavedení směrnice EPBD IV. do české legislativy, tj. přechod na budovy s téměř nulovými emisemi, probíhá. Výsledky studie naznačují možnosti vedoucí ke splnění požadavků v bytovém domě.

Recenzovaný Známe strechárske príslovie hovorí o delení striech na strechy čo tečú a strechy čo budú tiecť. Keď príde na vypracovanie projektu rekonštrukcie a obnovy takejto strechy, často sa práca projektanta končí odovzdaním projektu správcovi bytovému domu. Následne je na pováženie, že ani samotní vlastníci bytov nemajú záujem o autorsky dozor realizácie. Často sa projektant ani nedozvie, že sa obnova realizuje. Článok sa zaoberá skúsenosťou s projektom, kde je realizácia v príkrom rozpore s projektom. Zmena stavebného zákona na Slovensku, ktorá začala platiť príznačne v prvý aprílový deň tohto roka, prináša zmenu – povinnosť projektanta zúčastniť sa na obhliadke v prípade návrhu na zmeny v projekte.

Recenzovaný Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů, působí na jejich uživatele opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví a v dlouhodobém výhledu má tak vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušenosti se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vznikajících spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto architekti, městské i státní orgány v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice. Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Namísto věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.

Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.

Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.

Recenzovaný Příspěvkem začíná první část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území. V první části je pojednáno jak o obecné problematice týkající se zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny, tak také o konkrétních možnostech realizace dodatečných stavebních úprav u stávajících objektů. A to z hlediska vnitřní dispozice i z hlediska možností statického zajištění nosných konstrukcí.

Recenzovaný Základním problémem životnosti dřevostaveb je vlhkost. Vyvinuli jsme nízkonákladovou metodu pro detekci vlhkosti dřevěných prvků uzavřených v podlahových, stěnových, stropních a střešních konstrukcích dřevostaveb, použitelnou po celou dobu životnosti stavby.

Recenzovaný Drevostavby získavajú rok od roku čoraz väčšiu dôležitosť a popularitu v našich krajinách (SK a CZ). Aj u nás boli už realizované prvé projekty plochých striech v drevostavbách na objektoch s väčšou plochou. Avšak určite je dobré pozrieť sa na túto problematiku k našim blízkym západným susedom, kde skúsenosť a neprerušená technická prax, ale hlavne schopnosť poučiť sa z vlastných chýb dali vznik bezproblémovým detailom, ale aj celému technickému konceptu riešenia. Tak mohli vznikať projekty drevostavieb s plochou strechou nielen v oblasti výstavby RD, ale aj v oblasti občianskej výstavby a dokonca priemyslu. Cieľom tohto článku je teda vysvetlenie si pravidiel technickej praxi a spôsobov návrhu pre bezpečnú dvojplášťovú plochú strechu s prevetrávanou medzerou s ohľadom a odporúčaniami na technickú prax a štandardy v krajinách D-A-CH a na základe slovenských pravidiel a STN. Skratka D-A-CH znamená D – Deutschland (Nemecko), A – Austria (Rakúsko), CH – Confœderatio Helvetica (Švajčiarsko).

Recenzovaný Cieľom príspevku je poukázať, aký vplyv na výsledky počítačového modelovania prenosu tepla v drevenom nosníku zaťaženéhom požiarom majú vstupné údaje o materiálových vlastnostiach a ako je možné zvýšiť presnosť výsledkov počítačového modelovania. Metodika práce pozostávala z vykonania požiarnych skúšok ako základu pre model konečných prvkov s implementáciou 6 rôznych nastavení materiálových vlastností na základe výstupov zo strednodobých skúšok. Výsledky modelovania boli navzájom porovnané so skutočnými požiarnymi skúškami pomocou koeficientu spoľahlivosti. Výsledky simulácií ukázali dôležitosť úpravy vstupných údajov.

Recenzovaný Výzkumem bylo prokázáno, že stmelením asfaltového recyklátu asfaltovou emulzí dosáhneme dostatečné pevnosti podkladní vrstvy. Zároveň v kombinaci s mírným zahřátím stmelené směsi dojde k mnohonásobnému zvýšení požadovaných parametrů (především pevnosti v příčném tahu) této směsi, právě díky aktivaci obsaženého pojiva v recyklátu. Tato možnost úpravy je vhodná pro většinu asfaltových recyklátů používaných v ČR, které obsahují pojivo s bodem měknutí okolo 60 °C. Navrhovaná technologie se osvědčí zejména při výstavbě, opravě či údržbě komunikací, a tento cenný materiál v podobě asfaltového recyklátu se jistě dočká adekvátního využití. Téma se řešilo i v rámci letošní konference Izolace.

Recenzovaný Obvodový plášť moderných budov plní nielen architektonicko-estetickú funkciu, ale aj vytvára obálku budovy, ktorá zabezpečuje kvalitu vnútorného prostredia. Opláštenie chráni interiér pred poveternostnými vplyvmi a zároveň musí spĺňať vysoké nároky na tepelnoizolačné vlastnosti. Dôležitým kritériom je aj pevnosť a bezpečnosť kotviaceho systému fasády k nosnej konštrukcii stavby. Ak tento systém nie je dostatočne tuhý, môže dôjsť k roztváraniu spojov, čo naruší vodotesnosť a vzduchotesnosť fasády. Pri zlyhaní systému môže dokonca dôjsť k vypadnutiu celého fasádneho elementu. Tento článok nadväzuje na predchádzajúci, ktorý sa zaoberal plechovými systémovými úchytmi – pracňami, ktoré sa používajú najmä na uchytávanie okenných rámov do otvorov. Popisuje postup experimentálneho overenia odolnosti masívnejšieho typu ťažšieho kotvenia určeného skôr pre predsadené ľahké fasádne systémy.

Recenzovaný Opláštenie stavieb má nielen estetickú a architektonickú funkciu, ale tvorí aj veľmi dôležitú ochrannú obálku budovy, ktorá zabezpečuje kvalitu vnútorného prostredia. Opláštenie chráni interiér pred poveternostnými vplyvmi a zároveň musí spĺňať vysoké nároky na tepelnoizolačné vlastnosti. Dôležitým kritériom je aj pevnosť a bezpečnosť kotviaceho systému jednotlivých prvkov fasády k nosnej konštrukcii stavby. Ak tento systém nie je dostatočne pevný, môže dôjsť k roztváraniu spojov, čo naruší vodotesnosť a vzduchotesnosť a spôsobí postupnú degradáciu kvality a vlastností konštrukcie. Pri zlyhaní upevňovacieho systému môže v krajnom prípade dôjsť k vypadnutiu celého fasádneho elementu a ohrozeniu na životoch. Preto aj pevnosť tých najmenších súčastí je veľmi dôležitá. Príspevok sa zaoberá jednoduchými kotviacimi systémovými pracňami, ktoré sa zaháknu do oceľových profilov. Hlavnou problematikou je určenie mechanizmu porušenia a určenie hodnoty zaťaženia, pri ktorom prestane byť spoj funkčný a hrozí vyháknutie okenného profilu z kotviaceho elementu.

Recenzovaný Co je zajímavého na mlatovém, kaleném a zpevněném povrchu z mechanicky zpevněného kameniva? Všechny tři vyjmenované druhy povrchů komunikací a zpevněných ploch mají stejný nebo velmi podobný konstrukční základ, kterým je drcené lomové kamenivo, popřípadě kopané kamenivo. Liší se technologickým postupem a skladbou vrstev, do kterého bylo v minulosti zapojeno hlavně ruční zpracování, které dnes nahradilo strojní zpracování. Jak ve výrobě kameniva, tak při pokládce a hutnění. Podívejme se na tuto trojici podrobněji.

Recenzovaný Návrh lana ako súčasti nosnej konštrukcie závisí predovšetkým od ekonomickej voľby vhodného typu a konštrukcie lana, pričom sa berie do úvahy aj spôsob jeho namáhania. Po výbere vhodného typu je potrebné určiť priemer lana tak, aby sa dosiahla maximálna hospodárnosť pri súčasnom splnení požiadaviek medzných stavov. Ekonomický návrh je ovplyvnený cenou lán, ktorá môže byť viackrát vyššia ako cena bežného valcovaného materiálu. Kľúčovým dokumentom pri návrhu lanových prvkov je norma EN 1993-1-11, ktorá definuje skupiny ťahaných prvkov a stanovuje pravidlá pre technické požiadavky na prefabrikované ťahané prvky, z hľadiska ich bezpečnosti, funkčnosti a trvanlivosti.