Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Možnosti rekonstrukce asfaltobetonového těsnění a drenážního systému vodní elektrárny

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně se nachází v srdci pohoří Jeseníky nedaleko státních hranic s Polskem. Asfaltobetonový plášť horní nádrže se v posledních desetiletích potýká s komplikacemi ve formě lokálních bodových poruch, které se projevují jako puchýřky na povrchu pláště o průměru až do 30 cm. Přestože v roce 2007 proběhla rekonstrukce asfaltobetonového pláště, tak o pár let později se problémy s puchýřky projevily znovu a od této chvíle se každoročně během léta opravují. Nedostačující drenážní systém může s problémy na povrchu AB pláště mít velmi úzkou souvislost. Omezené možnosti monitoringu průsaků po trase drenážního systému horní nádrže nesplňují požadavky na přesné a lokální sledování průsaků a případně také na detekci zvýšených průsaků, které mohou indikovat porušení hráze. Z těchto důvodů byl sestaven návrh na rekonstrukci asfaltobetonového pláště spolu s drenážním systémem dna nádrže.


Foto: Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Dlouhé stráně

Úvod

Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Dlouhé stráně představuje unikátní inženýrské dílo a největší vodní elektrárnu svého druhu v České republice. Díky dvojici reverzních Francisových turbín o výkonu 325 MW drží prvenství v Evropě v kategorii výkonnosti těchto turbín. Navzdory své technické pokročilosti a nadčasovému návrhu se však v průběhu let začaly projevovat určité nedostatky, které souvisejí s postupným stárnutím materiálů i se specifickými klimatickými podmínkami v dané lokalitě.

Jedním z hlavních problémů, který ovlivňuje provozní spolehlivost horní nádrže elektrárny, jsou poruchy asfaltobetonového (AB) těsnění. Přestože v minulosti proběhlo několik rekonstrukcí, na povrchu těsnicího pláště se opakovaně objevují lokální defekty ve formě puchýřků, které mohou negativně ovlivnit jeho těsnicí funkci. V odborných kruzích se přitom stále více diskutuje o možné souvislosti mezi těmito poruchami a stavem drenážního systému horní nádrže.

Drenážní systém horní nádrže Dlouhých strání v minulosti také prošel rekonstrukcí, avšak jeho současná koncepce se jeví jako nedostatečná vzhledem k rozsahu a požadavkům tohoto vodního díla. Zatímco u srovnatelných světových vodních děl se často využívají průchozí drenážní chodby umožňující efektivní kontrolu a monitoring průsaků v celé oblasti hráze, na Dlouhých stráních je drenáž řešena především páteřním drénem ve dně nádrže s navazujícím systémem sběrných drénů. Součástí drenážního systému je také drenážní vrstva asfaltobetonového těsnicího pláště, která byla na základě provedených zkoušek vyhodnocena jako nefunkční. Drenážní systém zajišťující odvádění a monitoring průsakových vod tedy může být jedním z faktorů ovlivňujících stav těsnicího pláště.

Tento článek se zabývá analýzou současného stavu asfaltobetonového těsnění a drenážního systému horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Cílem je navrhnout konceptuální řešení, které by umožnilo zlepšit dlouhodobou spolehlivost a funkčnost těchto klíčových prvků vodního díla. Na základě dostupných dat a technických analýz bude prezentován návrh na rekonstrukci asfaltobetonového pláště a optimalizaci drenážního systému s ohledem na moderní inženýrské přístupy a osvědčené zahraniční zkušenosti.

Bodové poruchy AB pláště

PVE Dlouhé stráně

Umístění horní nádrže PVE Dlouhé stráně ve vysoké nadmořské výšce má zásadní vliv na provoz nádrže i její technický stav. Během dne dochází poměrně často k extrémním teplotním výkyvům, které v kombinaci s místními povětrnostními podmínkami podporují degradaci povrchu AB těsnění nádrže, které je opatřeno ochrannou mastixovou vrstvou. Od roku 2001 se na povrchu nádrže pravidelně objevují typické poruchy v podobě puchýřků a kráterů, jež vznikají v důsledku expanze vody, plynu či vodní páry v pórech pláště. Tyto poruchy se nejvíce vyskytují v místech kolísání hladiny a na rovných plochách hráze [1].

Dalším významným problémem, který může souviset s výskytem bodových poruch na povrchu nádrže, je momentálně nevyhovující drenážní systém. Ten není řešen jako samostatný stavební objekt, jak je tomu u podobných vodních děl zvykem, ale pouze jako součást konstrukce hráze horní nádrže. Drenážní systém nevyhovuje potřebám hlavně z hlediska sledování průsaků vody, které probíhá primárně na vyústění drenážního systému dna do sběrné jímky. Díky tomuto řešení je možné sledovat jen celkové množství průsakové vody, ale ne její konkrétní zdroje. Z tohoto důvodu je obtížnější odhalit případné závady a jejich příčiny. Jedná se o hlavní důvod, proč se doporučuje drenážní systém obnovit a umožnit monitorování po celé délce, což by mohlo pomoci i při řešení výše zmíněných poruch na povrchu těsnicího pláště, se kterými se vodní dílo dlouhodobě potýká.

Zahraniční vodní díla

Kromě Dlouhých strání se s výskytem puchýřků na povrchu AB těsnicího pláště potýkají také na vodních dílech Längental, Porąbka-Żar nebo Markersbach [2].

Na horní nádrži PVE Porąbka-Żar se už v roce 1981 objevily první puchýřky o průměru do 8 cm, a to v oblasti kolísání hladiny. Příčinou byl rozpad zrn nevhodného čedičového kameniva. V roce 1995 proběhla první celková obnova AB pláště a v roce 2006 následovala další rekonstrukce, při které byla poškozená vrstva ACVH nahrazena novou s použitím kvalitního kameniva ze Švédska. Od té doby se poruchy již nevyskytují.

U nádrže Längental v Rakousku se drobné puchýřky začaly objevovat už několik měsíců po dokončení v roce 1982, opět v oblasti kolísání hladiny. Vývoj poruch byl pozvolný a bez vlivu na průsaky. Do roku 2020, kdy došlo k rekonstrukci nejvíce poškozené části pláště v rozsahu 17 000 m2, probíhaly každých deset let průběžné lokální opravy puchýřků.

U PVE Markersbach v Německu byly první puchýřky zaznamenány v roce 1985. Příčinou byla nízká kvalita kameniva a nedostatečná odolnost vůči mrazu. Krom nevhodného kameniva byla jako příčina stanovena také nedostatečná kvalita pokládky. Po počátečních lokálních opravách následovala celková rekonstrukce těsnicí vrstvy ACVH v roce 1990. Po osmi letech od dokončení rekonstrukce se však poruchy objevují znova a řeší se opět lokálními opravami. Po celou dobu problémů s AB pláštěm nebyly zaznamenány zvýšené průsaky.

Technický popis stávajícího stavu PVE Dlouhé stráně

Obrázek 1: Schéma uspořádání objektů PVE Dlouhé stráně [3]
Obrázek 1: Schéma uspořádání objektů PVE Dlouhé stráně [3]

Vodní dílo Dlouhé stráně se skládá ze čtyř hlavních stavebních částí: horní a dolní nádrže, tlakových přivaděčů propojujících obě nádrže a podzemní elektrárny se dvěma Francisovými turbínami (viz obrázek 1). K jednotlivým objektům náleží také technologické a strojní vybavení, jako jsou uzávěry, turbíny, generátory, transformátory, rozvodny atd.

Článek je zaměřen primárně na horní nádrž PVE Dlouhé stráně a konkrétně na její drenážní systém a AB těsnicí plášť.

Drenážní systém

Horní nádrž je vybavena drenážním systémem svahů hráze a dna nádrže. Na svazích je odvedení průsaků zajištěno drenážní vrstvou AB pláště, jejíž účinnost však je na základě průzkumů omezená. Přibližně v ose dna nádrže se nachází páteřní drén, do kterého se po délce zaúsťuje celkem šest sběrných drénů. Průsaková voda z drenážního systému horní nádrže se shromažďuje ve sběrné jímce, která se nachází na konci přístupové štoly v tělese hráze vedle vtokového objektu (obrázek 2).

Páteřní drén probíhá podélně celým dnem nádrže. V místě vtokového objektu poté dochází ke změně směru i sklonu. První dvě dvojice sběrných drénů (zprava a zleva vždy jeden) se na páteřní drén napojují přes dvě šachtice (Š1 a Š2). Třetí dvojice sběrných drénů je umístěna souběžně s páteřním drénem a končí až ve sběrné jímce (obrázek 2). Potrubí je uloženo v hloubce 0,6–2,0 m pod povrchem nádrže a má podélný sklon 0,1–0,75 %. Většina systému je tvořena železobetonovým potrubím (DN 400 až 600 mm), pouze novější části jsou plastové [4].

Obrázek 2: Schéma drenážního systému horní nádrže Dlouhé stráně, na podkladu [4]
Obrázek 2: Schéma drenážního systému horní nádrže Dlouhé stráně, na podkladu [4]

Množství průsakové vody se výrazně mění podle ročního období, v létě je průtok nízký (0,2 až 1,0 l/s), v zimě vzroste až na desetinásobek a pohybuje se kolem hodnoty 6 až 10 l/s.

Asfaltobetonový plášť

Asfaltobetonový plášť zajišťuje těsnicí funkci sypané kamenité hráze horní nádrže. Stávající skladba (shora) AB pláště po rekonstrukci v roce 2007 vypadá následovně (obrázek 3):

Obrázek 3: Skladba AB pláště horní nádrže Dlouhé stráně [5]
Obrázek 3: Skladba AB pláště horní nádrže Dlouhé stráně [5]
● Ochranná vrstva AMV1,5–2,5 kg/m2
● Penetrace polymer – modifikovaným lepidlem0,1 kg/m2
● Těsnicí vrstva – hutný asfaltobeton ACVHmin. 80 mm
● Penetrace polymer-modifikovaným lepidlem0,2 kg/m2
● Ložná vrstva – mezerovitý asfaltobeton ACVMmax. 100 mm
● Drenážní vrstva – kamenivo 16/63 mm150–250 mm
● Vyrovnávací vrstva – kamenivo 0,1/250 mm400–600 mm

I přes provedenou rekonstrukci se na povrchu AB pláště meziročně objevuje několik desítek nových bodových poruch, které jsou nyní každoročně sanovány během pravidelné letní odstávky.

Rekonstrukce

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně funguje od roku 1996 a za tu dobu na její horní nádrži proběhlo několik oprav různého rozsahu. První opravy začaly už v roce 1994, kdy byly utěsněny trhliny a netěsnosti objevené při zkušebním provozu. Hlavními místy oprav byla okolí vtokového objektu, který slouží pro vstup vody do turbín elektrárny.

V roce 2007 proběhla za účelem zamezení tvorby bodových poruch AB pláště dosud nejrozsáhlejší rekonstrukce horní nádrže. Ochranná mastixová vrstva spolu s hutnou asfaltobetonovou vrstvou ACVH byly odfrézovány v celém rozsahu svahů horní nádrže. Tyto vrstvy byly po očištění a napenetrování povrchu nahrazeny vrstvami novými v původní tloušťce. Zároveň proběhla také rekonstrukce drenážního systému, kdy bylo staré betonové potrubí nahrazeno odolným plastovým a byly opraveny i drenážní šachtice, které měří průsaky. Přestože se jednalo o nákladnou a technologicky složitou rekonstrukci, po čtyřech letech od jejího dokončení se bodové poruchy ve formě puchýřků na povrchu horní nádrže opět objevily. Od roku 2011 tedy probíhají každoroční lokální opravy těchto poruch, které provozovatele každoročně stojí velké množství financí a zároveň snižují životnost AB pláště nádrže.

Mimo lokální opravy puchýřků proběhly v letech 2014 a 2021 ještě další opravy v okolí vtokového objektu. V rámci těchto oprav byly pomocí fólií utěsněny zjištěné netěsnosti a zároveň byl rekonstruován drenážní systém vtokového objektu.

Nejčerstvější rekonstrukce proběhla teprve letos v červnu, kdy byl na svazích nádrže obnoven izolační mastixový nátěr. Další rekonstrukce velkého rozsahu je plánována na roky 2032 až 2034, kdy provozovatel plánuje dvouletou odstávku vodního díla.

Navrhovaná řešení

Vzhledem k výše uvedeným komplikacím, se kterými se vodní dílo Dlouhé stráně potýká, byl navržen koncept opravy horní nádrže, který by mohl jako návrh vstoupit do oprav plánovaných na rozmezí let 2032 až 2034. Návrh má zatím podobu studie, která představuje celkem tři varianty řešení opravy drenážního systému doplněné o variantu návrhu obnovy AB pláště.

Oprava drenážního systému

Při návrhu na opravu stávajícího drenážního systému dna horní nádrže byly vytvořeny celkem tři varianty:

  • Varianta I – Obnova stávajícího drenážního systému
  • Varianta II – Přerušená drenážní chodba v tělese hráze
  • Varianta III – Průběžná drenážní chodba v tělese hráze

Varianta I zahrnuje obnovu stávajícího drenážního systému v jeho současné trase. Navíc přibude celkem šest kontrolních šachet (KŠ) v místech ohyb sběrných drénů, aby se zlepšilo monitorování průsaků podél paty hráze na návodním svahu hráze (viz obrázek 4). Stávající sběrné drény budou odstraněny a nahrazeny novými plastovými drény o stejném průměru 400 mm.

Ačkoli se jedná o nejjednodušší a nejméně nákladnou variantu, tak zcela neřeší problém s monitoringem a zároveň představuje výrazný zásah do povrchu dna nádrže, který je momentálně v dobrém stavu.

Obrázek 4: Návrh opravy drenážního systému – Varianta I, na podkladu [4]
Obrázek 4: Návrh opravy drenážního systému – Varianta I, na podkladu [4]

Varianta II spočívá v návrhu drenážní chodby v patě hráze, tedy přibližně v trase stávajících patních částí sběrných drénů. Trasa drenážní chodby podél celého obvodu nádrže je přerušena u vtokového objektu, přičemž na obou stranách jsou umístěny komunikační štoly, které zajišťují vstup do chodby z obou jejích stran (viz obr. 5). Na levé straně vtokového objektu je komunikační štola propojena se stávající přístupovou štolou, na pravé straně s komorou uzávěrů. Drenážní systém na dně nádrže zůstane zachován, kromě úseku v blízkosti paty, kde patní část sběrných drénů nahradí navržená drenážní chodba.

Obrázek 5: Návrh opravy drenážního systému – Varianta II, na podkladu [4]
Obrázek 5: Návrh opravy drenážního systému – Varianta II, na podkladu [4]

Tato varianta návrhu je už přijatelnější, co se zlepšení monitoringu týče. Zároveň ale vzniká větší množství komplikací s řešením kolem vtokového objektu, kdy by bylo třeba v tělese hráze vytvořit dvě komunikační štoly, což je náročné z hlediska technického i finančního.

Varianta III obecně vychází z Varianty II, s rozdílem v úseku drenážní chodby u vtokového objektu. V této variantě je drenážní chodba propojena za vtokovým objektem (viz obr. 6), což znamená, že ji vtokový objekt nepřerušuje, a průběžná kolem celého obvodu nádrže. Hlavní výhodou je, že je potřeba pouze jedna komunikační štola propojující přístupovou štolu s drenážní chodbou. Drenážní systém na dně nádrže zůstává beze změny (viz Varianta II).

Obrázek 6: Návrh opravy drenážního systému – Varianta II, na podkladu [4]
Obrázek 6: Návrh opravy drenážního systému – Varianta II, na podkladu [4]

Navržená drenážní chodba má světlé rozměry 1,5 × 2,2 m (viz obrázek 7). Vstup do drenážní chodby je zajištěn komunikační štolou, která propojuje chodbu se stávající přístupovou štolou. Přístup do chodby je zajištěn schodištěm, které překonává 9,6m výškový rozdíl přístupové štoly a drenážní chodby (viz obrázek 8).

Drenážní chodba ve Variantě III umožňuje rychlé a efektivní monitorování průsaků po celém obvodu nádrže, včetně úseku za vtokovým objektem. Díky tomu, že komunikační štola je pouze jedna, tak uvažované náklady na realizaci jsou nižší a není potřeba uvažovat se složitými úpravami komory uzávěrů. Vzhledem k tomu, že páteřní drén byl opraven při rekonstrukci v roce 2007, zachování stávajícího drenážního systému dna je také považováno za jednu z výhod, protože asfaltobetonový plášť na dně nádrže je v dobrém stavu. Varianta III byla po porovnání s ostatními variantami zvolena jako nejlepší a bylo pro ni provedeno detailnější zpracování včetně odhadu nákladů na realizaci.

Obrázek 7: Navržená drenážní chodba – Varianta III, na podkladu [4]
Obrázek 7: Navržená drenážní chodba – Varianta III, na podkladu [4]

Obrázek 8: Detail komunikační štoly – Varianta III
Obrázek 8: Detail komunikační štoly – Varianta III

Pro Variantu III bylo provedeno i předběžné ekonomické posouzení návrhu. Do celkových nákladů spadají náklady na zemní práce, tedy na vykopání stavební rýhy v celé trase drenážní chodby, bourací práce v okolí vtokového objektu a betonáž navržených konstrukcí. Součástí ceny je také komunikační štola, konkrétně výlom ve skalním podloží, obetonování stříkaným betonem a základní vystrojení. V místě průchodu chodby kolem vtokového objektu navíc proběhnou bourací práce, které byly také zahrnuty do nákladů na realizaci. V rámci tohoto předběžného ekonomického posouzení se celkové náklady na vybudování opravy drenážního systému dle návrhu Varianty III pohybují okolo 270 mil. Kč.

Kdybychom měli výše uvedené náklady porovnat s ekonomickým posouzením Varianty II, tak by došlo k úspoře díky tomu, že nebylo nutné bourat vtokový objekt a navržená chodba byla o cca 30 m kratší. Zároveň by ale bylo nutné vybudovat druhou komunikační chodbu, čímž by náklady opět vzrostly. Výsledkem porovnání tedy je, že náklady na realizaci obou variant by vycházely řádově stejně.

Oprava asfaltobetonového pláště

Návrh rekonstrukce asfaltobetonového pláště horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně vychází z předchozích studií a výzkumů [5], [6], [7].

Rekonstrukce se týká pouze návodního svahu hráze, kde se lokální bodové poruchy ve formě puchýřků objevují nejvíce (viz obr. 9). Asfaltobetonový plášť dna nádrže zůstane zachován v celém svém rozsahu, krom pásu u paty hráze, kde by byla budována navržená drenážní chodba.

Obrázek 9: Rozsah obnovy AB pláště, na podkladu [4]
Obrázek 9: Rozsah obnovy AB pláště, na podkladu [4]

Samotná rekonstrukce spočívá v odstranění celkem 120 mm stávajícího poškozeného AB pláště a následné nahrazení odstraněných vrstev vrstvami novými. To znamená, že bude odfrézována celá hutná vrstva ACVH o tloušťce 80 mm spolu s částí (cca 40 mm) mezerovité vrstvy ACVM (viz obrázek 10). Po odstranění vrstev bude povrch bude očištěn od prachu a nerovností a opatřen emulzí nebo nástřikem, které tvoří penetrační podklad pro nové vrstvy. Následovat bude položení 80 mm silné vrstvy mezerovitého asfaltobetonu ACVM s minimální požadovanou mezerovitostí 15 %, aby bylo dosaženo požadované drenážní schopnosti. Po nanesení spojovací emulze bude aplikována 80 mm silná vrstva hutného asfaltobetonu ACVH. Nakonec dojde k aplikaci povrchové mastixové vrstvy, která zajistí ochranu AB pláště proti povětrnostním vlivům, proti účinkům oxidace vlivem slunečního záření a znečištění. Skladba AB pláště po jeho obnově tedy vypadá následovně (viz obrázek 10):

● Nová ochranná vrstva AMV1,5–2,5 kg/m2
● Penetrace polymer-modifikovaným lepidlem0,1 kg/m2
● Nová těsnicí vrstva – hutný asfaltobeton ACVH80 mm
● Penetrace polymer-modifikovaným lepidlem0,2 kg/m2
● Nová ložná vrstva – mezerovitý asfaltobeton ACVM80 mm
● Původní ložná vrstva – mezerovitý asfaltobeton ACVM60 mm
● Původní drenážní vrstva – kamenivo 16/63 mm150–250 mm
● Původní vyrovnávací vrstva – kamenivo 0,1/250 mm400–600 mm
Obrázek 10: Konstrukční vrstvy AB pláště – stávající a návrhový stav, na podkladu [4]
Obrázek 10: Konstrukční vrstvy AB pláště – stávající a návrhový stav, na podkladu [4]

Při ekonomickém posouzení návrhu na obnovu AB pláště se vycházelo z ceny rekonstrukce AB pláště z roku 2007, kdy činily 250 mil. Kč [8]. Náklady pro rok 2024 byly odhadnuty pomocí indexů stavebních prací a materiálů [9], které vyjadřují růst cen na stavebním trhu. Dále byla zohledněna změna rozsahu rekonstrukce, kdy aktuální návrh počítá s opravou 104 280 m2 plochy AB pláště, zatímco v roce 2007 to bylo o 6 000 m2 méně. I rozsah frézování a pokládky se oproti rekonstrukci z roku 2007 zvětšil. Proto byly zaveden index změny ceny stavebních prací o hodnotě 1,7 a index změny rozsahu prováděných prací o hodnotě 1,8. Výsledná cena opravy AB pláště z roku 2007 byla vynásobena těmito indexy a tímto způsobem byla stanovena celková výše nákladů na realizaci návrhu obnovy AB pláště na cca 785 mil. Kč.

Závěr

Článek se zabývá rekonstrukcí asfaltobetonové pláště a drenážního systému horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Po stručném popisu samotného zařízení a popisu komplikací na horní nádrži jsou představeny tři možné varianty opravy drenážního systému a návrh na obnovu AB pláště.

Nejvhodnější variantou opravy drenážního systému se ukázala výstavba drenážní chodby v místě paty návodního svahu, jejíž trasa povede po celém obvodu nádrže včetně vtokového objektu. Oprava AB pláště spočívá v částečném odstranění poškozených vrstev a jejich nahrazení novými asfaltobetonovými vrstvami, přičemž bude kladen důraz na mezerovitost vrstvy ACVM, aby byla zajištěna potřebná drenážní funkce.

Předběžný odhad nákladů na realizaci této rekonstrukce, která zahrnuje obnovu AB pláště a opravu drenážního systému podle Varianty III, činí v součtu cca 1 miliardu Kč. Tento návrh může dále posloužit jako podklad pro další studie na rekonstrukci vodního díla, která je naplánována na rok 2032 až 2034.

Poděkování

Příspěvek byl vytvořen v rámci řešení projektu FAST-S-25-8824 – Optimalizace prvků a objektů na vodních stavbách ve vztahu k jejich bezpečnosti.

Literatura

  1. ŘÍHA, J.; ŠPANO, M. a KOTAŠKA, S. Návodní asfaltobetonová těsnění přehrad. 2. vydání. Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT v Brně. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2023. ISBN 978-80-214-6171-0
  2. Stavebně technický průzkum horní nádrže elektrárny Dlouhé Stráně, Odborné posouzení číslo 139/02, Brno: STAVEXIS s.r.o., 2002.
  3. TECHMANIA SCIENCE CENTER. Činnost přečerpávací elektrárny. [online]. [cit. 9. 6. 2025]. Dostupné z:
    https://edu.techmania.cz/cs/katalog/obnovitelne-zdroje-energie/331/cinnost-precerpavaci-elektrarny
  4. HANÁK, R., ŠIMA, E. PVE Dlouhé Stráně – oprava AB pláště horní nádrže. Brno: AQUATIS a.s., 2004.
  5. DOSTÁL, K. Projekt opravy asfaltobetonového těsnicího pláště sypané přehrady. Brno: Fakulta stavební VUT, Ústav vodních staveb, 2022.
  6. ŠIMA, E., TORNER, V. PVE Dlouhé Stráně – horní nádrž: Posouzení funkčnosti drenážního systému. Brno: Pöyry Environment a.s, 2014
  7. RUDOLFOVÁ, M. Optimalizace výstavby, oprav a provozování asfaltobetonových těsnicích plášťů: Údržba těsnicího pláště vodního díla Dlouhé stráně. Praha, 2021.
  8. Oprava AB pláště Dlouhé Stráně v roce 2007. Curych: Walo Bertschinger AG, 2007.
  9. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Indexy cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby. [online]. [cit. 16. 8. 2024]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/indexy-cen-stavebnich-praci-indexy-cen-stavebnich-del-a-indexy-nakladu-stavebni-vyroby-ctvrtletni-casove-rady-2-ctvrtleti-2024
English Synopsis

The Dlouhé stráně pumped storage power plant is located in the heart of the Jeseníky Mountains near the state border with Poland. In recent decades, the asphalt concrete shell of the upper reservoir has been struggling with complications in the form of local point failures, which manifest themselves as blisters on the surface of the shell with a diameter of up to 30 cm. Although the asphalt concrete shell was reconstructed in 2007, the blister problems reappeared a few years later and have been repaired every summer since then. An insufficient drainage system may be closely related to the problems on the surface of the AB shell. The limited possibilities for monitoring leaks along the route of the upper reservoir drainage system do not meet the requirements for accurate and local monitoring of leaks and, possibly, for detecting increased leaks that may indicate a dam breach. For these reasons, a proposal was drawn up for the reconstruction of the asphalt concrete shell together with the drainage system of the reservoir bottom.

 
 
Reklama