Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 8.11.2018 do 14.2.2019


zpět na aktuální články

14.2.2019
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., Kloknerův ústav ČVUT v Praze

Příklad ověření spolehlivosti existujícího železobetonového prvku navazuje na předchozí článek autora „Nový evropský dokument pro hodnocení existujících konstrukcí“. Ilustrativní příklad ověření jednoduchého železobetonového prvku se opírá o připravovaný evropský dokument (technickou specifikaci TS [2]) a platné Eurokódy ČSN EN 1990 [7] a ČSN EN 1991-1-1 [9]. Příklad doplňuje předchozí článek, je usnadnit očekávané uvedení připravovaného evropského dokumentu do soustavy národních norem pro hodnocení existujících konstrukcí.

11.2.2019
prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., doc. Ing. Július Šoltész, PhD., Ing. Lýdia Matiašková, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Životnosť železobetónových síl sa po rokoch prevádzky kontroluje sledovaním priebehu degradácie betónu a betonárskej výstuže. Práve degradácia základných materiálov – betónu a výstuže – v dôsledku interaktívneho pôsobenia fyzikálnych a chemických účinkov, výluhov, prevádzkových a atmosférických podmienok má významný vplyv na odolnosť sila z hľadiska medzných stavov únosnosti, používateľnosti i trvanlivosti. V príspevku je prezentovaný príklad diagnostiky železobetónového pomocou analýzy účinkov prevádzkových zaťažení. Analýza je rozšírená aj o výsledky stacionárneho a nestacionárneho teplo-technického výpočtu steny sila.

6.2.2019
prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., Kloknerův ústav ČVUT v Praze

Nový evropský dokument pro hodnocení existujících konstrukcí (CEN Technical Specification, TS) navazuje na koncepci a technické požadavky Eurokódů. Konečný návrh dokumentu byl předložen v dubnu 2018. Obsahuje materiálově nezávislé pokyny pro všechny druhy konstrukcí včetně geotechnických součástí, a libovolné druhy zatížení. Zahrnuje obecné zásady a pokyny pro postup hodnocení, aktualizaci dat, konstrukční analýzu, různé způsoby ověřování spolehlivosti (dílčí součinitele, pravděpodobnostní metody, analýzu rizik), hodnocení památkových objektů, a možnosti zásahů do existujících konstrukcí. Předložený příspěvek zahrnuje praktické příklady aplikace obecných pokynů při hodnocení existujících konstrukcí včetně panelových domů.

21.1.2019
doc. Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT FAST Brno

Příspěvek se zabývá definicí energeticky flexibilní budovy, jejího vlivu na stabilitu okolní sítě s plánovaným vzrůstajícím podílem energie z obnovitelných zdrojů a možnosti využití tepelně akumulačních vlastností stavebních konstrukcí. Článek dále rozebírá vybranou metodiku pro hodnocení energetické flexibility budovy a uvádí příklad tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí.

16.1.2019
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Článek se zabývá návrhem velmi štíhlých tlačených ocelových prvků. Návrhová únosnost běžných štíhlých tlačených sloupů je dána jejich vzpěrnou únosností, která je při velké štíhlosti malá. Modifikací štíhlého sloupu do vzpínadlového předpjatého systému vede k násobnému zvýšení návrhové únosnosti. V článku jsou popsány předpjaté vzpínadlové ocelové tlačené trubky s jedním křížem. Uvádějí se vztahy pro stanovení kritického zatížení „ideálního vzpínadlového prutu“ a dále vztahy pro určení maximální únosnosti „imperfektního vzpínadlového prutu“. Maximální únosnosti po redukci součinitelem materiálu vedou ke stanovení návrhové únosnosti v souladu s Eurokódem 1993-1-1. V závěru je uveden příklad výpočtu a porovnání únosností předpjatého (vzpínadlového) a nepředpjatého (běžného) prutu velké štíhlosti.

14.1.2019
doc. Ing. Miloš Pánek, Ph.D., Ing. Eliška Oberhofnerová, Ing. Ondřej Dvořák, Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D., ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Ing. Jakub Kaloč, Matrix a.s.

Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.

7.1.2019
Ing. Jiří Celler, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra dřevěných a ocelových konstrukcí, Ing. Věra Hlavatá, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra mechaniky

V současné době se navrhování stěnových panelů s výztuhami s průřezem ve tvaru I a oboustranným opláštěním provádí na základě výsledků zkoušek a zjednodušeného analytického výpočtu. V případě jednostranně opláštěných panelů ale nejsou mechanismy chování ani způsob porušení stále dostatečně prozkoumány. Hlavním cílem článku je proto popsat chování výše zmíněného systému, vytvořit spolehlivý model a zpracovat parametrickou studii s využitím experimentální a numerické analýzy. Výsledky práce bude možné využít pro efektivnější využití subtilních sloupkových systémů dřevostaveb.

31.12.2018
doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D., Ing. Martin Nguyen, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Fluidní technologie spalování paliva v uhelných elektrárnách je i v České republice velmi populární, což vede k relativně vysoké produkci specifického vedlejšího produktu – fluidního popílku, který se od klasického vysokoteplotního popílku, jež nalézá uplatnění mimo technologii betonu i v jiných oblastech stavebního průmyslu, liší především mineralogickým složením s vysokým obsahem síry v podobě anhydritu CaSO4. Fluidní popílek prozatím nemá využití při výrobě pálených staviv, kde by mohl být využit jako levný zdroj oxidu vápenatého (například výroba keramických pórovinových obkládaček). Je ovšem třeba vyřešit otázku úniku oxidu siřičitého při opětovném výpalu fluidních popílků. Příspěvek se zabývá rozborem základních vlastností tuzemských fluidních popílků a přináší zamyšlení nad jeho možným využitím ve stavební výrobě.

27.12.2018
Ing. Petr Kapička, A.W.A.L., expertní a projekční kancelář

Prosklené konstrukce ve střešních konstrukcích mají specifické nároky na provedení pro zajištění vodotěsné funkce střešního pláště, do kterého jsou vsazeny. Opomenutí či nedodržení těchto pravidel vede ke snížení až ztrátě vodotěsné funkce a zátokům do interiéru. Tento příspěvek se věnuje analýzám poruch střešních světlíků.

17.12.2018
Mgr. Pavla Ryparová, Ph.D., Ing. Marie Sokolová, ČVUT v Praze, katedra konstrukcí pozemních staveb

Článek se zabývá vlivem relativní vlhkosti prostředí na pravděpodobnost výskytu plísní na hliněných omítkách již vyzrálých, nebo těsně po aplikaci. Byly vybrány čtyři typy omítek s různým obsahem organických přísad a odlišnou hrubostí. U všech vzorků byl v průběhu jednoho měsíce zaznamenáván rozsah výskytu mikrobiálního napadení. Dále byl zkoumán vliv vlhkosti vzduchu během aplikace omítek, byly identifikovány druhy plísní a bakterií, které se na omítkách přirozeně vyskytují a identifikace byla provedena na živné půdě.

14.12.2018
Ing. Martin Hataj, Ing. Martin Nečas, ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Monika Tyrová, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, .v.v.i., Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Pavlína Suchomelová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně

Tesařské spoje s dřevěnými kolíky jsou nedílnou součástí mnoha střešních konstrukcí, zvláště pak historických dřevěných krovů. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít při výstavbě novodobých dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků, např. systém Holz100 rakouské firmy Thoma a podobných tzv. Brettstapel konstrukčních elementů. Současné technické normy (zejména Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí) však pro takové konstrukční spoje nepředepisují dostatečný výpočetní postup. Komplexní model porušení v různých směrech k vláknům chybí. Článek je zaměřen na pilotní studii hodnocení mechanického chování kolíkových spojů a prezentuje výsledky experimentů celodřevěných spojů s kolíky z různých dřevin.

12.12.2018
Ing. arch. Lenka Bažíková, VUT v Brně, Fakulta architektury, Ústav stavitelství

Mechanické vlastnosti nepálené hlíny jako stavebního materiálu se intenzivně zkoumají posledních padesát let a během této doby bylo provedeno za účelem jejich zjištění tisíce zkoušek. Podle typu použití nepálené hlíny ve stavebnictví, ať už jako dusané zdi, cihly nebo omítky, se připravují různé hliněné směsi.

6.12.2018
Ing. Jakub Diviš, Fakulta stavební, ČVUT Praha, Ing. Jan Růžička, Ph.D., Fakulta stavební, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

V článku jsou shrnuty dosavadní výsledky výzkumu vlivu stavebních na kvalitu vnitřního prostředí s důrazem na relativní vlhkost interiéru. Uvedený laboratorní výzkum vznikl na Fakultě stavební ČVUT v Praze a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov UCEEB v Praze a je zaměřen na dynamické sorpční vlastnosti konstrukcí z přírodních materiálů na bázi surových přírodních jílů v porovnání s konstrukcemi z běžných stavebních materiálů.

4.12.2018
Ing. Jan Tripes, TZÚS Praha, s. p., pobočka České Budějovice

Článek popisuje základní principy hodnocení šetrných budov národní metodikou SBToolCZ se zaměřením na nejnovější verzi této metodiky pro školské budovy. Dále je uveden příklad certifikované školské budovy, jejíž renovace byla posuzována a optimalizována s využitím systému SBToolCZ. Výsledkem je přeměna stávajícího veřejného objektu na inteligentní energeticky nulovou budovu.

29.11.2018
prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.

26.11.2018
Ing. Petr Wolf, Ph.D., Ing. Sofiane Kichou, Ing. Marek Maška, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

V červenci 2018 byl dokončen dvouletý monitoring administrativní budovy společnosti FENIX Group a.s. v Jeseníku. Během této doby byly aplikovány různé provozní režimy baterií s cílem otestovat jejich schopnosti pro zajištění provozu energetiky objektu.

21.11.2018
Ing. arch. Eva Neumayerová, VUT v Brně, Fakulta architektury, Ústav stavitelství

Jednou z velkých výhod hliněného materiálu jsou například výborné akumulační vlastnosti a přirozená regulace vlhkosti v objektu. Nedostatkem hlíny jako stavebního materiálu je však nejen nízká odolnost proti tekoucí vodě či vzlínající zemní vlhkosti, ale také nízká odolnost nestabilizovaných hliněných konstrukcí proti otřesům. Článek se zabývá tradičními hliněnými stavbami a zkoumá jejich konstrukční zásady snižující rizika destrukce staveb.

14.11.2018
Ing. Oldřich Sucharda, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra stavebních hmot a diagnostiky staveb a Experimentální stavební centrum, Ing. Pavlína Matečková, Ph.D., VŠB TU Ostrava, Fakulta stavební, katedra konstrukcí

Článek je zaměřen na ucelený popis pevnostních charakteristik betonu, pozornost se věnuje zejména pevnosti betonu v tahu. Testování se zaměřilo na zkoušku v příčném tahu a tří a čtyřbodovou zkoušku na ohyb.

12.11.2018
Ing. Jiří Novotný, na Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, ČVUT v Praze

Metodika stanovení energeticky neutrálních, respektive energeticky nulových domů se na národních úrovních liší. Zájem o realizaci takových domů neovlivňuje jen metodika, ale i tržní poměry v oblasti přesouvání nadbytku produkce energie z jednoho objektu do druhého. Jde o ekonomicky nevýhodné výkupní ceny při dodávce do sítě. Pokud se stávající poměry v České republice nezmění, bude realizace energeticky nulových domů pro investory nezajímavá a potenciál snížení produkce CO2 nebude využit.

8.11.2018
Mgr. Art. Roman Miškov, ArTUR Trvalo udržitelná architektura

Hlinené tehly vyrobené extrudáciou, teda kontinuálnym lisovaním, majú vo všeobecnosti vysoký podiel ílu. Využitie takýchto tehál v budovách je preto prínosné z hľadiska množstva zabudovaného ílu v stavebných konštrukciách. Pozitívne efekty týchto hlinených materiálov v obytnom priestore sú všeobecne známe, ich použitie ako podkladu pre hlinené omietky má však svoje úskalia, ktoré sú známe už menej. Práve problematika nanášania hlinených omietok na extrudované hlinené tehly je predmetom môjho dlhodobého záujmu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama