Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 4.11.2019 do 17.2.2020


zpět na aktuální články

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

10.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.

3.2.2020
Ing. Radoslav Ponechal, PhD., Stavebná fakulta Žilinskej univerzity v Žiline, katedra Pozemného staviteľstva a urbanizmu

Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.

20.1.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová, VUT FAST Brno

Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.

13.1.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno, Ing. Marek Kervitcer, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství

V článku se autoři zamýšlejí nad aspekty rutinního postupu ve srovnání s expertním přístupem k řešení stavebních vad a poruch. Pro lepší orientaci v problematice je uvedena základní terminologie z oblasti vad a poruch. Dále autoři podrobněji popisují průběh obou řešení, zamýšlejí se nad jejich konkrétními aspekty a upozorňují na jejich důsledky. Podstatnou částí článku je pak uvedení možných přínosů expertního přístupu a v závěru je zdůrazněna výhodnost volby expertního přístupu.

6.1.2020
Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Národní památkový ústav, Technologická laboratoř,

Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.

30.12.2019
Ing. Eduard Schilhart, CSc., Sdružení výrobců pro ploché střechy

Každá střecha, ze které hrozí pád z výšky, musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem. Ochranu osob proti pádu z výšky je nutné řešit už při vlastní výstavbě. Proto také zákon č.309/2006 Sb. v aktuálním znění blíže specifikuje práce zhotovitele a stanovuje jeho povinnosti. Vedle tohoto v roce 2016 aktualizovaného zákona je samozřejmě nutné zohledňovat v procesu výstavby také ostatní legislativní požadavky. Z nich vyplývají mnohé zodpovědnosti jednotlivých účastníků výstavby, o kterých bude pojednávat tento příspěvek.

30.12.2019
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Sabina Hüblová, VUT FAST Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Zuzana Oščatková, Mgr. Veronika Singrová, Statutární město Brno, Úřad městské části Brno-Židenice

Příspěvek pojednává o způsobu monitorování poruch panelových domů. Pohyby objektu jsou měřeny jednak pomocí příložného dilatometru typu Hollan (měření změny šířek trhlin a spár), jednak pomocí nivelace podlah. Výsledky měření budou důležitým podkladem pro rozhodnutí o způsobu sanace objektu.

23.12.2019
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Praha, Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Pavlína Suchomelová, Ústav nauky o dřevě, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

23.12.2019
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, Ing. Martin Vonka, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Zuzana Rácová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb

V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.

16.12.2019
Ing. Lukáš Velebil, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební

V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentální analýzy spolu s analytickým modelem popisujícím chování výztužných stěn z mechanicky spojovaného křížem vrstveného dřeva. V rámci experimentální analýzy byly provedeny zkoušky výztužných stěnových panelů, zkoušky pro stanovení tuhosti spoje vrstev a materiálové zkoušky. Výstupy ze zkoušek tuhosti spoje vrstev a z materiálových zkoušek slouží jako vstupní data pro analytický model. Analytický model je založen na metodě komponent, která uvažuje výztužnou stěnu jako soustavu vzájemně propojených elementů, jejichž působení je popsáno pomocí pružin s definovanou tuhostí. Výsledky provedených experimentů a analytického postupu jsou následně mezi sebou porovnány.

9.12.2019
Ing. Pavla Ornstová, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Fasádní lešení patří mezi nejpoužívanější dočasné stavební konstrukce. Správné provedení kotvení patří k nejvýznamnějším krokům zajišťujícím bezpečné užívání lešení. Chybné provedení je zároveň častou příčinou poruch či havárií fasádního lešení. Článek popisuje vliv kotvení trubkového fasádního lešení na únosnost sloupku.

4.12.2019
Josef Krupka, Zakládající člen České hydroizolační společnosti (ČHIS)

Stabilizace vrstev plochých střech kotvením je osvědčenou a bezpečnou technologií, pokud je prováděna v souladu s normami, předpisy a zdravým rozumem. Pokud dojde k poruše kotvené střechy, velmi často je důvodem podcenění kotvení obvodového detailu, nejvíce namáhaného silami větru. Jaké materiálové a technologické defekty vedou k selhání klíčového detailu ploché střechy? Na to odpovídá odborný příspěvek.

27.11.2019
Ing.Peter Buday, , PhD., STU Bratislava, SvF, katedra KPS

Kotviace systémy ťažkých budov, ktoré sú zvyčajne tvorené masívnou oceľovou konštrukciou, významne ovplyvňujú tepelnú ochranu budov, hlavne ich vplyvom na plnenie hygienického kritéria normy STN 73 0540-2, ako aj na výpočtovú hodnotu. koeficientu prestupu tepla na fasáde. Predložený článok sa zaoberá týmito dvoma tepelnými kritériami.

25.11.2019
Ing. Otto Dvořák, Ph.D., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Článek stručně uvádí základní odbornou terminologii, chyby a výpočetní algoritmy odhadu nejistot typu A, typu B, kombinované a rozšířené nejistoty výsledků naměřených při zkouškách, zdůrazňuje nezbytnost, aby obsluha zkušebních zařízení a měřidel měla potřebné teoretické znalosti a management zkoušek plnil úkoly specifikované normou ČSN EN ISO/IEC 17025.

20.11.2019
doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí, Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Luboš Musil, ČVUT v Praze, Stavební fakulta, katedra betonových a zděných konstrukcí

Článek se zabývá praktickým využitím mezerovitého vláknobetonu v praxi. Mezi laboratorní a průmyslovou výrobou totiž existuje velké množství různých objemů vláknobetonu (cca 100 m3). Výsledky počáteční zkoušky in situ ukazují skutečný rozdíl mezi dvěma procesy výroby betonu vyztuženého vlákny.

18.11.2019
prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o., Bratislava, Ing. Roman Horečný, Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o.

V roku 2011 Bratislava zareagovala na výzvu EÚ na program FP7-ENERGY-SMART CITIES-2012 a na účasť na medzinárodnom projekte EU-GUGLE: „Európske mestá slúžiace ako zelená mestská brána vo vedení k trvalo udržateľnej energii“. Cieľom projektu bolo dosiahnuť koncepciu energetickej hospodárnosti budov, zabezpečiť energetickú efektívnosť samotných budov pri ich používaní a znížiť energetickú náročnosť v mestskej oblasti, v ktorej sa budova nachádza.

13.11.2019
Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra drevárskych technológií, Ing. Gabriela Slabejová, PhD., Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra nábytku a drevárskych výrobkov

Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na hnilom dreve. Skúmaný bol vplyv hnedej a bielej hniloby na adhéziu alkydovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu.

11.11.2019
prof. Ing. Martin Jiránek, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek popisuje všechny podstatné změny v oblasti navrhování a provádění protiradonových opatření, které zavedlo revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1.10.2019. Představen je nový způsob volby protiradonového opatření podle typu stavby a nová koncepce navrhování podle návrhových hodnot vstupních parametrů. Detailně je popsána nová metodika navrhování protiradonových izolací, podle které lze na ochranu stavby použít jen takovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama