Odborné recenzované články

Recenzovaný Životnost ocelových konstrukcí je v rozhodující míře podmíněna kvalitou provedené protikorozní ochrany. Vedle správného návrhu ochranného systému hraje zásadní roli také kvalita provedení konstrukčních detailů a důsledná příprava povrchu podkladového materiálu. Stav hran, svarů a přítomnost povrchových defektů představují kritická místa, na nichž nejčastěji dochází k poškození ochranného povlaku a iniciaci korozních procesů. Nedostatečná pozornost věnovaná těmto detailům vede ke snížení účinnosti ochranného systému a k výraznému zkrácení jeho životnosti. Příspěvek zdůrazňuje význam správného řešení a úpravy konstrukčních detailů jako klíčového předpokladu dlouhodobé a spolehlivé funkčnosti protikorozní ochrany ocelových konstrukcí.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá chováním GFRP (glass fiber reinforced polymer) výztuže při extrémních teplotách. Nová generace norem FprEN 1992-1-1 umožňuje návrh FRP výztuže do vybraných nosných konstrukcí, avšak norma pro návrh betonových konstrukcí na účinky požáru FprEN 1992-1-2 s FRP výztuží nepracuje. Z tohoto důvodu byla sestavena databáze experimentálních výsledků a odvozeny křivky redukce tahové pevnosti a modulu pružnosti GFRP výztuže v závislosti na teplotě. Výsledky ukazují zásadní rozdíly oproti ocelové výztuži a potvrzují, že pro návrh konstrukcí s GFRP výztuží při požáru tabulkovou metodu použít nelze. Při posuzování betonové konstrukce vyztužené vnitřní FRP výztuží na účinky požáru lze využít zónovou metodu s upravenými materiálovými charakteristikami, s přihlédnutím k zajištění funkčního kotvení výztuže, kde teplota nesmí překročit teplotu skelného přechodu výztuže.

Recenzovaný Beton je nejpoužívanějším stavebním materiálem a významným zdrojem emisí CO₂ v důsledku výroby cementu. Alternativní cementové materiály se stále více používají ke snížení uhlíkové stopy betonových směsí. Tento článek se zabývá rolí těchto materiálů v kontextu vznikajících evropských požadavků na hodnocení dopadu změny klimatu ve stavebnictví. Pozornost je věnována porovnatelnosti environmentálních prohlášení o produktech (EPD) a dostupnosti surovin ve střední Evropě. Příspěvek jednotlivých složek betonových směsí k potenciálu globálního oteplování je analyzován pomocí hodnocení životního cyklu (LCA).

Recenzovaný Článek se zabývá problémem nahrazování přírodních nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku) ve stavebnictví recyklovaným stavebním a demoličním odpadem. Poukazuje na výrazný nesoulad mezi potřebami stavebního průmyslu a dostupným recyklovaným stavebním a demoličním odpadem. Toto omezení je hlavně způsobeno omezeným počtem demolovaných a rekonstruovaných budov a neočekává se, že by se významně změnilo. Aby bylo možné získat recyklované minerální materiály té nejvyšší kvality, článek zdůrazňuje nutnost selektivní demolice.

Recenzovaný Záverečný článok série zhŕňa poznatky z porovnania trinástich riešených krovových systémov. Nejde len o súpis historických druhov, ale aj o syntézu ich statického správania, tuhosti, materiálovej hospodárnosti a konštrukčnej zložitosti. Práve takéto porovnanie ukazuje, ktoré riešenia boli účinné, ktoré boli náročné na materiál a kde sa naopak prejavila vysoká konštrukčná racionalita. Zároveň sa potvrdzuje, že tieto poznatky majú význam nielen pre dejiny stavebných konštrukcií, ale aj pre dnešnú diagnostiku a obnovu historických striech.

Recenzovaný Piata časť série sa venuje trojici väznicových krovov, ktoré reprezentujú novšie a konštrukčne racionálne riešenia historických strešných sústav. Ide o krov s vyvesenými šikmými stĺpikmi, väznicový krov s dvojitou stojatou stolicou a väznicový krov s ležatou stolicou. Spoločným znakom týchto systémov je snaha účinnejšie podoprieť krokvy, odľahčiť väzné trámy a vytvoriť tuhú, ale zároveň materiálovo primeranú nosnú sústavu.

Recenzovaný Tento příspěvek se zaměřuje na průběžné výsledky analýzy rozdílů mezi tržním oceněním bytových jednotek provedeným odborníky a automatizovaným programem v České republice v rámci okresu Brno-město. Doposud bylo analyzováno 40 bytů v různých kategoriích podlahové plochy, dispozičního řešení, polohy v rámci katastrálního území, stavebně-technického stavu a dalších. Průběžné výsledky ukázaly vysokou korelaci mezi oběma metodami (r = 0,963), avšak byly identifikovány významné rozdíly u některých segmentů, zejména u novostaveb a bytů před rekonstrukcí a v rozdílné podlahové ploše. Výsledná studie může přinést důležité poznatky pro uživatele automatizovaných oceňovacích nástrojů.

Recenzovaný Štvrtá časť série sa venuje Rankovým úsporným krovom, ktoré predstavujú dôležitý krok vo vývoji smerom k materiálovo hospodárnym a konštrukčne racionálnym riešeniam. Tri analyzované varianty ukazujú, že aj v rámci jednej konštrukčnej myšlienky možno dosiahnuť odlišné statické správanie, inú skladbu prvkov aj odlišnú mieru hospodárnosti. Zároveň ide o systémy, ktoré sú pre dnešnú diagnostiku zaujímavé tým, že spájajú jednoduchší montážny princíp s pomerne premysleným prenosom síl.

Recenzovaný Tretia časť série sa venuje skupine konštrukčných systémov, ktoré vychádzajú z popisov Johanna Jacoba Schüblera. Ide o riešenia ležatej stolice s päťbokým prahom, o jej variant s vešiakom a o manzardovú podobu tejto konštrukčnej myšlienky. Tieto krovy sú zaujímavé nielen historicky, ale aj staticky: ukazujú, ako možno pomocou priestorovej skladby prvkov, šikmých podpier a vhodného väzobného usporiadania ovplyvniť prenos zaťaženia, tuhosť strešnej sústavy a využiteľnosť podstrešného priestoru.

Recenzovaný Prvé štyri riešené krovové systémy ukazujú, ako sa historické drevené strešné konštrukcie vyvíjali od jednoduchších krokvových princípov k zložitejším a tuhším sústavám. Na prvý pohľad sa môže zdať, že ide len o menšie obmeny toho istého typu krovu. Pri bližšom pohľade sa však ukazuje, že aj drobná zmena v počte hambálkov, v podopretí krokiev alebo v usporiadaní väzieb mení statické správanie celej konštrukcie. Práve v tom spočíva ich hodnota pre dnešnú diagnostiku a obnovu.

Recenzovaný Historický krov býva často vnímaný najmä ako remeselne hodnotná drevená konštrukcia ukrytá pod strechou. V skutočnosti však ide o premyslený nosný systém, ktorého správanie rozhoduje o bezpečnosti, trvácnosti aj možnostiach obnovy celej stavby. Pri pamiatkovej obnove preto nestačí poznať len názov typu krovu alebo jeho dobu vzniku. Rovnako dôležité je porozumieť tomu, ako konštrukcia funguje, ktoré prvky prenášajú zaťaženie a čo sa stane, ak sa ich spolupráca naruší. Úvodný článok série približuje historický krov ako nosný systém, nie iba ako tvarové zastrešenie objektu. Vysvetľuje vzťah medzi typológiou, statickým pôsobením, základnými druhmi zaťaženia a významom krovu pre diagnostiku i obnovu historických stavieb.

Recenzovaný Významnú časť stavebného fondu tvoria historické budovy, ktoré sa vyznačujú vysokou energetickou náročnosťou, no zároveň podliehajú prísnym požiadavkám pamiatkovej ochrany. Tieto obmedzenia výrazne limitujú možnosti aplikácie bežných opatrení energetickej obnovy, najmä dodatočného zateplenia obvodových stien. Pri energeticky úspornej obnove budov v chladných klimatických podmienkach zohráva obvodový plášť zásadnú úlohu pri zabezpečení potreby tepla na vykurovanie. V prípade historických objektov je však zásah do obvodových konštrukcií často neprípustný, čo si vyžaduje hľadanie alternatívnych riešení znižovania tepelných strát. Jednou z hlavných možností sú úpravy otvorových konštrukcií, ktoré predstavujú významný podiel na celkových tepelných stratách budovy. Článok sa zameriava na analýzu vybraných faktorov ovplyvňujúcich energetickú účinnosť historických budov so zvláštnym dôrazom na vlastnosti otvorových konštrukcií.

Recenzovaný V príspevku sme sa zamerali na hodnotenie ovzdušia v interiéroch drevených stavieb, konkrétne na detekciu prítomnosti radónu vo vybraných objektoch s rôznym rizikom radónovej záťaže na Slovensku. Radón ²²²Rn je súčasťou uránového premenového radu a vo vzduchu sa vyskytuje prirodzene. Do ovzdušia sa dostáva najmä z pôdneho vzduchu. Na základe výskumov je radón považovaný za veľmi vážny karcinogén, ktorý predstavuje závažný rizikový faktor pre zdravie človeka. Dlhodobé vystavenie sa vysokej objemovej aktivite radónu môže spôsobiť rakovinu pľúc. Výskum bol zameraný na detekciu radónu pomocou detektora Radosys RSKS (CR-39) v niekoľkých drevostavbách v lokalitách Liptova a Zvolena počas krátkodobej (63 až 78 dní) a dlhodobej (395 až 406 dní) expozície. V niektorých prípadoch sme použili taktiež kontinuálny snímač Corentium PRO. Pri premene radónu a jeho dcérskych produktov vznikajú α-častice, ktorá na detektoroch zanecháva lokálne poškodenia – stopy, na základe ktorých môžeme vyhodnotiť objemovú aktivitu radónu v objektoch. Analýzu stôp α-častíc sme vykonávali prostredníctvom skenovacieho elektrónového mikroskopu a taktiež digitálnym mikroskopom.

Recenzovaný Životnost stavebních konstrukcí je významně ovlivněna přítomností a chováním vody ve stavebních materiálech, které jsou do značné míry podmíněny působením prostředí, v němž se konstrukce nachází. Přítomnost vody je nezbytné při hodnocení staveb vždy zohlednit, stejně jako věnovat pozornost predikci jejího chování a vzájemnému chemicko-fyzikálnímu ovlivňování jednotlivých materiálů. Mezi významné zdroje zavlhčení, jež negativně působí na životnost konstrukčních prvků a inventáře staveb, patří kondenzace vzdušné vlhkosti. Předkládaný článek se zaměřuje na zkoumání možností, jak prostřednictvím řízené údržby vnitřního mikroklimatu omezit vlhkostní degradaci stavebních konstrukcí a souvisejícího vybavení.

Recenzovaný Článek se zaměřuje na problematiku cen nemovitostí, konkrétně na vliv nemateriálního faktoru sousedství a dobrá adresa na cenu bytů a cenu rodinných domů. Nemateriální faktory jsou pro účely tohoto článku definovány jako faktory vycházející z umístění nemovitosti nebo jejího okolí, nikoliv z nemovitosti samotné. Naproti tomu materiální faktory zahrnují vlastnosti spojené s velikostí bytu či rodinného domu a pozemku, jejich provedením, stavem apod.

Recenzovaný Článek sleduje požadavky na vlastnosti materiálů pro 3D tisk betonu a jejich složení, klíčové fyzikální a reologické parametry, jako jsou viskozita, mez kluzu a tixotropie definující chování tiskové směsi během průchodu tiskovým zařízením a po jeho extruzi; věnuje se také vlastnostem čerstvého materiálu nezbytným pro úspěšný tisk, kterými jsou čerpatelnost, vytlačovatelnost a vystavitelnost. Uvedeny jsou též možné problémy, které v průběhu tiskového procesu mohou nastat, například segregace složek směsi, vznik trhlin či nedostatečná přilnavost navazujících vrstev. Článek také představuje jednotlivé složky tiskové směsi: kamenivo, pojiva a různé přísady, jako jsou superplastifikátory, modifikátory viskozity, urychlovače a zpomalovače tuhnutí zajišťující požadované vlastnosti. Informuje též o využití vláken pro vyztužení a výzvách souvisejících s orientací vláken ve filamentu a jejich vlivem na čerpatelnost směsi. Závěrem je představen koncept víceúrovňového materiálového designu pro návrh směsi a uvedena tabulka složení vhodného materiálu pro 3D tisk betonu.

Recenzovaný Betón s recyklovaným kamenivom prispieva k zníženiu množstva odpadu končiaceho na skládkach a zároveň pomáha znížiť potrebu ťažby nových surovín. Prítomnosť recyklovaného kameniva v betóne má vplyv na jeho vlastnosti v čerstvom aj zatvrdnutom stave. Vo všeobecnosti sa dá povedať, že so zväčšujúcim sa podielom recyklovaného kameniva v betóne sa znižujú hodnoty jeho mechanických vlastností, zhoršuje sa spracovateľnosť a trvanlivosť. V článku je popísaný experimentálny výskum na 11 stĺpoch z betónu so zmiešaným recyklovaným kamenivom vystavených excentrickému zaťaženiu. Stĺpy obsahovali rôzny podiel recyklovaného kameniva – 0, 25, 50, 75 a 100 %.

Recenzovaný Drevo ako stavebný materiál prechádza v posledných dvoch dekádach dynamickým rozvojom. Od tradičných konštrukcií rodinných domov sa masívne drevené systémy, ako CLT (crosslaminated timber), glulam či hybridné drevo-betónové a drevo-oceľové konštrukcie, posúvajú do segmentu viacpodlažných budov, mostov a urbanisticky významných projektov. Prehľad tém prezentovaných na svetovej konferencii WCTE 2025 (World Conference on Timber Engineering) jasne ukazuje, že výskum a prax sa dnes sústreďujú na niekoľko kľúčových oblastí: aktualizáciu navrhovacích noriem (Eurokódy), seizmickú a požiarnu odolnosť, hybridné a modulárne systémy, optimalizáciu konštrukcií, digitálne nástroje, ako aj udržateľnosť a cirkulárnu ekonomiku. Cieľom tohto článku je predstaviť hlavné trendy v rozvoji a navrhovaní drevených konštrukcií na základe tematických okruhov konferencie a identifikovať smerovanie, ktorým sa bude drevostaviteľstvo v najbližších rokoch uberať.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá experimentální analýzou vlivu lokálního zesílení na únosnost dřevěného nosníku se zářezem, jehož geometrie není přímo řešena platnými normovými postupy. Zesílení zkušebních vzorků bylo provedeno pomocí vrutů a uhlíkových vláken. Experimentálně zjištěné výsledky byly následně porovnány s analytickým výpočtem. Cílem příspěvku je posoudit vliv navrženého zesílení na únosnost prvku a zhodnotit vhodnost jednotlivých způsobů zesilování z hlediska praktického využití.