Odborné recenzované články

Recenzovaný Vegetace působí na stavební konstrukce ve většině případů pozitivně, například zelené střechy, ozeleněné fasády a podobně, avšak může mít také negativní účinky, jak o tom svědčí následující příspěvek.

Recenzovaný Před třinácti lety byla naposledy aktualizována ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení. V průběhu letošního roku se na základě zkušeností z praxe připravila její novela. Nabízíme shrnutí požadavků na projektování, provádění a výsledné parametry jak podlah v bytové, respektive občanské výstavbě, tak i v oblasti takzvaných průmyslových podlah. Článek představuje hlavní změny oproti předchozí verzi vydané v roce 2012.

Recenzovaný Povaha hygienických limitů je odlišná od limitů technických. Malé povědomí o této vlastnosti limitů vedlo v oblasti bytové výstavby k nedorozuměním při tvorbě závazných předpisů a při jejich uplatňování. V důsledku Zákona 258/2000 Sb. [1] nemá kdo z hlediska zdraví podmínky životního prostředí v bytech kontrolovat, spoluvytvářet a hájit.

Recenzovaný Tento prehľadový príspevok predstavuje materiály s fázovou zmenou (PCMs) ako pokročilé riešenie pre zlepšenie energetickej efektívnosti budov a tepelného komfortu. Syntetizuje poznatky o ich vývoji, kategorizácii a praktických aplikáciách v stavebníctve. Rozoberá históriu PCMs, operačné princípy, rôznorodé typológie a klasifikáciu, vrátane kompozitných PCMs. Objaseňuje tiež špecifické stavebné aplikácie, ilustrujúc ich integráciu na základe nedávneho výskumu. Cieľom je poskytnúť prehľad vývoja PCMs a zdôrazniť ich význam ako udržateľného nástroja na zníženie energetických prevádzkových nákladov budovy a zvýšenie tepelného komfortu v súčasnom stavebníctve. Zároveň vymedzuje aktuálne prekážky a navrhuje strategické smery výskumu, zamerané na optimalizáciu termofyzikálnych vlastností, ekonomickú životaschopnosť a ekologickú udržateľnosť.

Recenzovaný Táto štúdia aplikuje dynamické simulačné metódy pre návrh energeticky efektívnych budov s dvojitou transparentnou fasádou. Cieľom je komplexne kvantifikovať vplyv dvojitej transparentnej fasády na vnútorné prostredie budovy z hľadiska vykurovania a chladenia. Článok porovnáva tepelnú pohodu a energetickú spotrebu dvoch variantov – s exteriérovými žalúziami a bez nich. Simulácia analyzuje parametre ako teplota vzduchu, relatívna vlhkosť, intenzita osvetlenia a energetickú spotrebu. Dôraz je kladený na identifikáciu potenciálu pre úspory energie spojené s tienením. Analýza sa zaoberá aj citlivosťou výsledkov na zmeny vstupných parametrov. Táto štúdia poskytuje cenné dáta pre náš interdisciplinárny výskum.

Recenzovaný Aktuálne platná norma STN 73 0540-2/Z1+Z2, 2019 [1] definuje tepelnotechnické požiadavky nielen na vonkajšie obalové, ale aj vnútorné deliace konštrukcie obytných budov. Tieto sa definujú prostredníctvom súčiniteľa tepelnej vodivosti U (dávnejšie skôr ako tepelného odporu R) v závislosti od teplotného rozdielu miestností, ktoré tieto konštrukcie stien a stropov oddeľujú. Predložený príspevok na základe konkrétneho bytu bytového domu prefabrikovaného stavebného systému ZT kvantifikuje účinok tohto tepelného izolovania deliacich konštrukcií (stropov a stien) na potrebu tepla na vykurovanie (a tým aj jeho energetickú náročnosť) v závislosti od výpočtovo definovaného teplotného rozdielu tohto analyzovaného bytu a všetkých susedných bytov počas celej zimnej, vykurovacej sezóny.

Recenzovaný Článek se zaměřuje na problém vratného obsahu prachu vznikajícího během výroby horkých asfaltových směsí, což představuje dlouhodobě nevyřešený problém v hospodaření s odpady. Popisuje aktuální stav řešení, včetně přehledu legislativních a technických požadavků souvisejících s využitím vratného prachu. Článek se věnuje i specifikaci množství vratného prachu v jednotlivých úzkých frakcích agregátu a jejich potenciální použitelnosti. V další části pak ověření použitelnosti vratného prachu v cementové maltě. Byly provedeny laboratorní testy k prozkoumání mechanických vlastností těchto maltových směsí a jejich vhodnosti pro různé stavební aplikace.

Recenzovaný Druhá generace normy pro navrhování betonových konstrukcí, FprEN 1992-1-1:2023, umožňuje využití kompozitní výztuže (FRP) pro vyztužování betonových konstrukcí. Jedná se o první standardizovaný návrhový přístup, který může projekční praxe v ČR pro návrh využít. Výztuž ze skleněných (GFRP) či uhlíkových vláken (CFRP) představuje perspektivní alternativu zejména v prostředích s vysokými nároky na odolnost vůči korozi. Výztuž je nevodivá a nemagnetická, je tedy vhodná do oblastí s požadavky na stínění vůči průchodu elektromagnetického vlnění. Oproti oceli má však GFRP nižší modul pružnosti a lineární odezvu na vnášené zatížení až do porušení, což vyžaduje odlišný přístup k dimenzování konstrukce. Nově je normou definován vztah pro stanovení návrhové únosnosti v protlačení desky s podélnou FRP výztuží, avšak není umožněno kompozit využít jako smykovou výztuž. V rámci výzkumu byly proto provedeny experimenty s cílem stanovit odolnost desek vyztužených klasickou betonářskou i FRP výztuží v protlačení, kdy cílem bylo sledovat nejen odezvu smykově nevyztuženého detailu, ale též vliv FRP třmínků na celkovou únosnost vzorku v protlačení. Obdržené výsledky byly srovnány s predikcí Eurokódu 1. a 2. generace.

Recenzovaný Snižování environmentální stopy betonu je klíčové pro udržitelnou výstavbu. Tento článek se zabývá strategiemi cirkulární ekonomiky, jako je opětovné využívání stávajících konstrukcí, recyklace betonu a minerálních odpadů a nahrazování cementu druhotnými surovinami. Případová studie hodnotila více než 100 betonových směsí (pevnostní třídy C12/15–C30/37) s přírodním a recyklovaným cihelným kamenivem a šesti typy směsných cementů (CEM II). Mechanické vlastnosti a environmentální dopady byly posuzovány pomocí analýzy životního cyklu (LCA) v pěti kategoriích dopadu. Výsledky potvrzují účinnost druhotných surovin při snižování emisí, CO₂ a celkové environmentální zátěže.

Recenzovaný Předdemoliční audity pomáhají identifikovat materiály vhodné pro opětovné použití nebo recyklaci, čímž přispívají ke snižování objemu stavebních a demoličních odpadů a podporují principy oběhového hospodářství. Článek představuje právní rámec, metodiku provádění auditů a jejich environmentální a ekonomické přínosy. Součástí je také rozšíření o aktuální poznatky a praktické příklady z evropského projektu CIRC-BOOST (Horizont Europe), který testuje a implementuje cirkulární řešení ve stavebnictví prostřednictvím pilotních projektů v pěti zemích.

Recenzovaný Článek diskutuje vliv zrušení požadavku na proslunění bytů v závazných předpisech na veřejné zdraví. Všímá si skutečnosti, že v důsledku Zákona 258/2000 Sb. nemá kdo z hlediska zdraví podmínky životního prostředí v bytech kontrolovat, spoluvytvářet a hájit.

Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D. doporučil níže uvedený text z toho důvodu, že jde o málo prozkoumanou oblast s přímým dopadem na požární prevenci, vyšetřování příčin požárů i udržitelnost stavebních materiálů.

Recenzovaný Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně se nachází v srdci pohoří Jeseníky nedaleko státních hranic s Polskem. Asfaltobetonový plášť horní nádrže se v posledních desetiletích potýká s komplikacemi ve formě lokálních bodových poruch, které se projevují jako puchýřky na povrchu pláště o průměru až do 30 cm. Přestože v roce 2007 proběhla rekonstrukce asfaltobetonového pláště, tak o pár let později se problémy s puchýřky projevily znovu a od této chvíle se každoročně během léta opravují. Nedostačující drenážní systém může s problémy na povrchu AB pláště mít velmi úzkou souvislost. Omezené možnosti monitoringu průsaků po trase drenážního systému horní nádrže nesplňují požadavky na přesné a lokální sledování průsaků a případně také na detekci zvýšených průsaků, které mohou indikovat porušení hráze. Z těchto důvodů byl sestaven návrh na rekonstrukci asfaltobetonového pláště spolu s drenážním systémem dna nádrže.

Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D. doporučil níže uvedený text s tím, že výsledky výpočtu se velmi dobře shodují s experimentem a jsou doplněny citlivostní studií, která rozšiřuje využitelnost výsledků v praxi.

Recenzovaný Odhalovat nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů je úkolem takřka detektivním. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali vlhkosti v konstrukcích, kterou jsou ovlivněny okolím stavby, působením klimatu, terénu, účinky podzemní vody či provozem stavby. V další části přejdeme podrobněji k vlhkostním poruchám; budeme se věnovat jejich rozdělení, hodnocení vlhkosti a moderním technikám měření vlhkosti, včetně výčtu sanačních principů. Tím se uzavírá téma v oblasti Vlhkostních průzkumů staveb zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).

Recenzovaný Zúčastnili jsme se studentské konference Zapálení 2025 a společně s organizátory vybrali několik zajímavých prací. Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ph.D., doporučil níže uvedený text z důvodu jeho obsahu zaměřeného na udržitelnost. Možné náhrady cementu v betonových směsích mají určitě budoucnost.

Recenzovaný Nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů posouvají obor stále více dopředu. Učíme se ovšem více na historických stavbách. Nadměrná vlhkost jejich zdiva je v našich podmínkách běžným a stále se opakujícím jevem. Podnikat kroky k jejímu snížení je technickou nutností, ale zároveň je nezbytné se s ní do určité míry smířit a hledat způsob vzájemného soužití. Přítomnost vlhkosti v konstrukcích je dominantně ovlivňována okolím stavby, tj. přímým působením klimatu, působením terénu, účinky podzemní vody a provozem stavby. V úvodní části dvoudílného seriálu se budeme věnovat vlhkosti ve stavebních konstrukcích, vlhkostním poruchám a zjišťování jejich příčin.

Recenzovaný V roku 2015 sa začala príprava novej generácie Eurokódov, ktoré by mali byť na Slovensku zavedené do roku 2028. Jednou z významných zmien v novej generácii Eurokódov 2 je úprava metodiky návrhu kotvenia betonárskej výstuže. Článok porovnáva návrhové postupy a dĺžku potrebného kotvenia výstuže medzi jednotlivými generáciami Eurokódov.