Budova Státní opery v Praze je více než 130 let stará honosná budova, zaujímající své místo mezi významnými památkami i mezi kulturními institucemi naší země. V letech 2017 až 2019 prošla celkovou rekonstrukcí, zahrnující instalace vytápění, chlazení a vzduchotechniky (HVAC), elektrické rozvody, interiérové rozvody i venkovní fasádu. Pro nás v IMI Hydronic Engineering bylo potěšením se na této renovaci podílet.
Poškození vnitřních a vnějších omítkových systémů na domech, starších usedlostech či historických budovách bývají často noční můrou majitelů nebo investorů. Na vině jsou, kromě stáří objektu, povětrnostní podmínky. Výsledkem je pronikání vlhkosti do zdiva konstrukce snižující schopnost tepelné izolace domu.
Nástroje revitalizace brownfieldů můžeme obecně dělit například z pohledu územního plánování a urbanismu, z pohledu životního prostředí, pohledu ochrany kulturních památek či z pohledu na lokality jako na nové investiční příležitosti. Výsledkem je, že problematika brownfieldů je řešena celou řadou institucí a nástrojů. Cílem tohoto příspěvku je identifikovat, roztřídit a analyzovat tyto nástroje využitelné v ČR. Součástí příspěvku bude průzkum nástrojů z jiných zemí, které mají s danou problematikou dlouhodobější zkušenosti (např. Francie, Velká Británie, USA, Německo, Dánsko) a analýza reálnosti jejich zavedení v ČR a jejich přínosu. Protože toto téma je velice rozsáhlé, příspěvek se především zaměří na nástroje územně plánovací (např. ÚPP, ÚPD), ekonomické (motivační a penalizační) a výstavbové (slouží k prosazení záměrů sídla či státu formou výstavby především dopravní a technické infrastruktury).
Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.
Elementárnym cieľom opísaného výskumu je preukázanie nutnosti vytvorenia dodatočnej nepriepustnej vrstvy pôsobiacej ako izolácia proti vlhkosti historických konštrukcií za pomoci technológie podrezávania. Z technologického hľadiska a taktiež na základe známych výskumov je zrejmé, že táto technológia sa radí medzi najúčinnejšie sanačné metódy.
Článek představuje základní kritéria v hodnocení konstrukcí památkových budov. Celý postup je podrobně popsán v ČSN EN 13822, Příloze I. Záměrem je poskytnout rovněž doplňující pokyny pro používání této mezinárodní normy pro konstrukce budov kulturních památek. Pokyny zde uvedené se mají dodržovat společně se všemi dalšími články mezinárodně platné normy ČSN EN 13822 a ostatních předpisů.
Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární bezpečnost staveb v září 2019 na veletrhu For Arch.
Dvanáctý ročník mezioborové konference PROPAMÁTKY v Písku řešil téma obnovy a využívání škol. Díky dlouhému vývoji českého školství představují historické budovy škol široký stavební fond, který stále čeká na své využití. Setkání bylo určeno pro architekty, zástupce obcí a krajů, pracovníky památkové péče a samozřejmě i pro majitele školních budov, ať už v provozu, či hledajících nové využití.
V poslední době je patrný trend zvýšeného zájmu o využívání věžových vodojemů k novým účelům. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které významně ovlivňují reálné možnosti nového využití vodojemů, je jejich aktuální technický stav. Průzkumy potvrdily, že na degradaci obvodového zdiva solitérních konstrukcí věžových vodojemů se podílí řada cyklických degradačních činitelů a vnitřní mikroklima. V rámci průzkumu bylo definováno několik systematicky se opakujících poruch konstrukce vodojemů.
Věžové vodojemy. Technické ikony vodárenství. Jsou specifické vývojem konstrukčním, materiálním, vývojem vlastních vodárenských technologií a uplatňováním architektonických dobových trendů na vertikálních stavbách. Článek představuje vybrané věžové vodojemy na našem území přebudované k novému využití.
Téma 12. ročníku mezioborové konference PROPAMÁTKY je obnova a využívání škol. Setkání se uskuteční 6. až 8. listopadu v Městské knihovně v Písku a představí se zde nejenom historický vývoj, ale především současný stav a také možnosti nového využívání škol. Akce je určena jak odborníkům, tak široké veřejnosti.
Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.
Využijte poslední možnost přihlášení na konferenci Požární bezpečnost staveb, která se koná 18. září 2019 na veletrhu FOR ARCH. Čtvrtý ročník konference se bude týkat aktuálního stavu požárního kodexu v ČR a jeho budoucnosti. V úvodu a závěru konference zazní přednášky o požárnětechnickém řešení Národního muzea a Libušína na Pustevnách.
