Oprava roubenky krok za krokem – 5. díl
Opravujeme interiér
Nejdůležitější části stavby jsou vyřešené, ale bydlet se v ní ještě nedá. Zbývá opravit interiér, tedy nenosné konstrukce (příčky a podhledy), povrchy (především omítky a obklady), podlahy a vyměnit nebo repasovat okna a dveře. Na rozdíl od předchozích kroků přibývá práce pomalu a je potřeba koordinace více řemesel. Vyplatí se mít plán prací, který nás dovede k cíli. A často je třeba také velká dávka vytrvalosti a trpělivosti.
Příčky
Celková oprava roubenky obvykle zahrnuje menší či větší úpravu dispozice, aby lépe vyhovovala dnešním potřebám. Vnitřní prostor dělíme pomocí nenosných stěn – příček.
Oproti obvodovým a nosným stěnám nepodpírají strop a mohou být výrazně tenčí (obvyklá tloušťka je 10–20 cm včetně omítek). Podle použitého materiálu dělíme příčky na těžké zděné a lehké montované.
Zděné příčky stavíme z cihelných nebo plynosilikátových cihel – tzv. příčkovek. Výjimečně mohou být použity plné cihly, pokud příčka sousedí s topným zdrojem a plní zároveň funkci akumulace tepla.
Lehké montované příčky jsou opláštěny buď sádrokartonovými deskami, nebo dřevěnými palubkami. Místo sádrokartonu lze použít pevnější sádrovláknité desky (např. Fermacell). Desky se připevňují na ocelové profily. Palubky se kotví na konstrukci z dřevěných trámků.
Příčky také akusticky oddělují jednotlivé místnosti. Konstrukce mezi dvěma obytnými místnostmi musí mít hodnotu stavební neprůzvučnosti vyšší než 40 dB. Toho lze docílit například tím, že je příčka dvojitě opláštěná, tj. z každé strany jsou namontovány dvě sádrokartonové desky tl. 12,5 mm. Vnitřní dutina se vyplňuje akustickou izolací z minerálních vláken a lze ji s výhodou použít pro rozvod vnitřních instalací.
Podhledy
Šikmé a vodorovné podhledy v podkroví se provádí obdobně jako lehké montované příčky buď ze sádrokartonových desek, nebo z dřevěných palubek. Výhodou palubek je absence drobných trhlin, kterým se u sádrokartonových konstrukcí lze v podkroví jen stěží vyhnout. Pokud máte obavu, že bude interiér s palubkami působit příliš „chalupářsky“, doporučuji zvolit kombinaci bílých ploch (například svislých stěn) a palubek (šikmých vodorovných podhledů).
Dřevěné palubky jsou nejčastěji vyrobeny ze smrkového dřeva. Aby dřevo v průběhu let neztmavlo, lze ho natřít UV nátěrem s bílým tónováním. Interiér pak působí světleji.
Okna nebo obložky nemusí být jen v tradiční bílé nebo hnědé, výrazná barva může domu vdechnout zvláštní kouzlo. Foto: Dreamstime
Povrchy
Podle stupně poškození povrchů lze přistoupit buď k jejich opravě, nebo k otlučení starých omítek a provedení nových. Při rekonstrukcích je důležité dbát na složení původních omítek, vlhkost podkladu a případné zasolení zdiva. Volbu konkrétního výrobku je vhodné konzultovat s technickým poradcem výrobce omítkových systémů.
U rekonstrukcí rozlišujeme následující druhy omítek podle materiálu:
- sanační
- vápenocementové
- vápenné
- sádrové
- hliněné
Sádrové omítky lze dokonale vyhladit, snadno opravovat, jsou prodyšné a dokážou do určité míry regulovat vnitřní vlhkost. Hliněné omítky vyhledávají příznivci přírodních materiálů. Stejně jako sádrové omítky jsou prodyšné a dokážou regulovat vlhkost.
U rekonstrukcí historických domů se uplatňují vápenné omítky, které stěnám dodají autentický vzhled. Drobné nerovnosti omítek nejsou na překážku, naopak jsou žádoucí.
Zcela nevhodné je uzavřít zdivo cementovým stavebním lepidlem s výztužnou síťkou, což se bohužel někdy děje.
Keramické obklady
Nové keramické obklady se lepí na hrubou jádrovou omítku. V místě sprchového koutu a za vanou by měla být na stěně provedena hydroizolační stěrka. Provedení stěrky se doporučuje také na podlaze pod keramickou dlažbou.
Speciální disciplínou jsou keramické obklady a dlažby v koupelně v podkroví, kde jsou lehké montované příčky a dřevěný strop. Doporučuje se volit menší formáty obkladů a dlažeb (maximálně 30×30 cm), aby se eliminovala možnost vzniku trhlin.
Pokud jsou původní výplně otvorů ve špatném technickém stavu, je možné sáhnout po nových replikách. Foto: Dreamstime
Podlahy
Oprava podlah patří k nejnáročnějším stavebním pracím. Většinou je třeba vyřešit problémy s pronikáním vlhkosti z podloží. Efektivním řešením může být provětrávaná podlaha.
Pod podlahou se pomocí plastových tvarovek (např. systém Iglu) vytvoří vzduchová mezera, která se následně přebetonuje a provede se běžné souvrství podlahy včetně hydroizolace a tepelné izolace. Vzduchová vrstva je propojena průduchy s venkovním prostředím. Přiváděný vzduch vysušuje podlahy a částečně i okolní stěny. Odvětrání je obvykle vyvedeno nad střechu. Provětrávaná podlaha slouží zároveň jako ochrana proti pronikání radonu do interiéru.
Těžké podlahy
Betonové podlahy s novou hydroizolací lze provést pouze za předpokladu, že je vyřešena hydroizolace stěn. Toho lze dosáhnout například podřezáním zdiva nebo přizvednutím roubených stěn a vložením hydroizolace. V opačném případě by vlhkost sice nemohla prostupovat podlahou, ale o to více by pronikala do stěn. Hydroizolace podlahy a stěny by vždy měla být propojena.
Lehké podlahy
V obytném podkroví se uplatňuje suchá skladba podlahy, která nezatěžuje trámový strop. Roznášecí vrstva podlahy je tvořena lehkými deskami (například dřevotřískové, sádrovláknité, sádrokartonové apod.). V konstrukci nesmí chybět akustická izolace, která brání přenosu kročejového hluku do spodního podlaží.
Vhodné druhy podlahových krytin:
- keramická nebo kamenná dlažba
- dřevěná podlaha z prken
- cementová stěrka
- přírodní podlaha (např. korková)
- celoplošné lepené podlahy (koberec, marmoleum)
Okna a dveře
Podle stavu oken a dveří se musí majitel při rekonstrukci rozhodnout, jestli je nutná jejich výměna, nebo stačí repase.
Nová okna by vždy měla být v souladu s charakterem stavby a nepůsobit rušivě. Důležité je dodržet správnou velikost, členění, proporci, materiál a konstrukční detaily. Ve starých roubenkách najdeme obvykle kastlová okna s vnitřním křídlem otvíravým dovnitř a vnějším ven, obě s jednoduchým zasklením. Repliky se osazují izolačním dvojsklem ve vnějším křídle.
Repase okna či dveří spočívá v odstranění původní barvy, zatmelení, přebroušení a dvou nových nátěrech. Co se týká barevnosti, může majitel popustit uzdu fantazie a dům oživit pomocí barevných oken a dveří. Zdaleka to nemusí být jen bílá nebo hnědá.
Zejména u dveří platí, že čím více se jich podaří zachovat, tím více si chalupa udrží autentický vzhled. Výměnou za typové dveře lze napáchat nevratné škody.