Budoucnost stavění z nepálené hlíny řešila konference Zdravé domy

Letošní téma znělo Budoucnost stavění z nepálené hlíny a program nabízel příspěvky z oblasti aplikovaného výzkumu, vzdělávání a památkové péče, nechyběly ani živé zkušenosti realizačních firem a výrobců hliněných materiálů. Otevřený formát dále nabídl informace o výuce hlíny na VUT v Brně, zejména o získání kvalifikace Zhotovitel hliněných staveb a o certifikovaných kurzech Poznej hlínu. Bohatý program byl zakončen moderovanou diskusí, ukázkou projektů a realizovaných staveb. Odborný i organizační rámec obou konferencí úzce souvisí s výukou a výzkumem na Fakultě architektury VUT Brno, včetně navazujících workshopů v rámci předmětu HLS-KE Hliněné stavitelství, které jsou tradičně otevřeny i studentům mimo tento předmět a také širší veřejnosti. Fakulta spolupracuje se slovenskými kolegy, s nimiž se střídá v pořádání konferencí.

Hliněné sdílení, možnosti staveb a rekonstrukcí

„Konference má svou tradici již od roku 2005. K rozdělení na českou (každý sudý rok) a slovenskou (každý lichý rok) část došlo v roce 2015; do té doby byla pořádána pouze v ČR. Česká část se postupně vyvinula z obecné konference o přírodním a ekologickém stavění na prezentaci vědeckého a výzkumného vývoje v oblasti hliněných staveb s výrazným prostorem orgánům památkové péče, realizačním firmám a výrobcům hliněného materiálu. Jednodenní exkurze poté umožňuje seznámit se s výstavbou hliněných staveb i s rekonstrukcemi historických památkových objektů. Každý lichý rok konferenci pořádají slovenští přátelé, kde je zaměřena více na praktické použití přírodních stavebních materiálů,“ podotýká na úvod jeden ze zakladatelů Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., a seznamuje nás i s dalšími aktivitami v rámci Fakulty architektury VUT v Brně [1].

Patří mezi ně například každoroční třídenní workshop, kde se staví hliněná válková zeď původní historickou technologií, tvoří se hliněné dekorace a připravují vzorky pro experimentální výzkum. Zájemcům o práci s nepálenou hlínou doporučuje Zdeněk Vejpustek přihlásit se na certifikované odborné výukové kurzy, po jejichž absolvování jsou absolventi připraveni pro získání úplné odborné kvalifikace Zhotovitel/Zhotovitelka hliněných staveb. Tato kvalifikace je zapsána v Národním systému kvalifikací a po složení zkoušek si absolventi mohou otevřít vlastní živnost. Kurzy pořádá Sdružení hliněného stavitelství, které bude v letošním roce spolupořadatelem další zajímavé akce Zachraňte stodoly v Hrubé Vrbce v polovině června [2].

„V současnosti běží už čtvrtý rok projektu NAKI III – program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 v rámci projektu s názvem Jedna z nejohroženějších skupin historického stavebního fondu ČR: jedinečné technologie hliněných staveb s použitím kusového staviva (válků) a způsoby jejich záchrany. V rámci tohoto projektu se vytvářejí metodiky, provádí se výzkum a získávají se data v terénu, což ve svém důsledku bude sloužit i jako jeden z podkladů pro chystanou normu,“ vysvětluje Zdeněk Vejpustek.

Foto: Sdružení hliněného stavitelství (SHS) a Hlinaři

Cesta k zavedení normy v úrovni Eurokódu

K tématu norem je nutné dodat, že v současnosti nejsou v ČR k dispozici platné normy specificky zaměřené přímo na stavění s nepálenou hlínou. Hliněné stavby lze tedy realizovat a opravovat pouze na základě širších norem a vyhlášek zaměřených na obecné zásady ve stavebnictví. Jako podklad pro následnou modifikaci lze podle slov Zdeňka Vejpustka používat například normy ČSN EN 1996 (Eurokód 6), zvláště pak novelu ČSN EN 1996-1-1, Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce. Přestože je tato norma zaměřena na klasické zdivo a stanovuje pravidla pro navrhování a výpočty zdiva z různých materiálů, lze z ní vycházet jako z vhodného podkladu pro následnou modifikaci pro hliněné zdivo, a to i z hlediska statiky a bezpečnosti.

Pozornosti by podle slov Zdeňka Vejpustka neměla ujít ani řada norem ČSN EN 771-X, která stanovuje vlastnosti pálených zdicích prvků a funkční požadavky na vlastnosti těchto prvků určených pro zhotovování zděných konstrukcí (např. režného a omítaného zdiva, nosných a nenosných zděných konstrukcí, včetně vnitřních obkladů a příček v pozemních a inženýrských stavbách). K dispozici jsou i metodické pokyny zaměřující se na použití hlíny a přírodních materiálů pro stavbu, které poskytují praktické rady a doporučení pro správné použití hlíny v budovách. Pro detailnější informace je možno kontaktovat Sdružení hliněného stavitelství (SHS), které se dlouhodobě věnuje popularizaci práce s nepálenou hlínou a shromažďování relevantních a ověřených informací o hliněném stavitelství [3].

„K zavedení normy na hliněné stavby na úrovni Eurokódu nás čeká ještě dlouhá cesta, v současnosti pracujeme na skromnější verzi TNI, tedy na předstupni této normy. Do současnosti se nám podařilo složit mezinárodní tým expertů, který se přípravě TNI již víc než dva roky zabývá. Podařil se nám vytvořit první draft TNI a nyní získáváme zpětnou vazbu v oblasti praktikujících hlinařů,“ dodává k tématu Zdeněk Vejpustek.

Foto: Sdružení hliněného stavitelství (SHS) a Hlinaři

Konference o budoucnosti staveb z nepálené hlíny

Z ohlasů konference je patrné, že stavění z nepálené hlíny si získává stále větší pozornost. V České a Slovenské republice najdeme celou řadu kvalitních historických i současných hliněných staveb. Dokládá to i mapový výstup Historické hliněné stavby v ČR, jehož cílem je systematicky zmapovat výskyt, četnost a typologii těchto objektů [4]. Podle závěrů tohoto výstupu se hliněné stavby vyskytují na celém území České republiky, přičemž nejvíce se jich dochovalo na Moravě. Stavění z hlíny u nás zahrnuje široké spektrum tradičních technologií, jako je například zdění z nepálených cihel, dusaná hlína, hliněné omazávky a vrstvená hlína. Poměrně běžné a dobře dochované je zdění z nepálených cihel, objevují se i méně rozšířené technologie, přičemž některé z nich lze považovat za vzácné až unikátní, například hliněné války.

„Tato technika spočívá ve výrobě stavebních dílců z jílovité hlíny s velkým podílem slámy, válků, které se hnětou a tvarují ručně, bez použití forem či šablon. Na rozdíl od cihel sušených na slunci a spojovaných hliněnou maltou se války ukládají ve vlhkém stavu přímo na sebe, přičemž jejich spojení zajišťuje přirozeně se vyskytující jíl na povrchu dílců. Po vysušení vzniká kompaktní, v některých případech až monolitická struktura zdi. Vzhledem k omezenému rozšíření a nízkému počtu dochovaných objektů byla dokumentace a ochrana této technologie podpořena již zmíněným výzkumným projektem NAKI III,“ dodává Zdeněk Vejpustek s tím, že právě toto patřilo mezi hlavní téma diskuse na konferenci.

Kromě konference Zdravé domy 2026 a dalších výše zmíněných aktivit, je aktuálně k vidění na brněnském výstavišti projekt BIOM Module 1. Prozatím je ve fázi hrubé stavby, která bude pokračovat během stavebního veletrhu (25. až 28. března). Podle informací Zdeňka Vejpustka se bude jednat o dokončování vnějšího pláště modulu spolu s instalací fotovoltaických panelů, výplní otvorů a vnitřních rozvodů. Poté dojde k instalaci hydroponie, generátorů vody a řídicího systému se spoustou senzorů a čidel. Do práce jsou zapojeni i studenti, což jim umožňuje nejen být platnými členy vědeckého týmu snažícího se řešit problémy velkých měst, ale také získat praktické stavební zkušenosti z reálné stavby. Zájemcům doporučil Zdeněk Vejpustek i zajímavé zahraniční akce [5], včetně chystaného Národního setkání hlinařů u příležitosti 25. výročí organizovaného hlinařství u nás.

Doporučené literatura a zdroje:

1. Více o konferenci Zdravé domy 2026 a aktivitách Fakulty architektury v Brně zde
2. Více o akci s názvem Zachraňte stodoly v Hrubé Vrbce (tým řemeslníků Hlinaři) zde
3. Praktické rady a doporučení pro správné použití hlíny v budovách Sdružení hliněného stavitelství (SHS) zde
4. Mapový výstup Historické hliněné stavby v ČR a další informace o stavbách zde
5. Doporučení některých letošních zahraničních akcí: Regio Earth: 1-6 September v Rumunsku, https://www.facebook.com/regioearth/; EBUKI – Clayfest, https://www.ebuki.co/events; 23rd SIACOT Congress in Spain, PROTERRA's big earth Building event May 8-12 in Palencia, Spain (all the Latin American+Portugal+Spain); Base habitat International Summer School 2025, https://www.basehabitat.org/en/learn/summer-school/; Hlínařské akce slovenského sdružení ArTur, https://ozartur.sk/kalendar/.