Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 19.6.2019 do 7.10.2019


zpět na aktuální články

7.10.2019
doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., Ing. Iva Rozsypalová, VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Petr Gabriel, Statutární město Brno, Magistrát města Brna, Odbor správy majetku

Příspěvek se zabývá případovou studií průzkumu statických poruch přístavby objektu Střediska volného času Lužánky v Brně. Popisuje historii stavby a diagnostiku objektu. Cílem diagnostiky byla identifikace příčin stávajících poruch dělících konstrukcí, obvodového zdiva a nosného zdiva v předmětné části objektu. V rámci průzkumu byly použity metody vizuálnědefektoskopické prohlídky, semidestruktivní diagnostiky a diagnostika základových konstrukcí a základové půdy. Článek obsahuje návrh opatření pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti při běžném provozu objektu.

7.10.2019
Ing. Dana Bellušová, Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o.

Vzhľadom na požiadavku zvyšovať energetickú hospodárnosť budov dochádza pri zatepľovaní obvodových plášťov budov k zväčšovaniu hrúbky tepelnej izolácie v ETICS z dôvodu splnenia požiadaviek na tepelnoizolačné parametre obvodových stien. Z tohto dôvodu vznikajú požiadavky od výrobcov/zhotoviteľov ETICS na zabudovanie väčších hrúbok tepelnej izolácie v ETICS. Pri väčších hrúbkach tepelnej izolácie, až do hodnoty 200 mm, pôsobenie vlastnej tiaže tepelnej izolácie a ostatných komponentov v ETICS má nezanedbateľný vplyv na únosnosť v porovnaní s používaním tepelnej izolácie menších hrúbok napr. 60 až 80 mm.

2.10.2019
doc. Ing. Jiří Brožovský, CSc., VUT FAST Brno pracoviště AdMaS

Odrazové tvrdoměry odpovídající specifikaci ČSN EN 12504-2 resp. ČSN 73 1373 jsou využívány především pro stanovení pevnosti v tlaku betonu v konstrukci. V článku jsou presentovány poznatky o využití mechanického odrazového tvrdoměru s energií rázu 0,735 N.m (typ L) pro stanovení pevnosti v tlaku a tahu za ohybu vápenopískových cihel formátu 290 × 140 × 65 mm. Jsou uvedeny kalibrační vztahy pro predikci pevnosti v tlaku a tahu za ohybu z hodnoty odrazu tvrdoměru. Prakticky je využitelný kalibrační vztah pro predikci pevnosti v tlaku, vztah pro predikci pevnosti v tahu za ohybu nevykazuje dostatečnou těsnost mezi proměnným a lze ho využít pouze za předpokladu, že bude stanoven upřesňující součinitel ve smyslu ustanovení ČSN 73 1370.

16.9.2019
prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o., Bratislava

Postupné sprísňovanie hodnoty súčiniteľa prechodu tepla obalových stavebných konštrukcií zohľadňuje požiadavky smernice EÚ na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov pri súčasnom rešpektovaní nákladovo optimálnych podmienok. Požiadavky na normalizovaný súčiniteľ prechodu tepla odrážajú situáciu na trhu so stavebnými výrobkami (najmä oknami). Zohľadňujú sa aj hygienické parametre, požiadavky na tepelnú pohodu a požiadavky na zníženie potreby energie na vykurovanie z obnoviteľných zdrojov. Návrh normalizovaných požiadaviek podľa konsolidovaného textu zohľadňuje súhrn požiadaviek na zhotovovanie stavieb, obnovu budov, ale aj spotrebu energie pri výrobe stavebných materiálov, najmä tepelných izolácií.

9.9.2019
Ing. Gabriela Slabejová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra nábytku a drevárskych výrobkov, Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra drevárskych technológií

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.

7.9.2019
Ing. Lukáš Bříza, VUT Brno

Důležitou součástí realizace staveb jsou zvedací prostředky. Dochází-li k jejich správnému a efektivnímu využití, lze lépe dodržet časový harmonogram, a tedy i termín plánovaného ukončení výstavby. Při nesprávném či neefektivním využívání zvedacích mechanismů dochází k nežádoucím prostojům, nenaplnění potenciálu mechanismu nebo naopak k jeho přehlcení množstvím probíhajících pracovních procesů. Za pomoci sběru dat (časového vytížení zvedacích prostředků) dochází ke zmapování využití zvedacích mechanismů v průběhu celé výstavby. Získaná a řádně vyhodnocená data poslouží jako základ pro simulační model posouzení efektivního využití zvedacího prostředku na stavbě.

2.9.2019
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT v Brně, doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.

29.8.2019
Ing. Zdenko Malík, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Kamil Staněk, Ph.D., Ing. Jakub Diviš, Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

26.8.2019
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

19.8.2019
doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno

Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.

12.8.2019
Ing. Vítězslav Vacek, CSc., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. Petr Pokorný, Ph.D., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.

5.8.2019
Ing. Jiří Novák, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb

V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.

17.7.2019
Ing. Michal Brandtner, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb

Během výstavby objektů pozemních staveb jsou nejčastěji nasazovány zvedací prostředky pro snadnější manipulaci s materiálem či bednícími prvky. V praxi nejkomplikovanější případy vznikají při realizaci monolitických konstrukcí, a to díky současnému přesunu velkého množství materiálu i bednění. Při efektivním nasazení zvedacího prostředku lze zrychlit průběh výstavby. Jelikož dnes již nelze využít dříve naměřené hodnoty výkonových norem, je proto nezbytné vytvořit vlastní databázi. Článek se zabývá sběrem časových dat vytížení zvedacích prostředků na reálných stavbách pro proces bednění monolitických stropních konstrukcí. Výsledná vyhodnocená data budou ověřena a porovnána na základě výpočtu pracovního cyklu T. Obsahem článku je teoretická a experimentální část.

15.7.2019
Ing. Jiří Strnad, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí, doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., VUT FAST Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí,

Příspěvek pojednává o sanaci staticky narušeného historického domu situovaného v Brně pomocí ocelových předpjatých lan. Rozvolnění vodorovných a svislých vazeb budov se často projevuje lokálním selháním základů, pilířů, zdí, kleneb, stropů a krovů. Proto byly navrženy tuhé předpjaté železobetonové základy a byla instalována předpjatá táhla umístěná ve spodních částech klenby.

10.7.2019
Ing. Ondřej Januš, Ing. Petr Štepánek, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí

V článku je představena upravená konfigurace zkoušky podélného smyku kompozitních prutů vycházející z normy ASTM D 4475. Cílem experimentálního programu je ověření možnosti použití zkoušky tříbodovým ohybem k hodnocení kvality pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno. Studie se zaměřuje na stanovení vlivu vzdálenosti podpor zkušebního zařízení na vypočtenou pevnost v podélném smyku. Charakteristiky pryskyřice jsou ve velké míře ovlivněny působením alkalického prostředí. Odolnost pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno vystavené těmto vlivům byla pomocí řešené zkoušky rovněž určena. Na obou testovaných typech kompozitní výztuže byl vypozorován vliv alkalického prostředí na interlaminární smykovou pevnost FRP prutů.

8.7.2019
Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Příspěvek prezentuje výsledky studie potenciálu snížení emisí CO2 českého fondu budov v období do roku 2075. Model byl založen na datech aliance Šance pro budovy, která modelovala pět různých scénářů úspor energie v budovách ČR podle hloubky energetických sanací a rychlosti aplikace úsporných opatření. Výsledky byly porovnány s uhlíkovým rozpočtem nastaveným tak, aby byly dodrženy závazky mezinárodní Pařížské klimatické dohody.

© Voyagerix - Fotolia.com
5.7.2019
Ing. Cecílie Mizerová, Ing. Pavel Rovnaník, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie, Ing. Ivo Kusák, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav fyziky

Současné studie naznačují, že „chytré“ konstrukční materiály se zvýšenou elektrickou vodivostí mohou být využity pro detekci strukturních změn materiálu nebo konstrukce, a tím umožnit její snazší monitorování a následnou údržbu. Tato studie je zaměřena na použití sazí jako vodivého plniva v popílkových geopolymerních maltách. Geopolymery s obsahem sazí 0,5–4,0 % byly posouzeny z hlediska vlivu sazí na vybrané elektrické vlastnosti, mechanické vlastnosti a změny v mikrostruktuře matrice. Přestože rostoucí obsah sazí způsobil značné zlepšení elektrické vodivosti, byl spojen také s vyšším obsahem pórů v pojivu a sníženou pevností.

1.7.2019
Ing. Kristýna Kováčová, Ing. Milan Šmak, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek je zaměřen na analýzu spojů dřevěných konstrukčních prvků s použitím ocelových spojovacích prostředků kolíkového typu. Hlavním obsahem článku je vyhodnocení únosnosti a tuhosti různých typů kolíkových spojů a porovnání výsledků teoretického řešení s výsledky experimentálních testů. Předmětem řešení byly spoje prvků z rostlého dřeva třídy pevnosti C24 spojované hřebíky, vruty, kolíky, závitovými tyčemi a svorníky. Poznatky a závěry vyplývající z analýzy uvažovaných spojů mohou být využity při navrhování a provádění kolíkových spojů v dřevěných konstrukcích.

25.6.2019
Ing. Richard Slávik, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Peterková, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS, doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VVUT FAST Brno, Centrum AdMaS

Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.

19.6.2019
Ing. Ivan Janotka, DrSc.,, Ing. Michal Bačuvčík, PhD.,, doc. Ing. Peter Paulík, PhD.,, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov, Ing. Patrik Ševčík, Technický a skúšobný ústav stavebný, n. o., Bratislava

Most, ktorého súčasťou bol skúmaný železobetónový priehradový nosník, bol postavený medzi rokmi 1910 a 1919 v maďarskom okrese Nýiregyháza. Most bol využívaný až do roku 2012. Priehradový nosník sa odobral počas demolačných prác z mosta nad riekou Érpatak pri obci Nyírszőlős. Jeden nosník sa podrobil nedeštruktívnym a deštruktívnym skúškam. Na základe diagnostiky sa špecifikoval aktuálny fyzický a chemický stav betónu, včítane rozsahu karbonatizácie. Výsledky experimentálnych overení poskytujú hodnotný súhrn poznatkov o trvanlivosti približne sto rokov starého, železobetónového priehradového nosníka.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama