Stanovení elektrických vlastností je nedílnou součástí kompletního popisu stavebních materiálů. Znalost těchto materiálových parametrů je důležitá z hlediska bezpečnosti jejich aplikace v prostředích, kde je materiál vystaven působení elektrického pole. Článek sleduje vliv kovových drátků na konduktivitu u drátkobetonu.
Zemědělské stavby v minulosti úzce navazovaly na obytnou část. Později se z hygienických důvodů začaly tyto stavby odsouvat na okraje obytné zástavby. Až při zakládání zemědělských družstev se vzdálenost mezi zemědělskými objekty a obytnou zástavbou začala zvětšovat. Ochranná pásma zemědělských staveb měla nesmazatelný vliv na obraz naší krajiny.
Článek se zabývá efektivním řešením detailů pro pasivní a téměř nulové budovy, pro které jsou dle platné legislativy doporučená hygienická a energetická kritéria. U vybraných detailů jsou ukázány možnosti minimalizace vlivu tepelných mostů a vazeb, navíc s přihlédnutím na ekonomickou stránku řešení a praktickou proveditelnost.
V posledních letech se hojně rozvinulo použití membránových konstrukcí jako plnohodnotných samonosných prvků zastřešení. To znamená řešení zastřešení předepnutou membránovou konstrukcí bez nutnosti umisťovat další pomocné nosné prvky. Díky nízké vlastní hmotnosti jsou používány i pro zastřešování velkorozponových staveb, například hal, letištních terminálů apod.
Příspěvek se zabývá analýzou taženého ocelového spoje dřevěné kulatiny, pro který je navrženo několik typů zesílení. Navržené typy zesílení jsou laboratorně testovány na celkovou únosnost. Souběžně s laboratorními zkouškami je provedeno numerické modelování tuhosti spoje v průběhu zatěžování s vlivem fyzikální a geometrické nelinearity. Výpočty jsou provedeny metodou konečných prvků s využitím prostorových výpočetních modelů.
Příspěvek prezentuje zkoušení akustických vlastností otvorových výplní v Technickém a zkušební ústavu stavebním v Praze. Vyhodnocení probíhá podle normy ČSN EN ISO 717-1:2013 a je používán počítačově zpracovaný normalizovaný graf. Výplňové konstrukce jsou instalovány ve zkušebním otvoru mezi vysílací a přijímací místností.
Pri navrhovaní spriahnutia pomocou šikmo osadených skrutiek sa snažia výrobcovia týchto spájacích prostriedkov uľahčiť prácu inžinierom tým, že im ponúkajú vlastné výpočtové programy pre drevo-betónové kompozity. V príspevku sú porovnané výsledky z týchto komerčných programov s tradičným výpočtom a s MKP modelom.
Článek vychází z různých zajímavých i atypických řešení systémů požární ochrany na objektech kulturní povahy u nás i ve světě. Ukazuje, že instalace potřebných zařízení je proveditelná téměř všude, používané metody jsou často velmi jednoduché a dostupné a zároveň, že naše obava z estetické újmy na památkách při provádění tohoto zabezpečení je mnohdy zbytečná.
První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5. Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou v ČR příliš zažité, připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.
První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.
Víceúčelová O2 (Sazka) aréna je pozoruhodnou stavbou, která zaujala kromě jiného i ocelovou konstrukcí zastřešení oceněnou ČKAIT, cenou Inženýrské akademie, European Steel Design Award ECCS, a hlavní cenou prof. Faltuse za nejlepší ocelovou konstrukci. Článek představuje koncepční a dispoziční řešení, výrobu a montáž ocelové konstrukce, včetně bohaté obrazové a výkresové dokumentace stavby.
První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem dalších dvou částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.
Autor článku si klade otázky související se současnou realizací podlah a hledá odpovědi, které jsou pro projekční a prováděcí praxi naprosto nezbytné. Možná právě tyto otázky by se mohly stát podnětem pro vznik grantových projektů, které sice nebudou vykazovat punc vědecké výjimečnosti, ale budou cenné pro běžnou praxi.
V několika pojednáních představíme souhrn technických požadavků při specifikaci ocelového materiálu ocelových konstrukcí pozemního stavitelství nebo ocelových mostů. Většinu technických požadavků na materiál stanovuje projektant ocelové konstrukce v jednotlivých stupních projektové dokumentace. Úplná specifikace ocelového materiálu musí být obsažena v dokumentaci pro zadání stavby, která slouží pro výběr zhotovitele ocelové konstrukce. Postupně projdeme všemi etapami v novém, stále se měnícím prostředí pro navrhování, až po kontroly a zkoušení materiálů.
