Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Aktuální situace v betonářských normách

V článku je představen systém norem v oboru beton definovaný v normě ČSN EN 206+A2. Zabývá se jednotlivými skupinami norem a uvádí jejich aktualizace v posledních letech s uvedením rozdílu oproti předcházejícím verzím.

Úvod

V posledních dvou letech prošla vývojem řada norem v oboru betonového stavitelství. Do systému těchto norem patří dle schématu v základní výrobkové normě EN 206+A2 kromě této normy dále normy, které se na základní normu odvolávají (normy návrhové a prováděcí), normy v základní normě citované (normy materiálové, zkušební postupy) a normy navazující. Orientační schéma je uvedeno na obr. č. 1.

Obr. 1 – Schéma vztahu mezi jednotlivými skupinami betonářských norem
Obr. 1 – Schéma vztahu mezi jednotlivými skupinami betonářských norem

V letech 2019 a 2021 byly vydány nové či revidované normy jak v oblasti návrhu, materiálu či zkušebnictví oboru betonového stavitelství. Normy byly do systému ČSN zpravidla přejímány v jazyce anglickém a byly po převzetí následně překládány do jazyka českého.

1. Normy návrhové

ČSN EN 1990 ed.2 2:2021 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
Norma byla vydána jako česká verze EN 1990:2002 včetně změn a oprav. Nahradila ČSN EN 1990 z května 2015. S touto normou platí souběžně ČSN EN 1990 z března 2004.
Norma obsahuje kromě textu EN 1990 i národní předmluvu, ve které jsou pokyny pro používání normy v ČR, a národní přílohu NA, která určuje národně stanovené parametry (NSP) v těch článcích v nichž je to dovoleno základní normou

ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2 Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby
K této normě, vydané v listopadu 2019 byl vydán v listopadu 2020 Národní dodatek ČSN EN 1992-1-1 NA ed.A, a to v jazyce anglickém. Dodatek obsahuje anglickou verzi přílohy k EN 1992-1-1 z roku 2004

2. Normy, které citují základní materiálovou normu

ČSN EN 13369 ed.2:2019 Společná ustanovení pro betonové prefabrikáty
Norma byla převzata v jazyce anglickém v roce 2018 a v srpnu 2019 vyšel její český překlad. V normě byly provedeny aktualizace s ohledem na nově vydanou legislativu a standardy v období od roku 2013 (vydání předchozí verze) a doplněna definice pojmu „Druh výrobku“

3. Základní výrobková norma pro beton

ČSN EN 206+A2 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
byla vydána v říjnu 2021 a nahradila anglickou verzi téže mutace normy, vydanou v červenci téhož roku.
Norma prakticky reflektuje předchozí verzi ČSN EN 206+A1 z roku 2017. Oproti verzi z roku 2017 byly v normě objasněny pokyny pro posuzování shody dle článku 10.2 Posuzování, dozor a certifikace řízení výroby a změněn statut přílohy C Ustanovení pro posouzení, dozor a certifikaci řízení výroby z normativní na informativní.

ČSN P 73 2404 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda – Doplňující informace
byla vydána v prosinci 2021 jako revize předchozího znění z ledna 2016. Kromě edičních úprav došlo k doplnění definice ultra-vysokohodnotného betonu a doplnění tabulky jeho pevnostních tříd (tab. 1). Dále byla doplněna informativní příloha N2 Hodnocení trvalé udržitelnosti betonu včetně koeficientu trvalé udržitelnosti a jeho definice. Rovněž byla doplněna citace dokumentu, který se týká postupu pro použití náhradní koncepce k-hodnoty.

Třída pevnosti v tlakuMinimální charakteristická válcová pevnost
fck,cyl – N/mm2
C110110
C120120
C130130
C140140
C150150
C160160
C170170

Tab. 1 – Pevnostní třídy pro ultra-vysokohodnotný beton

Charakteristická pevnost ultra-vysokohodnotného betonu v tlaku (tab. 1) v tlaku je válcová pevnost na tělese výšce 200 mm a průměru 100 mm, tlačené plochy upravené broušením. Kontrolní zkoušky mohou být provedeny na krychlích o hraně 100 mm. Přičemž musí být předem v průkazních zkouškách určen vtah mezi krychelnou a válcovou pevností.

Indikátor trvalé udržitelnosti je definován jako nástroj umožňující hodnocení, porovnávání a výběr z variant složení betonu pro výrobu z hlediska udržitelnosti. Je pro něj v normě zavedena značka kSB a jeho výpočet je v příloze N2 normy.

4. Normy pro materiály do betonu

4.1 Cement

ČSN EN 197-5 Cement – Část 5: Portlandský směsný cement CEMII/C-M a Směsný cement CEM VI.
Tato nová norma byla vydána v září 2021 jako česká verze normy evropské. Norma není harmonizována a doplňuje sortiment typů cementu dosud uváděný v ČSN EN 197-1. Vzhledem k datu svého vydání ještě není citována v základní betonářské normě ČSN EN 206+A2 jako standard uvádějící automaticky povolené vstupní materiály pro výrobu betonu. Nicméně je tento typ cementu již postupně v Evropě nabízen.

Přehled hlavních druhů cementu dle ČSN EN 197-1 a 5 je uveden v tab. 2.

Tab. 2 – Přehled hlavních druhů cementu dle standardů ČSN EN 197-1 a 197-5
Tab. 2 – Přehled hlavních druhů cementu dle standardů ČSN EN 197-1 a 197-5
 

Základní norma ČSN EN 197-1 Cement – Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití ani normy pro speciální cementy, povolené používat dle předpisů platných v místě užití:
ČSN EN 14216 Cement – Složení, specifikace a kritéria shody speciálních cementů s velmi nízkým hydratačním teplem;
ČSN EN 14647 Hlinitanový cement – Složení, specifikace a kritéria shody;
ČSN EN 15743+A1 Struskosíranový cement – Složení, specifikace a kritéria shody
nebyly v posledním období měněny, doplňovány či revidovány.

4.2 Kamenivo, příměsi, přísady, ostatní materiály

Normy pro:

kamenivo –ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu,
ČSN EN 13055 Pórovité kamenivo
vodu –ČSN EN 1008 Záměsová voda do betonu
příměsi –ČSN EN 450-1 Popílek do betonu,
ČSN EN 13263-1+A1 Křemičitý úlet do betonu,
ČSN EN 15167-1 Mletá granulovaná vysokopecní struska pro použití do betonu, malty a injektážní malty
přísady –ČSN EN 934-1, ČSN EN 934-2+A2 Přísady do betonu, malty a injektážní malty
ČSN EN 934-5 Přísady do stříkaného betonu
ostatní materiály –ČSN EN 12878 Pigmenty pro vybarvování stavebních materiálů na bázi cementu a/nebo vápna
ČSN EN 14889-1 Vlákna do betonu – Část 1: Ocelová vlákna
ČSN EN 14889-2 Vlákna do betonu – Část 2: Polymerová vlákna

nebyly v posledních letech revidovány či doplňovány.

5. Zkušební normy

5.1 Čerstvý beton

V roce 2020 byly vydány normy pro zkoušení čerstvého betonu v české verzi a zrušeny byly jejich verze vydané převzetím rok před tím v jazyce anglickém.

ČSN EN 12350-1 Zkoušení čerstvého betonu – Část 1: Odběr vzorků a zkušební zařízení
Kromě edičních úprav norma nově obsahuje podrobnou specifikaci zkušebního zařízení (sjednocení EN 12350 a EN 12390-2) a dále postup pro odběr vzorku betonu za účelem zkoušení ztráty konzistence betonu v čase.

ČSN EN 12350-2 Zkoušení čerstvého betonu – Část 2: Zkouška sednutím
Ediční úpravy navazují na ČSN EN 12350-1 a v kapitole o obsahu závěrečné zprávy (protokol) umožňuje uvádět jak zjištěnou hodnotu, tak třídu klasifikace konzistence dle ČSN EN 206+A2.

Následující normy byly pouze přeloženy do češtiny a edičně upraveny v souvislosti se sjednocením pojmů v normách ČSN EN 12390-1 a 12390-2:

ČSN EN 12350-3 Zkoušení čerstvého betonu – Část 3: Zkouška Vebe
ČSN EN 12350-4 Zkoušení čerstvého betonu – Část 4: Stupeň zhutnitelnosti
ČSN EN 12350-5 Zkoušení čerstvého betonu – Část 5: Zkouška rozlitím
ČSN EN 12350-6 Zkoušení čerstvého betonu – Část 6: Objemová hmotnost
ČSN EN 12350-7 Zkoušení čerstvého betonu – Část 7: Obsah vzduchu – Tlakové metody
ČSN EN 12350-8 Zkoušení čerstvého betonu – Část 8: Samozhutnitelný beton – Zkouška sednutí – rozlitím

Další uvedené normy pro zkoušky stanovení vlastností samozhutnitelného betonu zůstávají v platnosti v původních verzích z roku 2010.

ČSN EN 12350-9 Zkoušení čerstvého betonu – Část 9: Samozhutnitelný beton – Zkouška V – nálevkou
ČSN EN 12350-10 Zkouška čerstvého betonu – Část 10: Samozhutnitelný beton – Zkouška L – truhlíkem
ČSN EN 12350-11 Zkouška čerstvého betonu – Část 11: Samozhutnitelný beton – Zkouška segregace při prosévání
ČSN EN 12350-12 Zkouška čerstvého betonu – Část 12: Samozhutnitelný beton – Zkouška J – kroužkem

5.2 Ztvrdlý beton

V roce 2020 byly vydány překladem nová znění norem řady ČSN EN 12390 Zkoušení ztvrdlého betonu:

Část 2: Výroba a ošetřování zkušebních těles pro zkoušky pevnosti
Byly provedeny pouze ediční úpravy a doplněn odkaz na specifikaci zkušebního zařízení v ČSN EN 12350-1.

Část 3: Pevnost v tlaku zkušebních těles
Kromě edičních a technických úprav zahrnuje toto nové vydání vyjasnění tolerancí tvaru a rozměrů zkušebních těles a výklad manipulace se zkušebními tělesy od ukončení ošetřování až po zahájení zkoušky pevnosti v tlaku.

Část 5: Pevnost v tahu ohybem zkušebních těles
Byly provedeny ediční a technické úpravy a sjednocen proces ošetřování těles s ČSN EN 12390-3.

Část 7: Objemová hmotnost ztvrdlého betonu
Byly provedeny pouze ediční úpravy a doplněn odkaz na specifikaci zkušebního zařízení v ČSN EN 12350-1.

Část 8: Hloubka průsaku tlakovou vodou
Byly provedeny pouze ediční úpravy.

V současnosti jsou vydány vyhlášením, a tedy k dispozici pouze v jazyce anglickém, zkušební normy řady ČSN EN 12390 Zkoušení ztvrdlého betonu:

Část 1: Tvar rozměry a jiné požadavky na zkušební tělesa a formy (vyhlášena listopad 2021)
Kromě formálních úprav byly zvýšeny přípustné tolerance rozměrů a rovinnosti forem pro výrobu zkušebních těles s ohledem na reálnou dosažitelnost v praxi.
Část 10: Stanovení odolnosti betonu proti karbonataci při atmosférické koncentraci oxidu uhličitého (vydána duben 2019)
Část 11: Stanovení odolnosti betonu proti chloridům, jednosměrná difuze (vydána říjen 2015)
Část 12: Stanovení odolnosti betonu proti karbonataci – Metoda zrychlené karbonatace (vydána květen 2020)
Část 13: Stanovení sečnového modulu pružnosti v tlaku (vyhlášena prosinec 2021)
Část 14: Semiadiabatická metoda pro stanovení tepla uvolněného z betonu během tvrdnutí (vydána říjen 2018)
Část 15: Adiabatická metoda pro stanovení tepla uvolněného z betonu během jeho tvrdnutí (vyhlášena říjen 2019)
Část 16: Stanovení smrštění betonu (vydána únor 2020)
Část 17: Stanovení dotvarování betonu tlakem (vydána únor 2020)
Část 18: Stanovení koeficientu migrace chloridů (vydána červenec 2021)

Zejména části 10 až 18 jsou velmi aktuální. V současnosti stále roste snaha o používání recyklovaných plniv (kameniva) a směsných cementů s menší „uhlíkovou stopou“. Tyto postupy pak mohou přispět k porovnání životnosti betonu s dosud majoritně používanými materiály (přírodní kamenivo, CEM I) a betony nové koncepce. Tím je možné lépe hodnotit a nastavit cestu k „udržitelnému betonu“. Na překladech intenzivně pracuje ČAS ve spolupráci s Centrem technické normalizace pro beton, kterým je Svaz výrobců betonu ČR.

5.3 Zkoušení betonu v konstrukcích

V roce 2021 byl vydán překlad normy
ČSN EN 12504-1 Zkoušení betonu v konstrukcích – Část 1: Vývrty – Odběr, vyšetření a zkoušení v tlaku.
Oproti předchozí verzi byly provedeny ediční úpravy, byl popsán postup měření vývrtu a upřesněna manipulace se vzorky na místě až po uložení ve vodě a popsán postup přípravy vzorků před zkouškou.

Dále byly vydány vyhlášením v jazyce anglickém normy:

ČSN EN 12501-2 Zkoušení betonu v konstrukcích – Část 2: Nedestruktivní zkoušení – Stanovení tvrdosti odrazovým tvrdoměrem
Do tohoto vydání normy bylo zapracováno doporučení, aby pro kalibraci odrazového tvrdoměru byly použity dvě různé referenční odrazové desky (kovadliny) a byl stanoven přípustný rozptyl výsledků.

ČSN EN 12504-4 Zkoušení betonu v konstrukcích – Část 4: Stanovení rychlosti šíření ultrazvukového impulsu
Oproti předchozí verzi bylo v normě povoleno použití přístroje pro využití příčného vlnění.

6. Posuzování betonu

V roce 2021 byl vydán překlad normy ČSN EN 13791 Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v prefabrikovaných betonových dílcích.
Norma je rozsáhlou zásadní revizí předchozí verze normy z roku 2007. Podrobně jsou změny popsány a zhodnoceny v článku „Zásadní změny v posuzování betonu v konstrukcích podle nového vydání ČSN EN 13791“, který vyšel v čísle 3/2020 časopisu BETON TKS viz [1].

7. Sponzorovaný přístup k ČSN

Kromě placeného přístupu k ČSN prostřednictvím portálu České agentury pro standardizaci je v současnosti umožněn přístup k českým technickým normám, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, prostřednictvím portálu „Sponzorovaný přístup k ČSN“ Sponzorovaný přístup k ČSN (agentura-cas.cz). Přístup je umožněn koncovým uživatelům takovýchto norem na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Normy jsou k dispozici pouze v náhledu, nelze je stahovat či jinak kopírovat.

Pokud se týká norem v oboru betonového stavitelství, jde zatím jen o základní určenou ČSN EN 206+A2. Návrhové normy „EUROKÓDY“ jsou přístupné všechny.

8. Závěr

Jak je z přehledu aktuálního stavu standardů uvedených v článku, prochází systém norem v oboru beton v posledních letech poměrně turbulentním vývojem. Řada změn byla vyvolána sice jen editorskými úpravami vzhledem k měnící se evropské legislativě, ale zaznamenán byl značný rozvoj v oblasti zkoušení ztvrdlého betonu, zejména zkušebních postupů pro stanovení odolnosti betonu proti vlivu prostředí.

Ve finální fázi je příprava revize EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Nově implementovaná pravidla navrhování konstrukcí s ohledem na udržitelnost se jistě následně budou promítat zejména do výrobkových norem. V horizontu několika nejbližších let je možné tedy očekávat i zásadní revizi EN 206+A2 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda.

Literatura

  1. Zásadní změny v posuzování betonu v konstrukcích podle nového vydání ČSN EN 13791, doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Dalibor Kocáb, Ph.D., Ing. Petr Misák, Ph.D., Ing. Sabina Hüblová, BETON TKS 3/2020, Praha 2020
  2. Článek byl vydán ve spolupráci se Svazem výrobců betonu ČR a na základě informací zveřejněných v časopise Beton
 
Komentář recenzenta doc. Ing. Iva Broukalová, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, zástupce vedoucího, katedra betonových a zděných konstrukcí

Rychlost, s jakou jsou novelizovány normové předpisy, ztěžuje orientaci v těchto předpisech a může působit obtíže jejich uživatelům. V článku je užitečné shrnutí novinek a aktualizací v oblasti norem pro beton. Doporučuji k vydání.

English Synopsis

The article is based on the system of standards in the field of concrete, defined in the standard ČSN EN 206+A2. It deals with each group of standards in turn and presents their updates in recent years, indicating the difference with previous versions.

 
 
Reklama