Recenzovaný Příspěvek prezentuje původní stav zámku v Nemyšli u Tábora spolu s navazujícím postupem jeho sanace. To vyžaduje pečlivou evaluaci jeho stavu, stanovení postupu sanace spolu se sledováním stavu, aby byla zajištěna bezpečnost na staveništi. Ke splnění tohoto úkolu – v zahraničí je užívána zkratka SHM (Structural Health Monitoring, sledování zdravotního stavu) – byly využity dostupné možnosti současných informačních technologií.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá úlohou inženýrů v současném světě. Zejména je zaměřen na představení současných možností při uchování historických monumentů a jejich údržbě. Na dvou případových studiích poukazuje na nové možnosti, které nám skýtá výpočetní technika a propojení zúčastněných aktérů pomocí webu. Také určitým způsobem zmiňuje jednání Světového inženýrského konventu WEC 2023. Vzhledem k rozsahu je nejprve prezentována první, obecná část, která je doplněná ověřením konceptu při sledování opěrné zdi kostela sv. Jakuba v Nepomuku. V navazujícím samostatném příspěvku je detailněji prezentován příklad použití těchto technologií při sanaci zámku v Nemyšli.

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.

Recenzovaný Výskyt společenstev fotoautotrofních mikroorganismů, jako jsou sinice a řasy, může představovat závažný problém jak pro přírodní, tak pro umělé stavební materiály. Hrozí postupná degradace mnohdy až k úplnému rozpadu těchto materiálů. Snahou autorů článku je nalézt vhodnou metodu včasného varování a předejít stavu, kdy na základě odborného posouzení můžeme konstatovat již běžící, nebo dokonce dokonaný proces destrukce.

Recenzovaný Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.

Recenzovaný Článek seznamuje s projektem, který podrobně zpracovával návrh metodiky hodnocení bioohrožení památek, včetně poškození jednotlivých prvků, a hodnotil míru potenciálního ohrožení vybraných kategorií památek a chráněných území jednotným postupem pro celé území ČR.

Recenzovaný V České republice existuje celá řada historických staveb s azbestem, jenž byl použit při opravách a rekonstrukcích. Příkladem za všechny může být Španělský sál Pražského hradu. Z uvedeného vyplývá, že z pohledu možné přítomnosti azbestu je nutné při diagnostice objektu zohlednit i dobu předchozích oprav, zejména v 60. až 80. letech minulého století, kdy byly výrobky obsahující azbest hojně používány.

Recenzovaný Rozsáhlé terénní zkušenosti při opravách dřevěných konstrukcí ukazují na dva základní limitující faktory kvality odvedené práce, které se často různými způsoby obcházejí či zjednodušují. V první řadě je to kvalita dřeva při opravách (výměny, protézy) a z ní vyplývající problémy při nedodržení doporučených kritérií pro výběr vhodného materiálu, s ohledem na dlouhodobou koexistenci nového dřeva s původním materiálem. Ve druhém případě jsou velmi vlivným faktorem způsoby opracování dřeva, kdy se pro své výhody preferované tradiční způsoby z různých důvodů nahrazují imitacemi bez jakýchkoliv přínosů. V tomto článku se budeme vzhledem k jeho omezenému rozsahu věnovat pouze nejkřiklavějšímu případu, a tím je opracování kulatiny tesáním.

Recenzovaný Príspevok sa zaoberá s tepelnou ochranou historickej budovy v Košiciach. Budova je momentálne využívaná v plnej funkcii ako bábkové divadlo. Trpí však poruchami spôsobené zvýšenou vlhkosťou. Časť príspevku je venovaná vlhkostnej analýze, ktorá bola vykonaná deštruktívnym spôsobom pomocou gravimetrickej metódy. Hlavná časť príspevku sa zaoberá s výsledkami dynamických simulácií, pri ktorej sa analyzovala tepelno-vlhkostná odozva historickej steny po aplikácií tepelnej izolácie z interiéru.

Recenzovaný Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.

Recenzovaný V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.