Recenzovaný Příspěvek pojednává o historii zdravotně technických instalací, tedy vnitřních vodovodů, kanalizací a odběrných plynových zařízení od nejstarších dob do roku 1948 a je zaměřen především na historii tohoto oboru na území bývalého Československa. Zabývá se také historií instalatérského řemesla, dobovými právními předpisy, technickými normami a odbornou literaturou na území bývalého Československa.

Recenzovaný Statických problémů u historických objektů, v jejichž konstrukci jsou použity cihly (pálené či nepálené), je celá řada. Každý z konstrukčních prvků stavby, který je proveden z cihelného zdiva, vykazuje z hlediska statiky poruchy, jež jsou z velké části závislé na jeho umístění v nosném systému stavby. V textu se blíže podíváme na některé statické poruchy a nabídneme možnosti řešení.

Recenzovaný Cihelné dlažby jsou jedním z nejstarších typů pevných podlah. Pro jejich pokládku je třeba pochopit a zvládnout technologii výroby i pokládky (většinou do lože z vápenné malty, výjimečně také prostým položením na rovnou hliněnou či vápennou mazaninu s rubem dlaždice potřeným vápenným mlékem). Nabízejí se možnosti různých tvarů a formátů se solidní pevností a otěruvzdorností, tepelněizolačními vlastnostmi, požární odolností a dlouhodobou životnost. U nově realizovaných cihelných dlažeb se setkáváme i s potřebou zabudovat do nich koncové prvky rozvodů techniky prostředí. Setkat se můžeme i s moderními napodobeninami dlažeb či stěrkami napodobujícími beton.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech diagnostiky historických zděných konstrukcí s využitím nedestruktivních a destruktivních zkušebních metod. Nejdříve a určí pevnost v tlaku zdicích prvků a pevnost v tlaku malty, poté se vypočte charakteristická pevnost v tlaku zdiva. Důležité je posouzení vazby zdiva a zjištění výskytu trhlin. Nakonec se zjistí vlhkost a salinita zdiva.

Recenzovaný Příspěvek se věnuje aktuálnímu tématu náhrady historických pálených cihel v památkově chráněných objektech. Představuje možnosti výběru adekvátní náhrady recyklováním historických zdicích prvků odebraných z demolovaných staveb, splňující požadavky v současnosti kladené na zdicí prvky s důrazem na trvanlivost. Je zde představena rezonanční metoda pro roztřídění cihel na kvalitativní skupiny a současně představeny základní aspekty, charakterizující cihly z různých historických období, což je další kriterium pro vhodnost použití do historické stavby.

Recenzovaný Velmi často se ve své praxi setkáváme s otázkou původu stavebního kamene na historických objektech. Metody poskytující odpověď na tuto otázku jsou však převážně destruktivního charakteru vyžadující odběr vzorku. V rámci našeho výzkumu jsme se proto zaměřily na využití odrazivostní spektrometrie, která představuje velice nadějnou a efektivní nedestruktivní metodu. Příspěvek pojednává o základních principech a možnostech využití této metody s ohledem na její použití v případě historického stavebního a dekoračního kamene.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje původní stav zámku v Nemyšli u Tábora spolu s navazujícím postupem jeho sanace. To vyžaduje pečlivou evaluaci jeho stavu, stanovení postupu sanace spolu se sledováním stavu, aby byla zajištěna bezpečnost na staveništi. Ke splnění tohoto úkolu – v zahraničí je užívána zkratka SHM (Structural Health Monitoring, sledování zdravotního stavu) – byly využity dostupné možnosti současných informačních technologií.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá úlohou inženýrů v současném světě. Zejména je zaměřen na představení současných možností při uchování historických monumentů a jejich údržbě. Na dvou případových studiích poukazuje na nové možnosti, které nám skýtá výpočetní technika a propojení zúčastněných aktérů pomocí webu. Také určitým způsobem zmiňuje jednání Světového inženýrského konventu WEC 2023. Vzhledem k rozsahu je nejprve prezentována první, obecná část, která je doplněná ověřením konceptu při sledování opěrné zdi kostela sv. Jakuba v Nepomuku. V navazujícím samostatném příspěvku je detailněji prezentován příklad použití těchto technologií při sanaci zámku v Nemyšli.