Odborné recenzované články

Recenzovaný Oprava omítky představuje poměrně sofistikovaný úkon, často spojený s potřebou informací z řady oborů. Dvoudílný seriál je primárně zaměřen na složení a obnovu omítek historických staveb, prováděnou zejména v druhé polovině 20. století až dodnes. V prvním díle jsou popsána pojiva, příměsi a přísady používané pro omítky v minulosti a je poukázáno na rozdílnost jejich vlastností v porovnání s dnešními materiály, a to včetně principů obnovy omítek s použitím různých způsobů přípravy omítkových maltových směsí. Pozornost je věnována i druhům a vlastnostem omítek na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Diskutovány jsou také nesouhlasné názory na obnovu z pohledu památkové péče a technologů.

Recenzovaný Současné stavebnictví klade důraz na minimalizaci dopadu průmyslové výroby na životní prostředí a na prevenci vzniku odpadů. Tento přístup otevírá prostor pro smysluplné cíle, jako je opětovné využívání stavebních konstrukcí a jejich prvků – praxe, která byla běžná po staletí. Dnešních cílů lze dosáhnout zejména obnovou a cirkulací existujících konstrukčních prvků, a to jak ve stavebnictví, tak v dalších průmyslových odvětvích – bez nutnosti jejich separace či recyklace na základní materiály. Tyto procesy jsou dnes realizovatelné díky vyspělým průmyslovým technologiím a efektivním dodavatelským řetězcům. Příspěvek vychází z materiálů projektu ADVANCE a ze semináře katedry ocelových konstrukcí ČVUT v Praze.

Recenzovaný Lešení podle platného právního rámce nepatří mezi stavební konstrukce, ale mezi tzv. vyjmenované výrobky. Znamená to mimo jiné i to, že pro ně platí zvláštní normy, ať už jsou zaměřené na provedení, kontroly či samotný návrh. Nabízíme projektantům dva možné postupy.

Recenzovaný Přestože v našich právních předpisech pojem dřevostavba není zaveden, představujeme si běžně pod tímto pojmem stavby, ve kterých je významně použitým materiálem dřevo a výrobky na bázi dřeva. Podíl dřeva a výrobků na bázi dřeva však není definován a záleží na použitém konstrukčním systému. Dřevostavby jsou v současnosti předmětem rostoucího zájmu developerů, architektů, stavebních inženýrů a veřejnosti. Je to především díky tomu, že nabízejí alternativní způsob výstavby staveb s velkým ekologickým přínosem. Jejich předností je též rychlost výstavby a většinou malé nároky na zařízení staveniště. Pro jejich navrhování a realizaci jsou důležité technické normy.

Recenzovaný Příspěvek stručně komentuje změny v nově zpracovaném znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2025). Zabývá se hodnocením prostupu tepla, vlhkostním hodnocením obvodových konstrukcí při použití vlhkostně citlivých materiálů a hodnocením povrchových teplot. Největší pozornost se věnuje hodnocení zabudování konstrukcí s malou tepelnou setrvačností, jako jsou výplně otvorů a lehké obvodové pláště. Dále se zabývá hodnocením vzduchotěsnosti, hodnocením podlah a tepelné stability místností.

Recenzovaný Experimentální analýza MNC (Multiple Nail Connectors) spojů dřevěných prvků je jednou z možností laboratorního testování. V tomto případě byly analyzovány vzorky MNC spojů dřevěných prvků vystavených kvazistatickému a cyklickému namáhání v tahu rovnoběžně s vlákny. Prvky testovaných spojů byly vyrobeny z konstrukčního dřeva C24, z lepeného lamelového dřeva GL24h a z lepeného vrstveného dřeva (LVL Ultralam-R). Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem podle platných norem.

Recenzovaný Revize jednotlivých částí Eurokódů EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení konstrukcí je téměř dokončena. V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování revize zásad navrhování a zatížení. Po formální stránce došlo k úpravě úvodních kapitol a také obrázků a vztahů, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Byly také provedeny úpravy názvů některých Eurokódů. Poprvé byl text prezentován v rámci konference Statika 2024 v Plzni.

Recenzovaný Problematika navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách se svém druhém díle dostává k tématu zvyšování únosnosti stávajících dřevěných stropních konstrukcí. Dále pak k zesilování železobetonových stropů a stropních konstrukcí s ocelovými válcovanými profily. Závěr se týká výčtu možnosti zvýšení světlé výšky půdního prostoru a také různých zvláštností nadstaveb.

Recenzovaný Každé storočie sa pre výzor krovu vyznačovalo istým typickým konštrukčným systémom. Výrazným stavebným boomom bola výstavba krovov v 18. a 19. storočí. Väčšina striech a stavebných historických pamiatok pochádza zo zmieneného obdobia. Stavebný pokrok nebol obmedzený len na návrh nového, moderného konštrukčného systému krovu, ale zahŕňal aj rekonštrukcie nevyhovujúcich striech historických objektov.

Recenzovaný Navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách přináší v praxi celou řadu úskalí. Jedná se o poměrně rozsáhlou problematiku, kde dominují stropní konstrukce, přičemž posouzení únosnosti zděných nosných konstrukcí – stěn, pilířů či sloupů se provádí obvyklým způsobem dle ČSN EN 1996-1-1. Seriál je takto rozdělen do dvou dílů – první pojednává o zatížení stropních konstrukcí a o možnostech dalšího postupu v případech, kdy je stropní konstrukce ze statického hlediska pro nový účel nevyhovující. Následně jsou popsány možnosti zvýšení únosnosti dřevěných stropů, a to změnou statického systému, vložením nové stropnice a spřažením původního stropu s doplňkovou konstrukcí. Druhý díl pak pojednává o problematice zvyšování únosnosti stávajících stropů a dále upozorňuje na zvláštnosti půdních nadstaveb.

Recenzovaný Výrazným stavebným boomom bola výstavba krovov v období 18. storočia. Väčšina striech a stavebných historických pamiatok pochádza zo zmieneného obdobia. Stavebný pokrok nebol obmedzený len na návrh nového, moderného konštrukčného systému krovu, ale zahŕňal aj rekonštrukcie nevyhovujúcich striech historických objektov. Pre porozumenie statického pôsobenia historických krovov je kľúčové poznať ich konštrukčný systém a riešenie. Toto poznanie je dôležité nielen pre diagnostiku alebo rekonštrukciu konštrukcií krovov, ale získané poznatky prinášajú potrebné informácie pre rozvoj tesárstva v súčasnosti.

Recenzovaný Příprava na zavedení směrnice EPBD IV. do české legislativy, tj. přechod na budovy s téměř nulovými emisemi, probíhá. Výsledky studie naznačují možnosti vedoucí ke splnění požadavků v bytovém domě.

Recenzovaný Známe strechárske príslovie hovorí o delení striech na strechy čo tečú a strechy čo budú tiecť. Keď príde na vypracovanie projektu rekonštrukcie a obnovy takejto strechy, často sa práca projektanta končí odovzdaním projektu správcovi bytovému domu. Následne je na pováženie, že ani samotní vlastníci bytov nemajú záujem o autorsky dozor realizácie. Často sa projektant ani nedozvie, že sa obnova realizuje. Článok sa zaoberá skúsenosťou s projektom, kde je realizácia v príkrom rozpore s projektom. Zmena stavebného zákona na Slovensku, ktorá začala platiť príznačne v prvý aprílový deň tohto roka, prináša zmenu – povinnosť projektanta zúčastniť sa na obhliadke v prípade návrhu na zmeny v projekte.

Recenzovaný Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů, působí na jejich uživatele opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví a v dlouhodobém výhledu má tak vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušenosti se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vznikajících spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto architekti, městské i státní orgány v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice. Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Namísto věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.

Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.

Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.

Recenzovaný Příspěvkem začíná první část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území. V první části je pojednáno jak o obecné problematice týkající se zajištění stávajících staveb proti účinkům povodňové vlny, tak také o konkrétních možnostech realizace dodatečných stavebních úprav u stávajících objektů. A to z hlediska vnitřní dispozice i z hlediska možností statického zajištění nosných konstrukcí.

Recenzovaný Základním problémem životnosti dřevostaveb je vlhkost. Vyvinuli jsme nízkonákladovou metodu pro detekci vlhkosti dřevěných prvků uzavřených v podlahových, stěnových, stropních a střešních konstrukcích dřevostaveb, použitelnou po celou dobu životnosti stavby.

Recenzovaný Drevostavby získavajú rok od roku čoraz väčšiu dôležitosť a popularitu v našich krajinách (SK a CZ). Aj u nás boli už realizované prvé projekty plochých striech v drevostavbách na objektoch s väčšou plochou. Avšak určite je dobré pozrieť sa na túto problematiku k našim blízkym západným susedom, kde skúsenosť a neprerušená technická prax, ale hlavne schopnosť poučiť sa z vlastných chýb dali vznik bezproblémovým detailom, ale aj celému technickému konceptu riešenia. Tak mohli vznikať projekty drevostavieb s plochou strechou nielen v oblasti výstavby RD, ale aj v oblasti občianskej výstavby a dokonca priemyslu. Cieľom tohto článku je teda vysvetlenie si pravidiel technickej praxi a spôsobov návrhu pre bezpečnú dvojplášťovú plochú strechu s prevetrávanou medzerou s ohľadom a odporúčaniami na technickú prax a štandardy v krajinách D-A-CH a na základe slovenských pravidiel a STN. Skratka D-A-CH znamená D – Deutschland (Nemecko), A – Austria (Rakúsko), CH – Confœderatio Helvetica (Švajčiarsko).

Recenzovaný Cieľom príspevku je poukázať, aký vplyv na výsledky počítačového modelovania prenosu tepla v drevenom nosníku zaťaženéhom požiarom majú vstupné údaje o materiálových vlastnostiach a ako je možné zvýšiť presnosť výsledkov počítačového modelovania. Metodika práce pozostávala z vykonania požiarnych skúšok ako základu pre model konečných prvkov s implementáciou 6 rôznych nastavení materiálových vlastností na základe výstupov zo strednodobých skúšok. Výsledky modelovania boli navzájom porovnané so skutočnými požiarnymi skúškami pomocou koeficientu spoľahlivosti. Výsledky simulácií ukázali dôležitosť úpravy vstupných údajov.