Oprava roubenky krok za krokem – 1. díl
V seriálu se budeme věnovat opravám starých roubených staveb, tedy domů postavených v první polovině 20. století a dříve, které mají stěny alespoň částečně tvořené dřevěnými trámy. Mnoho informací bude však využitelných i při opravách starších zděných staveb.
Stavební povolení
Ještě, než se pustíme do oprav samotných, je nutné řadu věcí naplánovat a vyjasnit si. Jednou z nich je, zda budeme potřebovat stavební povolení nebo ohlášení. To nevyžadují drobné opravy a udržovací práce. Nesmí se při nich zasahovat do nosných částí stavby a měnit vzhled budovy. Pokud dojde například k výměně krovu nebo proražení nového otvoru pro okno, je potřeba vyřídit ohlášení stavby. Stejně tak v případě, že se mění užívání stavby. Typicky se jedná o vybudování pokojů v podkroví, kde byla dříve neobytná půda. Stavbu také nelze bez povolení zvětšovat, ať už se jedná o rozšíření půdorysu (přístavbu) nebo zvýšení (nástavbu). V případě pochybností je na místě konzultace se stavebním úřadem.
Také pokud se rozhodnete část stavby nebo dokonce celou stavbu zbourat, je nutné ohlásit to stavebnímu úřadu. V opačném případě hrozí nejen sankce, ale nebude možné aktualizovat informace v katastru nemovitostí (v tomto případě stavbu vymazat).
Splnění požadavků legislativy
Z pohledu stavebního zákona není podstatné, zda se jedná o starou dřevěnou chalupu nebo novější zděný dům. Pokud je stavba zapsána v katastru jako stavba pro bydlení nebo rodinný dům, je potřeba splnit požadavky týkající se především požární ochrany, tepelně-technických vlastností a hygieny (minimální světlá výška místností apod.). Méně přísné nároky jsou na stavby pro rodinnou rekreaci. Nemovité kulturní památky podléhají zvláštnímu režimu, který je v řadě věcí odlišný.
Dobrou zprávou je, že současně platné požadavky na stavby se týkají pouze nových (měněných) částí budovy. Původní konstrukce mohou zůstat tak, jak jsou.
Stavební práce je možné rozložit do více etap. Vždy bychom měli mít promyšlený finální stav, kterého chceme dosáhnout
Potřebuji projekt?
Pokud stavba podléhá ohlášení nebo stavebnímu povolení, je potřeba projekt vypracovaný autorizovanou osobou. Jeho zpracování předchází zaměření a průzkumy, na kterých se podílí další profese. Odborníky se však vyplatí oslovit i v případě, kdy jsou plánované práce menšího rozsahu a povolení není potřeba.
Zaměření lze nechat buď na geodetovi nebo provést jednoduché měření pomocí metru a laserového dálkoměru. Výsledkem jsou v obou případech vynesené půdorysy, řezy a pohledy. Záleží, jakou přesnost dokumentace potřebujeme. Původní plány lze někdy dohledat v archivu stavebního úřadu, obce nebo v okresním archivu.
Dále se vyplatí oslovit odborníka na dřevěné konstrukce, který posoudí jejich stav a napadení škůdci. V případě, že se objevují statické poruchy, například trhliny ve zdivu nebo deformace dřevěných prvků, je žádoucí pozvat na místo statika. S opatřeními proti vlhkosti může pomoct odborná firma, která má prostředky pro odběr a vyhodnocení vzorků poškozeného zdiva.
Při stavebně technickém průzkumu se nevyhneme provádění sond do jednotlivých konstrukcí. Jedině tak lze zjistit jejich rozměry, skladbu a v jaké jsou kondici. Typicky se jedná například o vybourání díry do podlahy, vyříznutí otvoru do stropu nebo obnažení stropních trámů v místě, kde jsou uloženy na zdi.
Rozsah projektu pro ohlášení nebo stavební povolení je dán vyhláškou. Při opravě menšího rozsahu postačí obvykle jednoduchá dokumentace tvořená textovou zprávou a plánky, ze kterých jsou patrné rozměry konstrukcí, skladby a postup prací.
Kolik to bude stát?
Při opravě objektu je nutné reálně zvážit ekonomické možnosti investora. V případě potřeby je možné stavební práce rozložit do více etap. Už dopředu bychom měli mít promyšlený postup prací a finální stav, kterého chceme dosáhnout. Špatný postup prací může znamenat zničení již dříve realizovaných oprav a v důsledku toho finanční a časovou ztrátu.
Na základě projektu je možné zpracovat položkový rozpočet. Ten se vyhotovuje ve dvou variantách. Jedna obsahuje ceny podle aktuální cenové vyhlášky. Druhá je bez cen a slouží pro poptávku stavebních firem. Díky jednotnému zadání lze nabídky dobře porovnat mezi sebou.
Pokud je k dispozici pouze jednoduchá dokumentace nebo se předpokládá stavba svépomocí s využitím různých řemeslníků, lze stanovit cenu alespoň přibližně pomocí propočtu.
Postup prací
Podrobněji si postup prací rozebereme v jednotlivých dílech tohoto seriálu.
- Obecně platí, že nejdříve je nutné vyřešit nejvíce podstatné závady, které se týkají statiky objektu a poškození dřevěných konstrukcí škůdci. Jedná se například o podbetonování základů, stažení prasklých zdí, výměnu poškozeného roubení nebo trámů.
- Součástí statických úprav je i případná změna dispozice a prorážení nových otvorů pro okna a dveře. U starých roubených nebo poloroubených staveb najdeme tradiční trojdílné členění (světnice – vstupní chodba – hospodářská část), které není možné výrazně měnit. Zpravidla řešíme, kam umístit koupelnu a jak přebudovat hospodářské místnosti na obytné.
- Další důležitou položkou je oprava nebo výměna střešní krytiny. Pokud se rozhodneme přestavět neobytnou půdu na pokoje, je nutné tomu uzpůsobit skladbu střešního pláště. Střecha musí mít pod krytinou provětrávanou mezeru, aby se mohla odvětrat vlhkost z interiéru. Rovněž jsou kladeny vyšší nároky na těsnost konstrukce, proto se používá pojistná hydroizolace (folie pod krytinu). Samozřejmostí je v takovém případě zateplení střechy, jinak by bylo v zimě podkroví nevytopitelné a v létě by se přehřívalo.
- Posledním významným technickým problémem je zvýšená vlhkost konstrukcí v kontaktu se zeminou. Týká se to především stěn a podlah v přízemí. Jako efektivní se jeví provedení provětrávaných podlah (systém Iglu apod.).
- Poté lze přistoupit k pracím v interiéru. Jedná se o vybudování příček a dalších nenosných konstrukcí. Po dokončení hrubé stavby je možné osadit okna a vchodové dveře, aby byla stavba chráněna před povětrností i nezvanými návštěvníky.
- Další v pořadí jsou technické rozvody – vodovod, kanalizace, elektroinstalace a další.
- Lze provádět finální povrchové úpravy – omítky, podlahy, nátěry, osadit vnitřní dveře a další truhlářské výrobky.
- Paralelně s pracemi v interiéru můžeme začít s úpravami okolí. Jedná se o zpevněné plochy kolem domu (chodníky, terasy) i zeleň. Pokud se prováděly kolem stavby zemní práce (například pro nové přípojky), je třeba zemní pláň urovnat a doplnit vrstvu úrodné zeminy. Než zeleň vyroste a dům přirozeně splyne s okolím, může to trvat i několik let. Na druhou stranu nemá smysl začít se zahradními pracemi s předstihem, protože čilý stavební ruch by ji pravděpodobně zničil.
V dalším díle se detailněji podíváme na opravu dřevěných a nosných částí stavby.