Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 10.2.2020 do 29.6.2020


zpět na aktuální články

29.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Druhá část seriálu přibližuje základní technické požadavky na podlahové konstrukce tak, jak jsou uvedeny v ČSN 74 4505. Nejpodstatnější parametry, požadavky normy, jsou podrobněji vysvětleny tak, aby bylo zřejmé, jak jsou definovány a jaký mají konkrétní fyzikální/praktický význam.

22.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují též na připomínky oponentů a recenzentů. První část seriálu přibližuje komentovanou formou nejdůležitější ustanovení ČSN 74 4505.

15.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde budou autoři seznamovat se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a budou též reagovat na připomínky oponentů a recenzentů.

8.6.2020
Ing. Hollý Ján, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva, Ing. Adela Palková, PhD., Slovenská technická univerzita Bratislava, Stavebná fakulta, Katedra konštrukcii pozemných stavieb

Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

1.6.2020
Ing. arch. Jiří Kugl, ČVUT Praha, Fakulta stavební

Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).

25.5.2020
prof. Ing. arch. Ing. Zuzana Pešková, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra architektury

Architektonicko-urbanistická komise Správ chráněných krajinných oblastí Středočeského kraje se často potýká s nízkou vhodností architektonického návrhu rodinných domů. Pro zachování základních typických rysů staveb v těchto cenných lokalitách byla vytvořena doporučení pro výstavbu, díky nimž se podařilo alespoň objemově zajistit vhodnost novostaveb rodinných domů v CHKO. S nastupujícími pasivními standardy do výstavby iniciovala Správa CHKO Křivoklátsko spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Nabízíme ty nejzajímavější výsledky.

18.5.2020
doc. Ing. Petr Horák, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov

Článek popisuje nové změny v právních předpisech, které se zabývají energetickou náročností budov v roce 2020. Pozornost je věnována fenoménu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na praktickém příkladu popisuje způsob hodnocení energetické náročnosti pro běžnou novou budovu a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

11.5.2020
Ing. et Ing. Štěpán Hýsek, Ph.D., Katedra zpracování dřeva a biomateriálů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Jan Veverka, Testima Praha

Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

4.5.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno

Případné vady nebo poruchy ve stavebnictví se v mnoha případech daří vyřešit po vzájemné dohodě obou stran. V případě nemožnosti se shodnout se bohužel spor obvykle vyhrocuje do soudního řízení, které je ale prakticky zdlouhavé, ve svém průběhu i výrazně nákladné a v konci mnohdy oboustranně neuspokojivé. Existuje ale i cesta rychlejší, méně nákladná a obvykle ústící do konstruktivního výsledku, a to je spolupráce s odborníky v právní i technické oblasti – cesta tzv. mediace.

27.4.2020
Ing. Róbert Sonnenschein, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, SvF STU v Bratislave

Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

20.4.2020
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.

13.4.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad , Abrahoim. PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Hromadná výstavba bytových domov pomocou technológie veľkoformátových panelových prefabrikátov sa v bývalom Československu trvala približne 40 rokov. Životnosť týchto budov sa blíži k ich plánovanej hodnote. Častým problémom je vytváranie nových otvorov do nosných konštrukcií bez predchádzajúceho odborného posúdenia. Dôležité detaily stykov nosných prvkov sa pritom menili nielen medzi jednotlivými konštrukčnými sústavami, ale aj v priebehu vývoja konkrétnej sústavy. Článok popisuje niektoré problémy nosných konštrukcií panelových budov, s ktorými musia projektanti pri ich posudzovaní uvažovať.

6.4.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad , Abrahoim. PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Konštrukcia panelového domu pozostáva z montovaných betónových stien a stropných dosiek. Tieto prvky tvoria prostredníctvom stykov tuhý priestorový (tzv. krabicový) nosný systém. Montované prvky tohto systému boli navrhnuté pre určité dispozičné a statické možnosti danej panelovej sústavy. Všetky dodatočné zásahy do nosnej konštrukcie je nutné dôsledne prešetriť. V prípade nutnosti treba aj navrhnúť vhodný spôsob zosilnenia oslabených častí nosného systému.

30.3.2020
Ing. Antonín Žák, Ph.D., DEK a.s. - Vedoucí výzkumu a vývoje centra DERIC, ČHIS - Člen výboru, Ing. Luboš Káně, Ph.D., DEK a.s. - Technický ředitel, ČHIS - Předseda

Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.

23.3.2020
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

24.2.2020
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

10.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama