Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavba / od 1.6.2020 do 21.9.2020


zpět na aktuální články

21.9.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad Abrahoim, PhD.

Recenzovaný Doterajšia prax ukázala, že najzávažnejším účinkom mimoriadneho zaťaženia panelových budov v našich podmienkach je výbuch plynu. Okrem výbuchu plynu býva významné aj pôsobenie zvýšenej teploty počas požiaru. Počas požiaru môže dochádzať k zmenám mechanických vlastností stavebných materiálov. Tieto sa po skončení zaťaženia teplotou nemusia vrátiť na svoju pôvodnú hodnotu. Článok v krátkosti popisuje návrh sanácie nosných prvkov panelového domu po požiari na 11. poschodí panelovej sústavy T-06.

14.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., Ing. Radek Píchal, Ph.D.

Recenzovaný Článek navazuje na předchozí pojednání o předpjatých ocelových trubkách pouze s jedním křížem (Macháček a Píchal [13]). Vyšetřováno je vzpínadlo se dvěma kříži, zatímco ostatní parametry jsou shodné s testovaným a analyzovaným vzpínadlem s jedním centrálním křížem. Pro kritické zatížení a rozhodující tvary při vybočení nepředpjatého vzpínadla se uvádí lineární bifurkace. Pro předpjaté vzpínadlo je odvozeno analytické řešení, umožňující stanovit kritické zatížení pro libovolné předpětí, včetně optimálního předpětí ke stanovení maximální kritické síly. Hlavní studie uvádí geometricky, popř. i materiálově nelineární řešení s imperfekcemi v prostředí ANSYS. Ukazuje potřebu nelineárního řešení i pro stanovení kritického zatížení "ideálního" vzpínadla, zatímco pro stanovení únosnosti "imperfektního" vzpínadla, s příslušným počátečním průhybem, je zcela nezbytné. V závěru je analyzován vliv materiálové nelinearity i počtu křížů, s doporučeními pro návrh vzpínadel.

7.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., Ing. Radek Píchal, Ph.D.

Recenzovaný Tento článek je zaměřen na experimenty se vzpínadly, numerické analýzy a jejich vyhodnocení. V teoretické části je uvedena lineární bifurkace (2D LBA) ke stanovení kritických sil a tvarů vybočení, geometricky nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel (3D GNIA) a geometricky a materiálově nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel z nerezových ocelí (3D GMNIA). Numerické výpočty jsou provedeny v softwaru ANSYS a validovány na experimentech. Parametricky jsou vyšetřeny vlivy počátečních průhybů, směru vybočení, materiálové nelinearity a způsobu uložení táhel na středovém kříži. Výsledky jsou shrnuty v praktická doporučení. Článek navazuje na předchozí obecné pojednání o předpjatých ocelových tlačených trubkách s jedním křížem (Macháček [1]).

24.8.2020
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová

Recenzovaný Cílem studie bylo stanovení funkční způsobilosti historické zdi letohrádku Hvězda a posouzení její použitelnosti. V článku jsou prezentovány možnosti návrhu obnovy zdi při využití optimálních technologií, analýza návrhů řešení a zhodnocení rizikových faktorů. Vlastnímu návrhu obnovy předcházel podrobný stavebně technický průzkum. V závěru článku je popsán průběh realizačních prací, včetně zvoleného materiálového řešení obnovy. Na provádění materiálových analýz se podílel Kloknerův ústav ČVUT, návrh obnovy byl konzultován s NPÚ.

17.8.2020
Ing. Jaroslav Hejl, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Recenzovaný Zvuková izolace stěn je v moderních systémech výstavby často zhotovovaná vícevrstvými konstrukcemi. Tento článek se věnuje akustickému fungování právě takových konstrukcí a rozebírá důležitost správné realizace. Také varuje před omezenou zvukovou neprůzvučností na nízkých frekvencích, které se často nevěnuje dost pozornosti. Ke srovnávání akustického chování konstrukcí a simulacím byl použit software pro výpočet zvukové neprůzvučnosti INSUL.

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Vlasta , Juránková. CSc., prof. Ing. Jiří Adámek, CSc.

Recenzovaný Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová

Recenzovaný Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.

27.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Vítězslav Novák, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., Ing. Jan Bubeník

Recenzovaný Možnosti využití snadnoobnovitelných surovin pro výrobu pokročilých tepelně izolačních materiálů představují v současné době zajímavou cestu hlavně z pohledu trvale udržitelného rozvoje ve stavebnictví. Ukazují, jak efektivně snižovat energetickou náročnost staveb bez nutnosti enormního navyšování emisí CO2 a spotřeby energie při výrobě izolantů, které jsou aplikovány do staveb ve stále větších tloušťkách. Článek představuje formu vakuových izolačních panelů (VIP) a ukazuje, že pro jádro těchto panelů lze s dobrým výsledkem použít rostlinná vlákna.

20.7.2020
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Jan Bubeník, Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., Ing. Jan Cimburek

Recenzovaný Článek se zabývá návrhem podlahových konstrukcí s použitím ultralehkého betonu na bázi pěnového skla jako tepelně izolační a roznášecí vrstvy. Zabývá se návrhem receptur speciálních ultra lehkých mezerovitých betonů a stanovením mechanických a tepelněizolačních vlastností ultralehkého betonu. Nechybí ani vlastnosti cementotřískové desky jako podkladu pro uložení nášlapné vrstvy.

19.7.2020
doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová

Odborný V článku je prezentován stavebně technický průzkum a rekonstrukce historického klenbového mostu ze 17. století, který kdysi sloužil jako jediná přístupová cesta na ostrov Portz Insel u Mikulova.

13.7.2020
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha

Recenzovaný TZB-info doporučuje Článek upozorňuje na význam denního osvětlení a proslunění bytů pro veřejné zdraví. Dennímu osvětlení bytů je třeba věnovat stejnou pozornost, jako dennímu osvětlení pracovišť a škol. Je popsán způsob, jakým byl do české technické normalizace zaveden jako kritérium činitel denní osvětlenosti Dw (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny výsledky studie denního osvětlení obytných místností v návaznosti na limitní hodnoty tohoto činitele i v návaznosti na tzv. odstupový úhel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytné místnosti.

5.7.2020
Ing. Kristýna Čápová, Ing. Jakub Maršálek, Ing. Milan Dvořák, Ing. Ladislav Šašek, Ing. Jan Včelák, Ph.D.

Odborný Sledujeme první fázi návrhu systému pro monitorování technického stavu ocelové výztuže v konstrukcích železobetonových mostů či lávek v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT Praha. Na základě výsledků testování bylo určeno, že pro další fáze testování bude použit senzor umístěný na výztuži o průměru minimálně 12 mm. Tento senzor bude podroben dlouhodobému experimentu, jehož cílem bude především urychlení procesu karbonatace betonu a vytvoření vhodných podmínek pro pronikání chloridů do struktury betonu až k výztuži. O dalším vývoji vás budeme informovat.

29.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Petr Tůma, Ph.D.

Recenzovaný TZB-info doporučuje Druhá část seriálu přibližuje základní technické požadavky na podlahové konstrukce tak, jak jsou uvedeny v ČSN 74 4505. Nejpodstatnější parametry, požadavky normy, jsou podrobněji vysvětleny tak, aby bylo zřejmé, jak jsou definovány a jaký mají konkrétní fyzikální/praktický význam.

22.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Petr Tůma, Ph.D.

Recenzovaný TZB-info doporučuje Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují též na připomínky oponentů a recenzentů. První část seriálu přibližuje komentovanou formou nejdůležitější ustanovení ČSN 74 4505.

19.6.2020
Jiří Patloka, Erika Kratochvílová

Odborný Nepříznivé působení klimatu na dřevo a dřevěné výrobky bez ochrany může mít za následek změnu mechanických, chemických vlastností dřeva a v konečné fázi i nevratné poškození. Opláštění dřevostaveb je vždy nutné doplnit povrchovými úpravami, přičemž ve velkém množství případů je nasazen kontaktní zateplovací systém.

15.6.2020
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Petr Tůma, Ph.D.

Recenzovaný TZB-info doporučuje Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde budou autoři seznamovat se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a budou též reagovat na připomínky oponentů a recenzentů.

© johannesspreter - Fotolia.com
10.6.2020
Ing. Michal Čejka, PORSENNA o.p.s.

Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta. Ke splnění nových požadavků vede cesta přes kvalitnější obálku budovy, instalaci úsporných technologií či využití obnovitelných zdrojů nebo jejich vzájemnou kombinaci. Reálný dopad změn je nezbytné posuzovat v kontextu návrhu energeticky úsporných opatření na skutečném rodinném domě.

© johannesspreter - Fotolia.com
8.6.2020
Ing. Michal Čejka, PORSENNA o.p.s.

Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta i důraz na využití obnovitelných zdrojů energie. Zpřísnění požadavků zasáhne především rozlehlé, nekompaktní a nevhodně orientované budovy. Ty svůj „energetický handicap“ budou muset dohnat realizací úspornějších technologií nebo obnovitelných zdrojů energie. Budovy s kvalitním energetickým konceptem naopak změny požadavků zasáhnou jen okrajově. Nově tak budou investiční náklady novostavby více závislé na šikovnosti a kvalifikaci projekčního týmu.

8.6.2020
Ing. Hollý Ján, doc. Ing. et Palko Milan, Ing. arch. PhD., Ing. Martina Jurigová, PhD., Ing. Adela Palková, PhD.

Recenzovaný Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

1.6.2020
Ing. arch. Jiří Kugl, ČVUT Praha, Fakulta stavební

Recenzovaný Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).


zpět na aktuální články
 
 
Reklama