Dřevostavba v kvalitě 21. století. To je cíl společnosti Haas Fertigbau, která ve snaze vyhovět rostoucím požadavkům na uživatelský komfort a ekologii provozu dosahuje mimořádné efektivity, krátkých realizačních dob a nadprůměrně vysoké kvality.
Technologie stavění dřevostaveb
Dřevostavby jsou nepostradatelnou součástí stavebních veletrhů. Přitahují pozornost investorů se zájmem o stavění z přírodních materiálů, využívání obnovitelných zdrojů a také se zájmem o rychlou a kvalitní výstavbu. Dřevostavby mají nezastupitelné místo i na nejdůležitějším stavebním veletrhu u nás – FOR ARCH.
Úžasnou semestrální práci Stanice hyperloopu vytvořila, nyní již architektka, Kristýna Uhrová. Vysokorychlostní vlaky z Německa, Rakouska a Slovenska se zde kříží s novým hyperloopem Elona Muska spojujícím Prahu – Brno – Bratislavu – Vídeň. Městské okružní vlaky spojují mezi sebou tři brněnská nádraží.
Reklama
Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární bezpečnost staveb v září 2019 na veletrhu For Arch.
Tradičně se v jihočeské Volyni scházejí okolo Velikonoc všichni příznivci dřeva, především projektanti, architekti, stavaři, lesníci i požárníci, aby představili dřevo jako stavební systém budoucnosti, jako surovinu moderního člověka, kterému není lhostejná ekologie a úspory energií. Dvoudenní konference Dřevostavby 2019 zaznamenala i tentokrát velký ohlas.
V současnosti se v ČR jako dřevostavby realizují nejčastěji rodinné domy a nízkopodlažní budovy občanské vybavenosti, např. domovy důchodců, menší školní budovy apod. Uplatnění dřevostaveb ve větším rozsahu, ve stavbách s více podlažími a ve stavbách s jinými typy provozu v ČR brání požární předpisy.
Instalace lokální větrací jednotky je jednou z možností, jak dodatečně vyřešit problém s nedostatečnou výměnou vydýchaného vzduchu za čerstvý. Pokud je instalace prováděna v dřevostavbě, je nutné věnovat zvláštní pozornost výběru místa a rovněž dodržet potřebu zábrany proti pronikání vodních par do konstrukce stěny. V článku je popsán konkrétní příklad dodatečné instalace s cílem poukázat na kritická místa postupu.
V posledních letech sledujeme zvyšující se zájem o výstavbu z ekologicky šetrných materiálů. Mezi tyto materiály můžeme zcela jistě zařadit dřevo a výrobky na bázi dřeva. V souvislosti s tím je objektivní zaměřit se na jejich handicapy, kterými jsou možná znehodnocení biologickou degradací a požárem. Jednou z možností je využití nanotechnologií.
Cílem příspěvku je ve stručnosti informovat o vícepodlažních budovách z křížem vrstveného dřeva (CLT), které má jistě velkou budoucnost. Pro výrobu CLT již existuje evropská výrobková norma, je ale třeba zpracovat technické normy, které by daly projektantům podklady pro navrhování konstrukcí za běžné teploty a za požáru. Normy se v současné době připravují pro 2. generaci jednotlivých částí Eurokódu 5.
Sláma se v soudobém stavitelství používá okrajově, nejčastěji v rámci svépomocné výstavby. Přestože jsou pozitivní vlastnosti slámy již dlouho známy, nezískala si zatím širší důvěru mezi stavebníky ani projektanty. Tuzemské stavební firmy se slámou také nedovedou ve většině případů pracovat. V rámci současného trendu vyššího využití obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2 se v Evropě (znovu)objevují možnosti, jak slámu použít ve stavebních systémech vhodných pro udržitelnou architekturu.
Kým na Slovensku sú viac ako dvojpodlažné drevostavby skôr výnimkou, v iných krajinách v Európe i vo svete sa stávajú čoraz bežnejšími. V súčasnosti je u nás možné postaviť drevostavbu do výšky 5 poschodí, ale aj táto norma má svoje obmedzenia. Keď však chceme vidieť drevostavbu – mrakodrap, musíme sa pozrieť do zahraničia.
Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.
Příspěvek se zabývá stanovením lokálního a globální modulu pružnosti vybraných CLT panelů na základě výsledků laboratorních testů a výpočtů. CLT panely jsou velkoformátové stavební dílce složené z křížem orientovaných vrstev masivního dřeva. Panely byly podrobeny čtyřbodovému ohybu, u kterého byl zaznamenáván deformačně zatěžovací diagram. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem ve Scia Engineer a s analytickým výpočtem.
Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha s.p. (Dřevařský ústav) představuje v článku část výzkumného úkolu, který zahrnuje zmapování aktuální situace v oblasti dřevozpracujícího průmyslu v České republice, Polsku, Slovensku, Německu, Rakousku mezi významnými státními i soukromými institucemi. Z výsledku je parné, že na úspory energie je třeba hledět v širších souvislostech.
Velikost působícího zatížení na stěny vysokých dřevěných staveb lze podle stávajících norem sestavit dle platných kombinačních rovnic více způsoby. Existují tak rozdíly mezi výsledky. Vymezení vhodného postupu stanovení svislé síly od stavby v různých částech přípravy stavby a jeho porovnání s dalšími možnostmi je předmětem tohoto příspěvku.
Listnaté dřeviny jsou vzhledem k probíhajícím změnám v druhovém složení lesa lokálním zdrojem budoucnosti. Mezi listnaté dřeviny, jejichž porostní plocha bude v budoucnu největší, patří zejména buk, dub, habr a javor. Pro výběr nejvhodnější listnaté dřeviny pro použití v konstrukcích staveb byla použita vícekriteriální analýza, a to metody PROMETHEE. Byla zvoleno osm kritérií hodnocení, jež zahrnují kromě porostní plochy i fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých dřevin.
TÉMATA 2020
Reklama
TABULKY & VÝPOČTY
Reklama
KALENDÁŘ AKCÍ
NEJČTENĚJŠÍ
Reklama
Spolupracujeme
PROFIspeciál DŘEVO&stavby
Partner - Dřevostavby
Reklama
VIDEA
Reklama
