Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Historické stavby

Diokleciánův palác ve Splitu (zdroj: travelmag.cz)
12.9.2020redakce
V červenci letošního roku byl PRAGOTHERM, servis fasád s.r.o. spolu se sesterskou výzkumnou organizací Smart Coatings s.r.o. přizván k účasti na údržbě jedné z nejdůležitějších chorvatských památek, Katedrály nanebevzetí panny Marie v Záhřebu. Tento památkový objekt čelí nejen přírodním živlům, jako je zemětřesení, které ho letos 22. března velmi poškodilo, ale také masivnímu zařasování fasád.
24.8.2020doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb
Cílem studie bylo stanovení funkční způsobilosti historické zdi letohrádku Hvězda a posouzení její použitelnosti. V článku jsou prezentovány možnosti návrhu obnovy zdi při využití optimálních technologií, analýza návrhů řešení a zhodnocení rizikových faktorů. Vlastnímu návrhu obnovy předcházel podrobný stavebně technický průzkum. V závěru článku je popsán průběh realizačních prací, včetně zvoleného materiálového řešení obnovy. Na provádění materiálových analýz se podílel Kloknerův ústav ČVUT, návrh obnovy byl konzultován s NPÚ.
15.8.2020IMI Hydronic Engineering
Budova Státní opery v Praze je více než 130 let stará honosná budova, zaujímající své místo mezi významnými památkami i mezi kulturními institucemi naší země. V letech 2017 až 2019 prošla celkovou rekonstrukcí, zahrnující instalace vytápění, chlazení a vzduchotechniky (HVAC), elektrické rozvody, interiérové rozvody i venkovní fasádu. Pro nás v IMI Hydronic Engineering bylo potěšením se na této renovaci podílet.
19.7.2020doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Denisa Boháčová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb
V článku je prezentován stavebně technický průzkum a rekonstrukce historického klenbového mostu ze 17. století, který kdysi sloužil jako jediná přístupová cesta na ostrov Portz Insel u Mikulova.
Baumit Sanova – produktová řada
15.7.2020Baumit, spol. s r.o.
Poškození vnitřních a vnějších omítkových systémů na domech, starších usedlostech či historických budovách bývají často noční můrou majitelů nebo investorů. Na vině jsou, kromě stáří objektu, povětrnostní podmínky. Výsledkem je pronikání vlhkosti do zdiva konstrukce snižující schopnost tepelné izolace domu.
1.6.2020Ing. arch. Jiří Kugl, ČVUT Praha, Fakulta stavební
Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).
20.4.2020doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava
Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.
17.4.2020Ing. Patrik Šťastný, Katedra technológie stavieb, Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita v Bratislave
Elementárnym cieľom opísaného výskumu je preukázanie nutnosti vytvorenia dodatočnej nepriepustnej vrstvy pôsobiacej ako izolácia proti vlhkosti historických konštrukcií za pomoci technológie podrezávania. Z technologického hľadiska a taktiež na základe známych výskumov je zrejmé, že táto technológia sa radí medzi najúčinnejšie sanačné metódy.
24.2.2020prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav
Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.
30.1.2020Ing. Petr Bohuslávek, redakce, foto: Eva Nečasová
Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární bezpečnost staveb v září 2019 na veletrhu For Arch.
6.1.2020Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., Národní památkový ústav, Technologická laboratoř
Příspěvek pojednává o významu nasákavosti tradičních stavebních materiálů a schopnosti tradičních neizolovaných staveb odolávat vzlínající vlhkosti. Upozorňuje dále na některá rizika spojená s omezováním nasákavosti stavebních materiálů navrhovaných pro sanace vlhkosti a zasolení tradičních staveb.
25.12.2019Vlastimil Růžička, redakce
Dvanáctý ročník mezioborové konference PROPAMÁTKY v Písku řešil téma obnovy a využívání škol. Díky dlouhému vývoji českého školství představují historické budovy škol široký stavební fond, který stále čeká na své využití. Setkání bylo určeno pro architekty, zástupce obcí a krajů, pracovníky památkové péče a samozřejmě i pro majitele školních budov, ať už v provozu, či hledajících nové využití.
23.12.2019doc. Ing. Eva Burgetová, CSc., Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský Praha, Ing. Martin Vonka, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, Ing. Zuzana Rácová, ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra pozemních staveb
V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.
23.11.2019Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Ostrava
Věžové vodojemy. Technické ikony vodárenství. Jsou specifické vývojem konstrukčním, materiálním, vývojem vlastních vodárenských technologií a uplatňováním architektonických dobových trendů na vertikálních stavbách. Článek představuje vybrané věžové vodojemy na našem území přebudované k novému využití.
1.11.2019redakce dle tiskové zprávy pořadatele
Téma 12. ročníku mezioborové konference PROPAMÁTKY je obnova a využívání škol. Setkání se uskuteční 6. až 8. listopadu v Městské knihovně v Písku a představí se zde nejenom historický vývoj, ale především současný stav a také možnosti nového využívání škol. Akce je určena jak odborníkům, tak široké veřejnosti.
Reklama

TABULKY & VÝPOČTY


KALENDÁŘ AKCÍ


NEJČTENĚJŠÍ


Partner - Regenerace domů


Reklama

VIDEA



 
 
Reklama