Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 20.2.2017 do 17.4.2017


zpět na aktuální články

17.4.2017
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Používání drátkobetonu ve stavebních konstrukcích, podporované připravovanými technickými normami, stimuluje rozvoj metod pro nedestruktivní vyšetřování jeho struktury, podmiňující mechanické vlastnosti, např. odolnost vůči porušení při tahovém namáhání. Příspěvek ukazuje přehled dostupných metod, založených na zpracování obrazů a na měřeních elektromagnetických veličin.

17.4.2017
Ing. Roman Jirák, Ph.D., Ing. Petr Jaroš, Ph.D., DECOEN znalecký ústav s.r.o.

Výpočty součinitelů prostupu tepla Ucw lehkých obvodových plášťů patří mezi složitější tepelnětechnické výpočty konstrukcí ve stavebnictví. Vzhledem k trendu stále se zvětšujících prosklených ploch na obálce budovy mají lehké obvodové pláště výrazný vliv na tepelné chování budov a v neposlední řadě také na splňování požadavků na energetickou náročnost budov.

průmyslová budova s téměř nulovou spotřebou energie
17.4.2017
Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.

Návrh obálky budovy, tedy skladby konstrukcí, které jsou v terminologii technických norem nazývány ochlazované nebo také hraniční, je klíčovou fází projektové přípravy. Mohlo by se zdát, že zásadní význam má pouze v případě, že má průmyslový objekt ambice dosáhnout velmi nízké energetické náročnosti nebo se uchází například o některou ze světově uznávaných certifikací šetrných budov. Článek se zaměřuje na související současné podmínky českých právních předpisů a příchod standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

10.4.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec s.r.o., Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

10.4.2017
Ing. Linda Veselá, Ph.D., člen TNK č.24 pro geometrickou přesnost staveb ČVUT Praha, Katedra technologie staveb

Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

10.4.2017
Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.

Téma energeticky úsporných průmyslových budov není příliš časté. Kvalita návrhu je však zakotvena v platné české legislativě a technických normách. Požadavek na dosažení co nejnižší energetické náročnosti je stále častěji kladen na projektanta a energetického specialistu přímo od investora – stavebníka, developera.

3.4.2017
Ing. Jindřich Sobotka, Ph.D., doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, Mgr. Zdeněk Jiroušek, S.P.UNI, s.r.o

Tento příspěvek pojednává o praktickém využití mikrovlnné technologie ve stavební praxi. Názory na využití EMW zařízení jsou nejen u laické veřejnosti značně rozdílné. Od bezmezného vychvalování, až po zatracování. Důvodem tohoto stavu je především nedostatečná informovanost odborníků a veřejnosti o tom, co je a co není možné od této technologie očekávat.

3.4.2017
Bc. Richard Paksi, Ing. Karel Struhala, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií. Druhá časť článku obsahuje hodnotenie, ktoré sa zameriava na aspekt environmentálnych vlastností zabudovaných materiálov. Vzhľadom k uvedeným okrajovým podmienkam a obmedzeniam je pochopiteľné, že výsledky nemožno paušalizovať na kompletnú otázku udržateľnosti.

27.3.2017
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., Ústav stavebního zkušebnictví VUT Brno, prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Ústav matematiky a deskriptivní geometrie VUT Brno

Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.

27.3.2017
Bc. Richard Paksi, Ing. Karel Struhala, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií.

20.3.2017
Ing. Rostislav Lang, Ústav stavební mechaniky,VUT FAST Brno, FEM consulting Brno, doc. Ing. Ivan Němec, CSc., Ing. Hynek Štekbauser, Ústav stavební mechaniky, VUT FAST Brno, FEM consulting Brno

Membránové konstrukce během projekční činnosti vyžadují speciální přístup, který respektuje jejich odlišnost od konvenčních staveb. Nedílnou součástí navrhování těchto staveb je proces hledání vhodných předepjatých tvarů a generování střihových vzorů.

20.3.2017
Ing. Hynek Kundera, Ing. Andrea Nasswettrová MBA, Ph.D., Ing. Olga Grossová, Ing. Pavel Šmíra MBA, Ph.D., společnost Thermo Sanace s.r.o., Vědeckotechnický park profesora Lista, Brno

V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

13.3.2017
Ing. Iva Rozsypalová, VUT Brno, AdMaS, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.

13.3.2017
Ing. Kateřina Kočí, VŠB-TU, Fakulta stavební, katedra Stavebních hmot a diagnostiky, Ing. Zuzana Zlámalová Cílová, Ph.D., VŠCHT Praha, Fakulta chemické technologie, Ústav skla a keramiky

Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.

6.3.2017
prof. Ing. Leonard Hobst , CSc., VUT v Brně

S přírodní radioaktivitou žije lidstvo po celou dobu svého vývoje. Účinky záření do jisté míry mohou ovlivnit evoluční vývoj života na Zemi. Je proto důležité zjistit, jakých hodnot může tato přírodní radioaktivita dosahovat na různých místech světa. Článek obsahuje některá zajímavá měření.

6.3.2017
Ing. Šárka Nenadálová, Ing. Lukáš Balík, Ph.D., Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Kloknerův ústav ČVUT v Praze

Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

27.2.2017
Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, UCEEB

Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

20.2.2017
Ing. Josef Fládr, Ing. Petr Bílý, Ph.D., ČVUT Praha, katedra betonových a zděných konstrukcí

V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

20.2.2017
Ing. Jiří Teslík, Ing. Petr Kurečka, Ing. Naďa Zdražilová, VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební

Obsahem článku je popis výsledků výzkumu zaměřeného na stanovení vybraných vlastností drcené slámy, která může být ve stavebnictví využívána jako přírodní tepelný izolant. V článku jsou uvedeny výsledky zkoušek, jejichž cílem bylo stanovit třídu reakce na oheň a hodnotu součinitele tepelné vodivosti drcené slámy.

20.2.2017
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.


zpět na aktuální články