Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 12.12.2016 do 13.2.2017


zpět na aktuální články

13.2.2017
Ing. Tomáš Stavař, doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.

6.2.2017
Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Robert Jára, Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, UCEEB, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB

Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.

30.1.2017
Ing. Karel Dvořák, Ph.D., Ing. Dušan Dolák, Ing. Iveta Hájková, VUT Brno, Centrum AdMaS

Název portlandský cement byl odvozen od vzhledu betonu, který se podobal pískovci, jež se nacházel u anglického města Portland. V roce 1824 byl Johnu Aspdinovi udělen patent na výrobu portlandského cementu. Jedním z klíčových kroků ve výrobním procesu cementu je mletí.

30.1.2017
Ing. Juraj Hazucha

Cílem článku je ukázat možnosti optimalizace procesu návrhu energeticky velmi úsporných budov, které můžou ve velké míře napomoct ke zvýšení hospodárnosti tvorby projektové dokumentace, funkčnosti, a nakonec i životnosti staveb.

30.1.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Předmětem tohoto příspěvku je porovnání dvou provedených experimentů dřevobetonové stropní konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky ke zvýšení požární odolnosti spřažené dřevobetonvé konstrukce díky membránovému chování.

23.1.2017
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., IDEA RS s.r.o, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions s.r.o, Ing. Drahoslav Kolaja, IDEA RS s.r.o.

Globální analýza prutových ocelových stavebních konstrukcí se při projektování řeší prostorovým prutovým modelem. Připojení prutů ke styčníkům se předpokládá dokonale tuhé nebo se modeluje pomocí volných, případně pružných kloubů. Nová metoda CBFEM umožňuje modelovat styčník podrobně.

23.1.2017
Ing. Jan Antonín, Ph.D., EnergySim, Ing. Magdalena Purkrtová

Článek podrobně modeluje dva příklady budov, a to rodinný dům a bytový dům ve variantách zdrojů energie, otopné soustavy, obálky budovy a větrání s rekuperací. Vyhodnocena je primární neobnovitelná energie variant vůči referenční budově a jsou zařazeny do škály energetického hodnocení dle PENB.

23.1.2017
Ing. Petr Žítt, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební

Článek výše uvedeného kolektivu autorů se věnuje diagnostice klasické železobetonové konstrukce v duchu „Baťovské architektury“ postavené v 30. letech 20. století. Na základě předběžné prohlídky bylo pojato podezření na výskyt hlinitanových cementů v betonu, což bylo následně podrobnou diagnostikou potvrzeno.

16.1.2017
Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Ing. David Čítek, Ing. Šárka Nenadálová, ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek pojednává o způsobech stanovování pevnosti betonu v tlaku za vysoké teploty. Zkoušky za vysoké teploty lze obecně rozdělit na dvě kategorie podle výsledku zkoušky. Prvním typem zkoušek je stanovení reziduálních pevností, čili pevností po zatížení teplotou a následnému ustálení do pokojové teploty a druhým způsobem je stanovení pevnosti při vysoké teplotě.

16.1.2017
Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR

Odstraňování nežádoucího materiálu z povrchu historických artefaktů je jednou z nejdůležitějších a současně nejchoulostivějších operací při restaurování kulturního dědictví. Obecný termín „nežádoucí materiál“ označuje celou skupinu látek, které se nacházejí na povrchu uměleckých děl v důsledku přirozeného stárnutí a vlivu okolního prostředí, mimořádných událostí, jako jsou povodně a jiné živelné pohromy, chybných nebo dožilých restaurátorských zásahů nebo dokonce i v důsledku úmyslu umělce, jako jsou politury, které s časem degradují a tmavnou a je třeba je periodicky obnovovat. Přes zdánlivou jednoduchost je čištění velmi náročným úkolem pro restaurátory i vědce a technology.

9.1.2017
Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR

Nanomateriály jsou charakterizovány velikostí menší než 100 nm v jednom nebo více rozměrech. Konvenční granulární materiály se skládají ze zrn, jejichž velikosti sahají od mikrometrů až po několik milimetrů.

9.1.2017
Ing. Jan Antonín, Ph.D., EnergySim, Ing. Magdalena Purkrtová

Již déle než rok platí pro některé budovy standard téměř nulové spotřeby energie. Již tři roky jsou známy konkrétní technické parametry takové budovy pro české podmínky. A již více než šest let platí směrnice o energetické náročnosti budov, která zavedení tohoto standardu členským státům Evropské unie ukládá. Přesto se ukazuje, že i pro mnoho specialistů, včetně energetických, je tento termín stále dosti nejasnou záležitostí. Pojďme se podívat, jak taková budova vlastně vypadá.

9.1.2017
Ing. Miroslav Kučera, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Časopis Vytápění, větrání, instalace

V příspěvku je prezentován příklad řešení šíření hluku od tepelného čerpadla vzduch/voda instalovaného do suterénního prostoru bytového domu. Sání a výfuk vzduchu jsou vyvedeny na fasádu objektu, kde je proveden výpočet hlukové situace v chráněném venkovním prostoru stavby. Ve vnitřním prostoru je řešeno šíření zvuku ze strojovny do chráněného vnitřního prostoru. V závěru jsou výsledky konfrontovány s údaji z protokolu o měření na realizovaném díle.

2.1.2017
doc. Ing. Vít Křivý, Ph.D., Ing. Monika Kubzová, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební

V článku jsou představeny vybrané části metodického přístupu pro vyhodnocování technického stavu ocelových válcových nádrží vystavených účinkům korozního oslabování. Technické podklady byly vytvořeny pro pracovníky energetických společností, kteří realizují či vyhodnocují diagnostická měření provozovaných nádrží.

2.1.2017
prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Ing. Miroslav Urban, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.

26.12.2016
prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., doc. Ing. Július Šoltész, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, Stavebná fakulta STU v Bratislave

Pri racionálnom navrhovaní betónových konštrukcií treba zohľadniť všetky typy zaťažení, ktorým je konštrukcia vystavená počas zhotovovanie, prevádzky, príp. i rekonštrukcie. Nádrže bioplynových staníc patria do skupiny stavieb, kde nepriame a environmentálne zaťaženia predstavujú veľké riziko spoľahlivosti, najmä z hľadiska ich používateľnosti a trvanlivosti. V príspevku sa analyzujú účinky týchto zaťažení, ako aj príčiny vzniku deliacich trhlín.

19.12.2016
Ing. Petr Strzyž, Asociace českých a slovenských zinkoven, z.s., Ing. René Siostrzonek, Ph.D., VŠB Technická univerzita Ostrava

Protikorozní ochrana je nedílnou a velmi důležitou součásti výrobního procesu jakékoliv ocelové konstrukce. Kromě dekorativní funkce je jejím hlavním účelem ochrana ocelového povrchu před působením korozních stimulátorů a následnou degradací povrchu. V praxi existuje celá řada metod, resp. technologií, které poskytují ocelovému povrchu dostatečnou protikorozní ochranu. Obsahem tohoto příspěvku je popis protikorozní ochrany ocelové konstrukce kombinovaným povlakem žárového zinku a nátěru, který spadá do rozsáhlé oblasti duplexních systémů.

12.12.2016
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Denní světlo je nenahraditelným faktorem prostředí a je nutnou podmínkou zdravého pobytu v budovách. Zajištění přístupu denního světla do interiéru je trvalým úkolem při návrhu budov. Platné požadavky na denní osvětlení byly stanoveny před padesáti lety. Cílem je alespoň pro část dne zajistit dostatečné množství denního světla pro zrakovou práci, kterou uživatelé budov v interiérech vykonávají.


zpět na aktuální články