Odborné recenzované články

Recenzovaný Článek se zaměřuje na problém vratného obsahu prachu vznikajícího během výroby horkých asfaltových směsí, což představuje dlouhodobě nevyřešený problém v hospodaření s odpady. Popisuje aktuální stav řešení, včetně přehledu legislativních a technických požadavků souvisejících s využitím vratného prachu. Článek se věnuje i specifikaci množství vratného prachu v jednotlivých úzkých frakcích agregátu a jejich potenciální použitelnosti. V další části pak ověření použitelnosti vratného prachu v cementové maltě. Byly provedeny laboratorní testy k prozkoumání mechanických vlastností těchto maltových směsí a jejich vhodnosti pro různé stavební aplikace.

Recenzovaný Druhá generace normy pro navrhování betonových konstrukcí, FprEN 1992-1-1:2023, umožňuje využití kompozitní výztuže (FRP) pro vyztužování betonových konstrukcí. Jedná se o první standardizovaný návrhový přístup, který může projekční praxe v ČR pro návrh využít. Výztuž ze skleněných (GFRP) či uhlíkových vláken (CFRP) představuje perspektivní alternativu zejména v prostředích s vysokými nároky na odolnost vůči korozi. Výztuž je nevodivá a nemagnetická, je tedy vhodná do oblastí s požadavky na stínění vůči průchodu elektromagnetického vlnění. Oproti oceli má však GFRP nižší modul pružnosti a lineární odezvu na vnášené zatížení až do porušení, což vyžaduje odlišný přístup k dimenzování konstrukce. Nově je normou definován vztah pro stanovení návrhové únosnosti v protlačení desky s podélnou FRP výztuží, avšak není umožněno kompozit využít jako smykovou výztuž. V rámci výzkumu byly proto provedeny experimenty s cílem stanovit odolnost desek vyztužených klasickou betonářskou i FRP výztuží v protlačení, kdy cílem bylo sledovat nejen odezvu smykově nevyztuženého detailu, ale též vliv FRP třmínků na celkovou únosnost vzorku v protlačení. Obdržené výsledky byly srovnány s predikcí Eurokódu 1. a 2. generace.

Recenzovaný Snižování environmentální stopy betonu je klíčové pro udržitelnou výstavbu. Tento článek se zabývá strategiemi cirkulární ekonomiky, jako je opětovné využívání stávajících konstrukcí, recyklace betonu a minerálních odpadů a nahrazování cementu druhotnými surovinami. Případová studie hodnotila více než 100 betonových směsí (pevnostní třídy C12/15–C30/37) s přírodním a recyklovaným cihelným kamenivem a šesti typy směsných cementů (CEM II). Mechanické vlastnosti a environmentální dopady byly posuzovány pomocí analýzy životního cyklu (LCA) v pěti kategoriích dopadu. Výsledky potvrzují účinnost druhotných surovin při snižování emisí, CO₂ a celkové environmentální zátěže.

Recenzovaný Předdemoliční audity pomáhají identifikovat materiály vhodné pro opětovné použití nebo recyklaci, čímž přispívají ke snižování objemu stavebních a demoličních odpadů a podporují principy oběhového hospodářství. Článek představuje právní rámec, metodiku provádění auditů a jejich environmentální a ekonomické přínosy. Součástí je také rozšíření o aktuální poznatky a praktické příklady z evropského projektu CIRC-BOOST (Horizont Europe), který testuje a implementuje cirkulární řešení ve stavebnictví prostřednictvím pilotních projektů v pěti zemích.

Recenzovaný Článek diskutuje vliv zrušení požadavku na proslunění bytů v závazných předpisech na veřejné zdraví. Všímá si skutečnosti, že v důsledku Zákona 258/2000 Sb. nemá kdo z hlediska zdraví podmínky životního prostředí v bytech kontrolovat, spoluvytvářet a hájit.

Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D. doporučil níže uvedený text z toho důvodu, že jde o málo prozkoumanou oblast s přímým dopadem na požární prevenci, vyšetřování příčin požárů i udržitelnost stavebních materiálů.

Recenzovaný Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně se nachází v srdci pohoří Jeseníky nedaleko státních hranic s Polskem. Asfaltobetonový plášť horní nádrže se v posledních desetiletích potýká s komplikacemi ve formě lokálních bodových poruch, které se projevují jako puchýřky na povrchu pláště o průměru až do 30 cm. Přestože v roce 2007 proběhla rekonstrukce asfaltobetonového pláště, tak o pár let později se problémy s puchýřky projevily znovu a od této chvíle se každoročně během léta opravují. Nedostačující drenážní systém může s problémy na povrchu AB pláště mít velmi úzkou souvislost. Omezené možnosti monitoringu průsaků po trase drenážního systému horní nádrže nesplňují požadavky na přesné a lokální sledování průsaků a případně také na detekci zvýšených průsaků, které mohou indikovat porušení hráze. Z těchto důvodů byl sestaven návrh na rekonstrukci asfaltobetonového pláště spolu s drenážním systémem dna nádrže.

Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D. doporučil níže uvedený text s tím, že výsledky výpočtu se velmi dobře shodují s experimentem a jsou doplněny citlivostní studií, která rozšiřuje využitelnost výsledků v praxi.

Recenzovaný Odhalovat nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů je úkolem takřka detektivním. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali vlhkosti v konstrukcích, kterou jsou ovlivněny okolím stavby, působením klimatu, terénu, účinky podzemní vody či provozem stavby. V další části přejdeme podrobněji k vlhkostním poruchám; budeme se věnovat jejich rozdělení, hodnocení vlhkosti a moderním technikám měření vlhkosti, včetně výčtu sanačních principů. Tím se uzavírá téma v oblasti Vlhkostních průzkumů staveb zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).

Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D., doporučil níže uvedený text z důvodu jeho obsahu zaměřeného na udržitelnost. Možné náhrady cementu v betonových směsích mají určitě budoucnost.

Recenzovaný Nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů posouvají obor stále více dopředu. Učíme se ovšem více na historických stavbách. Nadměrná vlhkost jejich zdiva je v našich podmínkách běžným a stále se opakujícím jevem. Podnikat kroky k jejímu snížení je technickou nutností, ale zároveň je nezbytné se s ní do určité míry smířit a hledat způsob vzájemného soužití. Přítomnost vlhkosti v konstrukcích je dominantně ovlivňována okolím stavby, tj. přímým působením klimatu, působením terénu, účinky podzemní vody a provozem stavby. V úvodní části dvoudílného seriálu se budeme věnovat vlhkosti ve stavebních konstrukcích, vlhkostním poruchám a zjišťování jejich příčin.

Recenzovaný V roku 2015 sa začala príprava novej generácie Eurokódov, ktoré by mali byť na Slovensku zavedené do roku 2028. Jednou z významných zmien v novej generácii Eurokódov 2 je úprava metodiky návrhu kotvenia betonárskej výstuže. Článok porovnáva návrhové postupy a dĺžku potrebného kotvenia výstuže medzi jednotlivými generáciami Eurokódov.

Recenzovaný Tam, kde nestačí tradiční techniky ochrany dřeva, jeho přirozená trvanlivost a schopnost zachovat si původní strukturu a technické vlastnosti v různých expozicích, především ve vlhkém prostředí, nastupují modernější techniky. Článek navazuje na první část, která se týkala vybraných tradičních technik ochrany a konzervace dřeva, zde pokračujeme technikami a způsoby, které se používají v současnosti. Tím se uzavírá téma Ochrany dřeva v památkách zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).

Recenzovaný Ochrana dřeva se oproti minulosti výrazně proměnila. Prošla vývojem, při kterém se některé důležité postupy a přístupy zcela vytratily, přestaly se používat, či je nahradily jiné. V dvoudílném seriálu uvádíme několik tradičních postupů práce se dřevem, včetně jeho přirozené ochrany a techniky konzervace. V prvním díle se budeme věnovat kromě vybraných tradičních technik ochrany a konzervace dřeva také tradičním postupům práce se dřevem, jakožto přirozené ochrany dřeva, a částečně i způsobům, které se používají v současnosti – ty převažují v druhé části seriálu.

Recenzovaný Využití recyklátu jako částečné nebo úplné náhrady přírodního kameniva pro výrobu betonu je stále častější. Současná legislativa v EU a České republice však toto využití umožňuje pouze ve velmi omezené míře. Článek popisuje současnou situaci v České republice a směry dalšího rozvoje souvisejících norem pro rozšíření stávajících možností využití recyklátů pro výrobu betonu.

Recenzovaný Cílem je stanovit postup pro bezpečné používání popílku ze spalování uhlí ve stavebních výrobcích. Vývoj této metody byl součástí projektu č. FW01010195 s názvem „Pokročilé výrobní technologie pro strategické využití a skladování vedlejších produktů výroby energie (VEP)“. Metoda má sloužit jako podklad pro rozhodování o nakládání s těmito materiály pro společnosti zabývající se výrobou stavebních výrobků obsahujících popílek, úředníky státní správy, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), certifikační orgány, regulační orgány a další relevantní zúčastněné strany.

Recenzovaný V současnosti se stále více setkáváme s požadavky na realizaci vícepodlažních dřevostaveb, u kterých by dominantně použitým materiálem bylo dřevo a materiály na bázi dřeva. Je to díky tomu, že nové výrobky na bázi dřeva nabízejí tento alternativní způsob výstavby s velkým ekologickým přínosem. Umožněno je to také díky prohlubujícímu se poznání o navrhování konstrukčních systémů vícepodlažních dřevostaveb, především z hlediska jejich únosnosti, tuhosti a požární odolnosti.

Recenzovaný Historické fasádní omítky obsahují nejrůznější pojiva a příměsi rozdílné od současných materiálů, s tím souvisí i principy obnovy a příprava omítkových maltových směsí. Zatímco první díl byl více věnován volbě materiálů, tentokrát se zaměříme na druhy a vlastnosti omítek, na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Představíme omítkové malty, maltové směsi a přístupy k jejich užití a zpracování, včetně oprav.

Recenzovaný Oprava omítky představuje poměrně sofistikovaný úkon, často spojený s potřebou informací z řady oborů. Dvoudílný seriál je primárně zaměřen na složení a obnovu omítek historických staveb, prováděnou zejména v druhé polovině 20. století až dodnes. V prvním díle jsou popsána pojiva, příměsi a přísady používané pro omítky v minulosti a je poukázáno na rozdílnost jejich vlastností v porovnání s dnešními materiály, a to včetně principů obnovy omítek s použitím různých způsobů přípravy omítkových maltových směsí. Pozornost je věnována i druhům a vlastnostem omítek na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Diskutovány jsou také nesouhlasné názory na obnovu z pohledu památkové péče a technologů.