Studie proslunění čtyř budov v ulici Jeseniova
Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů, působí na jejich uživatele opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví a v dlouhodobém výhledu má tak vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušenosti se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vznikajících spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto architekti, městské i státní orgány v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice. Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Namísto věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.
1. Evropská norma na proslunění budov
Evropská komise pro normalizaci (CEN) vydala koncem roku 2018 novou EN 17037 Daylight in buildings. Česká agentura pro standardizaci pořídila překlad této normy jako ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov v srpnu 2019 [1]. Tím Česká republika převzala tuto evropskou normu do systému národních technických norem.
Součástí evropské normy jsou také požadavky na proslunění budov, které se týkají nemocničních pokojů, místností pro dětské hry v mateřských školách a alespoň jedné obytné místnosti bytu. Převzetím evropské normy došlo ke změně některých požadavků dříve platné ČSN 73 4301 Obytné budovy (2004) [2]. Přehled nejdůležitějších změn v požadavcích na proslunění bytů uvádí tabulka 1. Převládá zmírnění požadavků.
| požadavek | ČSN 73 4301 (2004) | ČSN EN 17037 (2019) | hodnocení |
|---|---|---|---|
| doba proslunění | 90 minut | 90 minut | zůstává stejné |
| rozhodný den | 1. březen nebo bilance mezi 10. únorem a 21. březnem | 1. 2. až 21. 3. v ČR, Polsku, Německu, Slovensku: 21. březen | významné zmírnění požadavku pro většinu urbanistických situací |
| minimální počet prosluněných místností bytu | nejméně 1/3 obytných místností bytu měřeno podlahovou plochou | jakákoli jedna obytná místnost bytu | významné zmírnění požadavku |
| minimální výška slunce | 5° nad horizontem | 13° nad horizontem | zpřísnění požadavku *) |
| vodorovný úhel neefektivního dopadu slunečních paprsků | 25° od fasády | vyplývá ze šířky okna a tloušťky obvodového pláště | pro okna šířky nad 2 m zmírnění, úzká okna zpřísnění |
| *) V běžných urbanistických situacích je nízko nad obzorem slunce stíněno budovami v okolí, takže omezení výšky slunce normou má na výsledek posouzení zpravidla omezený vliv. Způsob stanovení minimální výšky slunce je vysvětlen v [3]. | |||
Obr. 1: Obrázek dokazující údajnou absurdnost požadavků na proslunění
2. Lokalita Jeseniova
Soubor čtyř budov v ulici Jeseniova je uváděn jako příklad údajné absurdnosti požadavků na proslunění budov. Obrázek 1, který to má dokazovat, je možno nalézt v řadě odborných časopisů a webových stránek o architektuře a urbanismu od roku 2018 až do současnosti, naposledy v [4]. Cílem provedené světelně technické studie bylo ověřit parametry proslunění tohoto souboru, který má tak nezvyklé, jinde neviděné, půdorysné tvary budov.
Uvedený soubor čtyř budov č.p. 2860 až 2863 skutečně existuje na území Prahy 3 jižně od ulice Jeseniova. Tam je od východu stíněn velmi blízkou stávající zástavbou (zejména č.p. 2831 – viz obr. 9). Zástavba na severu podél Jeseniovy ulice slunečním paprskům v přístupu k souboru nebrání právě z důvodu té severní orientace. Jižně od souboru se nachází parková zeleň lokality Parukářka s vyvýšeninou Vrch svatého Kříže 276 m n.m. Tato vyvýšenina může být příčinou stínění slunečního záření jen v nižších podlažích posuzovaného souboru. Z katastrální mapy lze relativně přesně stanovit umístění čtyř posuzovaných budov i budov v okolí. Také je možno určit orientaci ke světovým stranám včetně započtení meridiánové konvergence C = 7,7°. Poledník svírá se směrem uliční čáry Jeseniova úhel 64,3°.
Obr. 2: Snímek katastrální mapy
Díky 3D modelu Prahy [6] není problémem stanovit nadmořskou výšku střech jednotlivých budov v Praze. Existují i jiné zdroje – např. Analýza výškopisu ČÚZK – avšak 3D model Prahy Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) je nejrychlejší a zároveň nejvíce názorný. Na budovách v Praze, kde měl autor článku k dispozici výkresovou dokumentaci, bylo ověřeno, že přesnost stanovení výšky se pohybuje okolo +/− 5 cm. 3D model umožňuje stanovit i úroveň podlahy balkónů, z toho odhadnout úroveň podlahy příslušného podlaží, a tak stanovit i výškové umístění kontrolních bodů, ve kterých se zjišťuje doba proslunění. Zpravidla 1,2 m nad podlahou. Zjištěné úrovně atik, podlahy 1.NP a kontrolních bodů v 1.NP jsou v tabulce 2.
| č.p. 2860 | č.p. 2861 | č.p. 2862 | č.p. 2863 | |
|---|---|---|---|---|
| atika spodní | 271,0 | 271,0 | 267,0 | 267,0 |
| atika nástavby | 276,6 | 276,6 | 272,6 | 272,6 |
| podlaha 1.NP | 255,1 | 255,1 | 253,8 | 253,8 |
| kontrolní bod | 256,3 | 256,3 | 255,0 | 255,0 |
Jestliže zadáme heslo „Rezidence Jeseniova“ do internetového prohlížeče, je třeba se vyhnout odkazům nabízejícím hotelová ubytování (booking.com, booked.cz, svetubytovani.cz, praguehotelsweb.com apod.), které svědčí o tom, že čtyři budovy, když ne celé, tak alespoň ve své části, slouží ke krátkodobým pronájmům investičních bytů návštěvníkům Prahy. Je třeba připomenout, že hotely nikdy požadavek na proslunění neměly, s výjimkou dlouhodobého bydlení nebo ubytování za účelem léčení či rekreace. Z internetu se také dozvíme, že stavba byla ukončena a prodej bytů byl zahájen v roce 2010. Je tak nepochybné, že soubor čtyř budov byl navrhován ještě v době platnosti starých požadavků na proslunění podle ČSN 73 4301 (2004) [2].
3. Výpočet doby proslunění
Doba proslunění byla počítána programem SVĚTLO+ [5]. Budovy byly zadány podle katastrální mapy, výšky podle údajů zjištěných pomocí 3D modelu Prahy [6], tvar terénu (Vrch svatého Kříže) byl zadán podle vrstevnic Geoprohlížeče ČÚZK [7]. Vrstevnice se na obr. 3 jeví jako šikmé liniové prvky. V souladu se zaběhlou praxí nebylo uvažováno se stíněním vzrostlou zelení. Stíny stromů totiž nejsou vždy nepříznivou okolností. Výpočet byl proveden pouze pro 1.NP, přestože některé z posuzovaných budov mají byty i v 1.PP. Jestliže se autoři projektu uchýlili k tak zajímavému a nikde jinde neviděnému tvarování půdorysů čtyř budov z důvodu zajištění dobrého proslunění bytů, pak lze předpokládat, že alespoň v 1.NP bude v nadměrné míře dosaženo příznivých výsledků posouzení.
Obr. 3: Třírozměrný model vytvořený programem SVĚTLO+
Obr. 4: Výsledky výpočtu proslunění pro 1.NP č.p. 2860 a 2861
Obr. 5: Výsledky výpočtu proslunění pro 1.NP č.p. 2862 a 2863
4. Hodnocení proslunění
Hodnocení doby proslunění bylo provedeno podle ČSN 73 4301 [2] (90 minut, 1. březen, 5° nad horizontem, 25° od fasády). Na obrázcích 3 až 5 jsou ve formě výstupu z PC: třírozměrný model zadání a části situace s kontrolními body včetně uvedení vypočtené doby proslunění v minutách. Vyhovující kontrolní body jsou označeny žlutou barvou a červeným popisem. Nevyhovující kontrolní body jsou označeny modře a mají tmavomodrý popis.
Očekávaná nadměrná míra vyhovujících výsledků se nedostavila. Průčelí obrácená k severu prosluněna nejsou, a navíc si budovy navzájem stíní i průčelí příznivěji orientovaná. Tvarování některých průčelí (např. jižní průčelí č.p. 2862) spíše situaci proslunění zhoršuje. Není jasné, proč musela být složitě tvarována jihovýchodní, jižní a jihozápadní průčelí domů č.p. 2860 a 2861. Z těchto stran, kde jsou domy stíněny jen nevysokou a relativně vzdálenou vyvýšeninou Vrchu sv. Kříže, by proslunění vyhovělo při jakémkoli tvaru půdorysu. K zastínění touto vyvýšeninou zde může dojít nanejvýš jen v 1.NP. V této souvislosti je možno připomenout, že meziválečná výstavba bloků obytných domů (např. na Vinohradech či v Dejvicích v Praze) prostory v 1.NP převážně věnovala komerci a živnostenskému podnikání, tedy nikoli bydlení. Z půdorysu domu č.p. 2860 je zřejmé, že klikatý tvar jihovýchodního průčelí přesně sleduje hranici se sousedním pozemkem parc.č. 1780/17. Obdobnou závislost lze pozorovat i na jiných místech souboru. Účelným opatřením se naopak jeví odskok severního průčelí domu č.p. 2861 (v místě kontrolního bodu 14 s hodnotou 96 minut). Balkóny a lodžie zpravidla zhoršují proslunění místnosti za sebou. 3D model Prahy s výjimkou úrovně podlahy neumožňuje stanovit rozměrové parametry balkónů a lodžií. Proto byl vliv balkónů a lodžií při výpočtu zanedbán. Je proto možné, že množství nevyhovujících výsledků by bylo reálně ještě o něco vyšší, než jak je předvedeno na obrázcích 4 a 5.
5. Varianta
Autor tohoto článku 25 let přednášel o proslunění na stavební fakultě ČVUT v Praze a po dobu více než 30 let se zabývá hodnocením proslunění bytů v praxi včetně znalecké činnosti. Lze proto předpokládat, že má jistou zkušenost s prosluněním budov a snad by mohl poradit i s urbanismem v lokalitě Jeseniova.
Obr. 6: Idea variantního návrhu
Idea variantního návrhu je znázorněna na obrázku 6. Je navržen blok domů tvaru písmene „U“ otevřený směrem na jih. Průčelí bloku jsou rovná, což umožňuje smysluplně utvářet město tak, jak jsme na ně zvyklí a jak ho máme rádi. Dne 1. března budou sluneční paprsky dopadat v průběhu dne v dostatečné míře (> 90 minut) na všechna průčelí otevřeného bloku (viz červená přerušovaná čára totožná s návrhem na obrázku 1) s výjimkou průčelí severního (viz čára černá). Zde je nutno uvést, že žádné průčelí obrácené k severu požadavkům na proslunění nikdy nemůže vyhovět. Pro takové neřešitelné směry je nutno uplatnit výjimku z požadavků. O úloze výjimek v posuzování je více pojednáno v článku [8]. Například v polských stavebních předpisech [9] jsou v centrech měst všechny jednopokojové byty zproštěny požadavků na proslunění. Ty je pak možno umisťovat při severních fasádách.
Obr. 7: Třírozměrný model navržené varianty v programu SVĚTLO+
Výšky atik, a kontrolních bodů v 1.NP jsou ve variantě v celém bloku navrženy stejně jako u č.p. 2862 (viz tabulka 2). Na vyobrazení (obr. 8 a 9) lze sledovat, že navržený blok domů se téměř dotýká stávajících objektů na východě. Proto zde nemohou být splněny nejen požadavky na proslunění, ale ani požadavky na přípustné stínění denního světla, a pravděpodobně ani požadavky na požadovaný odstupový úhel podle § 21 tzv. pražských stavebních předpisů [10]. Bez ohledu na tuto nežádoucí blízkost autor článku navrhl svou variantu přesně podle návrhu naznačeného na obrázku 1 (s vynecháním jižní části bloku – viz obr. 6). Je zřejmé, že tvůrce obrázku 1 při navrhování pomyslného bloku, který údajně nelze kvůli požadavkům na proslunění realizovat, nebral ohled na okolí souboru budov v ulici Jeseniova, ale svůj návrh přizpůsobil jen výtvarnému řešení. O tom svědčí i natočení zobrazené situace asi o 17° po směru hodinových ručiček. Při posuzování proslunění je správná orientace ke světovým stranám důležitým předpokladem a natočení obrázku je proto matoucí.
Obr. 8 naznačuje, že varianta navržená autorem článku při hodnocení podle ČSN 73 4301 [2] neobstála. Severovýchodní průčelí uvnitř i vně bloku prosluněna nejsou. Příčinou je výše uvedené natočení ke světovým stranám. Směr ulice Jeseniova ale jiné natočení nepřipouští, což je skutečnost, která by mohla být dobrým důvodem pro udělení výjimky.
Obr. 8: Výsledky výpočtu proslunění pro navrženou variantu a den 1. března
V dalším kroku bylo provedeno posouzení podle dnes platné ČSN EN 17037 [1] (21. březen, 13° nad horizontem, okna šířky 1,93 m v obvodovém plášti tl. 450 mm) – viz obr. 9. Nyní s výjimkou severního všechna průčelí vyhoví. Žádat o výjimku téměř není potřeba. Dvě místa v severovýchodním průčelí nevyhověla kvůli nereálné blízkosti stávajících budov i z důvodů zastínění Vrchem sv. Kříže. Ve vyšších podlažích bloku ale lze již očekávat i v těchto místech příznivé výsledky.
Obr. 9: Výsledky výpočtu proslunění pro navrženou variantu a den 21. března
Řešení na obr. 8 a 9 názorně dokumentuje výhody posuzování proslunění podle platné ČSN EN 17037 [1] oproti v naprosté většině urbanistických situací přísnějším požadavkům staré ČSN 73 4301 [2]. Podle evropské normy je možno kladně posoudit i proslunění zcela uzavřených bloků budov [11].
6. Závěr
Provedené šetření prokazatelně dokládá, že text na obrázku 1 není pravdivý. Jestliže není pravdou, čím pak tedy je? Autor tohoto článku se domnívá, že obrázek 1 je pouhým marketingovým trikem. Avšak trikem úspěšným, protože posloužil k argumentaci proti evropské normě [1] a pravděpodobně se tak podílel na nenadálém a úplném zrušení požadavků na proslunění bytů ve vyhlášce [12] a v nařízení [10]. Úvaze čtenářů se ponechává otázka, zda chceme, aby podoba našich zákonů a podzákonných předpisů byla ovlivňována marketingovými triky a také, jak taková praxe souvisí s morálkou.
Literatura
- ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov (2019), EN 17037+A1 (2023)
- ČSN 73 4301 Obytné budovy (2004)
- Darula, S., Kaňka, J., Mohelníková, J.: Osvětlení denním světlem, IC ČKAIT 2024, ISBN 978-80-88265-48-1
- Světlo 4/2024 ISSN 1212-0812
- https://svetloplus.cz/
- https://iprpraha.cz/stranka/2610/3d-model-prahy
- https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/
- Kaňka, J.: Obecně o normách a požadavcích na denní osvětlení (kapitola 3), dostupné z:
https://stavba.tzb-info.cz/architektura-staveb/27692-obecne-o-normach-a-pozadavcich-na-denni-osvetleni - Dz.U. 2022 poz. 1225, Obwieszczenie ministra rozwoju i technologii z dnia 15 kwietnia 2022 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu rozporządzenia Ministra Infrastruktury w sprawie warunków technicznych, jakim powinny odpowiadać budynki i ich usytuowanie, § 60
- Nařízení hl. m. Prahy 12/2024 o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy)
- Kaňka, J.: Případová studie proslunění blokové zástavby, dostupné z:
https://stavba.tzb-info.cz/denni-osvetleni-a-osluneni/24971-pripadova-studie-prosluneni-blokove-zastavby - Vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu
The complex of four residential buildings of the Jeseniova Residence is often cited as an example of the alleged absurdity of the requirements for sunlight in apartments. The study documents in detail the state of sunlight in this complex, located on Jeseniova Street in Prague's Žižkov district.
