Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Všechny recenzované články   Stavba   Vytápění   Větrání a klimatizace   Voda, kanalizace   Obnovitelná energie   Elektrotechnika   Energetika   Facility management   Bezpečnost budov  

zpět na aktuální články       8  9  10  11  12  13  14  15  16  17  ...   

Modelovanie spriahnutia drevo a betón

28.3.2016 | doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., Ing. Miloš Slivanský, PhD., Ing. Lukáš Surovec, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra kovových a drevených konštrukcií
Pri navrhovaní spriahnutia pomocou šikmo osadených skrutiek sa snažia výrobcovia týchto spájacích prostriedkov uľahčiť prácu inžinierom tým, že im ponúkajú vlastné výpočtové programy pre drevo-betónové kompozity. V príspevku sú porovnané výsledky z týchto komerčných programov s tradičným výpočtom a s MKP modelom.

Možnosti instalace protipožárního zabezpečení v památkových objektech

28.3.2016 | Ing. arch. Ondřej Šefců, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
Článek vychází z různých zajímavých i atypických řešení systémů požární ochrany na objektech kulturní povahy u nás i ve světě. Ukazuje, že instalace potřebných zařízení je proveditelná téměř všude, používané metody jsou často velmi jednoduché a dostupné a zároveň, že naše obava z estetické újmy na památkách při provádění tohoto zabezpečení je mnohdy zbytečná.

Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 (V.)

21.3.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec
První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5. Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou v ČR příliš zažité, připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.

Využití metod požárního inženýrství ke zvýšení bezpečnosti kulturních památek

21.3.2016 | Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra ochrany obyvatelstva
Příspěvek popisuje možnosti využití požárně inženýrských metod při zajištění bezpečnosti kulturních památek. Na případové studii obrazárny jsou demonstrovány některé z možností modelů požáru, které jsou jedním z možných nástrojů při použití řešení odchylných od standardů.

Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 (IV.)

14.3.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec
První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.

Ocelová konstrukce zastřešení O2 arény

7.3.2016 | Ing. Vladimír Janata, CSc.
Víceúčelová O2 (Sazka) aréna je pozoruhodnou stavbou, která zaujala kromě jiného i ocelovou konstrukcí zastřešení oceněnou ČKAIT, cenou Inženýrské akademie, European Steel Design Award ECCS, a hlavní cenou prof. Faltuse za nejlepší ocelovou konstrukci. Článek představuje koncepční a dispoziční řešení, výrobu a montáž ocelové konstrukce, včetně bohaté obrazové a výkresové dokumentace stavby.

Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 (III.)

29.2.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec
První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem dalších dvou částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.

Normy pro navrhování ocelových konstrukcí

22.2.2016 | prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha
Článek podrobně seznamuje s normami pro navrhování a provádění ocelových konstrukcí, které za poslední období prodělaly značný vývoj. Pro ocelové konstrukce je k dispozici dvacet evropských dokumentů, které postupně představíme a okomentujeme. Nechybí ani revize norem k roku 2020.

Realizace podlah: možné otázky pro vznik grantových projektů

22.2.2016 | doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.
Autor článku si klade otázky související se současnou realizací podlah a hledá odpovědi, které jsou pro projekční a prováděcí praxi naprosto nezbytné. Možná právě tyto otázky by se mohly stát podnětem pro vznik grantových projektů, které sice nebudou vykazovat punc vědecké výjimečnosti, ale budou cenné pro běžnou praxi.

Ocel pro stavební ocelové konstrukce

15.2.2016 | doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., ČVUT Praha
V několika pojednáních představíme souhrn technických požadavků při specifikaci ocelového materiálu ocelových konstrukcí pozemního stavitelství nebo ocelových mostů. Většinu technických požadavků na materiál stanovuje projektant ocelové konstrukce v jednotlivých stupních projektové dokumentace. Úplná specifikace ocelového materiálu musí být obsažena v dokumentaci pro zadání stavby, která slouží pro výběr zhotovitele ocelové konstrukce. Postupně projdeme všemi etapami v novém, stále se měnícím prostředí pro navrhování, až po kontroly a zkoušení materiálů.

Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 (II.)

8.2.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec
I v druhém díle seriálu se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.

Výroba, vlastnosti a použití buničiny z ozdobnice čínské ve stavebnictví

8.2.2016 | Ing. Michal Frank, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH), Ing. Jan Gojný, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
Ozdobnice čínská, která byla použita pro výrobu buničiny popsanou v tomto článku, je zástupcem tzv. energetických rostlin a do budoucna by mohla alespoň částečně nahradit dosud používanou dřevní hmotu z jehličnanů.

Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 (I.)

1.2.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec
V pěti dílech se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.

Ultramarin pro vápenné nátěry

25.1.2016 | Ing. Radovan Nečas, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH)
Vápenné kaše a suspenze hydrátů vápenatých od nepaměti používaly nejen pro přípravu malt a omítek, ale také jako krycí nátěry pro interiéry i exteriéry. Vápenné nátěry se vyznačují silnou zásaditostí. Proto lze pro jejich barvení použít pouze pigmenty, které jsou v silně zásaditém prostředí stálé. Další podmínkou je stálost na světle. Důležitou roli v tomto směru sehrál intenzivně modrý pigment ultramarin.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 29.01.2016 13:55

Průvzdušnost OSB desek v závislosti na typu a tloušťce desky

25.1.2016 | Ing. Matěj Hodoušek, doc. Ing. Martin Böhm, Ph.D., Ing. Jitka Beránková, Ph.D., Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha s.p., Ing. Jaromír Srba, Katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Uvedený text referuje o výsledcích zkoušky průvzdušnosti OSB desek. Byly zkoušeny dva typy a dvě tloušťky materiálu OSB ve vzduchotěsné komoře podle ČSN EN 12114. Výsledky ukázaly, že s rostoucím tlakovým rozdílem se lineárně zvyšuje průvzdušnost. Na hodnoty průvzdušnosti má prokazatelný vliv jak typ, tak i tloušťka materiálu.
diskuse: 4 příspěvky, poslední 06.02.2019 13:53

Hybridní konstrukce ze skla a dřeva

18.1.2016 | Ing. Klára Machalická, Ph.D., ČVUT v Praze, Ing. Petr Sejkot, Ph.D., Ing. Pavel Nechanický, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB
Článek poskytuje základní přehled v problematice hybridních sklo-dřevěných konstrukcí včetně analýzy lepených spojů sklo-dřevo, která byla provedena na ČVUT v Praze.

Zastřešení zimního stadionu ve Varnsdorfu

18.1.2016 | Ing. David Mareček
Příspěvek je věnován návrhu a realizaci konstrukce zastřešení zimního stadionu ve Varnsdorfu. Nosná konstrukce je zrealizována v kombinaci oceli a lepeného lamelového dřeva.

Lepené spoje skleněných konstrukcí namáhané smykem

11.1.2016 | Ing. Klára Machalická, Ph.D., Ing. Iva Pravdová, doc. Ing. Martina Eliášová, CSc., ČVUT Praha
Při každém použití skla jako konstrukčního prvku je zapotřebí řešit spoj mezi jednotlivými skleněnými prvky, nebo sklem a prvkem z jiného materiálu. Klíčovou roli v těchto prvcích hraje spoj křehkého skla a výztužného prvku, neboť je zapotřebí zajistit nejen spolupůsobení spojovaných materiálů, ale umožnit například i různou teplotní roztažnost spojovaných materiálů.

Problematika stanovenia nákladového optima – časť 2

11.1.2016 | Ing. Lucia Borisová
Príspevok nadväzuje na predchádzajúci článok: Problematika stanovenia nákladového optima – časť 1, v ktorom sú bližšie popísané dôvody stanovenia optimalizácie a stručné legislatívne postupy, ktoré členským štátom Európskej únie (EÚ), určujú povinnosť vypracovania kompletnej správy pre Komisiu EÚ o nákladovo optimálnych úrovniach danej krajiny.
diskuse: 1 příspěvek, 15.01.2016 21:38

Příčná a torzní stabilita skleněných nosníků

4.1.2016 | Ing. Iva Pravdová, Doc. Ing. Martina Eliášová, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební
Štíhlé prvky ze skla, jako jsou nosníky či výztužná žebra, bývají náchylné ke ztrátě stability, jsou-li namáhané ohybem. Článek se zabývá výzkumem zaměřeným na ztrátu příčné a torzní stability skleněných nosníků z jednovrstvého a vrstveného skla.
zpět na aktuální články       8  9  10  11  12  13  14  15  16  17  ...