Recenzovaný Využití recyklátu jako částečné nebo úplné náhrady přírodního kameniva pro výrobu betonu je stále častější. Současná legislativa v EU a České republice však toto využití umožňuje pouze ve velmi omezené míře. Článek popisuje současnou situaci v České republice a směry dalšího rozvoje souvisejících norem pro rozšíření stávajících možností využití recyklátů pro výrobu betonu.
Recenzovaný Cílem je stanovit postup pro bezpečné používání popílku ze spalování uhlí ve stavebních výrobcích. Vývoj této metody byl součástí projektu č. FW01010195 s názvem „Pokročilé výrobní technologie pro strategické využití a skladování vedlejších produktů výroby energie (VEP)“. Metoda má sloužit jako podklad pro rozhodování o nakládání s těmito materiály pro společnosti zabývající se výrobou stavebních výrobků obsahujících popílek, úředníky státní správy, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), certifikační orgány, regulační orgány a další relevantní zúčastněné strany.
Recenzovaný V současnosti se stále více setkáváme s požadavky na realizaci vícepodlažních dřevostaveb, u kterých by dominantně použitým materiálem bylo dřevo a materiály na bázi dřeva. Je to díky tomu, že nové výrobky na bázi dřeva nabízejí tento alternativní způsob výstavby s velkým ekologickým přínosem. Umožněno je to také díky prohlubujícímu se poznání o navrhování konstrukčních systémů vícepodlažních dřevostaveb, především z hlediska jejich únosnosti, tuhosti a požární odolnosti.
Recenzovaný Historické fasádní omítky obsahují nejrůznější pojiva a příměsi rozdílné od současných materiálů, s tím souvisí i principy obnovy a příprava omítkových maltových směsí. Zatímco první díl byl více věnován volbě materiálů, tentokrát se zaměříme na druhy a vlastnosti omítek, na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Představíme omítkové malty, maltové směsi a přístupy k jejich užití a zpracování, včetně oprav.
Recenzovaný Oprava omítky představuje poměrně sofistikovaný úkon, často spojený s potřebou informací z řady oborů. Dvoudílný seriál je primárně zaměřen na složení a obnovu omítek historických staveb, prováděnou zejména v druhé polovině 20. století až dodnes. V prvním díle jsou popsána pojiva, příměsi a přísady používané pro omítky v minulosti a je poukázáno na rozdílnost jejich vlastností v porovnání s dnešními materiály, a to včetně principů obnovy omítek s použitím různých způsobů přípravy omítkových maltových směsí. Pozornost je věnována i druhům a vlastnostem omítek na vlhké zdivo s obsahem vodou rozpustných solí. Diskutovány jsou také nesouhlasné názory na obnovu z pohledu památkové péče a technologů.
Recenzovaný Současné stavebnictví klade důraz na minimalizaci dopadu průmyslové výroby na životní prostředí a na prevenci vzniku odpadů. Tento přístup otevírá prostor pro smysluplné cíle, jako je opětovné využívání stavebních konstrukcí a jejich prvků – praxe, která byla běžná po staletí. Dnešních cílů lze dosáhnout zejména obnovou a cirkulací existujících konstrukčních prvků, a to jak ve stavebnictví, tak v dalších průmyslových odvětvích – bez nutnosti jejich separace či recyklace na základní materiály. Tyto procesy jsou dnes realizovatelné díky vyspělým průmyslovým technologiím a efektivním dodavatelským řetězcům. Příspěvek vychází z materiálů projektu ADVANCE a ze semináře katedry ocelových konstrukcí ČVUT v Praze.
Recenzovaný Přestože v našich právních předpisech pojem dřevostavba není zaveden, představujeme si běžně pod tímto pojmem stavby, ve kterých je významně použitým materiálem dřevo a výrobky na bázi dřeva. Podíl dřeva a výrobků na bázi dřeva však není definován a záleží na použitém konstrukčním systému. Dřevostavby jsou v současnosti předmětem rostoucího zájmu developerů, architektů, stavebních inženýrů a veřejnosti. Je to především díky tomu, že nabízejí alternativní způsob výstavby staveb s velkým ekologickým přínosem. Jejich předností je též rychlost výstavby a většinou malé nároky na zařízení staveniště. Pro jejich navrhování a realizaci jsou důležité technické normy.
Recenzovaný Příspěvek stručně komentuje změny v nově zpracovaném znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2025). Zabývá se hodnocením prostupu tepla, vlhkostním hodnocením obvodových konstrukcí při použití vlhkostně citlivých materiálů a hodnocením povrchových teplot. Největší pozornost se věnuje hodnocení zabudování konstrukcí s malou tepelnou setrvačností, jako jsou výplně otvorů a lehké obvodové pláště. Dále se zabývá hodnocením vzduchotěsnosti, hodnocením podlah a tepelné stability místností.
Recenzovaný Experimentální analýza MNC (Multiple Nail Connectors) spojů dřevěných prvků je jednou z možností laboratorního testování. V tomto případě byly analyzovány vzorky MNC spojů dřevěných prvků vystavených kvazistatickému a cyklickému namáhání v tahu rovnoběžně s vlákny. Prvky testovaných spojů byly vyrobeny z konstrukčního dřeva C24, z lepeného lamelového dřeva GL24h a z lepeného vrstveného dřeva (LVL Ultralam-R). Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem v programu SCIA Engineer a s analytickým výpočtem podle platných norem.
Recenzovaný Revize jednotlivých částí Eurokódů EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení konstrukcí je téměř dokončena. V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování revize zásad navrhování a zatížení. Po formální stránce došlo k úpravě úvodních kapitol a také obrázků a vztahů, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Byly také provedeny úpravy názvů některých Eurokódů. Poprvé byl text prezentován v rámci konference Statika 2024 v Plzni.
Recenzovaný Problematika navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách se svém druhém díle dostává k tématu zvyšování únosnosti stávajících dřevěných stropních konstrukcí. Dále pak k zesilování železobetonových stropů a stropních konstrukcí s ocelovými válcovanými profily. Závěr se týká výčtu možnosti zvýšení světlé výšky půdního prostoru a také různých zvláštností nadstaveb.
Recenzovaný Každé storočie sa pre výzor krovu vyznačovalo istým typickým konštrukčným systémom. Výrazným stavebným boomom bola výstavba krovov v 18. a 19. storočí. Väčšina striech a stavebných historických pamiatok pochádza zo zmieneného obdobia. Stavebný pokrok nebol obmedzený len na návrh nového, moderného konštrukčného systému krovu, ale zahŕňal aj rekonštrukcie nevyhovujúcich striech historických objektov.
Recenzovaný Navrhování půdních vestaveb a nadstaveb ve zděných stavbách přináší v praxi celou řadu úskalí. Jedná se o poměrně rozsáhlou problematiku, kde dominují stropní konstrukce, přičemž posouzení únosnosti zděných nosných konstrukcí – stěn, pilířů či sloupů se provádí obvyklým způsobem dle ČSN EN 1996-1-1. Seriál je takto rozdělen do dvou dílů – první pojednává o zatížení stropních konstrukcí a o možnostech dalšího postupu v případech, kdy je stropní konstrukce ze statického hlediska pro nový účel nevyhovující. Následně jsou popsány možnosti zvýšení únosnosti dřevěných stropů, a to změnou statického systému, vložením nové stropnice a spřažením původního stropu s doplňkovou konstrukcí. Druhý díl pak pojednává o problematice zvyšování únosnosti stávajících stropů a dále upozorňuje na zvláštnosti půdních nadstaveb.
Recenzovaný Výrazným stavebným boomom bola výstavba krovov v období 18. storočia. Väčšina striech a stavebných historických pamiatok pochádza zo zmieneného obdobia. Stavebný pokrok nebol obmedzený len na návrh nového, moderného konštrukčného systému krovu, ale zahŕňal aj rekonštrukcie nevyhovujúcich striech historických objektov. Pre porozumenie statického pôsobenia historických krovov je kľúčové poznať ich konštrukčný systém a riešenie. Toto poznanie je dôležité nielen pre diagnostiku alebo rekonštrukciu konštrukcií krovov, ale získané poznatky prinášajú potrebné informácie pre rozvoj tesárstva v súčasnosti.
Recenzovaný Známe strechárske príslovie hovorí o delení striech na strechy čo tečú a strechy čo budú tiecť. Keď príde na vypracovanie projektu rekonštrukcie a obnovy takejto strechy, často sa práca projektanta končí odovzdaním projektu správcovi bytovému domu. Následne je na pováženie, že ani samotní vlastníci bytov nemajú záujem o autorsky dozor realizácie. Často sa projektant ani nedozvie, že sa obnova realizuje. Článok sa zaoberá skúsenosťou s projektom, kde je realizácia v príkrom rozpore s projektom. Zmena stavebného zákona na Slovensku, ktorá začala platiť príznačne v prvý aprílový deň tohto roka, prináša zmenu – povinnosť projektanta zúčastniť sa na obhliadke v prípade návrhu na zmeny v projekte.
Recenzovaný Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů, působí na jejich uživatele opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví a v dlouhodobém výhledu má tak vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušenosti se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vznikajících spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto architekti, městské i státní orgány v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice. Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Namísto věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.
Recenzovaný Čtvrtá a zároveň poslední část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o problematice zatížení objektů při průchodu povodňové vlny. Konkrétně o výpočtu zatížení svislým vztlakem vody z povodňové vlny, zatížení dynamickým tlakem a zatížení dynamickým účinkem plovoucího předmětu.
Recenzovaný Druhá část cyklu článků o problematice zděných staveb situovaných na povodňovém území pojednává o zvláštnostech u historických a památkově chráněných objektů. Dále pak o úpravě dilatačních spár, ochraně proti působení tlakové vody a úpravě vnitřních rozvodů technických zařízení budov. V neposlední řadě pak problematikou sanací objektů po zásahu povodňovou vlnou.
