Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Všechny recenzované články   Stavba   Vytápění   Větrání a klimatizace   Voda, kanalizace   Obnovitelná energie   Elektrotechnika   Energetika   Facility management   Bezpečnost budov  

zpět na aktuální články       4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  ...   

Vliv lokálních tepelných mostů na tepelné chování lehkých obvodových plášťů

17.4.2017 | Ing. Roman Jirák, Ph.D., Ing. Petr Jaroš, Ph.D., DECOEN znalecký ústav s.r.o.
Výpočty součinitelů prostupu tepla Ucw lehkých obvodových plášťů patří mezi složitější tepelnětechnické výpočty konstrukcí ve stavebnictví. Vzhledem k trendu stále se zvětšujících prosklených ploch na obálce budovy mají lehké obvodové pláště výrazný vliv na tepelné chování budov a v neposlední řadě také na splňování požadavků na energetickou náročnost budov.
průmyslová budova s téměř nulovou spotřebou energie

Energetická náročnost průmyslových budov – ČÁST 2 – NÁVRH OBÁLKY BUDOVY

17.4.2017 | Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.
Návrh obálky budovy, tedy skladby konstrukcí, které jsou v terminologii technických norem nazývány ochlazované nebo také hraniční, je klíčovou fází projektové přípravy. Mohlo by se zdát, že zásadní význam má pouze v případě, že má průmyslový objekt ambice dosáhnout velmi nízké energetické náročnosti nebo se uchází například o některou ze světově uznávaných certifikací šetrných budov. Článek se zaměřuje na související současné podmínky českých právních předpisů a příchod standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Numerické modelování membránového působení dřevobetonové konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru

10.4.2017 | Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec s.r.o., Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební
Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

Měření místní rovinnosti povrchů pro pozemní stavby

10.4.2017 | Ing. Linda Veselá, Ph.D., člen TNK č.24 pro geometrickou přesnost staveb ČVUT Praha, Katedra technologie staveb
Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

Energetická náročnost průmyslových budov – ČÁST 1 – LEGISLATIVA

10.4.2017 | Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.
Téma energeticky úsporných průmyslových budov není příliš časté. Kvalita návrhu je však zakotvena v platné české legislativě a technických normách. Požadavek na dosažení co nejnižší energetické náročnosti je stále častěji kladen na projektanta a energetického specialistu přímo od investora – stavebníka, developera.

Mikrovlnná teorie ve stavební praxi

3.4.2017 | Ing. Jindřich Sobotka, Ph.D., doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, Mgr. Zdeněk Jiroušek, S.P.UNI, s.r.o
Tento příspěvek pojednává o praktickém využití mikrovlnné technologie ve stavební praxi. Názory na využití EMW zařízení jsou nejen u laické veřejnosti značně rozdílné. Od bezmezného vychvalování, až po zatracování. Důvodem tohoto stavu je především nedostatečná informovanost odborníků a veřejnosti o tom, co je a co není možné od této technologie očekávat.
diskuse: 1 příspěvek, 04.04.2017 15:22

Posúdenie dopadov na životné prostredie u novostavby rodinného domu (2. část)

3.4.2017 | Bc. Richard Paksi, Ing. Karel Struhala, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií. Druhá časť článku obsahuje hodnotenie, ktoré sa zameriava na aspekt environmentálnych vlastností zabudovaných materiálov. Vzhľadom k uvedeným okrajovým podmienkam a obmedzeniam je pochopiteľné, že výsledky nemožno paušalizovať na kompletnú otázku udržateľnosti.

Ověřování materiálových vlastností vláknobetonu

27.3.2017 | prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., Ústav stavebního zkušebnictví VUT Brno, prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Ústav matematiky a deskriptivní geometrie VUT Brno
Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.
diskuse: 1 příspěvek, 27.03.2017 11:54

Posúdenie dopadov na životné prostredie u novostavby rodinného domu (1. část)

27.3.2017 | Bc. Richard Paksi, Ing. Karel Struhala, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií.

Navrhování tvarů membránových konstrukcí a výpočet střihových vzorů

20.3.2017 | Ing. Rostislav Lang, Ústav stavební mechaniky,VUT FAST Brno, FEM consulting Brno, doc. Ing. Ivan Němec, CSc., Ing. Hynek Štekbauser, Ústav stavební mechaniky, VUT FAST Brno, FEM consulting Brno
Membránové konstrukce během projekční činnosti vyžadují speciální přístup, který respektuje jejich odlišnost od konvenčních staveb. Nedílnou součástí navrhování těchto staveb je proces hledání vhodných předepjatých tvarů a generování střihových vzorů.

Horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

20.3.2017 | Ing. Hynek Kundera, Ing. Andrea Nasswettrová MBA, Ph.D., Ing. Olga Grossová, Ing. Pavel Šmíra MBA, Ph.D., společnost Thermo Sanace s.r.o., Vědeckotechnický park profesora Lista, Brno
V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Určování stavu železobetonových a předpjatých konstrukcí zasažených zvýšenými teplotami

13.3.2017 | Ing. Iva Rozsypalová, VUT Brno, AdMaS, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví
Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.

Vliv různých abrazivních materiálů na povrch skla

13.3.2017 | Ing. Kateřina Kočí, VŠB-TU, Fakulta stavební, katedra Stavebních hmot a diagnostiky, Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D., VŠCHT Praha, Fakulta chemické technologie, Ústav skla a keramiky
Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.
diskuse: 1 příspěvek, 22.09.2017 11:37

Měření a hodnocení významných zdojů přírodní radioaktivity

6.3.2017 | prof. Ing. Leonard Hobst , CSc., VUT v Brně
S přírodní radioaktivitou žije lidstvo po celou dobu svého vývoje. Účinky záření do jisté míry mohou ovlivnit evoluční vývoj života na Zemi. Je proto důležité zjistit, jakých hodnot může tato přírodní radioaktivita dosahovat na různých místech světa. Článek obsahuje některá zajímavá měření.

Difuzní vlastnosti povrchových sanačních malt

6.3.2017 | Ing. Šárka Nenadálová, Ing. Lukáš Balík, Ph.D., Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

Dřevěný nosník vyztužený ocelovým lanem

27.2.2017 | Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, UCEEB
Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

Srovnávací zkoušky chování HPC a běžných betonů při zatížení povětrnostními vlivy

20.2.2017 | Ing. Josef Fládr, Ing. Petr Bílý, Ph.D., ČVUT Praha, katedra betonových a zděných konstrukcí
V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

Drcená sláma jako stavební materiál

20.2.2017 | Ing. Jiří Teslík, Ing. Petr Kurečka, Ing. Naďa Zdražilová, VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební
Obsahem článku je popis výsledků výzkumu zaměřeného na stanovení vybraných vlastností drcené slámy, která může být ve stavebnictví využívána jako přírodní tepelný izolant. V článku jsou uvedeny výsledky zkoušek, jejichž cílem bylo stanovit třídu reakce na oheň a hodnotu součinitele tepelné vodivosti drcené slámy.

Útlum zvuku stěnou konečné délky

20.2.2017 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha
Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.

Trvanlivostní vlastnosti betonů s přídavkem polymerních a ocelových vláken

13.2.2017 | Ing. Tomáš Stavař, doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.
zpět na aktuální články       4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  ...   

Témata 2019

technická podpora výrobců

Doporučujeme

Spolupracujeme

logo Stavební veletrh Brno
logo PSM CZ
logo SUSO
logo CTI