Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.
Výsledky prezentovaných zkoušek ukazují, že jak metoda TORRENT, tak i ISAT mohou být použity k odhadu trvanlivosti betonu i vláknobetonu s hutným kamenivem. V případě betonu obsahujícího betonový recyklát se však metoda TORRENT nezdá být dostatečně účinná. Pro beton s betonovým recyklátem není taktéž vhodná ani metoda stanovení propustnosti pro CO2.
Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.
Příspěvek se zabývá otázkou schopnosti dřeva přijímat tekutiny v návaznosti na účinnost tlakové injektáže jako jedné ze sanačních metod likvidace hmyzu v dřevěných prvcích konstrukcí. Průnik chemické látky strukturou dřeva po její aplikaci tlakovou injektáží je zkoumán pomocí akustických, mikroskopických a rentgenových zařízení v laboratoři. Na závěr jsou vzorky dřeva podrobeny destruktivní zkoušce.
Rychlý růst světové populace a její koncentrace ve velkých městech představuje zásadní dopad na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Právě recyklace stavebních materiálů je účinným řešením pro splnění požadavků na výstavbu nových budov a zároveň dosáhnout udržitelného rozvoje na Zemi. Jak si v tomto směru vede Česká republika a jaké jsou mezinárodní technické požadavky na recyklované kamenivo?
V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.
Práca pojednáva o problematike pretlačenia bezprievlakových dosiek bez šmykovej výstuže oslabených otvormi v blízkosti podpier. V rámci príspevku sú porovnané predikcie šmykovej odolnosti proti pretlačeniu lokálne podopretých dosiek štvorcovým a stenovým stĺpom a zároveň oslabených otvormi. Predikcia šmykovej odolnosti bola vypočítaná s použitím návrhového modelu prEC2 v druhej generácií Eurokódu 2. Výpočtom získané hodnoty predikcie šmykovej odolnosti lokálne podopretých dosiek boli porovnávané s experimentálne nameranými výsledkami šmykových odolností získaných z laboratórnych skúšok. Na vyhodnotenie sa použil normou doporučený model skrátenia kontrolného obvodu pomocou radiálnej projekcie šírky otvoru z ťažiska zaťažovanej oblasti, ktorý výrazne podhodnocuje šmykovú odolnosť, ak sa otvory nachádzajú na líci podpery.
V článku jsou prezentovány teoretické poznatky k problematice selektivní demolice budov po ukončení životního cyklu. Pozornost byla zaměřena na jednotlivé body, které by měla obsahovat prohlídka stavby za účelem identifikace odpadních materiálů a znečišťujících látek, které by měly být před demolicí odstraněny. Dále jsou prezentovány hlavní části projektové dokumentace bouracích prací a soupis přípravných prací spojených s odstrojením budovy.
Příspěvek seznamuje s analýzou činnosti technického dozoru v praxi, a to včetně volby smluvních podmínek FIDIC využitých v rámci významných dopravních staveb pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, které byly zahájeny nebo realizovány v období 2020–2021. Cílem je objasnit, popsat náplň a povinnosti technického dozoru při vykonávání této funkce, která se netýká pouze fyzické kontroly prací na stavbě, ale skládá se i z mnoha druhů administrativních činností.
Článek poskytuje přehled o vývoji recyklace stavebních a demoličních odpadů v České republice v období 2007 až 2020. Podrobněji je analyzována skupina inertních minerálních odpadů 1701 „Beton, cihly, tašky a keramika“. Recykláty vyrobené z této skupiny odpadů jsou posuzovány zejména z hlediska možnosti jejich využití jako plniva při výrobě betonu. Pozornost je věnována i skupině 170504 – „Zemina a kamení bez nebezpečných látek“. U této skupiny byl v posledních letech prokázán výrazný nárůst recyklace. V závěru je analyzován poměr recyklátů vyrobených z inertních minerálních odpadů a vytěžených přírodních minerálních surovin ve stavebnictví. Je prokázáno, že recykláty ze SDO se v roce 2020 podílely cca 15 % na všech inertních minerálních granulátech použitých ve stavebnictví. To představuje vůči roku 2011 takřka čtyřnásobný nárůst.
Příspěvek, jehož téma bylo rovněž obsahem diskusí na konferenci Statika staveb 2022, je věnován jednoduchým návodům pro zvýšení odolnosti nízkopodlažních zděných staveb za běžnou mez danou současnou výstavbou a platnými předpisy. Využito je i poznatků z účinků tornáda na jižní Moravě na zděné stavby.
V rámci projektu 3D-STAR probíhá vývoj zařízení 3D tisku cementových kompozitů, tisk tenkostěnných konstrukčních prvků a jejich testování. Pohonem projektu je vize využití technologie jak pro nosné stěnové konstrukce patrových staveb, tak pro stropní konstrukce těchto budov. Technologie 3D tisku cementových směsi má oproti klasickým betonovým konstrukcím řadu odlišností. Mezi výhody této technologie patří možnost tisknout tvarově složité prvky, jejichž realizace je jinak extrémně komplikovaná, systemizovat stavbu patrových staveb a optimalizovat celkové materiálové a časové náklady stavby.
V experimentu byly jako spřahovací prostředky použity ocelové desky s prolisovanými trny. V rámci experimentální analýzy byly provedeny ohybové a následně protlačovací zkoušky. Během těchto zkoušek se sledovalo chování vzorku pomocí příslušných senzorů. Získaná data slouží k validaci výpočetního modelu pro návrh dřevobetonových konstrukcí.
V Kloknerově ústavu byly provedeny experimenty, které podrobují materiál UHPC s výztuží vysokým teplotám. Článek zhodnocuje výsledky numerického statického modelování vytahovací zkoušky na zkušebních krychlích v programu Atena a porovnává je s výsledky experimentálních zkoušek. V modelech jsou zahrnuty změny vlastností zkušební krychle z UHPC vlivem ohřátí na vysoké teploty a následného ochlazení, které byly zjištěny experimentálně. Tyto dílčí výsledky jsou podkladem pro náročnější simulace konstrukčních prvků a konstrukcí namáhaných zvýšenou teplotou, u kterých je experimentální zkouška komplikovaná či zcela nemožná.
Uvedený přehled chemických procesů, které probíhají při reakcích agresivních látek se složkami hydratovaného cementového tmelu a kameniva, naznačuje, jak velkou roli hraje prostředí při korozi betonu. Uvedené informace vysvětlují třídění korozního působení agresivních látek v normě ČSN EN 206 a měly by sloužit k lepšímu pochopení nutnosti zohlednit složení směsí pro výrobu betonu, ukládaného do popisovaných korozních prostředí.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
