Organizátoři tradiční konference na pražském letňanském výstavišti v rámci souběhu stavebních veletrhů připravili opět zajímavý program plný překvapivých okamžiků. Konference nesla podtitul Co nás trápí nejen v izolacích: Praxe, rizika, novinky a obsáhla takřka celou problematiku nejčastějších závad – materiálových, realizačních i organizačních – od střechy, přes fasádu až po spodní stavbu. Nabízíme malé ohlédnutí za letošním 27. ročníkem odborné konference s názvem Izolace.
Recenzovaný Každým rokem zanikne několik dalších staveb z již tak nepříliš četného fondu hrázděných staveb či domů s podstávkou a hrázděným patrem. Tyto stavby se nacházejí většinou v krajích, kde po válce došlo k výměně obyvatelstva a nyní patří k chudším. Na vině bývá prostá neúdržba, deklarovaný nedostatek financí pro zásadní zásahy. Nezřídka se setkáváme i s argumentem, že hrázděné stavby není možné udržovat, chybí materiály pro obnovu. Taktéž se argumentuje nemožností využívat hrázděné patro v zimě kvůli promrzání příliš tenkých stěn, které nelze zateplit běžným systémem. Článek popisuje stav trhu v této oblasti.
Recenzovaný Stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost, a to i díky tomu, že u nás najdeme řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Doložení rozsahu hliněného stavebního fondu má potenciál posílit vnímání hliněného stavitelství jako hodnotné součásti kulturního dědictví i jako perspektivního nástroje udržitelné výstavby. Příspěvek představuje výzkumný rámec, metodologii a východiska připravovaného mapového výstupu Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů.
Tento průmyslový komplex si prošel obdobím rozmachu pod taktovkou zakladatele Franze Schmitta, několika požáry, hospodářskou krizí, válečnou výrobou pro Třetí říši, znárodněním, i několikaletým chátráním. Nyní se semilská továrna probouzí pod názvem Fabrika 1861 jako kulturní centrum. Jak zachovat krásu starého průmyslového objektu, vytvořit komfortní prostředí pro novou funkci a zároveň snížit náklady na provoz?
Po dvou letech v online prostředí se odborná konference s názvem Rekonstrukce historických budov opět vrátila do prezenční podoby. V Praze v budově Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) na Novotného lávce se sešli odborníci, aby společně hledali cestu k udržitelné budoucnosti památek. V programu se objevila celá řada zajímavých témat i názorných příkladů, jak smysluplně rekonstruovat a udržitelně využívat historické stavby v 21. století. Nabízíme malé ohlédnutí.
Domy v režimu historického práva stavby a možnosti domáhání vlastnictví je téma, kterému jsme se věnovali ve spolupráci s portálem epravo. Odstartovalo jej nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které představuje dle oslovených právníků významný precedens pro dnešní držitele domů, které byly původně zřízeny v režimu historického práva stavby. Pro město Prahu, které se nyní aktivně domáhá vlastnictví k těmto stavbám, to mimo jiné znamená, že jeho pozice nebude ve většině případů neotřesitelná.
Recenzovaný Odhalovat nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů je úkolem takřka detektivním. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali vlhkosti v konstrukcích, kterou jsou ovlivněny okolím stavby, působením klimatu, terénu, účinky podzemní vody či provozem stavby. V další části přejdeme podrobněji k vlhkostním poruchám; budeme se věnovat jejich rozdělení, hodnocení vlhkosti a moderním technikám měření vlhkosti, včetně výčtu sanačních principů. Tím se uzavírá téma v oblasti Vlhkostních průzkumů staveb zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).
