Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 28.12.2015 do 21.3.2016


zpět na aktuální články

21.3.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5. Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou v ČR příliš zažité, připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.

21.3.2016
Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA, VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra ochrany obyvatelstva

Příspěvek popisuje možnosti využití požárně inženýrských metod při zajištění bezpečnosti kulturních památek. Na případové studii obrazárny jsou demonstrovány některé z možností modelů požáru, které jsou jedním z možných nástrojů při použití řešení odchylných od standardů.

14.3.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.

7.3.2016
Ing. Vladimír Janata, CSc.

Víceúčelová O2 (Sazka) aréna je pozoruhodnou stavbou, která zaujala kromě jiného i ocelovou konstrukcí zastřešení oceněnou ČKAIT, cenou Inženýrské akademie, European Steel Design Award ECCS, a hlavní cenou prof. Faltuse za nejlepší ocelovou konstrukci. Článek představuje koncepční a dispoziční řešení, výrobu a montáž ocelové konstrukce, včetně bohaté obrazové a výkresové dokumentace stavby.

29.2.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem dalších dvou částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.

22.2.2016
prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha

Článek podrobně seznamuje s normami pro navrhování a provádění ocelových konstrukcí, které za poslední období prodělaly značný vývoj. Pro ocelové konstrukce je k dispozici dvacet evropských dokumentů, které postupně představíme a okomentujeme. Nechybí ani revize norem k roku 2020.

22.2.2016
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.

Autor článku si klade otázky související se současnou realizací podlah a hledá odpovědi, které jsou pro projekční a prováděcí praxi naprosto nezbytné. Možná právě tyto otázky by se mohly stát podnětem pro vznik grantových projektů, které sice nebudou vykazovat punc vědecké výjimečnosti, ale budou cenné pro běžnou praxi.

15.2.2016
doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., ČVUT Praha

V několika pojednáních představíme souhrn technických požadavků při specifikaci ocelového materiálu ocelových konstrukcí pozemního stavitelství nebo ocelových mostů. Většinu technických požadavků na materiál stanovuje projektant ocelové konstrukce v jednotlivých stupních projektové dokumentace. Úplná specifikace ocelového materiálu musí být obsažena v dokumentaci pro zadání stavby, která slouží pro výběr zhotovitele ocelové konstrukce. Postupně projdeme všemi etapami v novém, stále se měnícím prostředí pro navrhování, až po kontroly a zkoušení materiálů.

8.2.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

I v druhém díle seriálu se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.

8.2.2016
Ing. Michal Frank, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH), Ing. Jan Gojný, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Ozdobnice čínská, která byla použita pro výrobu buničiny popsanou v tomto článku, je zástupcem tzv. energetických rostlin a do budoucna by mohla alespoň částečně nahradit dosud používanou dřevní hmotu z jehličnanů.

1.2.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

V pěti dílech se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.

25.1.2016
Ing. Radovan Nečas, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH)

Vápenné kaše a suspenze hydrátů vápenatých od nepaměti používaly nejen pro přípravu malt a omítek, ale také jako krycí nátěry pro interiéry i exteriéry. Vápenné nátěry se vyznačují silnou zásaditostí. Proto lze pro jejich barvení použít pouze pigmenty, které jsou v silně zásaditém prostředí stálé. Další podmínkou je stálost na světle. Důležitou roli v tomto směru sehrál intenzivně modrý pigment ultramarin.

25.1.2016
Ing. Matěj Hodoušek, doc. Ing. Martin Böhm, Ph.D., Ing. Jitka Beránková, Ph.D., Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha s.p., Ing. Jaromír Srba, Katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze

Uvedený text referuje o výsledcích zkoušky průvzdušnosti OSB desek. Byly zkoušeny dva typy a dvě tloušťky materiálu OSB ve vzduchotěsné komoře podle ČSN EN 12114. Výsledky ukázaly, že s rostoucím tlakovým rozdílem se lineárně zvyšuje průvzdušnost. Na hodnoty průvzdušnosti má prokazatelný vliv jak typ, tak i tloušťka materiálu.

18.1.2016
Ing. Klára Machalická, Ph.D., ČVUT v Praze, Ing. Petr Sejkot, Ph.D., Ing. Pavel Nechanický, ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Článek poskytuje základní přehled v problematice hybridních sklo-dřevěných konstrukcí včetně analýzy lepených spojů sklo-dřevo, která byla provedena na ČVUT v Praze.

18.1.2016
Ing. David Mareček

Příspěvek je věnován návrhu a realizaci konstrukce zastřešení zimního stadionu ve Varnsdorfu. Nosná konstrukce je zrealizována v kombinaci oceli a lepeného lamelového dřeva.

11.1.2016
Ing. Klára Machalická, Ph.D., Ing. Iva Pravdová, doc. Ing. Martina Eliášová, CSc., ČVUT Praha

Při každém použití skla jako konstrukčního prvku je zapotřebí řešit spoj mezi jednotlivými skleněnými prvky, nebo sklem a prvkem z jiného materiálu. Klíčovou roli v těchto prvcích hraje spoj křehkého skla a výztužného prvku, neboť je zapotřebí zajistit nejen spolupůsobení spojovaných materiálů, ale umožnit například i různou teplotní roztažnost spojovaných materiálů.

11.1.2016
Ing. Lucia Borisová

Príspevok nadväzuje na predchádzajúci článok: Problematika stanovenia nákladového optima – časť 1, v ktorom sú bližšie popísané dôvody stanovenia optimalizácie a stručné legislatívne postupy, ktoré členským štátom Európskej únie (EÚ), určujú povinnosť vypracovania kompletnej správy pre Komisiu EÚ o nákladovo optimálnych úrovniach danej krajiny.

4.1.2016
Ing. Iva Pravdová, Doc. Ing. Martina Eliášová, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Štíhlé prvky ze skla, jako jsou nosníky či výztužná žebra, bývají náchylné ke ztrátě stability, jsou-li namáhané ohybem. Článek se zabývá výzkumem zaměřeným na ztrátu příčné a torzní stability skleněných nosníků z jednovrstvého a vrstveného skla.

4.1.2016
Ing. Lucia Borisová

Smernica 2010/31/EU o energetickej hospodárnosti budov určuje, že členské štáty majú požiadavky na minimálnu energetickú hospodárnosť budov určiť s cieľom dosiahnuť nákladovo optimálnu úroveň opatrení pre budovy a prvky budov. Nákladovo optimálne úrovne bolo treba stanoviť podľa rámca porovnávacej metodiky Európskej komisie.

28.12.2015
Ing. Ondrej Keseli, prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, Stavebná fakulta STU v Bratislave

V príspevku sú uvedené spôsoby zvýšenia šmykovej odolnosti existujúcich bezprievlakových stropných dosiek - zväčšenie plochy podpery, zvýšenie ohybovej odolnosti dosky, dodatočné vloženie šmykovej výstuže a vnesenie predpätia.


zpět na aktuální články