Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Všechny recenzované články   Stavba   Vytápění   Větrání a klimatizace   Voda, kanalizace   Obnovitelná energie   Elektrotechnika   Energetika   Facility management   Bezpečnost budov  

zpět na aktuální články       5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  ...   

Vliv různých abrazivních materiálů na povrch skla

13.3.2017 | Ing. Kateřina Kočí, VŠB-TU, Fakulta stavební, katedra Stavebních hmot a diagnostiky, Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D., VŠCHT Praha, Fakulta chemické technologie, Ústav skla a keramiky
Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.
diskuse: 1 příspěvek, 22.09.2017 11:37

Měření a hodnocení významných zdojů přírodní radioaktivity

6.3.2017 | prof. Ing. Leonard Hobst , CSc., VUT v Brně
S přírodní radioaktivitou žije lidstvo po celou dobu svého vývoje. Účinky záření do jisté míry mohou ovlivnit evoluční vývoj života na Zemi. Je proto důležité zjistit, jakých hodnot může tato přírodní radioaktivita dosahovat na různých místech světa. Článek obsahuje některá zajímavá měření.

Difuzní vlastnosti povrchových sanačních malt

6.3.2017 | Ing. Šárka Nenadálová, Ing. Lukáš Balík, Ph.D., Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

Dřevěný nosník vyztužený ocelovým lanem

27.2.2017 | Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, UCEEB
Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

Srovnávací zkoušky chování HPC a běžných betonů při zatížení povětrnostními vlivy

20.2.2017 | Ing. Josef Fládr, Ing. Petr Bílý, Ph.D., ČVUT Praha, katedra betonových a zděných konstrukcí
V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

Drcená sláma jako stavební materiál

20.2.2017 | Ing. Jiří Teslík, Ing. Petr Kurečka, Ing. Naďa Zdražilová, VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební
Obsahem článku je popis výsledků výzkumu zaměřeného na stanovení vybraných vlastností drcené slámy, která může být ve stavebnictví využívána jako přírodní tepelný izolant. V článku jsou uvedeny výsledky zkoušek, jejichž cílem bylo stanovit třídu reakce na oheň a hodnotu součinitele tepelné vodivosti drcené slámy.

Útlum zvuku stěnou konečné délky

20.2.2017 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha
Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.

Trvanlivostní vlastnosti betonů s přídavkem polymerních a ocelových vláken

13.2.2017 | Ing. Tomáš Stavař, doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.

Metody pro nedestruktivní hodnocení dřeva a jejich přesnost

6.2.2017 | Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Robert Jára, Ing. Hana Hasníková, Stavební fakulta, ČVUT v Praze, doc. Dr. Ing. Jakub Dolejš, ČVUT Praha, UCEEB, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze, UCEEB
Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.

Plošné zakládání při rekonstrukcích a výstavbách objektů v prolukách

6.2.2017 | Ing. Jiří Strnad, Ph.D., Vysoké učení technického v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí
Příspěvek se zabývá možným způsobem plošného zakládání při výstavbě a rekonstrukcích objektů, umístěných v prolukách a v blízkosti jiných budov.

Srovnání konečných vlastností portlandských cementů vlivem druhu mletí

30.1.2017 | Ing. Karel Dvořák, Ph.D., Ing. Dušan Dolák, Ing. Iveta Hájková, VUT Brno, Centrum AdMaS
Název portlandský cement byl odvozen od vzhledu betonu, který se podobal pískovci, jež se nacházel u anglického města Portland. V roce 1824 byl Johnu Aspdinovi udělen patent na výrobu portlandského cementu. Jedním z klíčových kroků ve výrobním procesu cementu je mletí.

Optimalizovaný proces návrhu úsporných budov

30.1.2017 | Ing. Juraj Hazucha
Cílem článku je ukázat možnosti optimalizace procesu návrhu energeticky velmi úsporných budov, které můžou ve velké míře napomoct ke zvýšení hospodárnosti tvorby projektové dokumentace, funkčnosti, a nakonec i životnosti staveb.

Požární zkoušky membránového působení dřevobetonové konstrukce s rozptýlenou výztuží

30.1.2017 | Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT Praha, Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB
Předmětem tohoto příspěvku je porovnání dvou provedených experimentů dřevobetonové stropní konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky ke zvýšení požární odolnosti spřažené dřevobetonvé konstrukce díky membránovému chování.

Pokročilé modely styčníků a globální analýza ocelových konstrukcí

23.1.2017 | Ing. Lubomír Šabatka, CSc., IDEA RS s.r.o, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions s.r.o, Ing. Drahoslav Kolaja, IDEA RS s.r.o.
Globální analýza prutových ocelových stavebních konstrukcí se při projektování řeší prostorovým prutovým modelem. Připojení prutů ke styčníkům se předpokládá dokonale tuhé nebo se modeluje pomocí volných, případně pružných kloubů. Nová metoda CBFEM umožňuje modelovat styčník podrobně.

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie - Případové studie

23.1.2017 | Ing. Jan Antonín, Ph.D., EnergySim, Ing. Magdalena Purkrtová
Článek podrobně modeluje dva příklady budov, a to rodinný dům a bytový dům ve variantách zdrojů energie, otopné soustavy, obálky budovy a větrání s rekuperací. Vyhodnocena je primární neobnovitelná energie variant vůči referenční budově a jsou zařazeny do škály energetického hodnocení dle PENB.

Diagnostika železobetonového skeletu s podezřením na použití betonu s hlinitanovým cementem

23.1.2017 | Ing. Petr Žítt, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební
Článek výše uvedeného kolektivu autorů se věnuje diagnostice klasické železobetonové konstrukce v duchu „Baťovské architektury“ postavené v 30. letech 20. století. Na základě předběžné prohlídky bylo pojato podezření na výskyt hlinitanových cementů v betonu, což bylo následně podrobnou diagnostikou potvrzeno.

Zkoušky pevnosti lehkých betonů v tlaku za vysoké teploty

16.1.2017 | Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Ing. David Čítek, Ing. Šárka Nenadálová, ČVUT Praha, Kloknerův ústav
Článek pojednává o způsobech stanovování pevnosti betonu v tlaku za vysoké teploty. Zkoušky za vysoké teploty lze obecně rozdělit na dvě kategorie podle výsledku zkoušky. Prvním typem zkoušek je stanovení reziduálních pevností, čili pevností po zatížení teplotou a následnému ustálení do pokojové teploty a druhým způsobem je stanovení pevnosti při vysoké teplotě.

Budovy s téměř nulovou spotřebou – porovnání energetických standardů

16.1.2017 | Ing. Michal Čejka, PORSENNA o.p.s., Ing. Jan Antonín, Ph.D., EnergySim
Cílem tohoto článku je ve zjednodušené formě seznámit čtenáře se jednotlivými energetickými standardy budov a ve vzájemném kontextu je porovnat s požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 14.02.2019 01:53

Micelární roztoky a mikroemulze pro čištění historických materiálů

16.1.2017 | Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR
Odstraňování nežádoucího materiálu z povrchu historických artefaktů je jednou z nejdůležitějších a současně nejchoulostivějších operací při restaurování kulturního dědictví. Obecný termín „nežádoucí materiál“ označuje celou skupinu látek, které se nacházejí na povrchu uměleckých děl v důsledku přirozeného stárnutí a vlivu okolního prostředí, mimořádných událostí, jako jsou povodně a jiné živelné pohromy, chybných nebo dožilých restaurátorských zásahů nebo dokonce i v důsledku úmyslu umělce, jako jsou politury, které s časem degradují a tmavnou a je třeba je periodicky obnovovat. Přes zdánlivou jednoduchost je čištění velmi náročným úkolem pro restaurátory i vědce a technology.

Nanovápno pro konsolidaci porézních materiálů

9.1.2017 | Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR
Nanomateriály jsou charakterizovány velikostí menší než 100 nm v jednom nebo více rozměrech. Konvenční granulární materiály se skládají ze zrn, jejichž velikosti sahají od mikrometrů až po několik milimetrů.
zpět na aktuální články       5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  ...   

Témata 2019

technická podpora výrobců

Doporučujeme

Spolupracujeme

logo Stavební veletrh Brno
logo PSM CZ
logo SUSO
logo CTI