Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 27.4.2020 do 21.9.2020


zpět na aktuální články

21.9.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad Abrahoim, PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Doterajšia prax ukázala, že najzávažnejším účinkom mimoriadneho zaťaženia panelových budov v našich podmienkach je výbuch plynu. Okrem výbuchu plynu býva významné aj pôsobenie zvýšenej teploty počas požiaru. Počas požiaru môže dochádzať k zmenám mechanických vlastností stavebných materiálov. Tieto sa po skončení zaťaženia teplotou nemusia vrátiť na svoju pôvodnú hodnotu. Článok v krátkosti popisuje návrh sanácie nosných prvkov panelového domu po požiari na 11. poschodí panelovej sústavy T-06.

14.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Radek Píchal, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Článek navazuje na předchozí pojednání o předpjatých ocelových trubkách pouze s jedním křížem (Macháček a Píchal [13]). Vyšetřováno je vzpínadlo se dvěma kříži, zatímco ostatní parametry jsou shodné s testovaným a analyzovaným vzpínadlem s jedním centrálním křížem. Pro kritické zatížení a rozhodující tvary při vybočení nepředpjatého vzpínadla se uvádí lineární bifurkace. Pro předpjaté vzpínadlo je odvozeno analytické řešení, umožňující stanovit kritické zatížení pro libovolné předpětí, včetně optimálního předpětí ke stanovení maximální kritické síly. Hlavní studie uvádí geometricky, popř. i materiálově nelineární řešení s imperfekcemi v prostředí ANSYS. Ukazuje potřebu nelineárního řešení i pro stanovení kritického zatížení "ideálního" vzpínadla, zatímco pro stanovení únosnosti "imperfektního" vzpínadla, s příslušným počátečním průhybem, je zcela nezbytné. V závěru je analyzován vliv materiálové nelinearity i počtu křížů, s doporučeními pro návrh vzpínadel.

7.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Radek Píchal, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Tento článek je zaměřen na experimenty se vzpínadly, numerické analýzy a jejich vyhodnocení. V teoretické části je uvedena lineární bifurkace (2D LBA) ke stanovení kritických sil a tvarů vybočení, geometricky nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel (3D GNIA) a geometricky a materiálově nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel z nerezových ocelí (3D GMNIA). Numerické výpočty jsou provedeny v softwaru ANSYS a validovány na experimentech. Parametricky jsou vyšetřeny vlivy počátečních průhybů, směru vybočení, materiálové nelinearity a způsobu uložení táhel na středovém kříži. Výsledky jsou shrnuty v praktická doporučení. Článek navazuje na předchozí obecné pojednání o předpjatých ocelových tlačených trubkách s jedním křížem (Macháček [1]).

24.8.2020
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb

Cílem studie bylo stanovení funkční způsobilosti historické zdi letohrádku Hvězda a posouzení její použitelnosti. V článku jsou prezentovány možnosti návrhu obnovy zdi při využití optimálních technologií, analýza návrhů řešení a zhodnocení rizikových faktorů. Vlastnímu návrhu obnovy předcházel podrobný stavebně technický průzkum. V závěru článku je popsán průběh realizačních prací, včetně zvoleného materiálového řešení obnovy. Na provádění materiálových analýz se podílel Kloknerův ústav ČVUT, návrh obnovy byl konzultován s NPÚ.

17.8.2020
Ing. Jaroslav Hejl, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Zvuková izolace stěn je v moderních systémech výstavby často zhotovovaná vícevrstvými konstrukcemi. Tento článek se věnuje akustickému fungování právě takových konstrukcí a rozebírá důležitost správné realizace. Také varuje před omezenou zvukovou neprůzvučností na nízkých frekvencích, které se často nevěnuje dost pozornosti. Ke srovnávání akustického chování konstrukcí a simulacím byl použit software pro výpočet zvukové neprůzvučnosti INSUL.

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Vlasta , Juránková. CSc., VUT FAST Brno, Ústav fyziky, prof. Ing. Jiří Adámek, CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.

27.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Vítězslav Novák, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., Ing. Jan Bubeník, VUT Brno, Fakulta stavební, Centrum AdMaS

Možnosti využití snadnoobnovitelných surovin pro výrobu pokročilých tepelně izolačních materiálů představují v současné době zajímavou cestu hlavně z pohledu trvale udržitelného rozvoje ve stavebnictví. Ukazují, jak efektivně snižovat energetickou náročnost staveb bez nutnosti enormního navyšování emisí CO2 a spotřeby energie při výrobě izolantů, které jsou aplikovány do staveb ve stále větších tloušťkách. Článek představuje formu vakuových izolačních panelů (VIP) a ukazuje, že pro jádro těchto panelů lze s dobrým výsledkem použít rostlinná vlákna.

20.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Jan Bubeník, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební, Centrum AdMaS, Ing. Jan Cimburek, Refaglass Příbram

Článek se zabývá návrhem podlahových konstrukcí s použitím ultralehkého betonu na bázi pěnového skla jako tepelně izolační a roznášecí vrstvy. Zabývá se návrhem receptur speciálních ultra lehkých mezerovitých betonů a stanovením mechanických a tepelněizolačních vlastností ultralehkého betonu. Nechybí ani vlastnosti cementotřískové desky jako podkladu pro uložení nášlapné vrstvy.

13.7.2020
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Článek upozorňuje na význam denního osvětlení a proslunění bytů pro veřejné zdraví. Dennímu osvětlení bytů je třeba věnovat stejnou pozornost, jako dennímu osvětlení pracovišť a škol. Je popsán způsob, jakým byl do české technické normalizace zaveden jako kritérium činitel denní osvětlenosti Dw (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny výsledky studie denního osvětlení obytných místností v návaznosti na limitní hodnoty tohoto činitele i v návaznosti na tzv. odstupový úhel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytné místnosti.

29.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Druhá část seriálu přibližuje základní technické požadavky na podlahové konstrukce tak, jak jsou uvedeny v ČSN 74 4505. Nejpodstatnější parametry, požadavky normy, jsou podrobněji vysvětleny tak, aby bylo zřejmé, jak jsou definovány a jaký mají konkrétní fyzikální/praktický význam.

22.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují též na připomínky oponentů a recenzentů. První část seriálu přibližuje komentovanou formou nejdůležitější ustanovení ČSN 74 4505.

15.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde budou autoři seznamovat se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a budou též reagovat na připomínky oponentů a recenzentů.

8.6.2020
Ing. Hollý Ján, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva, Ing. Adela Palková, PhD., Slovenská technická univerzita Bratislava, Stavebná fakulta, Katedra konštrukcii pozemných stavieb

Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

1.6.2020
Ing. arch. Jiří Kugl, ČVUT Praha, Fakulta stavební

Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).

25.5.2020
prof. Ing. arch. Ing. Zuzana Pešková, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra architektury

Architektonicko-urbanistická komise Správ chráněných krajinných oblastí Středočeského kraje se často potýká s nízkou vhodností architektonického návrhu rodinných domů. Pro zachování základních typických rysů staveb v těchto cenných lokalitách byla vytvořena doporučení pro výstavbu, díky nimž se podařilo alespoň objemově zajistit vhodnost novostaveb rodinných domů v CHKO. S nastupujícími pasivními standardy do výstavby iniciovala Správa CHKO Křivoklátsko spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Nabízíme ty nejzajímavější výsledky.

18.5.2020
doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Článek popisuje nové změny v právních předpisech, které se zabývají energetickou náročností budov v roce 2020. Pozornost je věnována fenoménu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na praktickém příkladu popisuje způsob hodnocení energetické náročnosti pro běžnou novou budovu a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

11.5.2020
Ing. et Ing. Štěpán Hýsek, Ph.D., Katedra zpracování dřeva a biomateriálů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Jan Veverka, Testima Praha

Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

4.5.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno

Případné vady nebo poruchy ve stavebnictví se v mnoha případech daří vyřešit po vzájemné dohodě obou stran. V případě nemožnosti se shodnout se bohužel spor obvykle vyhrocuje do soudního řízení, které je ale prakticky zdlouhavé, ve svém průběhu i výrazně nákladné a v konci mnohdy oboustranně neuspokojivé. Existuje ale i cesta rychlejší, méně nákladná a obvykle ústící do konstruktivního výsledku, a to je spolupráce s odborníky v právní i technické oblasti – cesta tzv. mediace.

27.4.2020
Ing. Róbert Sonnenschein, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, SvF STU v Bratislave

Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama