Odborné recenzované články

V poslední době se při realizaci dřevostaveb začíná stále více uplatňovat masivní deskový systém z křížem vrstveného dřeva. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem spojování jednotlivých vrstev tohoto deskového systému celoplošné lepení pomocí polyuretanových, fenolických a melaminových lepidel. Alternativou lepícího procesu je využití mechanických spojovacích prostředků.

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

Rozbor problémů souvisejících s větranými prostory pod stavbami při jejich založení nad terénem s důrazem na zvláštní podmínky dřevostaveb s nízkou energetickou náročností a klimatické poměry ČR. Upřesnění konstrukčních zásad pro navrhování navazujících konstrukcí.

Recenzovaný Masivní dřevostavby jsou v současné době znovuobjeveným trendem, který se snaží přiblížit více přírodě, než umožňují jiné stavby, ale zároveň si udržet moderní a funkční design.

Nosné konstrukce budov na bázi dřeva se do nedávna realizovaly převážně jako roubenky a lehké či těžké skelety, na které se používaly tyčové prvky z kulatiny, deskového a hraněného řeziva, lepené lamelového a vrstveného dřeva. Poměrně novým deskovým materiálem, vhodným pro realizaci budov na bázi dřeva, je křížem vrstvené dřevo (CLT), kterému je věnován tento příspěvek. V příspěvku jsou popsány jeho mechanické vlastnosti a pokročilé metody pro navrhování konstrukcí z tohoto materiálu.

Príspevok prezentuje metódu laboratórneho merania určeného na meranie vzduchovej priepustnosti veľkoplošných konštrukčných prvkov. Cieľom laboratórnych meraní bolo stanoviť hodnotu vzduchovej priepustnosti pre veľkoplošné konštrukčné prvky. Výsledky merania sú spracované vo forme protokolu, ktorý uvádza hodnotu vzduchovej priepustnosti pri tlakovom rozdiele. Hodnota poskytuje obraz o vhodnosti použitia a kvalite veľkoplošného konštrukčného prvku určeného pre tvorbu vzduchotesnej roviny.

V blízké budoucnosti je možno očekávat výrazné změny v nabídce dřevní suroviny, poskytované vlastníky a správci lesa. Především poklesne nabídka jehličnatých výřezů borovice a v první řadě smrku. S předstihem několika desetiletí by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť tyto trendy budou mít dlouhodobou a zvyšující se tendenci. Podívejme se na tyto změny podrobněji.

Krížom lepené drevo (čes. křížem lepené dřevo, nem. BSP – BrettSPerrholz, angl. CLT – Cross Laminated Timber, obchodný názov v niektorých krajinách X-LAM) je materiál, ktorý sa pravdepodobne v blízkej budúcnosti stane najvýznamnejším výrobkom v masívnych drevených konštrukciách, v bytovej výstavbe a viacpodlažnej výstavbe. Treti diel sa zaobera vybratými projekty.

Křížem lepené dřevo se stane pravděpodobně v blízké budoucnosti nejvýznamnějším výrobkem v masivních dřevěných konstrukcích, v bytové a vícepodlažní výstavbě. V závislosti na velikosti používaných částí a jejich vzájemné orientace lze vyrobit širokou škálu výrobků.

Chování dřeva za požáru je velmi dobře předvídatelný jev. Pomocí zjednodušených výpočetním metod lze stanovit nosnou a dělicí funkci konstrukcí. U tyčových nosných prvků se jedná o parametr R (únosnost a stabilita), u plošných – svislých nebo vodorovných konstrukcí jde o mezní kritéria R, E, I (nosnost, celistvost, izolace). V mnoha případech je velmi obtížné a dle Eurokódu 5 (1–2) téměř nemožné stanovit čas počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod protipožární ochranou a čas porušení protipožární ochrany.

V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.

Z množství realizovaných dřevostaveb a pozitivních zkušeností s jejich užíváním je zřejmé, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním konstrukčním materiálům pro střešní konstrukce, stropní i stěnové konstrukce domů. V příspěvku jsou shrnuty poznatky a závěry z teoretického řešení, navrhování a realizace nosných dřevěných konstrukcí domů řešených na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební VUT v Brně.

Ratingové hodnocení LEED dosud jednoznačně zvýhodňovalo certifikaci FSC (Forest Stewardship Council) nad ostatními, řekněme konkurenčními typy, národních a mezinárodních ceritifikací dřevní hmoty. Kritici FSC poukazují například na to, že v zásadě neexistuje jasně identifikovaný důvod pro vznik nějakého hodnotícího standardu.

Dřevobetonové stropy se používají především při zesilování stávajících stropů s dřevěnými stropními nosníky. Velkou perspektivu však mají i v případě prefabrikovaných dřevobetonových stropů vícepodlažních dřevostaveb. Provedením betonové desky, kterou spřáhneme s dřevěnými nosníky pomocí různých spřahovacích prostředků, výrazně zvýšíme tuhost i únosnost stropní konstrukce. Dřevobetonové stropní konstrukce mají též lepší parametry kročejové a vzduchové neprůzvučnosti a požární odolnosti oproti tradičním dřevěným stropům.

Recenzovaný Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.

Drevo, ktoré sa používa na stavebné konštrukcie, si vyžaduje ohodnotenie vlastností – zatriedenie do kvalitatívnej triedy so zreteľom na jeho mechanické vlastnosti. Metódy na hodnotenie kvality konštrukčného dreva sa rozdeľujú na dve skupiny: vizuálna metóda a strojové metódy založené na rôznych princípoch.

V posledních letech můžeme v České republice sledovat zvýšený zájem o stavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Jednou z technologií, o kterou je v České republice stále větší zájem, je realizace kompozitních dřevobetonových konstrukcí. Zatím se využívá především pro vyztužování a zesilování starých stropních konstrukcí. Své uplatnění ale může najít i při výstavbě bytových a nebytových vícepodlažních budov nebo pro realizaci mostů a lávek.

Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).

V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy byla v laboratořích Akademie věd a Tazus v Praze provedena m.j. řada zkoušek styčníků s ocelovými deskami, které potvrdily teoretické předpoklady a výpočty a prokázaly jejich spolehlivost a funkční i ekonomickou výhodnost pro využití v praxi. Zde několik výsledků z experimentálních zkoušek.