Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Mechanismy, principy a procesy biokoroze stavebních materiálů způsobené mikroorganismy

Výskyt společenstev fotoautotrofních mikroorganismů, jako jsou sinice a řasy, může představovat závažný problém jak pro přírodní, tak pro umělé stavební materiály. Hrozí postupná degradace mnohdy až k úplnému rozpadu těchto materiálů. Snahou autorů článku je nalézt vhodnou metodu včasného varování a předejít stavu, kdy na základě odborného posouzení můžeme konstatovat již běžící, nebo dokonce dokonaný proces destrukce.

Úvod

V současné době neexistuje exaktní metoda, která by včas kvantifikovala rozsah poškození mikrobiální korozí u soch, kamene, omítek či zdiva. Je známo, že sinice, plísně a řasy (popřípadě lišejníky, kde jsou ovšem také jako fykobiont sinice a řasy) jsou schopny pronikat do pískovců, betonů, pálených cihel, omítek, ale také do žuly (Miller et al., 2008; Miller et al., 2012; Bertron 2014; Verdier et al., 2014). Cestu do hloubky takových substrátů si hloubí extracelulárními enzymy, kterými naleptávají pojivo a substráty (Nuhoglu et al., 2006). Sinice i řasy se chovají jako mixotrofové (na povrchu fotosyntéza, v hloubi heterotrofní metabolismus s produkcí CO2 ,a další zdroje naleptání substrátů kyselinou uhličitou).

Biokoroze

Biokoroze je nežádoucí změna vlastností materiálů v důsledku působení živých organismů. Často se setkáváme v této souvislosti i s pojmy biodeteriorace, biodegradace, biologické znehodnocení, biopoškození, bioreceptivita, biologická degradace, biologické znehodnocení; nicméně všechny pojmy znamenají zmíněnou změnu vlastností materiálů.

Organismy, které mohou způsobit biokorozi staveb a materiálů

Organismy, které jsou příčinou nežádoucích změn materiálů a výrobků, nazýváme biodeteriogeny. Tyto organismy můžeme rozdělit například následujícím způsobem:

  • Mikroorganismy – bakterie, mikroskopické houby, plísně, sinice.
  • Houby (např. dřevokazné) a lišejníky.
  • Nižší rostliny – řasy, mechy.
  • Vyšší rostliny – byliny, keře, stromy.

Organismy živočišné říše:

  • Členovci – hmyz (dřevokazný hmyz, rybenky, švábi…).
  • Obratlovci – drobní hlodavci, ptáci, popř. i člověk.

Mikroorganismy ovlivňují korozi pískovců, vápenců, mramoru, cementového kamene, opuky, cihel, dále pak deskovou korozi omítek, tvorbu krusty a práškové zóny na stavebním kameni, rozpad malty ve spárách zdiva a zvyšování vlhkosti zdiva.

Mikroorganismy způsobují ztrátu pevnosti konstrukcí, ztrátu elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění a estetické závady (například změnu barvy).

Vzhledem k tomu, že se při biokorozi biodeteriogeny vzájemně ovlivňují, jedná se o velmi složitou problematiku.

Biodegradace

Biodegradace je rozklad materiálů na jednoduché složky využitelné rostlinami či mikroorganismy. Rozklad materiálů nastává v případě, když jsou vhodné podmínky pro růst organismů. Mezi takové podmínky patří – voda (stačí i vlhkost!) a teplota nad +1 °C. Další podmínky jako světlo, pH apod. nejsou limitující, živiny si mikroorganismy vytvoří samy, protože začínají řasy – rostou ze světla, živiny stačí z betonu a deště, jejich těla odumřou a na nich rostou bakterie a plísně a ty pronikají do hloubky. Tam, kde jsou již na začátku sinice, pronikají do hloubky rovnou, protože jsou schopny růst i ve tmě – jsou to gram-negativní bakterie.

Materiál, který je rychle biodegradovatelný – papír, dřevo, látky, nátěry a barvy, plasty apod. – chutná rozkladným mikroorganismům nejvíce. Z tvrdých stavebních materiálů dovedou mikroorganismy využít veškeré porézní materiály – beton, pískovec, pálené cihly a další.

Obr. 1: Ukázka detekce mikroorganismů na kamenné zídce nedestrukční metodou
Obr. 1: Ukázka detekce mikroorganismů na kamenné zídce nedestrukční metodou
Obr. 2: Ukázka detekce mikroorganismů na dřevěném sloupku
Obr. 2: Ukázka detekce mikroorganismů na dřevěném sloupku

Obr. 3: Ukázka detekce mikroorganismů na betonovém podstavci bronzové sochy
Obr. 3: Ukázka detekce mikroorganismů na betonovém podstavci bronzové sochy
 

Druhy poškození

Asimilační poškození

Materiál je pro organismy potravou (biodeteriogeny ho rozkládají pomocí enzymů na látky pro ně stravitelné). Typickým příkladem jsou polymery vápníku, které beton dělají pevným a tvrdým. Jde o dlouhé provazy a lana, které mikroorganismy nastříhají na drobné nitky. Následkem toho pak rozdrtíte beton v ruce jako hroudu písku.

Disimilační poškození

Materiál je poškozen metabolity, enzymy, pigmenty nebo samotnou biomasou mikroorganismů, přičemž pro organismy není ničený materiál hlavním zdrojem živin. Příkladem je zčernání stěny plísní, zezelenání obrazu nárostem řas apod.

Jak prorůstají organismy do materiálů?

Mezi organismy, které jsou schopny přímo tvořit otvory, póry či spáry do betonu a dalších materiálů, patří především plísně, sinice, lišejníky a bakterie. Kombinují přitom jak disimilační, tak i asimilační princip biokoroze. Prostě si vyleptají cestu do betonu pomocí enzymů tím, že vytvářejí organické kyseliny, které beton dále znehodnocují a v podstatě rozpouštějí!

Organismy, které zvětšují a využívají drobné póry vytvořené jinými organismy nebo např. mrazem, jsou řasy, cévnaté rostliny a mechy. Tyto organismy ničí beton nejen mechanicky (např. růstem kořenů), ale především tím, že zadrží vodu, která mrazem trhá celé bloky betonu.

Obr. 4: Nárosty mikroorganismů na zdivu v Průhonickém parku
Obr. 5: Nárosty mikroorganismů na zdivu v Průhonickém parku

Obr. 4 a 5: Nárosty mikroorganismů na zdivu v Průhonickém parku
Obr. 6: Nárosty mikroorganismů na zdivu Průhonického zámku
Obr. 6: Nárosty mikroorganismů na zdivu Průhonického zámku
 

Dovedou tedy mikroorganismy znehodnotit materiály?

Ano, velmi efektivně až dokonale. Například u betonu rozloží mikroorganismy nejen vlastní silikáto-vápnitý polymer, tedy to, co dělá beton tvrdým, ale sirné a železité bakterie dovedou účinně rozložit i armaturní železné výztuže, takže např. most nemá plánovanou pevnost a prostě spadne…

Mikroorganismy dovedou znehodnotit nejen beton a stavební materiály, ale rozloží například plasty (což je fatální v případě kabelů vedených v zemi) a dřevo (nejen známá dřevomorka – tedy houba, ale také například sinice). Omítky poškodí nejen esteticky (černé, oranžové, či zelené nárosty), ale způsobí i rozklad a opadání velkých ploch a s tím spojenou ztrátu hydroizolačních a termoizolačních vlastností fasád apod.

Poděkování

Práce byla podpořena z prostředků projektu NAKI II č. DG16P02M041 Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny.

Literatura

  1. Bertron A (2014) Understanding interactions between cementitious materials and microorganisms: a key to sustainable and safe concrete structures in various contexts. – Materials and Structures 47: 1787–1806.
  2. Miller AZ, Laiz L, Gonzalez JM, Dionísio A, Macedo MF, Saiz-Jimenez C (2008) Reproducing stone monument photosynthetic-based colonization under laboratory conditions. – Science of the Total Environment 405: 278–285.
  3. Miller AZ, Sanmartín P, Pereira-Pardo L, Dionísio A, Saiz-Jimenez C, Macedo MF, Prieto B (2012) Bioreceptivity of building stones: A review. – Science of the Total Environment 426: 1–12.
  4. Nuhoglu Y, Oguz E, Uslu H, Ozbek A, Ipekoglu B, Ocak I, Hasenekoglu I (2006) The accelerating effects of the microorganisms on biodeterioration of stone monuments under air pollution and continental-cold climatic conditions in Erzurum, Turkey. – Science of the Total Environment 364: 272–283.
  5. Verdier T, Coutand M, Bertron A, Roques C (2014) A review of indoor microbial growth across building materials and sampling and analysis methods. – Building and Environment 80: 136–149.
 
Komentář recenzenta Ing. Zuzana Rácová, Ph.D. a Mgr. Pavla Ryparová, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební

Zaměření příspěvku na problematiku biokoroze stavebních materiálů je velmi aktuální. S biotickým napadením se totiž setkáváme stále častěji také u novostaveb. V příspěvku jsou publikované fotografie nové ambiciózní metody, která dokáže vyhodnotit míru napadení na stavebních materiálech mikroorganismy. Toto je pro článek (předpokládáme) stěžejní, a proto by bylo vhodné metodu co nejpodrobněji popsat. Zároveň chápeme, že si autoři svého řešení velmi považují, a proto věříme, že vše podrobněji vysvětlí a ukážou na příkladech vážným zájemcům individuálně. Jinak samozřejmě doporučujeme k publikování.

English Synopsis

The occurrence of communities of photoautotrophic microorganisms such as cyanobacteria and algae can pose a serious problem for both natural and artificial building materials. There is a risk of gradual degradation, often to the point of complete disintegration of these materials. The authors of the article aim to find a suitable method of early warning and to avoid a situation where, on the basis of expert assessment, we can conclude that the process of destruction is already underway or even complete.

 
 
Reklama