Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 16.1.2017 do 20.3.2017


zpět na aktuální články

20.3.2017
Ing. Hynek Kundera, Ing. Andrea Nasswettrová MBA, Ph.D., Ing. Olga Grossová, Ing. Pavel Šmíra MBA, Ph.D., společnost Thermo Sanace s.r.o., Vědeckotechnický park profesora Lista, Brno

V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

13.3.2017
Ing. Iva Rozsypalová, VUT Brno, AdMaS, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.

13.3.2017
Ing. Kateřina Kočí, VŠB-TU, Fakulta stavební, katedra Stavebních hmot a diagnostiky, Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D., VŠCHT Praha, Fakulta chemické technologie, Ústav skla a keramiky

Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.

6.3.2017
prof. Ing. Leonard Hobst , CSc., VUT v Brně

S přírodní radioaktivitou žije lidstvo po celou dobu svého vývoje. Účinky záření do jisté míry mohou ovlivnit evoluční vývoj života na Zemi. Je proto důležité zjistit, jakých hodnot může tato přírodní radioaktivita dosahovat na různých místech světa. Článek obsahuje některá zajímavá měření.

6.3.2017
Ing. Šárka Nenadálová, Ing. Lukáš Balík, Ph.D., Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Kloknerův ústav ČVUT v Praze

Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

27.2.2017
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, UCEEB

Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

20.2.2017
Ing. Josef Fládr, Ing. Petr Bílý, Ph.D., ČVUT Praha, katedra betonových a zděných konstrukcí

V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

20.2.2017
Ing. Jiří Teslík, Ing. Petr Kurečka, Ing. Naďa Zdražilová, VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební

Obsahem článku je popis výsledků výzkumu zaměřeného na stanovení vybraných vlastností drcené slámy, která může být ve stavebnictví využívána jako přírodní tepelný izolant. V článku jsou uvedeny výsledky zkoušek, jejichž cílem bylo stanovit třídu reakce na oheň a hodnotu součinitele tepelné vodivosti drcené slámy.

20.2.2017
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.

13.2.2017
Ing. Tomáš Stavař, doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.

6.2.2017
Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Robert Jára, Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, UCEEB, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.

30.1.2017
Ing. Karel Dvořák, Ph.D., Ing. Dušan Dolák, Ing. Iveta Hájková, VUT Brno, Centrum AdMaS

Název portlandský cement byl odvozen od vzhledu betonu, který se podobal pískovci, jež se nacházel u anglického města Portland. V roce 1824 byl Johnu Aspdinovi udělen patent na výrobu portlandského cementu. Jedním z klíčových kroků ve výrobním procesu cementu je mletí.

30.1.2017
Ing. Juraj Hazucha

Cílem článku je ukázat možnosti optimalizace procesu návrhu energeticky velmi úsporných budov, které můžou ve velké míře napomoct ke zvýšení hospodárnosti tvorby projektové dokumentace, funkčnosti, a nakonec i životnosti staveb.

30.1.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Předmětem tohoto příspěvku je porovnání dvou provedených experimentů dřevobetonové stropní konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky ke zvýšení požární odolnosti spřažené dřevobetonvé konstrukce díky membránovému chování.

23.1.2017
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., IDEA RS s.r.o, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions s.r.o, Ing. Drahoslav Kolaja, IDEA RS s.r.o.

Globální analýza prutových ocelových stavebních konstrukcí se při projektování řeší prostorovým prutovým modelem. Připojení prutů ke styčníkům se předpokládá dokonale tuhé nebo se modeluje pomocí volných, případně pružných kloubů. Nová metoda CBFEM umožňuje modelovat styčník podrobně.

23.1.2017
Ing. Jan Antonín, Ph.D., EnergySim, Ing. Magdalena Purkrtová

Článek podrobně modeluje dva příklady budov, a to rodinný dům a bytový dům ve variantách zdrojů energie, otopné soustavy, obálky budovy a větrání s rekuperací. Vyhodnocena je primární neobnovitelná energie variant vůči referenční budově a jsou zařazeny do škály energetického hodnocení dle PENB.

23.1.2017
Ing. Petr Žítt, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební

Článek výše uvedeného kolektivu autorů se věnuje diagnostice klasické železobetonové konstrukce v duchu „Baťovské architektury“ postavené v 30. letech 20. století. Na základě předběžné prohlídky bylo pojato podezření na výskyt hlinitanových cementů v betonu, což bylo následně podrobnou diagnostikou potvrzeno.

16.1.2017
Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Ing. David Čítek, Ing. Šárka Nenadálová, ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek pojednává o způsobech stanovování pevnosti betonu v tlaku za vysoké teploty. Zkoušky za vysoké teploty lze obecně rozdělit na dvě kategorie podle výsledku zkoušky. Prvním typem zkoušek je stanovení reziduálních pevností, čili pevností po zatížení teplotou a následnému ustálení do pokojové teploty a druhým způsobem je stanovení pevnosti při vysoké teplotě.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama