Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Analýza činnosti technického dozoru v praxi

Příspěvek seznamuje s analýzou činnosti technického dozoru v praxi, a to včetně volby smluvních podmínek FIDIC využitých v rámci významných dopravních staveb pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, které byly zahájeny nebo realizovány v období 2020–2021. Cílem je objasnit, popsat náplň a povinnosti technického dozoru při vykonávání této funkce, která se netýká pouze fyzické kontroly prací na stavbě, ale skládá se i z mnoha druhů administrativních činností.

1. Výkon technického dozoru

Výkon technického dozoru na veřejných zakázkách řeší a má v povinnost zajistit Stavebník (Investor / Objednatel), což vyplývá ze Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. [1]. Pokud se zaměříme na veřejného zadavatele Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR), tak je výkon technického dozoru mimo jiné řešen dle Metodického pokynu, kde v čl. 2.2 Stavební dozor a jeho provádění by se měly rozlišovat dvě formy dozoru – Stálý dozor a Občasný dozor [2].

Nicméně, úplně v základní rovině je toto rozdělení nevypovídající, neboť vůbec nezahrnuje právní odpovědnost, kterou daná osoba při výkonu technického dozoru přebírá.

Konkrétně se jedná o subjektivní právní odpovědnost, kterou je možnost prokázat, že subjekt nezavinil újmu i přesto, že jsou splněny všechny předpoklady odpovědnosti. Soudy v ČR jako subjektivní odpovědnost považují například soukromoprávní odpovědnost za škodu, kde se ten, kdo škodu způsobil porušením povinnosti, může vyvinit, pokud prokáže, že nešlo o jednání zaviněné [3].

V případě Stavebního zákona je jasně definováno, kdo je technický dozor a současně je jím pro celou stavbu a po celou dobu jejího trvání, pokud není prováděcí smlouvou o výkonu TDI stanoven jiný časový a obsahový rámec. Pokud je prováděcí smlouvou stanoven časový rámec v počtu hodin za měsíc např. 100 hod./měs., není zcela správně pochopen význam TDI, neboť výkon TDI je prováděn celý kalendářní měsíc v režimu 24/7, neboli paušálně nikoliv pouze vymezené dny v týdnu. Na výkon TDI by se jak z pohledu veřejných zadavatelů, tak i z pohledu konzultačních firem mělo nahlížet jako na komplexní a ucelenou službu, kterou vykonává odborně kvalifikovaná osoba, a tak by také měla být i oceňována.

Dle Metodického pokynu forma dozoru by se měla zpravidla řídit dle předpokládané hodnoty stavebních prací. U předpokládané hodnoty stavebních prací na stavbu nad 300 mil. Kč (bez DPH), by měl být jmenován Správce stavby pro stálý dozor. U předpokládané hodnoty stavebních prací na stavbu 50 mil. Kč až 300 mil. Kč (bez DPH) je zpravidla jmenován Správce stavby pro stálý nebo občasný dozor. Nutno uvést, že při předpokládané hodnotě stavebních prací 0,5 mil. Kč – 50 mil. Kč (bez DPH) bývají zpravidla Objednatelem voleny Smluvní podmínky pro stavby menšího rozsahu (Zelená kniha FIDIC), kde není jmenován Správce stavby, ale je jmenována pozice Pověřená osoba Objednatele [2].

Pro ověření postupu uvedeného v Metodickém pokynu byla zpracována analýza 70 dopravních staveb veřejného zadavatele ŘSD ČR, které buď byly v roce 2020 a 2021 zahájeny nebo se v daném čase realizovaly, případně byly dokončeny výběrová řízení jak na stavební práce, tak na služby výkonu TDI [4]. Z této analýzy je možné vysledovat:

  • A) jaký typ smluvních podmínek FIDIC je mezi Objednatelem a Zhotovitelem preferován
  • B) je proveden soupis osob, které jsou uvedeny v pozici Správce stavby či Pověřené osoby – z této informace je možné zjistit formu výkonu Správce stavby
  • C) pro tyto dopravní stavby je současně zajištěna služba – výkon technického dozoru a je možné provést procentuální poměr mezi investičními náklady na stavební činnost Zhotovitele a náklady na výkon technického dozoru investora

ad A) Ze zjištěných závěrů je zcela patrné, že veřejný zadavatel ŘSD ČR preferuje obchodní podmínky typu Červená kniha FIDIC, neboli preferuje volbu měřeného kontraktu včetně povinnosti Zadavatele zajistit Technickou specifikaci dané stavby, včetně zadávací dokumentace. Obchodní podmínky Červená kniha FIDIC jsou použity v 55 případech ze 70.

Pro využití Zelené knihy FIDIC, tj. pro stavby menšího rozsahu připadá z celkového počtu pouze 13 staveb. Je také možné uvést zjištění, že Zelená kniha FIDIC je použita pro stavby, kde jsou investiční náklady do 100 mil. Kč. Pouze dvě stavby dle Zelené knihy FIDIC mají vyšší investiční náklady než 100 mil. Kč.

Graf č. 1 – Grafické znázornění využití smluvních podmínek FIDIC na dopravních stavbách ŘSD ČR v období 2020–2021 Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 1 – Grafické znázornění využití smluvních podmínek FIDIC na dopravních stavbách ŘSD ČR v období 2020–2021 Zdroj: vlastní zpracování

Současně pouze pro dvě stavby, kde jsou investiční náklady nižší nad 100 mil. Kč, je použita Červená kniha FIDIC. Předpokládané investiční náklady nelze chápat jako ucelený a směrodatný faktor stavby, nicméně je to první faktor, který je sledován a je i Zadavateli při výběrovém řízení uváděn.

Jak již bylo uvedeno dříve, Červená kniha FIDIC je nejčastější volba smluvních podmínek zadavatele ŘSD ČR nad 100 mil. Kč. Použití Žluté knihy FIDIC využil zadavatel ŘSD ČR pouze pro dvě stavby.

Dále je vhodné konstatovat, že zjištěná finanční hranice 100 mil. Kč je dvojnásobná hodnota, než uvádí Metodický pokyn pro stanovení volby výkonu Stavebního dozoru – trvalý / občasný.

Při provedeném porovnání pro využití smluvních podmínek FIDIC je nutné brát v úvahu, že byly vybrány pouze stavby velkého finančního objemu a dopravního významu. Tudíž, pokud by se braly v úvahy všechny dopravní stavby, tak by poměr mezi Červenou knihou FIDIC a Zelenou knihou FIDC byl výrazně nižší, neboť počet stavebních zakázek menšího rozsahu v celkovém rozsahu je výrazně vyšší. Provedené porovnání je směrodatné pro ujištění, že veřejný zadavatel ŘSD ČR výhradně volí typ Červené knihy FIDIC, oproti možnosti volby Žluté knihy FIDIC.

ad B) Z analyzovaných dat bylo zjištěno, že zadavatel ŘSD ČR při jmenování Správce stavby či stanovení Pověřené osoby v zadávací dokumentaci zpravidla volí vlastní zaměstnance. U veřejného zadavatele ŘSD ČR bylo zjištěno že ze 70 staveb je v 65 případech zvolen za Správce stavby přímo zaměstnanec ŘSD ČR. Pouze v 5 případech je v zadávací dokumentaci jako Správce stavby uvedena externí fyzická osoba či externí právní subjekt. Nejčastěji jsou uváděni ředitelé příslušných Správ a Závodů této organizace, případně vedoucí investičních nebo provozních úseků. Samozřejmě zadavatel ŘSD ČR má možnost provést výměnu Správce stavby dle obchodních podmínek i v průběhu realizace stavby, ale nelze očekávat, že se tak stalo u všech staveb.

Jmenování Správce stavby Objednatelem je z pozice obchodních podmínek velmi zásadní krok, neboť Správce stavby pak Objednatele v průběhu stavby zastupuje a jeho činnost je chápána jako činnost Objednatele.

Ze zjištěných informací lze tedy uvést, že činnost Správce stavby si zadavatel ŘSD ČR vykonává vlastními kapacitami oproti výkonu technického dozoru (TDI), který je vykonáván externími konzultačními firmami. Výkon technického dozoru TDI je poté prováděn z pozice asistentů Správce stavby (ASS), což obchodní podmínky FIDIC umožňují.

Za další zvážení volby osoby Správce stavby z řad zaměstnanců Objednatele stojí úvaha, že Správce stavby má být nestranný (neutrální) technický odborník, který dokáže provést spravedlivé určení ve věci možných sporů a nároků mezi Zhotovitelem a Objednatelem. Aby právě takové spravedlivé určení mohl provést tak by neměl být úzce spjat s žádnou stranou sporu, tj. Zhotovitelem / Objednatelem, tzn. dle filozofie FIDIC by to měla být nezávislá fyzická osoba.

Graf č. 2 – Četnost staveb v příslušném procentuálním poměru nákladů na výkon TDI vůči předpokládaným stavebním nákladům. Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 2 – Četnost staveb v příslušném procentuálním poměru nákladů na výkon TDI vůči předpokládaným stavebním nákladům. Zdroj: vlastní zpracování

ad C) Na 70 dopravních stavbách veřejného zadavatele ŘSD ČR je také možné dohledat smluvní vztah na výkon technického dozoru či Správce stavby. Z hodnoty smluvního vztahu za výkon TDI je vypočten procentuální poměr nákladů na výkon TDI vůči smluvní hodnotě na stavební činnosti. Ze zjištěných hodnot lze konstatovat, že pokud je nutné cenu výkonu technického dozoru paušalizovat tak průměrná hodnota nákladů na výkon TDI činí 3,69 % ze stavebních nákladů. Četnost staveb v příslušném procentuálním poměru nákladů na výkon TDI vůči nákladům na stavební činnost je graficky znázorněno, viz Graf č. 2.

Poměrové procentuální určení pro paušální ocenění výkonu TDI provedené na 70 dopravních stavbách veřejného zadavatele ŘSD ČR sice není provedeno na dostatečně velkém vzorku dat, ale i přesto na něm lze sledovat skutečnost, že i když výkon technického dozoru lze z finančního hlediska paušalizovat a průměrovat musí být stále zachován individuální přístup ke každé stavbě jako takové. Z těchto dat je také možné sledovat trend, že vyšší investiční stavební náklady stavby nejsou přímo úměrné ocenění výkonu TDI. Neplatí vztah, čím dražší stavba, tím je pak dražší výkon TDI, naopak dle zjištěných dat je možné sledovat klesající tendenci ocenění výkonu TDI od staveb v hodnotě 700 mil. až 1 mld.

Tento zjištěný trend lze přisuzovat stavu, že pro výkon TDI a celého týmu již nehraje zásadní rozdíl, jestli investiční náklady jsou 1 mld. nebo nad 3 mld. Tým Správce stavby a členové TDI jsou i tak jmenováni a výkon TDI probíhá. Proměnná je pouze na straně Zhotovitele u objemu provedených prací, tzn. v určitém objemu dozorovaných a kontrolovaných prací již přestává být právě objem prací pro výkon TDI rozhodující.

Graf č. 3 – vývoj paušálního ocenění TDI dle předpokládaných stavebních nákladů. Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 3 – vývoj paušálního ocenění TDI dle předpokládaných stavebních nákladů. Zdroj: vlastní zpracování

2. Podrobná analýza výkonu technického dozoru

Rozsah služeb při výkonu TDI bývá obvykle stanoven a upřesněn v přílohách Prováděcí smlouvy. Jsou zde uvedeny jak povinnosti konzultanta, tak také co je součástí poskytovaných služeb, případně bývají uvedeny činnosti, na kterých se má Konzultant pouze spolupodílet, tj. Technická pomoc [5].

Pro podrobnou analýzu činnosti technického dozoru byl proveden dotazníkový průzkum mezi pracovníky vykonávající výkon technického dozoru jak v ČR, tak i na Slovensku. Jedná se o anonymní dotazník mezi technickými pracovníky, kteří zastávají různé funkce výkonu TDI a současně působí i na různých stavbách.

Záměrem této členitosti a rozmanitosti je také ukázat celistvost a rozsah výkonu technického dozoru a důkaz, že se nejedná o striktně definovanou a jasně specifikovatelnou službu. Dotazník obsahuje soupis 28 činností TDI, které by měl řádně kvalifikovaný technický dozor vykonávat. Tento soupis činností také odpovídá rozsahu služeb dle standardizovaných smluvních vztahů.

Osoby, vykonávající technický dozor, poté k jednotlivým činnostem doplňovali časový interval, kolik danou činností týdně tráví času a současně uváděli, jaké nástroje k této činnosti potřebují a používají.

Současně oslovené osoby pracují na různých pozicích při výkonu technického dozoru. Byli osloveni jak vedoucí vícečlenného týmu Správce stavby, tak například pozice Kvalitář, pozice asistent Správce stavby pro mostní konstrukce, či jak bylo uvedeno dříve, technický dozor pro stavbu menšího rozsahu, který má na starost celý rozsah výkonu TDI. Toto členění bylo voleno záměrně, neboť se má jednat o souhrnný náhled na pozici technického dozoru.

3. Kategorizace činnosti výkonu technického dozoru v ČR

Ze soupisu činností, které byly uvedeny v dotazníku, je možné provést dílčí kategorizace. Jedna kategorizace je možná s ohledem na způsob výkonu, neboli jestli se jedná o:

  • fyzickou kontrolu stavby / administrativně kontrolní činnost stavby

Lze také provést kategorizaci a členění těchto činností dle Kategorizace pracovních úkonů [6] tzn. lze definovat, které činnosti jsou:

  • rutinní / nerutinní
  • manuální / znalostní

Další kategorizace úkonů při současném výkonu technického dozoru je možné provést z pohledu budoucího zavedení BIM a CDE (Společného datového prostředí). Společné datové prostředí má 4 hlavní části – 3D model / komunikace / procesy / dokumenty. V případě výkonu technického dozoru lze část 3D model chápat jako kontrolní činnost na stavbě.

Z prvního dělení (dle počtu činností) je zcela patrné, že výkon technického dozoru je z 90 % administrativně kontrolní činností a pouze 10 % úkonů je přímo provázáno s kontrolou na staveništi. Neboli činnost TDI je zejména vykonávána v kanceláři, na zařízení staveniště a mimo přímý kontakt s reálnou stavební činností.

Z druhého rozdělení vyplývá, že činnost výkonu technického dozoru je ve všech svých částech znalostní činnost a současně pouze jednu třetinu z činností je možné definovat jako nerutinní, zbývající činnosti je možné charakterizovat jako rutinní a můžeme je považovat za činnosti, které by šlo optimalizovat a řešit efektivněji.

Jako hlavní příčinu rutinní činnosti při výkonu technického dozoru je možné spatřovat v samotné podstatě stavebnictví, neboli každá stavba musí mít stavební deník, na každé stavbě jsou sledovány hlavní aspekty jako jsou finance a termín dokončení. Na většině staveb probíhají kontrolní dny, jsou řešeny technologické předpisy a je řešena projektová dokumentace a na všech těchto činnostech se spolupodílí technický dozor. Činnosti spojené s fyzickou kontrolou stavby nelze opomíjet, neboť stále je hlavní myšlenka výkonu TDI jako kontrola skutečně provedených prací ze strany Zhotovitele. A právě při samotné realizaci Díla je nutné provádět nezávislou a odbornou kontrolu. I když by kontrolu šlo nahrazovat videozáznamy či podrobnou fotodokumentací, tak stále musí být brán zřetel na nezávislou fyzickou kontrolu, a to nejen kdy je normami a předpisy vyžadována, ale i v kteroukoliv pracovní dobu Zhotovitele.

Poslední možnou kategorizaci úkonů při výkonu činnosti technického dozoru je provedena v rámci čtyř hlavních částí metody BIM. Záměrem této kategorizace je ukázka skutečnosti, že předpokládaný model BIM a CDE vychází z již současných postupů a procesů.

Z výše uvedeného vyplývá, že hlavní přínos zavedení digitalizace stavebnictví a BIMu bude výkon TDI ovlivňován zejména ve způsobu komunikace, práce s dokumenty a vzájemné interakci mezi subjekty (procesy). Naopak lze konstatovat, že aplikace výkresových modelů ve 3D formátu nijak zásadně výkon TDI neovlivní.

Časové měření jednotlivých činností výkonu technického dozoru v ČR

V rámci dotazníkového formuláře bylo sledováno časové hledisko jednotlivých úkonů TDI. Při zachování předchozí kategorizace činností lze dospět k závěrům:

  1. Fyzická kontrola stavby – těmito činnostmi TDI tráví průměrně 25,0 % času pracovní doby
  2. Administrativně kontrolní činnost stavby – těmito činnostmi TDI tráví průměrně 75,0 % času pracovní doby
Graf č. 4 – Časová kategorizace rozsahu činnosti výkonu technické dozoru. Zdroj: vlastní zpracování
Graf č. 5 – Časová kategorizace rozsahu činnosti výkonu technické dozoru. Zdroj: vlastní zpracování

Graf č. 4 a 5 – Časová kategorizace rozsahu činnosti výkonu technické dozoru. Zdroj: vlastní zpracování

Výše uvedenou časovou náročnost je nutné zohlednit i s ohledem na skutečnost, že činnost Fyzická kontrola stavby je pouze 10 % z celkového počtu činností, nicméně technický dozor touto činností tráví 25 % pracovního času a naopak 90 % z celkového počtu činností je administrativně kontrolní činnost a tím tráví technický dozor 75 % pracovního času.

Dále z výše uvedeného vyplývá, že hlavní přínos zavedení možné digitalizace a BIMu bude výkon TDI ovlivňovat zejména ve způsobu komunikace, práce s dokumenty a vzájemné interakci mezi subjekty (procesy). Naopak lze konstatovat, že aplikace výkresových modelů ve 3D formátu nijak zásadně výkon TDI neovlivní.

4. Závěr

Výkon technického dozoru je prováděn na základě smluvního vztahu mezi Konzultantem a Objednatelem, kde musí být rozsah činností stanoven a upřesněn dle požadavků Objednatele. Dílčí kategorizace výkonu TDI umožňuje analýzu jednotlivých činností a vede ke zjištění, které z činností lze optimalizovat a zefektivnit a které nikoliv.

Nelze očekávat, že se zásadně změní charakter náplně výkonu technického dozoru zavedením modelu BIM. Výkon TDI bude obdobný, nicméně bude umožněno využít jiné nástroje pro plnění těchto činností. Zavedením metody BIM se možná doplní činnost Správce stavby o novou pozici Správce informací, která bude zajišťovat funkcionalitu BIM z pohledu technického dozoru, ale podstata výkonu TDI, tj. kontrolní činnost jak fyzická přímo na stavbě, tak kontrolně administrativní, zůstává. Je nesporné, že na výkon technického dozoru by se mělo nahlížet jako na komplexní profesionální službu, kde je třeba znát nejenom její obsahovou náplň, ale i další výše zmíněné podrobnosti.

Zdroje

  1. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 183/2006 Sb.: Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: . 2006, ročník 2006, 63/2006, číslo 183.
  2. VODIČKA, Jaroslav a Lukáš KLEE. MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. METODICKÝ POKYN: VÝKON STAVEBNÍHO DOZORU NA STAVBÁCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Praha: Ministerstvo dopravy Odbor pozemních komunikací, 2019.
  3. Právní odpovědnost, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-02-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Právní_odpovědnost
  4. Přehled veškerých projektů ŘSD ČR v přípravě a v realizaci pro rok 2021. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné z: https://www.rsd.cz/mapa-staveb#/stavby?filters[]=StavbyRealizace&page=0
  5. Zajištění činnosti správce stavby a technického dozoru investora při realizaci stavby I/42 Brno, VMO Žabovřeská I. Tender arena [online]. 2018 [cit. 2022-01-27]. Dostupné z:
    https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/194163
  6. MAREK, David, Petr NĚMEC a Václav FRANČE. Automatizace práce v ČR: Proč se (ne)bát robotů. Deloitte Česká republika, 2018.Dostupné z:
    https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/strategy-operations/Automatizace-prace-v-CR.pdf