Recenzovaný Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.
Ve čtvrtek 13. října byly v Betlémské kapli slavnostně uděleny tituly Stavba roku 2016. Stavbami roku 2016 jsou pražský tunel Blanka, archeologický park v Pavlově, modernizace železniční trati Tábor - Sudoměřice, stezka v oblacích v Dolní Moravě, rekonstrukce a dostavba městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích a rekonstrukce areálu Hospitalu v Kuksu.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou identifikace původu a stanovení vlastností historických pálených zdících prvků při stavebně technickém průzkumu významného brněnského stavebního objektu z druhé poloviny 19. století. Autoři měli unikátní možnost pracovat s reprezentativním vzorkem cihel, použitých při stavbě objektu a jeho rekonstrukci.
Pokládka nové podlahy nezahrnuje jen instalaci nové dlažby, dřevěné, laminátové, či jiné finální vrstvy, ale také přípravu podkladu. Abychom se při užívání podlahy vyhnuli problémům, musí být podklad souvislý, pevný a dokonale rovný. To však při rekonstrukcích po odstranění staré podlahy nebývá běžný stav.
Zámek je nejstarší památkou ve Škvorci. Bývalý hrad se poprvé připomíná na konci 13. století. V dalším století byla stavba rozšířena na čtyřkřídlý hrad s palácem, kaplí a branou a kolem roku 1545 přestavěna na reprezentativní renesanční zámek. Během devadesátých let dvacátého století objekt výrazně zchátral a počátkem tohoto století byl již v kritickém stavu.
Spojení moderní techniky s historií má vždy zvláštní nádech. Především u staveb, kde je dříve či později vždy nutný stavební zásah, vyvstávají například otázky zachování původního rázu. Takovým příkladem může být i Anežský klášter ve vlastnictví Národní galerie, který patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám a historickým památkám Prahy a od roku 1978 je národní kulturní památkou.
Recenzovaný Při hodnocení existujících železobetonových konstrukcí památek je vždy nutné ověřit vlastnosti betonu a rozmístění výztuže. Příspěvek se zabývá zkoušením betonu pomocí nedestruktivních metod – zejména tvrdoměrné a ultrazvukové. Jako nejvýhodnější pro zkoušení starých konstrukcí se ukazuje metoda ultrazvuková.
Srdečně vás zveme na konferenci při veletrhu For Arch v září v Praze. Cílem konference je propojení odborníků různých profesí. Vedle stavebních témat připravujeme přednášky např. o EPS, elektroinstalaci a hasících systémech. Zajímavostí budou detaily rekonstrukce divadla v Kladně v podání Ing. arch. Davida Vávry.
Statutární město Olomouc se nachází v centrální části Moravy, v historii bylo jejím hlavním městem a pyšní se mimo jiné druhou největší památkovou rezervací na území České republiky. Objekt Velkého dělostřeleckého skladu nalézající se v areálu Korunní pevnůstky je součástí původního bastiniového opevnění historického centra města.
V roce 2015 byla úspěšně dokončena hlavní etapa rozsáhlé rekonstrukce Löschnerova pavilonu v lázních Kyselka. Rekonstrukce měla svá specifika. Dům byl navržen jako Švýcarský dům a byl zastřešený rozložitou sedlovou střechou alpského typu. Stavbě dominoval vysoký štít s masivní pavlačí a typickým řezbováním.
Mezinárodní konference Dřevostavby, kterou pořádá Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola ve Volyni, úspěšně zakončila svůj dvacátý ročník. Společně s osvědčenými partnery a již podruhé s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) připravila zajímavou retrospektivu proměn staveb ze dřeva.
Recenzovaný Zemědělské stavby v minulosti úzce navazovaly na obytnou část. Později se z hygienických důvodů začaly tyto stavby odsouvat na okraje obytné zástavby. Až při zakládání zemědělských družstev se vzdálenost mezi zemědělskými objekty a obytnou zástavbou začala zvětšovat. Ochranná pásma zemědělských staveb měla nesmazatelný vliv na obraz naší krajiny.
