Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavba / od 20.3.2017 do 5.6.2017


zpět na aktuální články

tesařské spoje © martinfredy - Fotolia.com
5.6.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Růst nároků na environmentální prostředí, udržitelnost výstavby a zdravých životních podmínek vyvolal především v Evropě vyšší poptávku po konstrukcích ze dřeva. Rychlost a přesnost CNC opracování dřevěných konstrukčních prvků umožňuje efektivní výrobu dřevostaveb tradičními tesařskými postupy. Příspěvek reaguje na aktuální problematiku návrhových postupů pro výpočet únosnosti tradičních tesařských spojů. Tento způsob propojení prvků nemá velkou oporu v současně platných normách, a proto návrh spočívá v použití jednoduchých empirických vztahů, které vycházejí ze zkušenosti. Tento článek prezentuje experimentální a výpočetní metody pro vyšetřování statického chování a únosnosti tesařských spojů.

29.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Příspěvek pojednává o problematice statických poruch, resp. vzniku trhlin ve zdivu, které jsou zapříčiněny účinky technické seismicity. Dále je zde pojednáno o konstrukčních zásadách, které je možno uplatnit při projektování rekonstrukcí u objektů, které se nacházejí v dosahu účinků technické seismicity. Taktéž je zde zmíněna problematika historických a památkově chráněných objektů.

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., Ing. František Lužica, Ing. Tomáš Klas, PhD., Katedra kovových a drevených konštrukcií SvF STU v Bratislave

Moderné spojovacie prostriedky otvárajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Tradičné kĺbové pôsobenie prípojov pri navrhovaní drevených konštrukcií je postupne nahrádzané polotuhým pôsobením prípojov. Priama spätná väzba reálnej stavby, resp. prípoja na statický výpočet je zriedkavá. Preto sa autori článku rozhodli odskúšať jeden prípoj a porovnať s výpočtovými modelmi. Článok predstavuje experimentálne overenie prípoja rámového rohu, v ktorom sa kombináciou hliníkovej koncovky od firmy Sherpa a celozávitových skrutiek Rothoblaas vytvoril polotuhý prípoj. Drevené vzorky boli dodané firmou Latti Extra.

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Pro sanaci nadměrně vlhkého zdiva bývá používáno, kromě jiných metod, také vzduchových dutin, které mohou být jak stěnové, tak také podlahové. Stěnové dutiny pak mohou být situovány na vnější i vnitřní straně sanované zdi. Dutiny na vnitřní straně mohou být z výškového hlediska umístěny pod podlahou, nebo nad úrovní podlahy. V rámci tohoto příspěvku je pojednáno pouze o dutinách situovaných nad úrovní podlahy. V projekční praxi jsou vzduchové dutiny navrhovány zpravidla pouze empiricky. Pro jejich správnou funkci je však třeba provést jejich tepelnětechnické posouzení. Jeho náplň je těžištěm následujícího příspěvku.

15.5.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, UCEEB

V tomto příspěvku jsou prezentovány výpočetní modely pro stanovení chování tradičního tesařského lípnutého spoje pomocí analytických vztahů. Základem uváděných výpočetních postupů je metoda komponent, která se běžně využívá při výpočtu ocelových přípojů. Metoda komponent spočívá v rozložení celého spoje na jednotlivé komponenty, které jsou definovány tuhostí dílčích částí spoje. Analytické řešení zahrnuje poklesový efekt dřevní hmoty v blízkosti tlakového zatížení. Výsledky analytického výpočtu jsou srovnávány s experimentálními výstupy. V textu je také popsán normový návrhový postup výpočtu zatížení dřevěného prvku směrem kolmo k vláknům dřeva podle platné evropské normy Eurokód 5 pro názornost a další srovnání.

sklad dřeva © industrieblick - Fotolia.com
8.5.2017
Ing. Martin Keppert, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze

Příspěvek si klade za cíl ilustrovat na několika materiálech možnost charakterizovat jejich pórový systém a kvantifikovat distribuci velikosti pórů ve dřevě a případně podnítit zájem o tuto jednoduchou a rychlou experimentální metodu.

1.5.2017
Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Článek prezentuje výzkum zaměřený na vliv uhlíkových nanotrubiček ve směsné polymersilikátové matrici s obsahem surovin z alternativních zdrojů. Záměrem bylo testování několik variant složení receptur při laboratorních a dále také extrémních teplotních podmínkách. Hodnocení vhodnosti složení matrice probíhalo jednak pomocí základních fyzikálně-mechanických parametrů a dále pak mikrostrukturních analytických metod (na vybraných vzorcích).

Dřevo-betonový strop - spřažená konstrukce
24.4.2017
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Dřevobetonové konstrukce se v praxi stále více používají na zesilování stávajících či realizaci nových stropních konstrukcí. Jako spřahovací prostředky mezi dřevem a betonem jsou nejvíce používány mechanické spojovací prostředky. V příspěvku je popsáno použití spojovacích prostředků kolíkového a plošného typu ve vztahu k platným normám pro navrhování dřevěných a betonových konstrukcí.

Industrial building, průmyslová budova
24.4.2017
Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.

Povinný standard budovy s tzv. nulovou spotřebou energie startuje pro větší průmyslové budovy od 1. ledna 2018. To bude mít zásadní dopad zejména do návrhu obálky budovy. Článek analyzuje, zda jsou současně nastavené podmínky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie vůbec technicky a zejména ekonomicky dosažitelné. Analýza je prováděna na typické průmyslové budově.

17.4.2017
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Používání drátkobetonu ve stavebních konstrukcích, podporované připravovanými technickými normami, stimuluje rozvoj metod pro nedestruktivní vyšetřování jeho struktury, podmiňující mechanické vlastnosti, např. odolnost vůči porušení při tahovém namáhání. Příspěvek ukazuje přehled dostupných metod, založených na zpracování obrazů a na měřeních elektromagnetických veličin.

17.4.2017
Ing. Roman Jirák, Ph.D., Ing. Petr Jaroš, Ph.D., DECOEN znalecký ústav s.r.o.

Výpočty součinitelů prostupu tepla Ucw lehkých obvodových plášťů patří mezi složitější tepelnětechnické výpočty konstrukcí ve stavebnictví. Vzhledem k trendu stále se zvětšujících prosklených ploch na obálce budovy mají lehké obvodové pláště výrazný vliv na tepelné chování budov a v neposlední řadě také na splňování požadavků na energetickou náročnost budov.

průmyslová budova s téměř nulovou spotřebou energie
17.4.2017
Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.

Návrh obálky budovy, tedy skladby konstrukcí, které jsou v terminologii technických norem nazývány ochlazované nebo také hraniční, je klíčovou fází projektové přípravy. Mohlo by se zdát, že zásadní význam má pouze v případě, že má průmyslový objekt ambice dosáhnout velmi nízké energetické náročnosti nebo se uchází například o některou ze světově uznávaných certifikací šetrných budov. Článek se zaměřuje na související současné podmínky českých právních předpisů a příchod standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

10.4.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec s.r.o., Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

10.4.2017
Ing. Linda Veselá, Ph.D., člen TNK č.24 pro geometrickou přesnost staveb ČVUT Praha, Katedra technologie staveb

Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

10.4.2017
Ing. Jiří Cihlář, CEVRE Consultants s.r.o.

Téma energeticky úsporných průmyslových budov není příliš časté. Kvalita návrhu je však zakotvena v platné české legislativě a technických normách. Požadavek na dosažení co nejnižší energetické náročnosti je stále častěji kladen na projektanta a energetického specialistu přímo od investora – stavebníka, developera.

3.4.2017
Ing. Jindřich Sobotka, Ph.D., doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství, Mgr. Zdeněk Jiroušek, S.P.UNI, s.r.o

Tento příspěvek pojednává o praktickém využití mikrovlnné technologie ve stavební praxi. Názory na využití EMW zařízení jsou nejen u laické veřejnosti značně rozdílné. Od bezmezného vychvalování, až po zatracování. Důvodem tohoto stavu je především nedostatečná informovanost odborníků a veřejnosti o tom, co je a co není možné od této technologie očekávat.

3.4.2017
Bc. Richard Paksi, Ing. Karel Struhala, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií. Druhá časť článku obsahuje hodnotenie, ktoré sa zameriava na aspekt environmentálnych vlastností zabudovaných materiálov. Vzhľadom k uvedeným okrajovým podmienkam a obmedzeniam je pochopiteľné, že výsledky nemožno paušalizovať na kompletnú otázku udržateľnosti.

27.3.2017
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., Ústav stavebního zkušebnictví VUT Brno, prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Ústav matematiky a deskriptivní geometrie VUT Brno

Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.

27.3.2017
Bc. Richard Paksi, Ing. Karel Struhala, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Článok rozdelený do dvoch častí popisuje výsledky štúdie hodnotiacej „zabudované“ environmentálne dopady novostavby rodinného domu. K posúdeniu je použitá metóda hodnotenia životného cyklu (Life-Cycle Assessment). Súčasťou článku je porovnanie siedmich rôznych variant zvislých a vodorovných konštrukcií.

20.3.2017
Ing. Rostislav Lang, Ústav stavební mechaniky,VUT FAST Brno, FEM consulting Brno, doc. Ing. Ivan Němec, CSc., Ing. Hynek Štekbauser, Ústav stavební mechaniky, VUT FAST Brno, FEM consulting Brno

Membránové konstrukce během projekční činnosti vyžadují speciální přístup, který respektuje jejich odlišnost od konvenčních staveb. Nedílnou součástí navrhování těchto staveb je proces hledání vhodných předepjatých tvarů a generování střihových vzorů.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama