Konference Dřevostavby 2025 přináší nové poznatky ze zemí dřeva a dřevních produktů

Konference je primárně určena architektům, projekčním, investorským a realizačním firmám, pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům i široké veřejnosti. Ředitel VOŠ a SPŠ Volyně Jiří Homolka přivítal na půdě školy celou řadu významných osobností a společně s kolegy zajistil čtyřiatřicet přednášek, z nichž bylo necelých 40 procent zahraničních. „Každoročně se snažíme obměnit sestavu přednášejících novými tvářemi a dát prostor zemím, které v současné době představují hlavní lídry v oblasti stavění ze dřeva v rámci Evropské unie, což jsou Finsko a Rakousko. I proto se dopoledního programu prvního dne zúčastnil velvyslanec Finska pro Českou a Slovenskou republiku Pasi Olavi Tuominen a obchodní atašé Velvyslanectví Rakouska Oliver Lichtenegger,“ říká na úvod a dále představuje některé z přednášejících.

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

Severské země na samém vrcholu

Pokud se mluví o dřevostavbách, nesmí chybět projekty ze severských zemí. Velký prostor na konferenci ve Volyni měli i tentokrát zástupci země tisíce jezer. Profesor Pekka Heikkinen z Univerzity Aalto a jeho kolega Mikko Viljakainen nabídli kromě zajímavých realizací také ohlédnutí za třiceti lety mezinárodního studijního programu Wood Program. Oslovují takto zájemce z celého světa, aby experimentovali se dřevem, studovali dřevěnou architekturu a průmyslovou výstavbu v rámci programu, který nabízí přednášky, exkurze, projektové a stavební úkoly, jež vrcholí výstavbou vlastní experimentální dřevostavby. Výsledky jsou prezentovány na fakultním webu (zde) a skutečně v mnohém inspirují. Je zajímavé, že Finsko má na evropské poměry poměrně nízký počet architektů a tři univerzity, ale jako profesní obor se architektura a urbanismus neustále rozrůstají (také díky těmto aktivitám, mezinárodním týmům a profesní asociaci SAFA). „Finská asociace architektů SAFA je ústředním aktérem pro udržování kontaktů a cestou k dokonalému poznání architektonické scény v naší zemi,“ podotýká Mikko Viljakainen, odkazuje na Finský navigátor architektury, který ukazuje místní architektonické skvosty (zde) a potvrzuje výše uvedené.

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

K výjimečným osobnostem severu bezpochyby patří také Bjørn Kierulf z Norska, který ukázal stavby ze slámy a ilustroval takto přechod od pilotních ekologických staveb ke komplexním vícepodlažním budovám s využitím slaměných panelů. Na příkladu projektu slaměné budovy v Malmö a dalších realizacích v Evropě a USA ukázal, že udržitelné stavby z obnovitelných materiálů jsou opravdu reálné a bezpečné. To vše s důrazem na prefabrikaci, automatizaci výroby a vysoký standard bez potřeby topení či chlazení, což je podle jeho slov budoucnost stavebnictví. Nutno dodat, že architekt a designér Bjørn Kierulf původem z Norska žije a pracuje delší dobu na Slovensku a díky jeho slovenštině nebyl nutný simultánní překlad z norštiny či angličtiny. Jeho projekty si můžete prohlédnout (zde).

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

Bylo by jistě nespravedlivé, abychom zmiňovali pouze přednášející ze severských zemí, na konferenci vystoupila celá řada předních domácích realizačních firem a významný počet akademických pracovníků z českých, moravských a slovenských vysokých škol a výzkumných ústavů. Výjimečné byly rovněž přednášky zástupců univerzit v Grazu a Bernu. Příjemné oživení představovalo vystoupení architektů z Francie (SEMAPA) s projektem prezentujícím závazek hlavního města k uhlíkové neutralitě do roku 2050. V letošním roce totiž schválila Paříž nový plánovací dokument, takzvaný Bioklimatický lokální městský plán (PLUb), což zahrnuje i podporu dřevostaveb. „Díky PLUb a podpisu Pacte Bois-Biosourcés 2030 můžeme rozvíjet projekty využívající dřevo a konstrukce na bázi dřeva a organických materiálů. Každý projekt musí přispět k odolnosti města a k jeho dekarbonizaci. Je třeba zlepšit uhlíkovou stopu a stavební a energetickou účinnost budov s využitím dřeva,“ uvádějí zástupci SEMAPA a zmiňují také omezení v oblasti protipožárních předpisů, kdy pařížský hasičský sbor zavedl v roce 2021 nová přísnější pravidla, která omezují používání dřeva ve vysokých budovách. „Toto nařízení například vyžaduje u budov přesahujících 28 metrů (tuto výšku přesahuje celá řada projektů SEMAPA) zapouzdření stěn, podlah, nosníků a sloupů a rovněž integraci automatického hasicího systému na bázi vody, jako jsou sprinklery nebo vodní mlha…,“ dodávají francouzští architekti.

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

Stav technické normalizace pro dřevostavby

K aktuálnímu stavu technické normalizace pro dřevostavby se na konferenci vyjádřil docent Petr Kuklík, člen technické normalizační komise na národní i mezinárodní úrovni a zpracovatel řady evropských a českých norem pro navrhování dřevěných konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Uvedl, že vedle platných norem ČSN, ČSN EN a ČSN ISO je dokončena také 2. generace Eurokódu 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí, která je nyní postoupena ke konečnému odsouhlasení (formal vote trvající osm týdnů). Po odsouhlasení bude probíhat proces přípravy na převzetí na národní úrovni včetně přípravy národních příloh. Vstoupit v platnost by měla 2. generace všech Eurokódů v březnu roku 2028 a nahradit stávající 1. generaci.

„Na národní úrovni řešíme úpravu norem požární bezpečnosti, abychom vytvořili lepší podmínky pro dřevostavby. V současnosti je na UCEEB ČVUT v Praze ve spolupráci s GŘ HZS, PAVUS, TNK 27, FBI VŠB TUO řešen dílčí rozborový úkol České agentury pro standardizaci (ČAS) s názvem Vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví. Snažíme se maximálně využít možností, které se nabízejí v rámci evropského a mezinárodního systému požární bezpečnosti a příslušné EN a ISO normy zavedené do soustavy českých norem,“ uvedl docent Kuklík a připomněl také zpracovanou metodiku pro navrhování vícepodlažních dřevostaveb (2024) obsahující přehled postupů požárně bezpečnostního inženýrství.

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

„Protože požárně inženýrský přístup je pro navrhování vícepodlažních dřevostaveb poměrně náročný, byl v rámci rozborového úkolu agentury ČAS zpracován normativní přístup a připravena příloha K normy ČSN 73 0802 s názvem Specifické požadavky pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem, ve které se zvyšuje požární výška dřevostaveb. Navrhovaná požární výška pro čistou dřevostavbu při použití normativního přístupu je 18 metrů, místo dosud platných 12 metrů. Čistou dřevostavbou se rozumí stavba s hořlavým konstrukčním systémem ze dřeva a výrobků na bázi dřeva. Pro kombinovanou dřevostavbu bude možné normativní přístup použít až do požární výšky maximálně 22,5 metru. Kombinovanou dřevostavbou je potom stavba ve spodní částí s nehořlavým konstrukčním systémem a horní částí výšky maximálně 15 metrů s hořlavým konstrukčním systémem ze dřeva a výrobků na bázi dřeva,“ uvedl dále docent Kuklík a připomněl, že při výstavbě dřevostaveb mají s ohledem na jejich požární bezpečnost největší budoucnost masivní tyčové a deskové prvky z lepeného lamelového (GLT) a křížem vrstveného dřeva (CLT). V případě vícepodlažních dřevostaveb by nemělo být při realizaci používáno pouze dřevo, ale dle potřeby též různé betonové a ocelové prvky, či v zájmu tuhé stropní konstrukce kompozitní dřevobetonové stropy.

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

Tvůrčí dílny, výstavy a doprovodné programy

„Každoročně se snažíme najít vyvážený poměr mezi vysoce odbornými přednáškami, které prezentují představitelé akademické sféry, a vystoupeními s praktickými ukázkami v podání reprezentantů realizačních firem. Stalo se již tradicí, že zde vystupují i zástupci státní správy, kteří mohou oslovit a možná i ovlivnit projektanty i realizační firmy zabývající se stavěním ze dřeva. Právě takovou byla například přednáška s názvem Dřevostavby z pohledu Hasičského záchranného sboru ČR, se kterou vystoupil Michal Valouch,“ komentuje program Jiří Homolka a zve na workshopy, doprovodné akce a speciální výstavu. Ve školní aule vybudované ve spolupráci s Technische Hochschule Deggendorf a před školní knihovnou se nachází výstava na téma Severská udržitelná města z pohledu finské architektury. Prezentuje se tady také Výzkumný a vývojový ústav dřevařský s tématem workshopu Vlhkost a voda v dřevostavbách a ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB, s tématem Stavebně fyzikální souvislosti dřevostaveb pod vedením profesora Jana Tywoniaka, který hovořil (kromě jiného) i o přípravě a novém znění normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov.

„Při práci na novele normy jsme vycházeli z několika zásad: Měnit jen to, co je nezbytné; zajistit jasnou vazbu s legislativními požadavky a neduplikovat postupy a požadavky v nich uvedené; nenarušit vazbu s dalšími technickými normami v oboru tepelné ochrany budov a příbuznými a reagovat na společenské potřeby a vývoj oboru. Práce na novele této normy s přestávkami trvala několik let. V této době došlo k významným změnám v právních předpisech (zákonech a vyhláškách k nim), bylo také k dispozici více poznatků z projekční, realizační a posuzovací praxe, i poznatků z aplikací dotačních programů. Finálně se tedy může zdát, že se toho vlastně mnoho nezměnilo. Přesto se domnívám, že aktuální text je moderní, vyvážený a dobře použitelný, se zajištěnou návazností na ostatní dokumenty,“ uvedl ve své přednášce s tím, že podstatným způsobem se mění například hodnocení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Zkušební postup je popsán v mezinárodní normě ČSN EN ISO 9972 a bude upřesněn v nově vznikající normě ČSN 73 0515, na kterou se již nové znění ČSN 73 0540-2 odkazuje. Více v publikované přednášce, která vyjde v dohledné době na portálu TZB-info.

Foto: VOŠ a SPŠ Volyně

Volyně jako křižovatka různých světů

Mezinárodní konference v jihočeské Volyni (brána Šumavy) je nejenom odborným sympoziem, ale také tradičním setkáním přátel z oboru dřevostaveb i mimo ně. Tentokrát se jeho 26. ročník propojil s připomínkou 160. výročí založení Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Ten byl funkční až do roku 1950, k částečné obnově došlo v roce 1968 a následně byl nahrazen Vědecko-technickou společností, která byla součástí Národní fronty. V roce 1990 byl ustaven Český svaz stavebních inženýrů s návazností na tradice Spolku architektů a inženýrů (SIA). Následně pak vznikla Komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která taktéž navazuje na činnost SIA. Oblastní kancelář ČKAIT pro Jihočeský kraj je stálým partnerem konference.

„Tradice je pro nás závazkem a také my chceme svým dílem přispět k tomuto významnému výročí. Z hlediska účasti je pro nás potěšujícím zjištěním, že cestu do Volyně si nachází stále větší okruh firem, neboť zaznamenáváme každoroční nárůst a jejich téměř desetiprocentní obměnu. V letošním roce se ve školních dílnách, vstupních vestibulech a chodbách prezentovalo více než šedesát firem zaměřených na realizaci dřevostaveb, výrobu materiálů a komponentů pro stavění ze dřeva. Uvedený počet svědčí o zřetelné dynamice celého odvětví a významné podpoře ze strany Ministerstva zemědělství a zejména Ministerstva průmyslu a obchodu. Konference má nejenom dlouhodobé přínosy v podobě přístupu k nejnovějším poznatkům v oboru, zajištění studentských odborných praxí nebo odpovídajícího zaměstnání. Krásným příkladem z letošního ročníku je odborná stáž jednoho z našich studentů v Kanadě, kterou si s přednášejícím domluvil při tlumočení neformální prohlídky školy. Bezprostředně po skončení konference jsem nabyl přesvědčení, že proběhnuvší 26. ročník byl dobrým začátkem druhého čtvrtstoletí konferencí ve Volyni a zcela jistě se můžeme těšit na 27. pokračování,“ uvedl na závěr ředitel volyňské školy Jiří Homolka.