Recenzovaný Dřevo je zajímavý, z ekologického hlediska přírodní obnovitelný materiál, který má řadu předností, ale při jeho užití a ochraně nátěry musíme být velmi opatrní. Jak vybírat nátěrové hmoty na dřevo a jak se vyhnout problémům?
Recenzovaný V příspěvku je popsána metoda stanovení základních charakteristik zdiva v případě, že nelze provést zkoušky podle příslušných zkušebních norem, což je způsobeno v popisovaném případě zejména velikostí zdicích prvků. Byl proveden průzkum konstrukce, odběr vzorků (které nebylo možno odebrat ve velikosti předepsané např. ČSN EN 1052) a byla provedena velkoplošná zatěžovací zkouška v laboratoři postavené stěny. Následně byly charakteristiky zdiva verifikovány jak výsledky velkoplošné zatěžovací zkoušky, tak i numerickou simulací.
Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.
Recenzovaný Pripravovaný experimentálny program zameraný na šmykovú odolnost predpätých nosníkov so súdržnými lanami vyžadoval vypracovanie parametrickej štúdie zameranej na šmykovú odolnosť navrhnutých nosníkov. V príspevku je spracovaná parametrická štúdia nosníka I prierezu typu DPS VP I/10 s celkovou dĺžkou 7,0 m a výškou 0,6 m s rôznymi úrovňami predpätia a rôznymi stupňami vystuženia prierezu šmykovou výstužou. Štandardizované vystuženie prierezu nosníka používaného v praxi je doplnené pozdĺžnou výstužou. Na stanovenie šmykovej odolnosti nosníka boli použité rôzne návrhové postupy.
Recenzovaný Kladenský ČEZ stadion je jedním z nejstarších zimních stadionů v republice. V roce 1959 byl zastřešen ocelovou lamelovou skořepinou, navrženou Josefem Zemanem, sloužící až do velké rekonstrukce, která byla dokončena na podzim 2022. V rámci rekonstrukce dostal stadion novou střechu, opláštění fasády, nové výplně otvorů, vzduchotechniku, nové prostory VIP, novinářskou tribunu a na bocích administrativní budovy vznikly dva nové výtahy, prostory pokladen a fanshopu.
Recenzovaný Tento článok sa zaoberá vplyvom recyklovaného kameniva v betónových nosníkoch, ktoré sú ohybovo a šmykovo namáhané. Nosníky sú vystužené dvoma typmi pozdĺžnej nosnej výstuže. Faktor spoľahlivosti je mierne znížený. Pre betón s recyklovaným betónovým kamenivom to je 3 % pre EC2 a 5 % pre prEC2. Pre betón s recyklovaný, tehlovým kamenivom to je 13 % pre EC2 a 14 % pre prEC2. Redukovaný modul pružnosti neovplyvňuje výsledný priehyb. Koeficient variácie pre nosníky vystužené GFRP výstužou je 6,98 % pre nosníky s 10 mm výstužou a 9,40 % pre nosníky s výstužou 16 mm. Koeficient variácie pre nosníky vystužené oceľovou výstužou priemeru 10 mm je 16,79 % a nosníky vystužené výstužou priemeru 16 mm 9,87 %
Recenzovaný Stať si dává za cíl vyložit problematiku celodřevěných spojů s možností jejich oprav, snaží se najít klíč k porozumění oprav samých, včetně možných výhod či slabin. Setkáváme se totiž často s pouze částečným pochopením tohoto postupu z různých úhlů pohledu: z pohledu památkáře či člověka zodpovědného za stabilitu konstrukce, z pohledu vlastníka objektu. V textu proto necháváme zaznít různým argumentům, tedy i těm méně populárním.
Recenzovaný Otázky ochrany životního prostředí, dopady Green Dealu na stavební materiály, hodnocení uhlíkové stopy a další s tím spojené otázky se stávají v poslední době stále frekventovanějšími tématy diskusí v rámci celé EU. V této souvislosti je připravována řada evropských legislativních předpisů, které mají dopad i na stavební výrobky včetně oceli. Požadavky legislativy se snaží evropští výrobci oceli naplňovat svými investičními a inovativními plány, čímž zohledňují snižování dopadu výroby oceli na životní prostředí. Součástí souborů metod environmentálního managementu, hodnotících dopad hutní výroby na životní prostředí, je metoda LCA – Life Cycle Assessment, který zahrnuje dokumenty EPD, týkající se environmentálních vlastností vyráběných ocelových produktů.
Recenzovaný Témou príspevku je návrh rekonštrukcie bývalej budovy firmy Váhostav v Žiline. Rekonštrukcia je potrebná pretože budova tohto potenciálu a výhodnej polohy začala strácať využitie pre administratívu a súčasný stav nespĺňa aktuálne technické normy a energetické požiadavky. Návrh rekonštrukcie sa vypracoval v rámci diplomovej práce a cieľom práce bolo overiť, do akej miery je pôvodná konštrukcia použiteľná pre jej ďalšie využitie na základe vykonaného diagnostického prieskumu a následne navrhnúť nové dispozičné riešenie s moderným a efektívnym využitím budovy. Overila sa odozva pôvodnej nosnej konštrukcie na nové zaťaženie a návrh nových nosných konštrukčných prvkov podľa nového dispozičného návrhu budovy.
Recenzovaný Článok sa zaoberá opisom nosných konštrukcií bodového panelového domu typu T06B a následkami požiaru. Bohužiaľ opäť tragická udalosť je porovnávaná s podobnou udalosťou z Prešova. V príspevku sú opísané nosné konštrukcie bytového panelového domu, spôsob ako sa dopracovať k podkladom pre posúdenie spoľahlivosti konštrukcií. Taktiež sú opísané vzniknuté poruchy po požiari.
Recenzovaný Konštrukcie zastrešení futbalových štadiónov musia vyhovovať hlavne bezpečnostným kritériám. Z hľadiska bezpečnostných rizík musia preto spĺňať najprísnejšie kritériá. Dôležitým faktorom je aj životnosť. Zároveň by mali spĺňať aj architektonické požiadavky, ktoré sú často ovplyvnené rozpočtom. Rozvoj nových technológií a materiálov sa odzrkadľuje aj na rôznych projektoch zastrešenia futbalových štadiónov na Slovensku.
Recenzovaný Článek prezentuje výsledky experimentálního vývoje inovativního mostního systému, který je tvořen trámy z lepeného lamelového dřeva spřaženými s mostovkou z prefabrikovaných panelů z UHPC. V článku je představen navržený mostní systém a realizovaný experimentální program, který zahrnoval mimo jiné ověření ohybové pevnosti tenkých desek z UHPC a také výrobu prototypu zkušební dřevobetonové konstrukce v měřítku 1:1 s následným provedením zatěžovací zkoušky celé konstrukce a následně i vlastních panelů mostovky z UHPC. Článek je zaměřen především na problematiku návrhu, výroby a zkoušení mostovky z UHPC.
Recenzovaný Monolitická výstavba nebo práce s betonem je dnes součástí téměř každého stavebního projektu a spolu s nimi i bednění. V článku jsou uvedeny jednotlivé typy bednicích systémů s ohledem na vývoj, kterým prošly během necelých sta let. Pozornost je zaměřena i na prvky, jež do oblasti bednicí techniky přinesla digitalizace.
Recenzovaný Súčasné trendy v stavebníctve sú zamerané na znižovanie celkovej uhlíkovej stopy. Jednou z možností, ako znížiť uhlíkovú stopu stavebnej konštrukcie, je náhrada konvenčných stavebných materiálov vhodnými alternatívami z recyklátov. Medzi tieto produkty patria aj recyklované oceľové vlákna z odpadových pneumatík, ktoré majú obrovský potenciál využitia vo forme rozptýlenej výstuže v betóne. Odpad z priemyselnej výroby tak vytvára možnosť jeho premeny na zhodnotenú surovinu v rámci tzv. cirkulárnej ekonomiky. Tento článok sa venuje hodnoteniu samotných vlákien z hľadiska geometrických a mechanických vlastnosti, ako aj experimentálnym výskumom vlastností čerstvého a zatvrdnutého betónu s rôznymi dávkami recyklovaných oceľových vlákien.
Recenzovaný Příspěvek podává přehled nejčastěji využívaných, nově v oboru zavedených či vyvinutých nedestruktivních metod průzkumu dřevěných prvků konstrukcí a reflektuje jejich technické možnosti. Současně příspěvek uvádí i možné aplikace těchto nedestruktivních screeningových metod při analýzách uměleckých předmětů. Aplikace metod je prezentována na konkrétních případech, jak na prvcích konstrukcí, tak i na historických artefaktech sbírkové povahy. Pozornost je věnována zejména rentgenové diagnostice, digitálnímu mikroskopu, počítačové tomografii a akustickému tomografu. Příspěvek si klade za cíl specifikovat podmínky, za nichž lze dané metody použít tak, aby jejich aplikace přispěla k účinnému posouzení stavu poškození, případně stanovení míry autenticity uměleckých předmětů, s důrazem na řádnou interpretaci výsledků.
Recenzovaný V rámci projektu VUT FAST Brno jsou vyvíjeny nové směsi vlákny vyztužených plastů a z nich odvíjená technická řešení. Jedním z nich je systém deskových profilů PLANK 40, který je primárně navržen jako alternativa k ocelovým i kompozitním pororoštům, dřevěným mostovkám či ocelovým pochozím plechům. V textu jsou dále uvedeny poznatky z výzkumu chování směsí a zejména z vývoje a testů těchto deskových profilů.
Recenzovaný Príspevok zhŕňa skúsenosti autorov s projektom statiky výškových budov, od začiatku navrhovania, cez všetky stupne projektovej dokumentácie. V príspevku je v stručnej forme popísaný nosný systém a s poukázaním na kritické miesta návrhu. V časti realizácia hlavní stavbyvedúci budov zahrňujú skúsenosti s realizáciou, aplikáciou poskytnutej dokumentácie a technologických postupov od zakladania až po ukončenia nosnej konštrukcie budov.
Recenzovaný Článek je zaměřen na stanovení ohybové pevnosti tenkých desek z ultra-vysokohodnotného betonu vyztuženého ocelovými vlákny (UHPFRC). Únosnost prvků bez betonářské výztuže vyztužených pouze rozptýlenou výztuží v podobě drátků v ohybu je ovlivněna především orientací a distribucí vláken a projevuje se u nich size-effect. Speciální tělesa – deskové pruhy o různých tloušťkách 40, 50, 60, 70 a 80 mm byly testovány ve čtyřbodovém ohybu na rozpětí 1900 mm a ve tříbodovém ohybu na rozpětí 600 mm v poloze stejné jako při betonáži a obrácené dnem vzhůru. Vyhodnocené ohybové pevnosti byly porovnány s pevnostmi stanovenými referenčními ohybovými zkouškami na trámcích o velikostech 150 × 150 × 700 mm, 100 × 100 × 400 mm a 40 × 40 × 160 mm. Byly vyhodnoceny vlivy velikosti prvku, tloušťky desky, rozpětí a polohy vzhledem k betonáži na únosnost v ohybu. Experimenty byly dále podpořeny numerickou simulací.