Recenzovaný Kolumbária sloužící k ukládání uren s popelem zesnulých představují významný prvek funerální architektury, jehož podoba se v průběhu historie významně měnila. Od starověkých římských staveb, charakteristických pravidelným členěním nik pro ukládání uren, až po současné minimalistické, ekologické a digitálně propojené pohřební prostory reflektují kolumbária proměny v přístupu ke kremaci i funerální kultuře obecně. Článek představuje architektonický vývoj kolumbárií s důrazem na materiálová řešení, prostorovou organizaci a technologické inovace.

Recenzovaný Funerální architektura ve spojení s pohřebními rituály a náboženskou tradicí prošla v průběhu věků řadou proměn, jež souvisely s vývojem technologií, změnami vnímání smrti a posmrtného života i s urbanistickými a hygienickými požadavky jednotlivých historických období. Článek nastiňuje historický vývoj funerální architektury, její hlavní formy, společenské a náboženské aspekty a uvádí nejvýznamnější pohřební stavby, které formovaly dějiny a stále ovlivňují současné přístupy k pohřební architektuře. Hlavní důraz je kladen na rozmanitost architektonických forem funerálních staveb, jejich symboliku a jejich roli v kolektivní paměti společnosti.

Recenzovaný Historické hliněné stavby se vyznačují mnohými specifiky. Mezi hlavní patří složitá geometrie nosných konstrukcí a postupná degradace po opuštění objektu či zanedbání údržby. V případě renovace tyto objekty potřebují projektovou dokumentaci na vyšší úrovni, než jaká je běžně zpracovávaná obvyklými zaměřovacími metodami. Metody 3D laserového skenování při vhodném použití mohou zpřístupnit projektantům maximum prostorových informací o objektu. Vytvořené virtuální dvojče umožní zájemcům podívat se na detaily stavby, které jsou mnohem přesnější a přehlednější než standardní fotodokumentace či zaměření objektu klasickými metodami. Toto má velký přínos i v případě, pokud se nepodaří objekt zachovat ve fyzické podobě. Virtuální dvojče objektu umožňuje stavbu studovat i po zániku původního objektu, uchovat její geometrické charakteristiky a zpřístupnit ji široké veřejnosti.

Recenzovaný Dřevo je běžnou součástí kulturních památek; je ovšem materiálem přírodním, a proto disponuje velkou mnohotvárností danou růstovými podmínkami, prostředím a dědičnými dispozicemi. Kvůli svému rostlinnému původu je dřevo trvale vystaveno degradačním procesům zejména biotické, ale i environmentální povahy, jež způsobují významné změny fyzikálních, mechanických a chemických vlastností. Jaké jsou nejčastější poruchy dřevěných konstrukcí, jak je rozdělit do kategorií podle vlivů zapříčiňujících jejich vznik a jak provádět údržbu dřeva?

Recenzovaný Příspěvek pojednává o historii zdravotně technických instalací, tedy vnitřních vodovodů, kanalizací a odběrných plynových zařízení od nejstarších dob do roku 1948 a je zaměřen především na historii tohoto oboru na území bývalého Československa. Zabývá se také historií instalatérského řemesla, dobovými právními předpisy, technickými normami a odbornou literaturou na území bývalého Československa.

Recenzovaný Statických problémů u historických objektů, v jejichž konstrukci jsou použity cihly (pálené či nepálené), je celá řada. Každý z konstrukčních prvků stavby, který je proveden z cihelného zdiva, vykazuje z hlediska statiky poruchy, jež jsou z velké části závislé na jeho umístění v nosném systému stavby. V textu se blíže podíváme na některé statické poruchy a nabídneme možnosti řešení.

Recenzovaný Cihelné dlažby jsou jedním z nejstarších typů pevných podlah. Pro jejich pokládku je třeba pochopit a zvládnout technologii výroby i pokládky (většinou do lože z vápenné malty, výjimečně také prostým položením na rovnou hliněnou či vápennou mazaninu s rubem dlaždice potřeným vápenným mlékem). Nabízejí se možnosti různých tvarů a formátů se solidní pevností a otěruvzdorností, tepelněizolačními vlastnostmi, požární odolností a dlouhodobou životnost. U nově realizovaných cihelných dlažeb se setkáváme i s potřebou zabudovat do nich koncové prvky rozvodů techniky prostředí. Setkat se můžeme i s moderními napodobeninami dlažeb či stěrkami napodobujícími beton.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech diagnostiky historických zděných konstrukcí s využitím nedestruktivních a destruktivních zkušebních metod. Nejdříve a určí pevnost v tlaku zdicích prvků a pevnost v tlaku malty, poté se vypočte charakteristická pevnost v tlaku zdiva. Důležité je posouzení vazby zdiva a zjištění výskytu trhlin. Nakonec se zjistí vlhkost a salinita zdiva.

Recenzovaný Příspěvek se věnuje aktuálnímu tématu náhrady historických pálených cihel v památkově chráněných objektech. Představuje možnosti výběru adekvátní náhrady recyklováním historických zdicích prvků odebraných z demolovaných staveb, splňující požadavky v současnosti kladené na zdicí prvky s důrazem na trvanlivost. Je zde představena rezonanční metoda pro roztřídění cihel na kvalitativní skupiny a současně představeny základní aspekty, charakterizující cihly z různých historických období, což je další kriterium pro vhodnost použití do historické stavby.

Recenzovaný Velmi často se ve své praxi setkáváme s otázkou původu stavebního kamene na historických objektech. Metody poskytující odpověď na tuto otázku jsou však převážně destruktivního charakteru vyžadující odběr vzorku. V rámci našeho výzkumu jsme se proto zaměřily na využití odrazivostní spektrometrie, která představuje velice nadějnou a efektivní nedestruktivní metodu. Příspěvek pojednává o základních principech a možnostech využití této metody s ohledem na její použití v případě historického stavebního a dekoračního kamene.