Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 9.1.2023 do 17.7.2023


zpět na aktuální články

17.7.2023
Ing. Ondřej Pešek, Ph.D., Ing. Pavel Simon

Recenzovaný V rámci projektu VUT FAST Brno jsou vyvíjeny nové směsi vlákny vyztužených plastů a z nich odvíjená technická řešení. Jedním z nich je systém deskových profilů PLANK 40, který je primárně navržen jako alternativa k ocelovým i kompozitním pororoštům, dřevěným mostovkám či ocelovým pochozím plechům. V textu jsou dále uvedeny poznatky z výzkumu chování směsí a zejména z vývoje a testů těchto deskových profilů.

26.6.2023
Ing. Daniel Bukov, Ing. Jozef Baran

Recenzovaný Príspevok zhŕňa skúsenosti autorov s projektom statiky výškových budov, od začiatku navrhovania, cez všetky stupne projektovej dokumentácie. V príspevku je v stručnej forme popísaný nosný systém a s poukázaním na kritické miesta návrhu. V časti realizácia hlavní stavbyvedúci budov zahrňujú skúsenosti s realizáciou, aplikáciou poskytnutej dokumentácie a technologických postupov od zakladania až po ukončenia nosnej konštrukcie budov.

26.6.2023
Ing. Martin Kroc, Ph.D., Jaroslav Zárybnický

Recenzovaný Nátokové galerie bazénu teplé vody mají specifické požadavky nejenom co se týče údržby, ale i jejich sanace. Uvedená realizace předkládá poměrně atypické využití vysokopevnostního betonu k vyplňování vysoce přesných a tenkých forem a speciálních prostor.

12.6.2023
Ing. Milan Holý, Ph.D., Ing. David Čítek, Ph.D., doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D.

Recenzovaný Článek je zaměřen na stanovení ohybové pevnosti tenkých desek z ultra-vysokohodnotného betonu vyztuženého ocelovými vlákny (UHPFRC). Únosnost prvků bez betonářské výztuže vyztužených pouze rozptýlenou výztuží v podobě drátků v ohybu je ovlivněna především orientací a distribucí vláken a projevuje se u nich size-effect. Speciální tělesa – deskové pruhy o různých tloušťkách 40, 50, 60, 70 a 80 mm byly testovány ve čtyřbodovém ohybu na rozpětí 1900 mm a ve tříbodovém ohybu na rozpětí 600 mm v poloze stejné jako při betonáži a obrácené dnem vzhůru. Vyhodnocené ohybové pevnosti byly porovnány s pevnostmi stanovenými referenčními ohybovými zkouškami na trámcích o velikostech 150 × 150 × 700 mm, 100 × 100 × 400 mm a 40 × 40 × 160 mm. Byly vyhodnoceny vlivy velikosti prvku, tloušťky desky, rozpětí a polohy vzhledem k betonáži na únosnost v ohybu. Experimenty byly dále podpořeny numerickou simulací.

5.6.2023
Ing. Mária Bolešová, PhD., Ing. Kamil Laco, PhD.

Recenzovaný Príspevok sa zaoberá navrhovaním nosnej konštrukcie pre objekt, kde boli už zrealizované niektoré nosné prvky v 1. PP a 1. NP podľa pôvodného architektonického riešenia. Pri návrhu sa musela zohľadniť nie len nová koncepcia nosného systému hornej stavby, ale aj zmena polohy komunikačných jadier. Pre lepšiu koordináciu a sledovanie zmien bol celý projekt vypracovaný pomocou BIM procesov.

Foto ©u_kkioyol4oq- Pixabay.com
8.5.2023
Ing. Pavol Jaroš, PhD., doc. Ing. Marián Vertaľ, PhD., Ing. Richard Slávik, PhD.

Recenzovaný Prírodný kameň patril v minulosti medzi najpoužívanejšie stavebné materiály v období renesancie a gotiky. Na území Slovenskej republiky bol pieskovec využívaný pre svoje vhodné vlastnosti a to dobrá pevnosť v tlaku, vzhľad a dobrú opracovateľnosť. Pieskovce dodnes tvoria nosné prvky sakrálnych a verejných historických budov. Tieto stavebné konštrukcie sú vystavené poveternostným vplyvom, pretože povrchová úprava pozostáva z kapilárne aktívnych materiálov alebo nie je žiadna. Z hľadiska pamiatkovej ochrany nie je možné navrhnúť hydrofóbne úpravy a preto voda pochádzajúca z hnaného dažďa môže byť absorbovaná do týchto konštrukcií historických budov. Tento článok popisuje absorpciu a redistribúciu vody konštrukciách pomocou jednorozmerných výpočtových simulácií prenosu kvapalnej vody vo vybraných pieskovcoch z východného Slovenska pomocou simulačného nástroja. Výsledky sú porovnané s nemeckými pieskovcami.

Foto ©WikimediaImages- Pixabay.com
7.5.2023
Ing. Jiří Pospíšil, Ing. Jan Valentin, Ph.D., Ing. Pavla Vacková, Ph.D., Ing. Leoš Horníček, Ph.D.

Recenzovaný I v letošním roce se uskutečnila Mezinárodní doktorská konference stavebního inženýrství nazvaná JUNIORSTAV na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně. Jedná se již o 25. ročník konference, který je tradičně spojen i s oceněním nejlepších prací studentů. Představujeme jednoho z vítězů kategorie Konstrukce a dopravní stavby.

Foto ©braetschit- Pixabay.com
1.5.2023
Ing. Zdeněk Prošek, Ph.D., doc. Ing. Pavel Tesárek, Ph.D., Bc. Leoš Joura

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou využití stavebně demoličních odpadů v betonu, především s ohledem na zkoušení recyklovaného jemného kameniva za využití dnešních platných norem na kamenivo do betonu. V rámci článku jsou testovány tři základní zástupci recyklovaného kameniva, a to kamenivo z betonového, cihelného a směsného recyklátu. Následně je recyklát použit pro výrobu betonu, kde tvoří náhradu za jemné kamenivo ve 33, 66 a 100 hm. %. Na betonových zkušebních tělesech o rozměrech 150 × 150 × 150 mm byla provedena řada zkoušek pro zjištění základních vlastností jako jsou objemová hmotnost, nasákavost a pevnost v tlaku.

Foto © bannafarsai - Fotolia.com
25.4.2023
Ing. Simona Šarvaicová, Ing. Viktor Borzovič

Recenzovaný Príspevok sa zaoberá experimentálnou a nelineárnou analýzou spojenia medzi doskou a stĺpom v súvislosti s aplikáciou Teórie kritickej šmykovej trhliny (CSCT). Model CSCT je mechanický model, kde sa šmyková sila prenášaná betónom v šmykovej trhline môže určiť zohľadnením drsnosti a otvorenia kritickej šmykovej trhliny. Pre aplikáciu CSCT modelu je potrebné odhadnúť odozvu zaťaženia na pootočenie dosky. Doskové pootočenia boli vypočítané na základe nameraných deformácií bodov za vzniknutou kritickou šmykovou trhlinou. Predmetom tohto výskumu boli fragmenty bezprievlakovej dosky s hrúbkou 0,2 m, podopretej vnútorným stĺpom s obdĺžnikovým prierezom. Cieľom bolo vytvoriť numerický nelineárny model v programe Atena, ktorý zodpovedá reálnemu správaniu dosky počas zaťažovania až do následného kolapsu a taktiež overenie výsledkov získaných experimentálnym výskumom.

Foto ©652234 - Pixabay.com
17.4.2023
prof. Ing. Martin Moravčík, PhD., Ing. Jakub Kraľovanec, PhD.

Recenzovaný Hodnotenie spoľahlivosti a zostatkovej životnosti predpätých konštrukcií a mostov, sa hlavne vo svetle niektorých nedávnych mimoriadnych udalostí, stávajú čoraz dôležitejšími. Problematické predpäté mostné konštrukcie prvej generácie sú v prevádzke už viac ako šesťdesiat rokov, a teda znalosť aktuálneho stavu ich predpätia je základným vstupom pre každý statický prepočet. Táto skutočnosť vedie k potrebe overenia rôznych metód, ktoré umožnia určiť aktuálnu hodnotu predpínacej sily. Príspevok nadväzuje na prácu tímu, ktorý sa na Katedre stavebných konštrukcií a mostov Stavebnej fakulty v Žiline, už dlhodobo venuje výskumu spoľahlivosti predpätých konštrukcií. Zaoberá sa konkrétne analýzou predpätia s využitím nepriamych, analyticko-experimentálnych metód, akou sú aj metódy uvoľnenia napätí (rezová metóda/Saw-cut Method). Táto metóda bola testovaná na sérii meraní na vopred predpätých železničných podvaloch. Experimentálne výsledky boli komparované s teoretickým výpočtom a následne platnosť výsledkov objektivizovaná využitím konceptu podmienenej pravdepodobnosti – Bayes model.

26.3.2023
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, RNDr. Jiří Gabriel, DrSc., Mgr. Karel Švec, doc. Ing. Jana Drbohlavová, Ph.D., Ing. Evelína Polievková

Recenzovaný Cílem článku je prezentace výsledků výzkumu v oblasti vývoje nových fungicidních preparátů na bázi nanočástic na ochranu dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie – sálavé teplo a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic selenu. Zkoumaným materiálem se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

Foto ©Life-Of-Pix - Pixabay.com
13.3.2023
Ing. Šimon Baránek, Ing. Vít Černý, Ph.D., Ing. Lenka Mészárosová, Ph.D., prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA, dr. h. c.

Recenzovaný Elektricky vodivé kompozitní materiály jsou v dnešní době široce používány v mnoha průmyslových aplikacích včetně stavebních materiálů. Jednou z možných aplikací je jako odporová sonda. Tyto sondy byly navrženy tak, aby monitorovaly vnitřní strukturální změny stavebních materiálů zabudovaných do konstrukce a předpovídaly jejich trvanlivost, přetížení nebo vady. Nejčastěji používané kompozitní materiály jsou silikátové nebo biopolymerní s plnivem na bázi uhlíku. Tento článek je věnován studiu mikrostruktury silikátových elektricky vodivých kompozitů s plnivy na bázi grafitu. Mikrostrukturní tvar plniv byl zvolen s ohledem na zachování co nejvyšší vodivosti. Dále byl sledován vliv stupně nasycení vodou na elektricky vodivé vlastnosti silikátového kompozitu.

Foto © dimitrisvetsikas1969 - Pixabay.com
10.3.2023
Ing. Miriam Ledererová, PhD., STU Stavebná fakulta Bratislava

Recenzovaný Medzi hlavné environmentálne problémy celého sveta patrí likvidácia odpadu z pneumatík. Tento problém predstavuje vážnu ekologickú hrozbu, pretože každý sa každoročne na celom svete vyhodia alebo zakopú milióny pneumatík. Odhaduje sa, že 1000 miliónov pneumatík každoročne končí svoju životnosť. Z tohto počtu sa najmenej 50 % vyhodí do skládok bez akéhokoľvek spracovania.

6.3.2023
Ing. Eva Tůmová, Ph.D., VUT FAST Brno

Recenzovaný Alkalická reakce kameniva se složkami cementu (AR – alkalické rozpínání) patří mezi činitele způsobující degradaci betonu. V průběhu několika let až desetiletí stárnutí betonu vzniká na povrchu kameniva, obsahujícího reaktivní formu oxidu křemičitého, obalová vrstva schopná expanze absorpcí vody. Tento proces se nazývá alkalicko-křemičitou reakcí (AKR).

Foto ©Región Kysuce - regionkysuce.sk
20.2.2023
Ing. Lukáš Húlek, Ing. Michal Bačuvčík, PhD., Ing. Ivan Janotka, DrSc., Ing. Jakub Gašpárek, doc. Ing. Peter Paulík, PhD.

Recenzovaný Vrstva 2–4 mm ochrannej krycej omietky (OKO) sa preukázala ako účinná protikarbonatizačná bariéra na 100 ročnom betóne pevnostnej triedy cca 20–25 MPa na deviatich mostoch na Slovensku. Betón pod OKO, ktorá je charakterizovaná nízkou priepustnosťou, skarbonatizoval do hĺbky pod 2 mm. Predložený článok sa zaoberá výskumom aspektov nízkej hĺbky karbonatizácie betónu s dôrazom na objasnenie funkcionality OKO ako aj inovatívnej alternatívy OKO zhotovenej z dnes dostupných stavebných materiálov.

Ocelová výztuž do betonu © Fotolia.com
13.2.2023
Ing. Jakub Rubint, PhD., XEUS - Civil Engineering Robotics, s.r.o.

Recenzovaný Zo všetkých odvetví priemyslu je práve ten stavebný najmenej automatizovaný. Zaužívané spôsoby návrhu stavebných konštrukcií sú prispôsobené tomuto faktu, čo platí aj o samotnom návrhu betonárskej výstuže. Výstuž plošných prvkov, ako sú stropné dosky alebo steny, je pritom dostatočne jednoduchá na to, aby jej výroba bola automatizovaná, čím je znížená spotreba materiálu a aj zvýšená efektivita využitia pracovnej sily. Článok pojednáva princíp návrhu výstuže viazanej robotom Perseus firmy XEUS – Civil Engineering Robotics s. r. o. vysvetlenom na výstuži pri spodnom povrchu stropnej dosky obytnej budovy. Pri tvorbe metodiky návrhu takejto výstuže sa kládol dôraz na okamžitú možnosť nasadenia do praxe, pričom si nájde uplatnenie ako v závodoch na výrobu prefabrikátov, tak aj priamo na stavbe.

30.1.2023
Ing. Milan Meruňka, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Martin Ťažký

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.

Foto ©Photographer2575 - Pixabay.com
23.1.2023
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Mgr. Jana Stehlíková

Recenzovaný Výsledky prezentovaných zkoušek ukazují, že jak metoda TORRENT, tak i ISAT mohou být použity k odhadu trvanlivosti betonu i vláknobetonu s hutným kamenivem. V případě betonu obsahujícího betonový recyklát se však metoda TORRENT nezdá být dostatečně účinná. Pro beton s betonovým recyklátem není taktéž vhodná ani metoda stanovení propustnosti pro CO2.

17.1.2023
Ing. Jiří Bláha, Ph.D., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

Recenzovaný Fond historických krovů dochovaných na našem území sahá 700 let nazpět a představuje širokou škálu rozmanitých konstrukčních řešení. Několik hlavních, principiálně odlišných konstrukčních systémů (krovy krokevní, vazníkové, vaznicové, skružové, lamelové) se dělí na celou řadu typologických podskupin a ty ještě dále na desítky svébytných variant a jejich vzájemných kombinací. Dá se říci, že v minulosti nejčastěji užívané konstrukce patří současně k těm nejlépe prověřeným. Ale i tyto krovy mají svá slabá místa, o kterých je dobré vědět, zejména pokud máme takovouto střechu účinně opravit anebo o ni správně pečovat, a zajistit jí tak i do budoucna co nejdelší trvanlivost.

Foto ©imfotograf - Fotolia.com
9.1.2023
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, ProDřevo ateliér, Společnost pro technologie ochrany památek STOP, z.s.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá otázkou schopnosti dřeva přijímat tekutiny v návaznosti na účinnost tlakové injektáže jako jedné ze sanačních metod likvidace hmyzu v dřevěných prvcích konstrukcí. Průnik chemické látky strukturou dřeva po její aplikaci tlakovou injektáží je zkoumán pomocí akustických, mikroskopických a rentgenových zařízení v laboratoři. Na závěr jsou vzorky dřeva podrobeny destruktivní zkoušce.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama