Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 19.3.2024 do 21.7.2024


zpět na aktuální články

21.7.2024
Ing. Miloš Slivanský, PhD., Ing. Ádám Vařga

Recenzovaný Nová prefabrikovaná zákrytová doska po jej osadení na stavenisku vykazovala viditeľné poruchy, pričom sa jednalo najmä o početné trhliny. Preto boli pri diagnostickej prehliadke posudzované kritéria ako celistvosť a tvarová kompaktnosť (poškodenia, trhliny, deformácie, imperfekcie a pod.) a technický stav povrchovej úpravy. Zákrytová doska uzaviera priestor novej kanalizačnej čerpacej stanice.

15.7.2024
doc. Ing. Ján Kanócz, CSc., Ing. Viktória Bajzecerová, Ph.D.

Recenzovaný Lepenie masívnych drevených panelov a čerstvého betónu za účelom šmykového spojenia považovať za veľmi efektívne a takmer dokonale tuhé, avšak vplyv zmrašťovania betónu sa negatívne prejavuje na náraste priehybu. Eliminovať tieto deformácie je možné len dostatočným vzopätím, ktoré nie je možné dosiahnuť bežným podopretím počas výstavby, ale len pomocou predpätia. Technické riešenie predpätého spriahnutého CLT-betónového panela pozostávalo z vyklenutia CLT panela v upínacom zariadení až na úroveň 1/100 rozpätia a následnej aplikácii lepidla a čerstvého betónu. Po stvrdnutí betónu a uvoľnení kotvenia sa vnieslo predpätie do spriahnutého panela. Merania potvrdili, že zvolená hodnota vzopätia na úrovni dosiahnutia návrhovej odolnosti CLT panelov v ohybe sa ukázala ako adekvátna a dostatočná na elimináciu priehybu od pôsobenia vlastnej tiaže a zmrašťovania betónu.

8.7.2024
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová

Recenzovaný TZB-info doporučuje Dřevostavby, tj. stavby, u kterých je dominantně použitým materiálem dřevo a výrobky na bázi dřeva, jsou v současnosti předmětem rostoucího zájmu developerů a odborné veřejnosti. Je to především díky tomu, že nabízejí alternativní způsob výstavby bezpečných staveb s velkým ekologickým přínosem. Předpoklady pro jejich větší realizaci jsou potom vytvářeny pomocí nových verzí evropských norem. V tomto příspěvku jsou pezentovány některé nové postupy pro jejich navrhování podle 2. generace Eurokódu 5.

24.6.2024
prof. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Pavel Dobeš, Ph.D., Ing. Marek Johanides, Ph.D., Ing. David Mikolášek, Ph.D.

Recenzovaný V laboratorních testech byly analyzovány vzorky MNC spojů dřevěných prvků namáhaných v tahu podél a kolmo k vláknům. Prvky testovaných spojů byly vyrobeny jednak z konstrukčního dřeva C24, jednak z lepeného lamelového dřeva GL24h a také z lepeného vrstveného dřeva (LVL Ultralam-R). Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem podle platných norem.

17.6.2024
doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, Ing. Pavla Ornstová

Recenzovaný Hlavní výhodou dílcových fasádních lešení je jejich všestranná použitelnost bez nutnosti zvláštních úprav konstrukce. Článek popisuje statický návrh dílcových lešení, včetně výpočtu a experimentu pro vývoj numerického modelu. Výsledný model zohledňuje chování a slouží jako komponenta v prostorovém prutovém modelu libovolné sestavy fasádního lešení i podlahových dílců.

10.6.2024
Ing. Daniela Šindelářová, Ing. Juraj Chalmovský, Ph.D.

Recenzovaný V tomto příspěvku bude představeno použití pokročilého časově závislého elasto-plastického materiálového modelu pro modelování podzemních stěn. Prostor je věnován tzv. Shotcrete modelu, který dokáže vystihnout vliv času. Součástí příspěvku je krátké shrnutí teoretických poznatků o časově závislém chování betonu a přístup normy ČSN EN 1992-1-1. Dále je popsán materiálový model Shotcrete a je provedena kalibrace materiálového modelu v dlouhodobém časovém horizontu na základě dat z laboratorních zkoušek. Následně je řešena reálná okrajová úloha hlubokého zářezu zajištěného železobetonovými podzemními stěnami s rozpěrami. Úloha je řešena v několika variantách, výsledky jednotlivých přístupů k řešení jsou porovnány a na závěr jsou diskutovány dosažené hodnoty vnitřních sil a deformací.

9.6.2024
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT v Brně

Recenzovaný Příspěvek se věnuje problematice povolování výstavby bytových domů v období 1. republiky, a to se zaměřením na tehdejší stavební předpisy. Příspěvek na příkladu výstavby konkrétního bytového domu v Brně přibližuje tehdejší systém povolování staveb, vybrané technické požadavky na výstavbu bytových domů, včetně nákladů na povolení a možnosti získání státního příspěvku na výstavbu.

3.6.2024
Ing. Zdeněk Prošek, Ph.D., doc. Ing. Pavel Tesárek, Ph.D., Ing. Karel Hurtig

Recenzovaný V článku jsou prezentováné experimentální výsledky při využití upraveného stavebního demoličního odpadu po tornádu na jižní Moravě v roce 2021. Recyklát byl nejdříve dopravený do recyklačního střediska společnosti Moravostav Brno v Modřicích. V recyklačním středisku upravený recyklát byl rozdělený do frakcí 0/4, 4/8 a 8/16 mm a dovezený na Fakultu stavební ČVUT v Praze. V rámci experimentu byla provedena charakterizace jednotlivých frakcí a ty byly použité do betonu jako náhrada části kameniva. Na vyrobených vzorcích byla stanovena pevnost v tlaku a porovnána s referenční sadou vzorků.

27.5.2024
Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni, Katedra mechaniky

Recenzovaný V současné době je připravována a schvalována druhá generace návrhových norem pro nosné konstrukce staveb, které obecně nazýváme eurokódy. Chtěl bych informovat o některých změnách v novele základní normy pro navrhování zděných konstrukcí, jelikož zdivo je stále jednou s nejužívanějších technologií výstavby. Článek je psán formou poznámek a zcela jistě nepostihuje detailně všechny změny.

27.5.2024
Ing. Zdeněk Prošek, Ph.D., doc. Ing. Pavel Tesárek, Ph.D., Ing. Hana Sekavová, Ing. Jiří Podolský

Recenzovaný V prezentovaném příspěvku jsou detailně analyzovány výsledky využití modifikovaného recyklátu na bázi sádrokartonu získaného ze stavebního a demoličního odpadu. Získané výsledky jasně ukazují, že vhodnou úpravou je možné efektivně nahradit část sádrového pojiva v suché sádrové směsi pomocí modifikovaného sádrokartonového recyklátu. Uvedené poznatky poskytují důležité informace pro pokročilé využití recyklace sádrokartonu ve stavebním průmyslu, přičemž zdůrazňují potenciál pro udržitelnější a ekologičtější postupy v oblasti stavebních materiálů.

20.5.2024
Ing. František Lužica, prof. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., Ing. Miloš Slivanský, PhD.

Recenzovaný V príspevku je popísaná analýza a návrh priestorovej veľkorozponovej drevenej konštrukcie strechy, v ktorej boli použité experimentálne overené netradičné šikmo preplátované lepené spoje nosníkov z lepeného lamelového dreva.

13.5.2024
Ing. Milan Meruňka, Ing. Martin Ťažký, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s fluidním úletovým popílkem. Cílem tohoto experimentu je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na parametry cementové malty v čerstvém stavu, ale zejména na její mechanické parametry ve ztvrdlém stavu.

6.5.2024
prof. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Kristýna Vavrušová, Ph.D., Ing. Jozef Gocál, PhD.

Recenzovaný V příspěvku jsou představeny vybrané degradační vlivy způsobující poruchy a sníženou trvanlivost u dřevěných mostů a lávek. Jedná se především o účinky atmosférické a biologické degradace. Negativní dopady těchto vlivů na provozuschopnost a životnost dřevěných mostů a lávek lze eliminovat kvalitním návrhem a realizací vhodných stavebních opatření a pravidelnou kontrolou stavu těchto konstrukcí.

29.4.2024
prof. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., Ing. Tomáš Klass, PhD., Ing. Miloš Slivanský, PhD.

Recenzovaný V príspevku je popísané experimentálne meranie únosnosti krížového preplátovaného lepeného spoja dvoch nosníkov z lepeného lamelového dreva. Predstavený prípoj bol použitý v konštrukcii zastrešenia aquaparku.

22.4.2024
Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., Ing. Silvestr Vasas, Ing. Šárka Keprdová, Ph.D., doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc.

Recenzovaný Článek prezentuje výzkum zaměřený na studium chování a vlastnosti dřevocementových kompozitů při změnách vzdušné vlhkosti. Chování a výsledné změny vlastností při kolísání vzdušné (relativní) vlhkosti jsou výrazně ovlivněny obsaženými třískami. Třísky jsou při výrobním procesu mineralizovány, resp. stabilizovány. Vedlejší produkt (částicová směs) vznikající při výrobě cementotřískových desek, který byl využit pro modifikaci složení kompozitů, obsahoval již jednou mineralizované smrkové třísky (tj. stabilizovaných vlastností a struktury).

8.4.2024
Ing. Zuzana Rácová, Ph.D., Ing. Aneta Libecajtová, Ph.D.

Recenzovaný Ve vícedílném seriálu představíme principy osazení otvorových výplní. Tento článek je zaměřen na problematiku osazení okenních výplní v obvodových stěnách a jejich zakreslení v souladu s normou ČSN 01 3420 pro kreslení výkresů stavební části. Upozorňuje na neaktuálnost předchozích řešení z pohledu současných požadavků na energetickou náročnost budov a technologický pokrok ve stavebnictví. Konkrétně se zaměřuje na principy osazení otvorových výplní včetně tepelně technických požadavků a technologických aspektů. Ukazuje se, že zohlednění nových technologických postupů a požadavků na energetickou náročnost vyžaduje promítnutí těchto změn také do projektové dokumentace. Dále se článek věnuje zakreslování současných řešení stavební praxe v souladu s normou ČSN 01 3420 v měřítku 1:50 a 1:20.

8.4.2024
Ing. Denisa Boháčová, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje původní stav zámku v Nemyšli u Tábora spolu s navazujícím postupem jeho sanace. To vyžaduje pečlivou evaluaci jeho stavu, stanovení postupu sanace spolu se sledováním stavu, aby byla zajištěna bezpečnost na staveništi. Ke splnění tohoto úkolu – v zahraničí je užívána zkratka SHM (Structural Health Monitoring, sledování zdravotního stavu) – byly využity dostupné možnosti současných informačních technologií.

1.4.2024
Ing. Denisa Boháčová, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá úlohou inženýrů v současném světě. Zejména je zaměřen na představení současných možností při uchování historických monumentů a jejich údržbě. Na dvou případových studiích poukazuje na nové možnosti, které nám skýtá výpočetní technika a propojení zúčastněných aktérů pomocí webu. Také určitým způsobem zmiňuje jednání Světového inženýrského konventu WEC 2023. Vzhledem k rozsahu je nejprve prezentována první, obecná část, která je doplněná ověřením konceptu při sledování opěrné zdi kostela sv. Jakuba v Nepomuku. V navazujícím samostatném příspěvku je detailněji prezentován příklad použití těchto technologií při sanaci zámku v Nemyšli.

25.3.2024
Ing. Petr Šperling, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možností posouzení k-hodnoty elektrárenského popílku pomocí trvanlivosti. Pro cementové malty s náhradou 10, 20 a 30 % portlandského směsného cementu elektrárenským popílkem byly stanoveny pevnosti v tlaku, indexy účinnosti, hloubka průsaku talkovou vodou a hloubka karbonatace pro stáří 7, 28, 60 a 90 dní. Pro jednotlivé náhrady cementu byly pro dané stáří stanoveny k-hodnoty pomocí vztahu vodního součinitele a pevnosti v tlaku. Dle výsledků zkoušek trvanlivosti byly posouzeny stanovené k-hodnoty a byly určeny k-hodnoty, které jsou bezpečné pro použití elektrárenského popílku v agresivním prostředí XC a XD.

19.3.2024
Ing. Jakub Šejna, Ing. Patrik Dobrovolný, prof. Ing. František Wald, CSc.

Recenzovaný Tento článek navazuje na Část 1 zabývající se teoretickými poznatky o částečné požární ochraně ocelových konstrukcí. Zaměřuje se na experimentální práci a numerické modely, doplněné parametrickými studiemi. Experimenty byly provedeny na čtyřech ocelových vzorcích, z nichž každý byl podroben standardní teplotní křivce požáru po dobu 60 min. Vzorky byly testovány s různými tloušťkami požárního nátěru, aby se zjistil jejich vliv na teplotní chování oceli. Numerické modely byly vyvinuty na základě získaných experimentálních dat a sloužily pro parametrické studie, které zkoumaly vliv různých proměnných, jako je délka a tloušťka požární ochrany, na teplotu v místě spojení nosníku a sloupu. Výsledky ukazují, že tloušťka a délka požární ochrany mají významný vliv na teplotní stabilitu ocelových konstrukcí a mohou být použity pro návrh efektivních požárních ochranných opatření.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama