Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 25.4.2019 do 19.8.2019


zpět na aktuální články

19.8.2019
doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D., VUT FAST Brno

Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.

12.8.2019
Ing. Vítězslav Vacek, CSc., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. Petr Pokorný, Ph.D., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.

5.8.2019
Ing. Jiří Novák, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb

V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.

ilustrační obrázek &copy TZB-info
17.7.2019
Ing. Michal Brandtner, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb

Během výstavby objektů pozemních staveb jsou nejčastěji nasazovány zvedací prostředky pro snadnější manipulaci s materiálem či bednícími prvky. V praxi nejkomplikovanější případy vznikají při realizaci monolitických konstrukcí, a to díky současnému přesunu velkého množství materiálu i bednění. Při efektivním nasazení zvedacího prostředku lze zrychlit průběh výstavby. Jelikož dnes již nelze využít dříve naměřené hodnoty výkonových norem, je proto nezbytné vytvořit vlastní databázi. Článek se zabývá sběrem časových dat vytížení zvedacích prostředků na reálných stavbách pro proces bednění monolitických stropních konstrukcí. Výsledná vyhodnocená data budou ověřena a porovnána na základě výpočtu pracovního cyklu T. Obsahem článku je teoretická a experimentální část.

15.7.2019
Ing. Jiří Strnad, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí, doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., VUT FAST Brno, Ústav betonových a zděných konstrukcí,

Příspěvek pojednává o sanaci staticky narušeného historického domu situovaného v Brně pomocí ocelových předpjatých lan. Rozvolnění vodorovných a svislých vazeb budov se často projevuje lokálním selháním základů, pilířů, zdí, kleneb, stropů a krovů. Proto byly navrženy tuhé předpjaté železobetonové základy a byla instalována předpjatá táhla umístěná ve spodních částech klenby.

10.7.2019
Ing. Ondřej Januš, Ing. Petr Štepánek, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí

V článku je představena upravená konfigurace zkoušky podélného smyku kompozitních prutů vycházející z normy ASTM D 4475. Cílem experimentálního programu je ověření možnosti použití zkoušky tříbodovým ohybem k hodnocení kvality pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno. Studie se zaměřuje na stanovení vlivu vzdálenosti podpor zkušebního zařízení na vypočtenou pevnost v podélném smyku. Charakteristiky pryskyřice jsou ve velké míře ovlivněny působením alkalického prostředí. Odolnost pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno vystavené těmto vlivům byla pomocí řešené zkoušky rovněž určena. Na obou testovaných typech kompozitní výztuže byl vypozorován vliv alkalického prostředí na interlaminární smykovou pevnost FRP prutů.

8.7.2019
Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Příspěvek prezentuje výsledky studie potenciálu snížení emisí CO2 českého fondu budov v období do roku 2075. Model byl založen na datech aliance Šance pro budovy, která modelovala pět různých scénářů úspor energie v budovách ČR podle hloubky energetických sanací a rychlosti aplikace úsporných opatření. Výsledky byly porovnány s uhlíkovým rozpočtem nastaveným tak, aby byly dodrženy závazky mezinárodní Pařížské klimatické dohody.

© Voyagerix - Fotolia.com
5.7.2019
Ing. Cecílie Mizerová, Ing. Pavel Rovnaník, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav chemie, Ing. Ivo Kusák, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav fyziky

Současné studie naznačují, že „chytré“ konstrukční materiály se zvýšenou elektrickou vodivostí mohou být využity pro detekci strukturních změn materiálu nebo konstrukce, a tím umožnit její snazší monitorování a následnou údržbu. Tato studie je zaměřena na použití sazí jako vodivého plniva v popílkových geopolymerních maltách. Geopolymery s obsahem sazí 0,5–4,0 % byly posouzeny z hlediska vlivu sazí na vybrané elektrické vlastnosti, mechanické vlastnosti a změny v mikrostruktuře matrice. Přestože rostoucí obsah sazí způsobil značné zlepšení elektrické vodivosti, byl spojen také s vyšším obsahem pórů v pojivu a sníženou pevností.

1.7.2019
Ing. Kristýna Kováčová, Ing. Milan Šmak, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek je zaměřen na analýzu spojů dřevěných konstrukčních prvků s použitím ocelových spojovacích prostředků kolíkového typu. Hlavním obsahem článku je vyhodnocení únosnosti a tuhosti různých typů kolíkových spojů a porovnání výsledků teoretického řešení s výsledky experimentálních testů. Předmětem řešení byly spoje prvků z rostlého dřeva třídy pevnosti C24 spojované hřebíky, vruty, kolíky, závitovými tyčemi a svorníky. Poznatky a závěry vyplývající z analýzy uvažovaných spojů mohou být využity při navrhování a provádění kolíkových spojů v dřevěných konstrukcích.

25.6.2019
Ing. Richard Slávik, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Peterková, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS, doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VVUT FAST Brno, Centrum AdMaS

Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.

19.6.2019
Ing. Ivan Janotka, DrSc.,, Ing. Michal Bačuvčík, PhD.,, doc. Ing. Peter Paulík, PhD.,, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov, Ing. Patrik Ševčík, Technický a skúšobný ústav stavebný, n. o., Bratislava

Most, ktorého súčasťou bol skúmaný železobetónový priehradový nosník, bol postavený medzi rokmi 1910 a 1919 v maďarskom okrese Nýiregyháza. Most bol využívaný až do roku 2012. Priehradový nosník sa odobral počas demolačných prác z mosta nad riekou Érpatak pri obci Nyírszőlős. Jeden nosník sa podrobil nedeštruktívnym a deštruktívnym skúškam. Na základe diagnostiky sa špecifikoval aktuálny fyzický a chemický stav betónu, včítane rozsahu karbonatizácie. Výsledky experimentálnych overení poskytujú hodnotný súhrn poznatkov o trvanlivosti približne sto rokov starého, železobetónového priehradového nosníka.

10.6.2019
doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D., Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Ing. Jan Nováček, Stráský, Hustý a partneři, Ing. Vladimír Paulička, PRO TP 06, Ing. Martin Benko, Metrostav Slovakia

V administrativně bytovém komplexu budov Trinity v Bratislavě došlo v roce 2012 ke zřícení části stropních desek. V návaznosti na tuto událost bylo nutné ověřit statické působení již postavených částí objektu, tj. ověřovalo se namáhání i částí mimo vlastní propad. Dle výsledků přepočtů bylo poté nutné navrhnout a provést řadu náročných sanací železobetonové konstrukce výškových částí objektu. Tento příspěvek pojednává o návrhu a realizaci sanací vlastního nosného systému věžových částí.

7.6.2019
Ing. Tomáš Žlebek, Ing. Jakub Hodul, prof. Ing. Rostislav Drochytka MBA, DrSc.,, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Tato práce je zaměřena na ověření možnosti využití speciálně upraveného nebezpečného odpadu, solidifikátu, vzniklého z vybrané druhotné suroviny jako solidifikačního činidla a nebezpečného odpadu (end-produktu), jako plniva do polymerní spárovací hmoty. Celkově byly ověřovány dvě technologie solidifikace, přičemž jednou z nich bylo mokré sbalkování surovin a druhou byla suchá homogenizace. Jako výhodnější se jeví využití technologie suché homogenizace, která je ekonomicky méně náročná. Možnost použití speciálně upraveného plniva byla ověřována vybranými zkouškami, z jejichž výsledků bylo zjištěno, že spárovací hmota vykazovala vysoké pevnosti v tlaku, přibližně 50 MPa, pevnosti v tahu za ohybu až kolem 20 MPa. Vyvinutá hmota vykazuje taky velmi dobrou soudržnost s taveným čedičem.

ilustrační snímek © Loraliu - Fotolia.com
4.6.2019
Ing. Pavlína Šebestová, Ing. Lenka Mészárosová, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Vít Černý, Ph.D., Ing. Tereza Majstríková, Ph.D., TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra stavebních hmot a diagnostiky, prof. ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, VUT FAST Brno

Použitím vhodných druhotných surovin je možné snížit objemovou hmotnost pórobetonu při zachování fyzikálně-mechanických vlastností, např. pevnosti. Díky tomu se sníží celková hmotnost konstrukce a je možné širší využití například při aplikacích materiálu za účelem snížení zatížení nenosných stěn nebo u nadstaveb domů. Zkoumáno bylo především využití 10%, 30% a 50% příměsi fluidních úletových i ložových popelovin a škváry, vzniklé při vysokoteplotním spalování v pórobetonu. Pórobeton s příměsí druhotných surovin byl ošetřován v hydrotermálních podmínkách autoklávu při 7hodinové izotermní výdrži na 190 °C. Výsledky ukázaly, že množství příměsi fluidního úletového a ložového popele i škváry má vliv na reologické vlastnosti. Výzkum ukázal, že 10% využití příměsi druhotných surovin výrazně neovlivní fyzikální vlastnosti vzorků.

3.6.2019
doc. Ing. Martin Moravčík, PhD.,, Ing. František Bahleda, PhD.,, Ing. Jozef Jošt, PhD.,, Stavebná fakulta ŽU v Žiline, Katedra stavebných konštrukcií a mostov

Ukazuje sa, že viaceré predpäté mosty, ktoré sú v prevádzke viac ako 60 rokov, sú dnes v zlom alebo až havarijnom technickom stave. Na konštrukciách sa zistili zistené viaceré závažné poruchy, ako sú nadmerné deformácie, rozsiahle trhliny, korózia predpínacej výstuže, korózia v kotevnej zóne, a pod. V procese hodnotenia spoľahlivosti existujúcich predpätých konštrukcií býva najdôležitejšou úlohou stanoviť aktuálnu úroveň predpätia, ktorá pôsobí v konštrukcii v danom čase. Za dlhšie obdobie bolo vyvinutých vo svete aj u nás viacero metód, ktorými je možné aktuálnu úroveň predpätia predikovať. Tento príspevok sa zaoberá možnosťami stanovenia úrovne predpätia na existujúcej konštrukcií, využitím nepriamej metódy – Structural response method, alebo tzv. metódy odozvy. Metóda je aplikovaná na príklade podrobnej analýzy prefabrikovaného predpätého nosníka po asi 60 rokoch prevádzky.

Zkouška únosnosti stropních dílců
28.5.2019
doc. Ing. Jiří Litoš, Ph.D., Ing. Robert Jára, Ph.D., Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Článek představuje experiment provedený na Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT ve spolupráci s Cihlářským svazem. Experiment byl proveden na dvou stropních konstrukcích shodných rozměrů, z nichž jedna byla provedena jako keramický a druhá jako filigránový stropní dílec. Cílem zkoušky bylo ověření únosnosti a přetvoření konstrukcí a jejich vzájemné porovnání.

22.5.2019
Ing. Dagmar Lániová, doc.Ing. Viktor Borzovič, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Cieľom experimentálneho výskumu je porovnať pôsobenie nosníkov vystužených oceľovou a GFRP (glass fiber reinforced polymer) výstužou dodanou lokálnym výrobcom. Šmyková odolnosť nosníkov bola overená zaťažovacími skúškami. Celkovo bolo odskúšaných 26 nosníkov dĺžky 1,5 m. Spolu so skúšaním nosníkov boli namerané aj pevnostné a deformačné vlastnosti použitých materiálov. Pevnosť betónu bola meraná na troch kockových a valcových vzorkách, modul pružnosti betónu bol nameraný na troch hranoloch. Na základe výsledkov experimentu boli porovnané rôzne výpočtové vzťahy pre určenie šmykovej odolnosti.

20.5.2019
Ing. Andrea Nasswettrová, MBA, Ph.D.,, Thermo Sanace s.r.o., Vědeckotechnický park profesora Lista, Brno, RNDr. Jiří Gabriel, DrSc.,, Mikrobiologický ústav AC ČR,v.v.i, doc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D.,, VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky, Ing. Olga Grossová, Mgr. Karel Švec, Mikrobiologický ústav AC ČR,v.v.i.,, Ing. Evelína Polievková, VUT Brno Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav mikroelektroniky, Ing. Hynek Kundera, Thermo Sanace s.r.o.

Cílem článku je prezentovat výsledky výzkumu v oblasti ochrany dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie, sálavého tepla a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic. Zkoumaným materiál se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

29.4.2019
prof. Ing. Stanislav Unčík, PhD., Ing. Diana Bladová, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra materiálového inžinierstva

Jedným z aktuálnych smerov vývoja stavebných technológií je 3D tlač. V zásade ide o adaptáciu 3D tlače priamo na zhotovovanie konštrukcií, budov, či stavebných dielcov. Pri tejto technológii sa nanášajú vrstvy vhodného materiálu, ktoré sa spoja s predchádzajúcou vrstvou a postupne sa vytvorí celá konštrukcia. Vývoj technológie 3D tlače zahŕňa vývoj strojného zariadenia, vývoj vhodných materiálov a softvérové vybavenie systému. Pre úspech systému je veľmi dôležitý vývoj materiálov. Na tieto materiály sú kladené špecifické požiadavky z hľadiska reologických vlastností, tixotropie, rýchlosti tuhnutia a tvrdnutia, rýchlosti vývoja pevnosti, schopnosti adhézie s predchádzajúcu vrstvu. V príspevku sa uvádzajú výsledky ovplyvňovania reologických vlastností cementových kompozitov pri aplikácií vybraných prísad.

© cherokee4 - Fotolia.com
25.4.2019
Ing. Luboš Káně, Ph.D., technický ředitel DEK a.s. Praha, předseda České Hydroizolační společnosti ČSSI

Článek informuje o jedné ze směrnic vydávaných Českou hydroizolační společností Českého svazu stavebních inženýrů (ČHIS). Směrnice ČHIS 01 obsahuje zásady správného návrhu spolehlivé ochrany staveb před nežádoucím působením vody a vlhkosti a doporučenou metodiku pro navrhování a posuzování hydroizolačních konstrukcí podle spolehlivosti.


zpět na aktuální články