Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 3.8.2020 do 23.11.2020


zpět na aktuální články

23.11.2020
Ing. Miroslav Procházka, Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., pobočka Brno

Příspěvek pojednává o výsledcích zkoušek smykových vlastností tepelněizolačních desek na bázi MW s podélným vláknem tloušťky 200 mm a větší podle ČSN EN 13162+A1, dokladuje závažné nedostatky ve zkušebním postupu podle stávající ČSN EN 12090 včetně příčin a navrhuje cestu vedoucí k jejich řešení.

23.11.2020
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Jedna z příčin vzniku vad a poruch v konstrukci průmyslových podlah pramení v technologii betonu. Popsány jsou požadavky na betony pro průmyslové podlahy. Následně pak vlivy vstupních surovin pro výrobu betonu, složení receptur betonů a dál dopady technologie ukládání, způsoby zhutňování a ošetřování hotové konstrukce na vznik vad či poruch.

18.11.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Ing. Petr Tůma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují na připomínky oponentů a recenzentů. Díl třetí se věnuje další kapitole normy ČSN 74 4505, má název Podlahy v bytové a občanské výstavbě.

18.11.2020
Ing. Zuzana Fišarová, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, Ing. Pavel Vlček, Ph.D, VŠB TU Ostrava, katedra pozemního stavitelství, Ing. Pavel Oravec, Ph.D., Ing. Paed. IGIP, autorizovaný inženýr a soudní znalec

Příspěvek reflektuje případ posouzení akustické odolnosti stropních konstrukcí bytového domu postaveného po přelomu milénia. Opakované stížnosti obyvatel bytů iniciovaly požadavek na prověření dělicích konstrukcí z hlediska ochrany proti nežádoucímu pronikání hluku. Splní použitá materiálová skladba a kvalita provedení stropů požadavky norem?

10.11.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno

V expertní oblasti nebo znalecké oblasti je obvyklým požadavkem nalezení případné poruchy, její příčiny a návrh způsobu jejího odstranění. Stále častěji se v expertní praxi však setkávám s požadavkem současně posoudit stávající stav ploché střechy a zejména hydroizolační vrstvy a vyjádřit se k její možné další funkčnosti a životnosti.

2.11.2020
doc. Ing. Miloš Lavický, Ph.D., Ing. Zuzana Mastná, Ph.D., VUT FAST Brno

Příspěvek se zabývá problémy, které je nutno řešit ve znaleckých posudcích zaměřených na dřevostavby, jejichž spodní stavba je navržena s uplatněním systému průlezné odvětrávané dutiny (crawl space).

1.11.2020
Ing. arch. Lucie Pohanková, Ph.D.

Použití místních i tradičních přírodních stavebních materiálů v konstrukcích novostaveb stájových objektů by nemělo být spojeno jen s architekturou ekologicky hospodařících farem, ale mělo by se stát samozřejmostí. Utilitárnost podoby stájových objektů podřízená ekonomice a funkci tak, jak tomu bylo v nedávné minulosti, by se neměla stát dogmatem. Nové inovativní projekty stájí z přírodních materiálů od architektonických kanceláří Localarchitecture, Gujan & Pally (CH) nebo architektů I. Kaltenegera a Hermanna Kaufmanna (A) se podřizují „geniu loci“ a oživují jinak nudnou podobu stájových objektů. Vznikají tak budovy, které jsou vlídné k ustájovaným zvířatům i lahodí oku jednotlivce.

26.10.2020
Ing. Jakub Čurpek, PhD., Ing. Jozef Bočkaj, Ing. Martina Jurigová, PhD., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Ústav súdneho znalectva

Článok sa zaoberá analýzou vybraných porúch povlakovej krytiny z asfaltovaných pásov, ich realizáciou a posúdením zrealizovaných konštrukčných detailov v rámci obnovovanej plochej strechy objektu polyfunkčnej budovy. Predmetný nový strešný plášť má skladbu jednoplášťovej plochej strechy s klasickým poradím vrstiev, ktorý je osadený na pôvodný strešný plášť. Samotné posúdenie jednotlivých detailov poukázalo na výrazne nedostatky, ktoré môžu zapríčiniť penetráciu dažďovej vody do konštrukcie strešného plášťa a ohroziť tak spoľahlivosť a životnosť strechy.

25.10.2020
Ing. et Mgr. Jiří Nekl, stavební inženýr, geolog

Vinné sklípky už dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je stále větší poptávka, a to především pro rekreační a komerční využití. Zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů, úpravy bývají často prováděny laicky, což může vést k následným haváriím. Důležitá je kromě jiného i problematika klasifikace a evidence staveb tohoto typu.

19.10.2020
Ing. Miroslav Procházka, Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., pobočka Brno

Příspěvek pojednává o obsahu připravené revize ČSN 73 2902:2020 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení ETICS s podkladem. Specifikuje provedené změny z hlediska obsahu normy a popisuje obsah nových ustanovení, doplněných za účelem komplexního posouzení stability ETICS.

12.10.2020
Ing. et Ing. Lenka Gábrová, VUT FAST Brno

Článek se zabývá problematikou vyhodnocení přípustnosti nástavby budovy z hlediska denního osvětlení vedle stojící budovy v situaci, kdy okno stávající hodnocené budovy kromě sousední nastavované budovy stíní také balkon a boční trakt samotné hodnocené budovy. Výsledky vyhodnocení jsou konfrontovány s ustanoveními normy ČSN 73 0580-1 a pražských stavebních předpisů.

5.10.2020
Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek pojednává o stavebních úpravách tvarově zajímavého střešního pláště na objektu občanské vybavenosti, do kterého opakovaně zatékalo. Střešní konstrukce spočívá v kombinaci šikmé střechy po obvodě objektu a ploché střechy nad vnitřní plochou půdorysu. V článku se autoři zaměřují na řešení atypického detailu, který si stavební úpravy vyžádaly.

1.10.2020
Ing. Richard Fürst, Ing. Tomáš Vlach, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Textilní beton je nově vyvíjený materál, který lze v současné době použít jako alternativu tradičních železobetonových konstrukcí. Jedná se o kombinaci vysokohodnotného betonu, textilní výztuže (nejčastěji z uhlíkových vláken) a její syntetické matrice. Hlavními výhodami textilního betonu jsou jeho lepší mechanické vlastností při současném zachování subtilního charakteru konstrukce a výborná odolnost proti atmosférické korozi. Zatím je textilní beton používán primárně pro konstrukce nenosné, nicméně se předpokládá jeho širší využití u nosných konstrukcí. Tento článek představuje zhodnocení textilního betonu u nosných konstrukcí z pohledu požární bezpečnosti staveb a stanovení případných omezení vyplývajících z požadavků souboru norem řady ČSN 73 08xx.

21.9.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad Abrahoim, PhD., Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Doterajšia prax ukázala, že najzávažnejším účinkom mimoriadneho zaťaženia panelových budov v našich podmienkach je výbuch plynu. Okrem výbuchu plynu býva významné aj pôsobenie zvýšenej teploty počas požiaru. Počas požiaru môže dochádzať k zmenám mechanických vlastností stavebných materiálov. Tieto sa po skončení zaťaženia teplotou nemusia vrátiť na svoju pôvodnú hodnotu. Článok v krátkosti popisuje návrh sanácie nosných prvkov panelového domu po požiari na 11. poschodí panelovej sústavy T-06.

14.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Radek Píchal, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Článek navazuje na předchozí pojednání o předpjatých ocelových trubkách pouze s jedním křížem (Macháček a Píchal [13]). Vyšetřováno je vzpínadlo se dvěma kříži, zatímco ostatní parametry jsou shodné s testovaným a analyzovaným vzpínadlem s jedním centrálním křížem. Pro kritické zatížení a rozhodující tvary při vybočení nepředpjatého vzpínadla se uvádí lineární bifurkace. Pro předpjaté vzpínadlo je odvozeno analytické řešení, umožňující stanovit kritické zatížení pro libovolné předpětí, včetně optimálního předpětí ke stanovení maximální kritické síly. Hlavní studie uvádí geometricky, popř. i materiálově nelineární řešení s imperfekcemi v prostředí ANSYS. Ukazuje potřebu nelineárního řešení i pro stanovení kritického zatížení "ideálního" vzpínadla, zatímco pro stanovení únosnosti "imperfektního" vzpínadla, s příslušným počátečním průhybem, je zcela nezbytné. V závěru je analyzován vliv materiálové nelinearity i počtu křížů, s doporučeními pro návrh vzpínadel.

7.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Ing. Radek Píchal, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Tento článek je zaměřen na experimenty se vzpínadly, numerické analýzy a jejich vyhodnocení. V teoretické části je uvedena lineární bifurkace (2D LBA) ke stanovení kritických sil a tvarů vybočení, geometricky nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel (3D GNIA) a geometricky a materiálově nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel z nerezových ocelí (3D GMNIA). Numerické výpočty jsou provedeny v softwaru ANSYS a validovány na experimentech. Parametricky jsou vyšetřeny vlivy počátečních průhybů, směru vybočení, materiálové nelinearity a způsobu uložení táhel na středovém kříži. Výsledky jsou shrnuty v praktická doporučení. Článek navazuje na předchozí obecné pojednání o předpjatých ocelových tlačených trubkách s jedním křížem (Macháček [1]).

24.8.2020
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb

Cílem studie bylo stanovení funkční způsobilosti historické zdi letohrádku Hvězda a posouzení její použitelnosti. V článku jsou prezentovány možnosti návrhu obnovy zdi při využití optimálních technologií, analýza návrhů řešení a zhodnocení rizikových faktorů. Vlastnímu návrhu obnovy předcházel podrobný stavebně technický průzkum. V závěru článku je popsán průběh realizačních prací, včetně zvoleného materiálového řešení obnovy. Na provádění materiálových analýz se podílel Kloknerův ústav ČVUT, návrh obnovy byl konzultován s NPÚ.

17.8.2020
Ing. Jaroslav Hejl, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Zvuková izolace stěn je v moderních systémech výstavby často zhotovovaná vícevrstvými konstrukcemi. Tento článek se věnuje akustickému fungování právě takových konstrukcí a rozebírá důležitost správné realizace. Také varuje před omezenou zvukovou neprůzvučností na nízkých frekvencích, které se často nevěnuje dost pozornosti. Ke srovnávání akustického chování konstrukcí a simulacím byl použit software pro výpočet zvukové neprůzvučnosti INSUL.

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Vlasta , Juránková. CSc., VUT FAST Brno, Ústav fyziky, prof. Ing. Jiří Adámek, CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav stavebního zkušebnictví

Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama