Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 22.8.2016 do 5.12.2016


zpět na aktuální články

5.12.2016
Ing. Martin Tipka, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra betonových a zděných konstrukcí

Příspěvek se zabývá novým uspořádáním zkoušky vláknobetonu v osovém tahu. Popisuje specifický tvar zkušebního tělesa, způsob jeho výroby i speciální ocelové upínací zařízení pro uchycení zkušebního tělesa do zatěžovacího stroje. Uspořádání zkoušky umožňuje zaznamenávat závislost zatěžovací síly na délkové deformaci střední části tělesa a odvodit přímo pracovní diagram materiálu v tahu.

5.12.2016
Ing. Klára Nečadová, Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., Fakulta stavební - VUT Brno

Zelená či vegetační střecha je v současné době velmi diskutovaným tématem s ohledem na řešení retenčních vlastností městských celků. V článku jsou popsány experimentální varianty testovacích ploch zelených střech, které jsou aplikovány na testovacím objektu EnviHUT v brněnském výzkumném areálu AdMaS. Každá skladba vegetačního souvrství reprezentuje nejen rozdílné stavebně-fyzikální charakteristiky, ale i rozdílné vlastnosti z pohledu biologického a botanického. S ohledem na tyto parametry je též nezbytné navrhnout takový typ zelené střechy, který by chováním a dlouhodobou stabilitou odpovídal lokálním parametrům. Článek se dále věnuje diskuzi mezi jednotlivými účastníky realizačního procesu vegetačních částí stavby včetně návaznosti na problematiku stavební legislativy.

28.11.2016
Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., FSv ČVUT v Praze

V příspěvku jsou ukázány současné možnosti využití tohoto konstrukčního materiálu. Podrobně je uveden příklad jeho využití pro nosné stěny objektů bytové občanské výstavby. Konkrétní výpočet posouzení objektu vychází z výsledků experimentálních zkoušek pevnostních charakteristik.

14.11.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., Ing. Denisa Trajkovská, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Článek se zabývá problematikou stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy, respektive fluidními popílky, které jsou takzvanými vedlejšími energetickými produkty; jedná se o tuhé zbytky po spalování uhlí. Článek též obsahuje enviromentální zhodnocení této hmoty.

7.11.2016
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.

31.10.2016
doc. Ing. Jan Vodička, CSc., prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Dr.h.c., FEng., Ing. Václav Ráček, FSv ČVUT v Praze

V současnosti lze používat dvě velmi odlišné metodiky pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu – Model Code 2010 a ČSN P 73 2452. Výsledky destruktivních zkoušek podle uvedených metodik jsou natolik odlišné, že není možné pro testovaný vláknobeton definovat stejnou pevnostní třídu. Článek ukazuje především na rozdílnosti obou metodik pro provádění destruktivních zkoušek, na základě kterých je možné stanovit tahové vlastnosti vláknobetonu, jež jsou nezbytně nutné pro zatřídění do příslušných pevnostních tříd. V článku je posuzován postup pro vyhodnocování tahových vlastností z výsledků destruktivních zkoušek. Zároveň je, z hlediska objektivity, diskutován význam zjištěných pevností pro praktické použití vláknobetonu v nosných konstrukcích.

24.10.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec

Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

24.10.2016
Jan Rypl

V roce 2011 byla ustanovena tzv. Řemeslná rada Cechu KPT ČR, která po téměř 3leté mravenčí práci mimo jiné zpracovala nová „Pravidla pro navrhování a provádění střech“, jež byla schválena 28. 3. 2014 a oficiálně veřejně „pokřtěna“ dne 12. 9. 2014. Tato nová Pravidla tedy nahrazují původní Pravidla z roku 2000. Nová Pravidla úplně nekopírují aktuální německé tabulky, ale výrazně se jim podobají.

17.10.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec

Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

17.10.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Připojovací spáry by měly být v ideálním případě vyplněné porézním materiálem s vysokou zvukovou pohltivostí a zároveň s dostatečně velkým měrným odporem proti proudění vzduchu a z obou stran by měly být pečlivě uzavřené pružným tmelem, nejlépe v kombinaci se systémovým těsnicím profilem nebo páskou. Článek vychzí z poznatků výchozího laboratorního experimentu pro hodnocení kvality připojovací spáry.

10.10.2016
Ing. Ondřej Anton, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictv

Příspěvek se zabývá problematikou identifikace původu a stanovení vlastností historických pálených zdících prvků při stavebně technickém průzkumu významného brněnského stavebního objektu z druhé poloviny 19. století. Autoři měli unikátní možnost pracovat s reprezentativním vzorkem cihel, použitých při stavbě objektu a jeho rekonstrukci.

3.10.2016
doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., Ing. Jaromír Láník, Ph.D., VUT FAST Brno

Příspěvek je zaměřen na možnosti provádění kontroly kotevních systémů in-situ z pohledu kvality provedení. Článek popisuje možnosti diagnostiky kotevní hloubky pomocí nedestruktivních zkoušek, jakož i polní zatěžovací zkoušky pro ověření skutečné osové únosnosti kotvy nebo kotveného celku.

26.9.2016
Ing. Iva Rozsypalová, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT FAST Brno

Stropní konstrukce systému Hurdis využívá působení ocelového nosníku, keramických stropních vložek a betonu – tedy materiálů s rozdílným chováním při vystavení požáru. Příspěvek se zabývá rozborem chováním jednotlivých prvků stropní konstrukce ovlivněné vysokými teplotami. Poznatky jsou aplikovány na příkladu posouzení stropní konstrukce skladové haly zasažené požárem.

26.9.2016
Ing. Petr Tůma, Betonconsult s.r.o.

Příspěvek popisuje nejpoužívanější podlahové potěry, příslušné normové předpisy a zkušební postupy pro ověření rozhodujících parametrů. Dále uvádí příklady poruch, jejich příčiny a možnosti opravy.

19.9.2016
Ing. Jaroslav Mikula, TZÚS Praha, prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Kontrola ostění budovaných i stávajících tunelů je důležitá pro jejich další bezpečný provoz. Pro tuto kontrolu jsou vyvíjeny různé nedestruktivní metody, které jsou uzpůsobeny pro kontrolu konstrukce pouze z jedné strany. Článek se zabývá zkušenostmi, které byly získány při použití nového přístroje, založeného na ultrazvukové impulzní odrazové metodě.

12.9.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Hodnoty akustického tlaku A a ekvivalentní či maximální hladiny akustického tlaku A slouží v nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jako kritéria k vyjadřování hlukových limitů. Tyto limity jsou zde modifikovány s přihlédnutím k rušivým a škodlivým účinkům hluku ve venkovním prostoru, na pracovištích a ve stavbách pro bydlení a stavbách občanského vybavení. Vláda dne 15. 6. 2016 schválila návrh, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tato novela nařízení vlády reaguje především na změny zakotvené v novele zákona o ochraně veřejného zdraví, platné od 1. 12. 2015.

5.9.2016
Ing. Jiří Labudek, Ph.D., Ing. Zdeněk Galda, Ph.D., Ing. Jiří Teslík, VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební (FAST), Ing. Daniela Štaffenová, PhD., Žilinská univerzita v Žiline, Stavebná fakulta (SvF)

Příspěvek se zabývá difuzními vlastnostmi desek OSB (Oriented Strand Board). Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva během zimního období. Výhodou je využití standardních OSB desek s patřičnou úpravou, pro různé funkce v obvodovém plášti. Dle doporučení projektanta lze úpravy provést i ve fázi realizace stavby.

29.8.2016
Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Petr Cikrle, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Při hodnocení existujících železobetonových konstrukcí památek je vždy nutné ověřit vlastnosti betonu a rozmístění výztuže. Příspěvek se zabývá zkoušením betonu pomocí nedestruktivních metod – zejména tvrdoměrné a ultrazvukové. Jako nejvýhodnější pro zkoušení starých konstrukcí se ukazuje metoda ultrazvuková.

22.8.2016
doc. Ing. Ján Kanócz, CSc., Ing. arch. Miroslava Mertová, Katedra architektúry, FU, Technická univerzita v Košiciach, Ing. Viktória Bajzecerová, PhD., Stavebná fakulta, Technická Univerzita v Košiciach

Moderné veľkoplošné masívne drevené prvky, ktoré získavajú čoraz väčšie uplatnenie v oblasti drevených nosných sústav, vniesli do procesu navrhovania viaceré nové možnosti kreovania nosných konštrukcií. Prvky ako CLT a VLT dominante sa využívajú na tvorbu panelových sústav zložených zo stenových podporných a stropných doskových prvkov, ktorú nazývame stenovou sústavou.


zpět na aktuální články