Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 17.10.2016 do 16.1.2017


zpět na aktuální články

16.1.2017
Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR

Odstraňování nežádoucího materiálu z povrchu historických artefaktů je jednou z nejdůležitějších a současně nejchoulostivějších operací při restaurování kulturního dědictví. Obecný termín „nežádoucí materiál“ označuje celou skupinu látek, které se nacházejí na povrchu uměleckých děl v důsledku přirozeného stárnutí a vlivu okolního prostředí, mimořádných událostí, jako jsou povodně a jiné živelné pohromy, chybných nebo dožilých restaurátorských zásahů nebo dokonce i v důsledku úmyslu umělce, jako jsou politury, které s časem degradují a tmavnou a je třeba je periodicky obnovovat. Přes zdánlivou jednoduchost je čištění velmi náročným úkolem pro restaurátory i vědce a technology.

9.1.2017
Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR

Nanomateriály jsou charakterizovány velikostí menší než 100 nm v jednom nebo více rozměrech. Konvenční granulární materiály se skládají ze zrn, jejichž velikosti sahají od mikrometrů až po několik milimetrů.

9.1.2017
Ing. Jan Antonín, Ph.D., EnergySim, Ing. Magdalena Purkrtová

Již déle než rok platí pro některé budovy standard téměř nulové spotřeby energie. Již tři roky jsou známy konkrétní technické parametry takové budovy pro české podmínky. A již více než šest let platí směrnice o energetické náročnosti budov, která zavedení tohoto standardu členským státům Evropské unie ukládá. Přesto se ukazuje, že i pro mnoho specialistů, včetně energetických, je tento termín stále dosti nejasnou záležitostí. Pojďme se podívat, jak taková budova vlastně vypadá.

9.1.2017
Ing. Miroslav Kučera, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Časopis Vytápění, větrání, instalace

V příspěvku je prezentován příklad řešení šíření hluku od tepelného čerpadla vzduch/voda instalovaného do suterénního prostoru bytového domu. Sání a výfuk vzduchu jsou vyvedeny na fasádu objektu, kde je proveden výpočet hlukové situace v chráněném venkovním prostoru stavby. Ve vnitřním prostoru je řešeno šíření zvuku ze strojovny do chráněného vnitřního prostoru. V závěru jsou výsledky konfrontovány s údaji z protokolu o měření na realizovaném díle.

2.1.2017
doc. Ing. Vít Křivý, Ph.D., Ing. Monika Kubzová, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební

V článku jsou představeny vybrané části metodického přístupu pro vyhodnocování technického stavu ocelových válcových nádrží vystavených účinkům korozního oslabování. Technické podklady byly vytvořeny pro pracovníky energetických společností, kteří realizují či vyhodnocují diagnostická měření provozovaných nádrží.

2.1.2017
prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Ing. Miroslav Urban, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Snižování energetické náročnosti budov je trend, který lze pozorovat ve vývoji stavebnictví již od osmdesátých let 20. století. Tento trend se v různých obdobích, převážně v souvislosti se změnami cen energie, zvýrazňuje a následně potlačuje, nicméně se jedná o dlouhodobý, víceméně kontinuální proces.

26.12.2016
prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., doc. Ing. Július Šoltész, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, Stavebná fakulta STU v Bratislave

Pri racionálnom navrhovaní betónových konštrukcií treba zohľadniť všetky typy zaťažení, ktorým je konštrukcia vystavená počas zhotovovanie, prevádzky, príp. i rekonštrukcie. Nádrže bioplynových staníc patria do skupiny stavieb, kde nepriame a environmentálne zaťaženia predstavujú veľké riziko spoľahlivosti, najmä z hľadiska ich používateľnosti a trvanlivosti. V príspevku sa analyzujú účinky týchto zaťažení, ako aj príčiny vzniku deliacich trhlín.

19.12.2016
Ing. Petr Strzyž, Asociace českých a slovenských zinkoven, z.s., Ing. René Siostrzonek, Ph.D., VŠB Technická univerzita Ostrava

Protikorozní ochrana je nedílnou a velmi důležitou součásti výrobního procesu jakékoliv ocelové konstrukce. Kromě dekorativní funkce je jejím hlavním účelem ochrana ocelového povrchu před působením korozních stimulátorů a následnou degradací povrchu. V praxi existuje celá řada metod, resp. technologií, které poskytují ocelovému povrchu dostatečnou protikorozní ochranu. Obsahem tohoto příspěvku je popis protikorozní ochrany ocelové konstrukce kombinovaným povlakem žárového zinku a nátěru, který spadá do rozsáhlé oblasti duplexních systémů.

12.12.2016
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Denní světlo je nenahraditelným faktorem prostředí a je nutnou podmínkou zdravého pobytu v budovách. Zajištění přístupu denního světla do interiéru je trvalým úkolem při návrhu budov. Platné požadavky na denní osvětlení byly stanoveny před padesáti lety. Cílem je alespoň pro část dne zajistit dostatečné množství denního světla pro zrakovou práci, kterou uživatelé budov v interiérech vykonávají.

5.12.2016
Ing. Martin Tipka, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra betonových a zděných konstrukcí

Příspěvek se zabývá novým uspořádáním zkoušky vláknobetonu v osovém tahu. Popisuje specifický tvar zkušebního tělesa, způsob jeho výroby i speciální ocelové upínací zařízení pro uchycení zkušebního tělesa do zatěžovacího stroje. Uspořádání zkoušky umožňuje zaznamenávat závislost zatěžovací síly na délkové deformaci střední části tělesa a odvodit přímo pracovní diagram materiálu v tahu.

5.12.2016
Ing. Klára Nečadová, Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., Fakulta stavební - VUT Brno

Zelená či vegetační střecha je v současné době velmi diskutovaným tématem s ohledem na řešení retenčních vlastností městských celků. V článku jsou popsány experimentální varianty testovacích ploch zelených střech, které jsou aplikovány na testovacím objektu EnviHUT v brněnském výzkumném areálu AdMaS. Každá skladba vegetačního souvrství reprezentuje nejen rozdílné stavebně-fyzikální charakteristiky, ale i rozdílné vlastnosti z pohledu biologického a botanického. S ohledem na tyto parametry je též nezbytné navrhnout takový typ zelené střechy, který by chováním a dlouhodobou stabilitou odpovídal lokálním parametrům. Článek se dále věnuje diskuzi mezi jednotlivými účastníky realizačního procesu vegetačních částí stavby včetně návaznosti na problematiku stavební legislativy.

28.11.2016
Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., FSv ČVUT v Praze

V příspěvku jsou ukázány současné možnosti využití tohoto konstrukčního materiálu. Podrobně je uveden příklad jeho využití pro nosné stěny objektů bytové občanské výstavby. Konkrétní výpočet posouzení objektu vychází z výsledků experimentálních zkoušek pevnostních charakteristik.

14.11.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., Ing. Denisa Trajkovská, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Článek se zabývá problematikou stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy, respektive fluidními popílky, které jsou takzvanými vedlejšími energetickými produkty; jedná se o tuhé zbytky po spalování uhlí. Článek též obsahuje enviromentální zhodnocení této hmoty.

7.11.2016
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.

31.10.2016
doc. Ing. Jan Vodička, CSc., prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Dr.h.c., FEng., Ing. Václav Ráček, FSv ČVUT v Praze

V současnosti lze používat dvě velmi odlišné metodiky pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu – Model Code 2010 a ČSN P 73 2452. Výsledky destruktivních zkoušek podle uvedených metodik jsou natolik odlišné, že není možné pro testovaný vláknobeton definovat stejnou pevnostní třídu. Článek ukazuje především na rozdílnosti obou metodik pro provádění destruktivních zkoušek, na základě kterých je možné stanovit tahové vlastnosti vláknobetonu, jež jsou nezbytně nutné pro zatřídění do příslušných pevnostních tříd. V článku je posuzován postup pro vyhodnocování tahových vlastností z výsledků destruktivních zkoušek. Zároveň je, z hlediska objektivity, diskutován význam zjištěných pevností pro praktické použití vláknobetonu v nosných konstrukcích.

24.10.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec

Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

24.10.2016
Jan Rypl

V roce 2011 byla ustanovena tzv. Řemeslná rada Cechu KPT ČR, která po téměř 3leté mravenčí práci mimo jiné zpracovala nová „Pravidla pro navrhování a provádění střech“, jež byla schválena 28. 3. 2014 a oficiálně veřejně „pokřtěna“ dne 12. 9. 2014. Tato nová Pravidla tedy nahrazují původní Pravidla z roku 2000. Nová Pravidla úplně nekopírují aktuální německé tabulky, ale výrazně se jim podobají.

17.10.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec

Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

17.10.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Připojovací spáry by měly být v ideálním případě vyplněné porézním materiálem s vysokou zvukovou pohltivostí a zároveň s dostatečně velkým měrným odporem proti proudění vzduchu a z obou stran by měly být pečlivě uzavřené pružným tmelem, nejlépe v kombinaci se systémovým těsnicím profilem nebo páskou. Článek vychzí z poznatků výchozího laboratorního experimentu pro hodnocení kvality připojovací spáry.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama