Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

--:--


Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 13.2.2017 do 2.10.2017


zpět na aktuální články

2.10.2017
Ing. Vítězslav Vacek, CSc., doc. ing. Jiří Kolísko, Ph.D., ČVUT Praha. Kloknerův ústav

Článek se zabývá otázkami sanací betonových konstrukcí hromadných parkovacích a garážovacích objektů z technického a technologického hlediska, ve vazbě na jejich zjištěný stav, konstrukční uspořádání, způsob provedení, provozování a stáří.

25.9.2017
Ing. Lukáš Surovec, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra kovových a drevených konštrukcií, Ing. Miloš Slivanský, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., SvF STU v Bratislave

Článok sa zaoberá laboratórnymi skúškami spriahnutých nosníkov, ktoré boli vytvorené spojením dreva a betónu pomocou celozávitových skrutiek Würth Assy plus VG. V práci sú uvedené výsledky meraní kmitania nosníkov a taktiež výsledky deštruktívnej skúšky štvorbodovým ohybom, ktorá bola zameraná na zistenie maximálnej odolnosti nosníka. Výsledky meraní sú porovnané s numerickým výpočtom.

18.9.2017
Ing. Miroslav Procházka, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

Kompozitní výztuž do betonu se stala stavebním výrobkem stanoveným k povinnému ověřování podle zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb. Tato výztuž existuje ve více odlišných typech a podle toho má i významně odlišné vlastnosti, které je nutné při jejím použití důsledně respektovat. Autor z Technického a zkušební ústavu stavebního v Praze seznamuje s podrobnostmi.

11.9.2017
Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., VUT FAST Brno

Navzdory snahám o dodržení jakosti při výstavbě železobetonových konstrukcí, je poměrně běžnou vadou nesprávné vyztužení v rozporu s projektem, které může zapříčinit závažné poruchy konstrukce. Prokázání této vady je následně úkolem pro nedestruktivní zkušební metody. Klíčová je poté volba vhodné metody i zařízení.

4.9.2017
Ing. Magdaléna Kociánová, Ing. Vít Černý , Ph.D., prof. ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, VUT FAST Brno

Příspěvek pojednává o technologii stabilizace a ztekucení zemin, které vznikají v rámci výkopových prací inženýrských sítí. Ztekucené zálivky by bylo možno použít pro vyplnění i těch méně přístupných prostor inženýrských sítí. Pro zpětné použití vykopaných zemin ve ztekucené formě je nutná jejich úprava, která spočívá ve stabilizaci vhodnou stabilizační přísadou. Směs je dále potřeba ztekutit pomocí vhodných ztekucujících přísad. Jako vhodné se pro stabilizaci a ztekucení zemin jeví zároveň použití popílků, jak je uvedeno dále v příspěvku.

31.7.2017
Ing. Attila Rácz, Ing. Roman Katler, Stavebná fakulta STU v Bratislave, doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., doc. Jaroslav Sandanus, Ph.D., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra kovových a drevených konštrukcií

Moderné spojovacie prostriedky ponúkajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Skryté prefabrikované kovové prvky sú zaujímavým riešením pre architektov a investorov. Niektoré spojovacie prvky svojou geometriou môžu prispieť k polotuhému pôsobeniu prípojov.

24.7.2017
Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ing. Robert Jára, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, Buštěhrad (UCEEB)

Cílem článku je popsat návrh ocelových úhelníků v dřevěných spojích. Návrh nemá dostatečnou oporu v existujících normách. Článek uvádí experimenty, výpočetní modely a zjednodušené výpočty podle norem. Rozdíly mezi nimi ukazují, jak složité je navrhovat dřevěné spoje s trojrozměrným kováním.

10.7.2017
Ing. Jiří Strnad, Ph.D., doc. Ing. Ladislav Klusáček, CSc., VUT Brno, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí, Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D., WaVe Structural Design Jablůnka

Příspěvek se zabývá eliminací průhybů překladů, které mají malou ohybovou tuhost ale dostatečnou únosnost. Tato eliminace spočívá v ohnutí překladů ve směru působícího zatížení před finálním působením v konstrukci. Velikost průhybu odpovídá zdeformování nosníků od zatížení, které jím bude přenášeno. Tyto překlady se používají při provádění prostupů během rekonstrukcí objektů.

12.6.2017
doc.Ing. Antonín Lokaj, Ph.D., Ing. Kristýna Vavrušová, Ph.D., VŠB TU Ostrava, katedra konstrukcí, Ing. David Mikolášek, Ph.D., Ing. Oldřich Sucharda, Ph.D., VŠB TU Ostrava, katedra stavební mechaniky

Obsahem tohoto příspěvku je analýza destruktivního testování podélných spojů rostlého dřeva konstrukčních rozměrů s vnějšími lepenými deskami na bázi dřeva (překližka a LVL) zatěžovaných ohybovým momentem. Cílem tohoto příspěvku je srovnání únosnosti a chování těchto spojů při zatěžování s výsledky z numerických modelů a výpočtů podle platných norem.

5.6.2017
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Růst nároků na environmentální prostředí, udržitelnost výstavby a zdravých životních podmínek vyvolal především v Evropě vyšší poptávku po konstrukcích ze dřeva. Rychlost a přesnost CNC opracování dřevěných konstrukčních prvků umožňuje efektivní výrobu dřevostaveb tradičními tesařskými postupy. Příspěvek reaguje na aktuální problematiku návrhových postupů pro výpočet únosnosti tradičních tesařských spojů. Tento způsob propojení prvků nemá velkou oporu v současně platných normách, a proto návrh spočívá v použití jednoduchých empirických vztahů, které vycházejí ze zkušenosti. Tento článek prezentuje experimentální a výpočetní metody pro vyšetřování statického chování a únosnosti tesařských spojů.

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., Ing. František Lužica, Ing. Tomáš Klas, PhD., Katedra kovových a drevených konštrukcií SvF STU v Bratislave

Moderné spojovacie prostriedky otvárajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Tradičné kĺbové pôsobenie prípojov pri navrhovaní drevených konštrukcií je postupne nahrádzané polotuhým pôsobením prípojov. Priama spätná väzba reálnej stavby, resp. prípoja na statický výpočet je zriedkavá. Preto sa autori článku rozhodli odskúšať jeden prípoj a porovnať s výpočtovými modelmi. Článok predstavuje experimentálne overenie prípoja rámového rohu, v ktorom sa kombináciou hliníkovej koncovky od firmy Sherpa a celozávitových skrutiek Rothoblaas vytvoril polotuhý prípoj. Drevené vzorky boli dodané firmou Latti Extra.

8.5.2017
Ing. Martin Keppert, Ph.D., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze

Příspěvek si klade za cíl ilustrovat na několika materiálech možnost charakterizovat jejich pórový systém a kvantifikovat distribuci velikosti pórů ve dřevě a případně podnítit zájem o tuto jednoduchou a rychlou experimentální metodu.

1.5.2017
Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Článek prezentuje výzkum zaměřený na vliv uhlíkových nanotrubiček ve směsné polymersilikátové matrici s obsahem surovin z alternativních zdrojů. Záměrem bylo testování několik variant složení receptur při laboratorních a dále také extrémních teplotních podmínkách. Hodnocení vhodnosti složení matrice probíhalo jednak pomocí základních fyzikálně-mechanických parametrů a dále pak mikrostrukturních analytických metod (na vybraných vzorcích).

24.4.2017
doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Dřevobetonové konstrukce se v praxi stále více používají na zesilování stávajících či realizaci nových stropních konstrukcí. Jako spřahovací prostředky mezi dřevem a betonem jsou nejvíce používány mechanické spojovací prostředky. V příspěvku je popsáno použití spojovacích prostředků kolíkového a plošného typu ve vztahu k platným normám pro navrhování dřevěných a betonových konstrukcí.

17.4.2017
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Používání drátkobetonu ve stavebních konstrukcích, podporované připravovanými technickými normami, stimuluje rozvoj metod pro nedestruktivní vyšetřování jeho struktury, podmiňující mechanické vlastnosti, např. odolnost vůči porušení při tahovém namáhání. Příspěvek ukazuje přehled dostupných metod, založených na zpracování obrazů a na měřeních elektromagnetických veličin.

10.4.2017
Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec s.r.o., Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

27.3.2017
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., Ústav stavebního zkušebnictví VUT Brno, prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Ústav matematiky a deskriptivní geometrie VUT Brno

Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.

13.3.2017
Ing. Iva Rozsypalová, VUT Brno, AdMaS, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.

20.2.2017
Ing. Josef Fládr, Ing. Petr Bílý, Ph.D., ČVUT Praha, katedra betonových a zděných konstrukcí

V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

13.2.2017
Ing. Tomáš Stavař, doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama