Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 17.2.2020 do 4.5.2020


zpět na aktuální články

© style-photography.de - Fotolia.com
4.5.2020
doc. Ing. Vladimír Tichomirov, CSc., LL.M., Inženýrská, expertní a znalecká kancelář Brno

Recenzovaný Případné vady nebo poruchy ve stavebnictví se v mnoha případech daří vyřešit po vzájemné dohodě obou stran. V případě nemožnosti se shodnout se bohužel spor obvykle vyhrocuje do soudního řízení, které je ale prakticky zdlouhavé, ve svém průběhu i výrazně nákladné a v konci mnohdy oboustranně neuspokojivé. Existuje ale i cesta rychlejší, méně nákladná a obvykle ústící do konstruktivního výsledku, a to je spolupráce s odborníky v právní i technické oblasti – cesta tzv. mediace.

1.5.2020
Ing. Tomáš Žlebek, Ing. Jakub Hodul, Ph.D., Ing. Lenka Mészárosová, Ph.D., Ing. Veronika Matušková, prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.

Odborný Nově vyvinutá polymerní spárovací hmota je určena nejenom do běžných podmínek, ale také do prostředí s vysokým chemickým namáháním. Z tohoto důvodu byla jedním z klíčových sledovaných parametrů také chemická odolnost.

27.4.2020
Ing. Róbert Sonnenschein, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, SvF STU v Bratislave

Recenzovaný Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

24.4.2020
Ing. Ondřej Pikna, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Klára Křížová, Ph.D.

Odborný Jednou z hlavních charakteristik při betonáži masivních, vodonepropustných konstrukcí a přehradních těles je samotná predikce vzniku trhlin. Tato predikce je spjata s porozuměním mechaniky vývoje hydratačních teplot, jenž ovlivňují zejména zvolené pojivové části betonu. Vhodná kombinace cementu s minerálními příměsemi, stejně jako využití tzv. protismršťovacích přísad se jeví jako účinný nástroj ovlivnění dynamiky vývoje i maximálních hodnot hydratačních teplot. Vhodná volba samotné receptury směsi pak může významně prodloužit celou životnost zmíněných konstrukcí.
Příspěvek je zaměřen na sledování vlivu různých druhů minerálních příměsí na vliv objemových změn cementových past. Rovněž byla sledována spojitost zmíněných objemových změn s vývinem hydratačních teplot těchto past. S cílem minimalizace obou těchto jevů byla taktéž využita protismršťovací přísada.

20.4.2020
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Recenzovaný Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.

17.4.2020
Ing. Patrik Šťastný, Katedra technológie stavieb, Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita v Bratislave

Odborný Elementárnym cieľom opísaného výskumu je preukázanie nutnosti vytvorenia dodatočnej nepriepustnej vrstvy pôsobiacej ako izolácia proti vlhkosti historických konštrukcií za pomoci technológie podrezávania. Z technologického hľadiska a taktiež na základe známych výskumov je zrejmé, že táto technológia sa radí medzi najúčinnejšie sanačné metódy.

13.4.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad , Abrahoim. PhD.

Recenzovaný Hromadná výstavba bytových domov pomocou technológie veľkoformátových panelových prefabrikátov sa v bývalom Československu trvala približne 40 rokov. Životnosť týchto budov sa blíži k ich plánovanej hodnote. Častým problémom je vytváranie nových otvorov do nosných konštrukcií bez predchádzajúceho odborného posúdenia. Dôležité detaily stykov nosných prvkov sa pritom menili nielen medzi jednotlivými konštrukčnými sústavami, ale aj v priebehu vývoja konkrétnej sústavy. Článok popisuje niektoré problémy nosných konštrukcií panelových budov, s ktorými musia projektanti pri ich posudzovaní uvažovať.

© Fotolia.com
10.4.2020
Ing. Matúš Neusch, STU v Bratislave, Stavebná Fakulta, Katedra kovových a drevených konštrukcií

Odborný Moderné spojovacie prostriedky Rothoblaas Alumidi umožňujú polotuhé pôsobenie prípojov. Cieľom výskumu je vyšetrenie reálneho správania konštrukčných prípojov s reálnymi tuhostnými konštantami. Rotačná tuhosť prípoja je vypočítaná metódou podľa [1] a výsledky sú overené metódou deformácie od jednotkového ohybového momentu. Výsledky teoretického výpočtu budú konfrontované s experimentálnym overovaním daných prípojov. Súčasne s experimentom prebehne výskum osovo namáhaných rebierkových klincov pre účel nájdenia hodnoty modulu popustenia.

6.4.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad , Abrahoim. PhD.

Recenzovaný Konštrukcia panelového domu pozostáva z montovaných betónových stien a stropných dosiek. Tieto prvky tvoria prostredníctvom stykov tuhý priestorový (tzv. krabicový) nosný systém. Montované prvky tohto systému boli navrhnuté pre určité dispozičné a statické možnosti danej panelovej sústavy. Všetky dodatočné zásahy do nosnej konštrukcie je nutné dôsledne prešetriť. V prípade nutnosti treba aj navrhnúť vhodný spôsob zosilnenia oslabených častí nosného systému.

30.3.2020
Ing. Antonín Žák, Ph.D., Ing. Luboš Káně, Ph.D.

Recenzovaný Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.

24.3.2020
Ing. Roman Šnajdr, SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP

Odborný Zaměříme se podrobněji na údržbu kování, na požární a kouřotěsné dveře, zařízení pro odvod kouře a tepla i na další zařízení. Provoz, kontrola, údržba a opravy požárně bezpečnostního zařízení se musí provádět podle vyhlášky 246/2001 Sb. nejméně jednou ročně.

23.3.2020
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Recenzovaný Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová

Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

22.3.2020
Ing. Roman Šnajdr, SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP

Odborný Patří sem zejména čištění po instalaci, běžné čištění, ale i čištění s ohledem na speciální podmínky a povrchy.

© AdobeStock
17.3.2020
Vlastimil Růžička, redakce

Odborný Problematiku svařování betonářské výztuže a specifika mající vliv na kvalitu svarových spojů výztuže včetně procesního přístupu ke svařování betonářské výztuže jsme v rozhovoru řešili s ředitelem exekutivy České svářečské společnosti CWS ANB Ing. Václavem Minaříkem, CSc. Autorizované sdružení se stará též o certifikace svářečů.

17.3.2020
Ing. Roman Šnajdr, SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP

Odborný Představíme si typy stavebních skel, jako například tabulové sklo, izolační sklo nebo sklo s požární odolností a přiblížíme si jejich vlastnosti.

12.3.2020
Ing. Roman Šnajdr, SIPRAL a.s., člen TK ČKLOP

Odborný Zabudování oken a vnějších dveří je opomíjený, a přesto velmi zásadní stavební proces, který může významně ovlivnit kvalitu užívání vnitřního prostoru.

© focus finder - Fotolia.com
2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

Pražská Invalidovna, ilustrační obrázek © yakub88 - Fotolia.com
24.2.2020
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Recenzovaný Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama