Odborné recenzované články

Pojem téměř nulová budova, budova s téměř nulovou potřebou energie, ve zkratce většinou NZEB nebo nZEB, v současnosti již není novinkou. Tento energetický standard byl zaveden v roce 2016 a postupně se rozšiřuje i do oblasti rodinných domů. Existuje legislativa, normy, ale zhodnocení zkušeností je zatím málo. Proto autoři analyzovali 130 již existujících rodinných domů s různými zdroji tepla. Výsledkem je posouzení vlivu různých zdrojů tepla na energetickou náročnost domů a tedy orientační pomůcka pro rozhodování budoucích stavebníků.

Článek si klade za cíl vyjasnit debatu o míře přísnosti nastavení požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v oblasti rodinných domů s energeticky vztažnou plochou menší než 350 m². Na vzorku téměř 500 rodinných domů bylo provedeno hodnocení hraničních požadavků kladených na budovy s téměř nulovou spotřebou energie na úrovni měrné potřeby tepla na vytápění.

Možnosti aplikácie hliny pri výstavbe budov na báze dreva z hľadiska zvýšenia ich požiarnej ochrany – príklady riešení v minulosti a technické možnosti v súčasnosti. Požiadavky na požiarnu odolnosť obvodových plášťov drevostavieb v závislosti od ich požiarnej výšky v SR. Aplikácia interiérových hlinených omietok na ľahkých obvodových plášťoch v drevo domoch v modelovom riešení z hľadiska optimalizácie tepelnej mikroklímy, protipožiarnej ochrany a ekologickej udržateľnosti výstavby.

V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.

Cílem příspěvku je ve stručnosti informovat o vícepodlažních budovách z křížem vrstveného dřeva (CLT), které má jistě velkou budoucnost. Pro výrobu CLT již existuje evropská výrobková norma, je ale třeba zpracovat technické normy, které by daly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Normy se v současné době připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5.

Ohýbané nosné konstrukce z vrstveného skla jsou v dnešním stavitelství navrhovány stále častěji, a to především kvůli své zbytkové únosnosti v nehodové situaci. Dojde-li v běžném provozu k poškození jedné tabule v souvrství, zbylé tabule jsou stále schopny přenášet část užitného zatížení. V případech, kdy je při návrhu uvažována smyková tuhost polymerní folie, je stanovení napjatosti a průhybů těchto prvků značně komplikované. Smyková tuhost folie závisí především na okolní teplotě a délce trvání statického zatížení. V současnosti nejsou k dispozici jednotné evropské normy pro návrh ohýbaných konstrukcí z vrstveného skla, které by zohledňovaly pozitivní vliv smykové tuhosti polymerní folie. Tento článek je zaměřen na výpočet napjatosti a průhybů ohýbané po obvodě prostě podepřené čtvercové desky z vrstveného skla zatížené rovnoměrným krátkodobým zatížením, který zohledňuje experimentálně stanovenou smykovou tuhost běžných polymerních folií PVB (Trosifol BG-R-20, Trosifol ExtraStrong) a EVA (Evasafe).

Tento článek stručně seznamuje s celkovou koncepcí budovy OC FENIX jako celku a současně objasňuje okolnosti splnění požadavků na energetickou náročnost. Na tento úvodní článek budou následně navazovat články věnující se vlastnímu provozu budovy.

Únosnost hliněných konstrukcí staveb se dosud výpočtem neprokazuje pro nedostatek znalostí o chování hliněných těles pod zatížením. V článku jsou uvedeny výsledky šetření zatěžovacích zkoušek pilířů a krátkých stěn provedených v rámci grantu VUT a projektu OP RLZ pracovníky SHS, FA a FAST VUT v Brně.

V obytných budovách lze kvalitu interního prostředí ověřit kritériem míry spokojenosti lidí, kteří v nich bydlí. Jednou z forem, které mohou poskytnout potřebné informace, je subjektivní hodnocení. Tato forma průzkumu se uskutečnila u obyvatel pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích. Zapojilo se do něj 25 žen a 12 mužů s věkovým průměrem 77 let. Průzkum doložil, že senioři jsou schopni a ochotni akceptovat podmínky pasivních domů.

Článek stručně popisuje aktuální trendy sériových hlubokých energetických sanací budov v Nizozemsku. Série fotografií představuje několik nizozemských pilotních projektů energetických sanací poválečných rodinných domů v Heerlenu, Melicku a Soersterbergu na energeticky nulovou úroveň a jednoho bytového domu v Arnhemu na úroveň nZEB. Sanace byly provedeny prefabrikovaných stěnových zateplovacích dílců s nosnou dřevěnou konstrukcí (obsahující nová okna) a prefabrikovaných střešních panelů. Součástí všech projektů byla rovněž výměna zdrojů energie a v případě řadových rodinných domů instalace fotovoltaických systémů nahrazujících střešní krytinu.

Výsledky měření ultrazvukovou impulsovou metodou jsou ovlivňovány řadou faktorů. Byl sledován vliv vlhkosti a způsobu prozvučování, přímého a polopřímého na výsledky měření. Vliv vlhkosti a způsob prozvučování cihel ovlivňuje výsledky měření různou měrou. Nejméně jsou ovlivňovány výsledky měření na vápenopískových cihlách a nejvíce naopak na pálených cihlách vyráběných z plastického těsta. Projevuje se zde synergický vliv stavu struktury (obsahu póru) a defektů ve střepu.

Nahrazení pojmu „typy krajiny“ pojmem „krajiny“ v obsahu grafické části zásad územního rozvoje (ZÚR) přináší podstatnou obsahovou změnu ve vyjádření koncepce rozvoje území kraje, protože pro tyto krajiny jsou v ZÚR stanoveny cílové kvality včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení. Článek popisuje a zdůvodňuje význam a způsob individuálního (nikoliv typologického) členění území kraje na krajiny (vlastní krajiny), odpovídajícího smyslu Evropské úmluvy o krajině.

Sláma se v soudobém stavitelství používá okrajově, nejčastěji v rámci svépomocné výstavby. Přestože jsou pozitivní vlastnosti slámy již dlouho známy, nezískala si zatím širší důvěru mezi stavebníky ani projektanty. Tuzemské stavební firmy se slámou také nedovedou ve většině případů pracovat. V rámci současného trendu vyššího využití obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO₂ se v Evropě (znovu)objevují možnosti, jak slámu použít ve stavebních systémech vhodných pro udržitelnou architekturu.

Článek představuje možnosti sanace fasádních zdí, které byly provedeny z nekvalitních materiálů a neudržovány. Poukazuje na nezbytnost stabilizovat stěny památkově cenných objektů zvláště ze zděných z cihel, vepřovic nebo smíšeného zdiva. Podobně je tomu i u zděných nebo kamenných sloupů a pilířů. Pokud se zjistí a odstraní příčina poruchy, je pak možné účinné nápravy dosáhnout například vyvozením svislé stabilizující síly předpětím.

V príspevku je predstavená sanácia strešnej konštrukcie jazdiarne. Jestvujúca kombinovaná oceľovo-drevená nosná konštrukcia vykazovala viditeľné a neprimerane veľké vodorovné priehyby, pričom vytláčala štítovú stenu objektu.V rámci sanácie bola vykonaná diagnostika konštrukcie, statický výpočet pôvodného a nového stavu a návrh sanačných opatrení v streche a tiež v štítových stenách.

Územní studie krajiny (dále jen ÚSK), které se zpracovávají pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), jsou jedním z nástrojů územního plánování podporovaným ze specifického cíle 3.3 Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V současné době je řada ÚSK rozpracována a u většiny zakázek je ukončena nebo se ukončuje etapa doplňujících průzkumů a rozborů a připravuje se etapa návrhu. Metodický pokyn [1] Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí (dále jen metodický pokyn) přinesl specifikaci obsahové náplně zadání územní studie, ve které se objevují nové pojmy, které nejsou zatím blíže upřesněny a není tudíž známý standard zpracování určitých částí ÚSK.

Text obsahuje poznatky a závěry autorů získané na základě průzkumu dřevěných historických konstrukcí, analýzy jejich dlouhodobého působení v daných podmínkách, návrhů sanace nosných prvků, případně celkové rekonstrukce historických objektů. Na konkrétních objektech byla aplikována nedestruktivní ultrazvuková metoda, kterou byla dignostikována struktura dřeva z hlediska jeho možné degradace dřevokaznými činiteli a použití metody tlakové injektáže.

Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.

Článek řeší problematiku návrhu rohového kotvení membránových konstrukcí, využívající pro vnesení vnitřního předpětí obvodová lana. Správný návrh rohového kotvení je zásadní pro funkčnost celé membránové konstrukce, a musí být vždy navržen s ohledem na dva základní kritéria. Jedná se o montážní proces, kdy se pomocí rektifikačních prvků vnáší do celé konstrukce potřebné předpětí a dále se jedná o poinstalační statickou funkci, kdy jsou do nosné konstrukce distribuovány tahové síly od předpětí a zejména zatížení konstrukce.

V článku jsou popsány nové funkce a prvky systému pro kontinuální monitoring vlhkosti dřevěných konstrukcí a jsou představeny technologické novinky systému, které jsou v současné době připravovány a vyvíjeny. V publikaci jsou diskutovány i zkušenosti z dlouhodobých měření a drobná vylepšení na základě poznatků z provozování několika desítek instalací za poslední přibližně 3 roky. Představena je úplně nová bezdrátová bateriově napájená verze senzoru reagující na požadavky zákazníků na možnost dodatečné instalace senzorů bez nutnosti vedení dalších dodatečných kabelů.