Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 14.6.2021 do 15.11.2021


zpět na aktuální články

Poškození zemědělské stavby při tornádu
15.11.2021
doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D., Ing. Jiří Strnad, Ph.D., Ing. Petr Šimůnek, Ph.D., Ing. Jan Koláček, Ph.D.

Recenzovaný Článek shrnuje poznatky z účasti statiků na stavbách poškozených tornádem na jižní Moravě. Uvádí zkušenosti autorů v rámci prvotní pomoci statiků. Popisují poruchy jednotlivých objektů různých typů, konstrukčních systémů i různého stáří a hledají možná řešení pro budoucnost.

1.11.2021
prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mechaniky

Recenzovaný Příspěvek se zabývá stanovením pevnostních charakteristik kompozitu zdiva. Prezentována je zejména strategie MQI, kterou publikovali pracovníci Univerzity v Perugii. Výpočet je založen na určité hodnotové analýze několika parametrů, na jejichž základě je vypočten index zdiva MQI. Index je pak kalibrován tak, aby z jeho hodnoty byly zjištěny pevnostní charakteristiky zdiva podle nových italských norem.

25.10.2021
Ing. Richard Fürst, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Ing. Tomáš Vlach, Ing. arch. at Bc. Petr Hejtmánek, Ph.D., doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD.

Recenzovaný Stále častěji jsou ve stavebnictví používány moderní kompozitní materiály. Jedním z příkladů je i textilní beton (TRC) skládající se z vysokohodnotného betonu a nekovových výztuží, nejčastěji v podobě technických textilií. Současné využití TRC je nejběžnější u konstrukcí nenosných, jako jsou fasádní panely a designové prvky. Nicméně díky výborným mechanickým vlastnostem TRC lze navrhovat subtilnější konstrukce s vysokou únosností, a proto má tento materiál vysoký potenciál u konstrukcí nosných. Je tedy nezbytné tyto materiály hodnotit komplexně z pohledu únosnosti jak za běžné, tak za zvýšené teploty. Z tohoto důvodu se v rámci Fakulty stavební ČVUT v Praze a UCEEB ČVUT v Praze výzkumné týmy zabývají vývojem a materiálovým výzkumem TRC pro použití u nosných konstrukcí, včetně hodnocení možné aplikace ve stavebnictví.

Počítačové modelování kmitání membránové konstrukce
14.10.2021
Ing. Lenka Štulerová, Ing. Lukáš Kapolka, prof. Ing. Stanislav Kmeť, CSc.

Recenzovaný Cieľom nasledujúceho článku je prevedenie modálnej analýzy technickej textílie v tvare hyperbolického paraboloidu. Ide o geometricky nelineárnu membránovú konštrukciu, ktorá je schopná prenášať zaťaženia iba v ťahu. V tomto prípade bolo simulované vlastné kmitanie ako súčasť celkovej dynamickej analýzy. Výsledkom sú vlastné frekvencie a vlastné tvary s pretvoreniami. Získané výsledky prezentujú dynamické správanie sa nelineárnej konštrukcie bez pôsobenia vonkajšieho zaťaženia. Táto analýza tak predstavuje prvý krok a práve vynútené kmitanie ako nelineárna časová analýza doplní v budúcnosti celkovú dynamickú analýzu.

12.10.2021
Ing. Jan Břečka, Ing. Kristýna Hrabovská

Recenzovaný Cílem této studie je nalézt závislosti mezi rozpětím spřaženého dřevobetonového nosníku a dalšími zvolenými parametry spřažených dřevobetonových nosníků. Pro analýzu bylo použito jehličnaté dřevo kategorie C24 a beton třídy C25/30 a C30/37 tloušťky 50 mm. Jako spřahovací prvky byly zvoleny vruty SFS Intec. Pro výpočet byla použita návrhová metoda založená na teorii lineární pružnosti. Poddajnost spřažení byla zohledněna součinitelem poddajnosti γ (γ-metoda).

27.9.2021
Ing. Michal Janků, Ph.D., Ing. Jiří Grošek, Ph.D.

Recenzovaný Za účelem zachování řádného stavu budov, mostů, silnic a dalších staveb je nezbytná jejich pravidelná údržba a kontrola skutečného stavu. Klíčovým prostředkem ke zjištění skrytých defektů jsou metody nedestruktivního testování. V článku jsou popsány vybrané nedestruktivní metody, jež lze použít při diagnostice mostních objektů, metody pro diagnostiku betonových mostů lze ale obecně využít i pro většinu ostatních betonových konstrukcí.

25.9.2021
Ing. Ondřej Šimek, doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.

Recenzovaný Článek uvádí výsledky experimentů železobetonových stěn s otvorem, které byly vyzkoušeny na únosnost ve směru diagonály. Jedná se o stěny představující ztužující stěny ve vícepatrových prefabrikovaných rámových skeletech. Na navržených stěnách je studován vliv různého typu vyztužení na jejich únosnost a deformaci. Data jsou získána experimentem a poté ověřována výpočetními modely, které představují chování vzorků za experimentu. Výsledky modelů jsou porovnány mezi sebou a poté jsou zhodnoceny jejich klady a zápory.

Železobetonová konstrukce - ilustrační obrázek
13.9.2021
doc. Ing. Karel Vojtasík, CSc., doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Ing. Marek Mohyla, RNDr. Jana Staňková Ph.D.

Recenzovaný Výsledky výpočtové parametrické studie, zkoumající vliv stupně a způsobu vyztužení ocelobetonového průřezu na výpočtovou hodnotu modulu pružnosti homogenizovaného průřezu a na hodnoty přerozdělovacích napěťových koeficientů. Homogenizovaným průřezem je ocelobetonová výztuž reprezentována ve výpočtech. Napěťové přerozdělovací koeficienty slouží k přepočtu stavu napětí v homogenizovaném průřezu na stav napětí v ocelových prvcích a ve stříkaném betonu. Výpočty modulu pružnosti homogenizovaného průřezu a hodnoty přerozdělovacích napěťových koeficientů jsou provedeny metodou, která je založena na teorii spolupracujících prstenců výpočetním programem HOMO. Výsledkem parametrických výpočtů je závislost hodnot přerozdělovacích napěťových koeficientů na stupni vyztužení ocelobetonového průřezu.

30.8.2021
doc. Ing. Karel Vojtasík, CSc., doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Ing. Lukáš Ďuriš, Ph.D.

Recenzovaný Článek uvádí poznatky z porovnání stavů napjatosti v ocelobetonovém profilu obdélníkového průřezu. Stav napjatosti je stanoven podle dvou různých přístupů. První, založený na teorii spolupracujících prstenců, je rozvíjen na katedře geotechniky. Druhým, referenčním, je teorie železobetonu, aplikovaná v pozemním stavitelství. Porovnání stavů napjatosti slouží k posouzení, zda lze metodu spolupracujících prstenců aplikovat k řešení stavu napjatosti v tunelových ostěních z ocelobetonových profilů a k vymezení, za jakých podmínek. Ověření bylo provedeno na ocelobetonovém profilu s prutovým příhradovým nosníkem.

3D tisk budov
23.8.2021
Ing. Josef Kamenický, Ing. Marek Štádler

Recenzovaný Technologie 3D tisku má přínos v automatizaci stavby budov. V současnosti již existují vytištěné budovy určené ke každodennímu užití. Pohyby 3D tiskáren jsou řízeny pomocí G-kódu. Budovy mají geometrický popis, který se transformuje do G-kódu pomocí postprocesoru. Postprocesor vhodný pro tisk budov musí respektovat vlastnosti tiskové směsi. Práce navrhuje vytvoření nového postprocesoru pro tisk budov. Ten musí obsahovat matematický model materiálu, dle kterého bude generovat G-kód pro danou geometrii budovy. V práci jsou navrženy experimenty pro zjištění parametrů pro matematický model materiálu.

15.8.2021
Ing. Pavel Koudela, Ing. Juraj Chalmovský, Ph.D., doc. Ing. Lumír Míča, Ph.D.

Recenzovaný Mikrovyztužování zemin vlákny je metodou pro zlepšení vlastností zemin. V této oblasti byla provedena již řada výzkumů, avšak všechny se zaměřovaly na použití vláken, jejichž tvar byl rovný a povrch hladký. To může způsobovat nedostatečnou interakci mezi zeminou a výztužnými vlákny. Větší interakce mezi vlákny a výztuží může být dosaženo úpravou tvaru a povrchu a tím může být dosaženo i vyšší pevnosti kompozitu. V této práci je představeno mikrovyztužování zeminy rozptýlenými vlákny, které byly vyrobeny za použití 3D tisku. Tato technologie umožnila vytvořit různé tvary vláken a následně testovat jejich příspěvek ke smykové pevnosti zeminy. Při laboratorních zkouškách bylo zjištěno, že při použití vláken s modifikací tvaru je dosaženo vyšší pevnosti kompozitu než v případě rovných vláken.

11.8.2021
Ing. Martin Nguyen, doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D.

Recenzovaný Článek se zabývá procesem syntézy žárovzdorné forsterit-spinelové keramiky za použití různých vstupních surovin. Vstupní suroviny byly rozemlety, smíchány v různém poměru a vypáleny při 1500 °C po dobu 2 h. Vypálené zkušební vzorky byly charakterizovány pomocí RTG difrakční analýzy a rastrovacího elektronového mikroskopu. Rovněž byla zkoumána pórovitost, nasákavost, objemová hmotnost, žárovzdornost, únosnost v žáru a odolnost proti změnám teplot. Vliv různých surovinových směsí byl zkoumán v souladu s výslednými vlastnostmi a mikrostrukturou všech vypálených vzorků. Přítomnost spinelu ve vzorcích vedla ke zlepšení mikrostruktury, mechanických vlastností a odolnosti proti změnám teplot. Zejména směsi s 10–20 % spinelu měly nejslibnější výsledky.

9.8.2021
Ing. Kristýna Čápová, Ph.D., Ing. Milan Dvořák, Ph.D., Ing. Jiří Weiss, Ing. Ladislav Šašek, CSc., Ing. Jan Včelák, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek popisuje vývoj snímače pro sledování technického stavu ocelové výztuže v železobetonových konstrukcích. Výstupy z takovýchto senzorů významně přispívají ke znalosti aktuálního technického stavu železobetonových konstrukcí, především mostů a lávek. Článek popisuje optimalizaci původního návrhu senzoru, laboratorní testování i jeho výsledky. V závěru je pak uvedena diskuze nad výsledky testování. Testování prokázalo, že korozní přírůstek indikovaný snímačem, který je obklopen betonem, je menší než v případě volného umístění výztuže v korozním roztoku. V obou případech je korozní přírůstek plně dostačující pro indikaci poruchového stavu.

5.8.2021
Ing. Simona Šarvaicová, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra betónových konštrukcií a mostov

Recenzovaný Tento článok sa zaoberá experimentálnym overením šmykovej odolnosti fragmentu dosky v pretlačení. Experimentálna vzorka hrúbky 0,2 m je podopretá výrazne obdĺžnikovým stĺpom s rozmermi priečneho rezu 0,15 × 0,9 m, následkom čoho sa šmykové namáhanie koncentruje v oblasti rohov podpery. V dôsledku tohoto javu je potrebné dĺžku kontrolného obvodu redukovať. Na základe výsledkov získaných z experimentálneho testu a z nelineárnej analýzy v programe Atena, bola analyzovaná skutočná potreba redukcie dĺžky kontrolného obvodu s použitím vzťahu pre výpočet šmykovej odolnosti dosiek podľa Eurokódu 2. Následne bola taktiež overená spoľahlivosť vybraných návrhových modelov.

29.7.2021
Ing. Ivana Kumpová, Ústav stavební mechaniky, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Recenzovaný Metoda rentgenové mikro-tomografie je stále více využívána mimo jiné při výzkumu materiálových charakteristik a lomového chování stavebních materiálů. Poskytuje slibné výsledky v oblasti trojrozměrného pozorování a kvantifikace prvků mikrostruktury, včetně objektů lomu. Se standardním přístupem k získávání tomografických dat je však dosažitelné rozlišení výrazně omezeno velikostí zkoumaného objektu, což má za následek omezení nebo dokonce úplnou ztrátu užitečných informací týkajících se například tvaru a velikosti lomové procesní zóny. Z tohoto důvodu byly v této práci testovány možnosti tomografického cílení na zájmovou oblast s vyšším dosažitelným rozlišením, než je obvyklý limit tomografických systémů.

19.7.2021
Ing. Petr Figala, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Recenzovaný Cílem této práce je ověřit nové recepty se specifickými přísadami pro nové injektážní malty se zvýšenou chemickou odolností na bázi portlandského cementu. Sledována byla odolnost vůči útoku vnějšími sírany, přičemž zkušební tělesa byla dle normy DIN 19753 uložena do roztoku síranů 29,8 g / l (44 g / l Na2SO4). Z výsledků práce vyplývá, že příměsí optimálního množství krystalizační přísady je možné dosáhnout výrazného zvýšení odolnosti proti síranové korozi. Na základě získaných výsledků budou navrženy nové receptury optimalizované přídavkem vhodných druhotných surovin.

Membránová konstrukce stabilizující ocelový oblouk
19.7.2021
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., Ing. Ondřej Svoboda, Ph.D.

Recenzovaný V textu je parametricky vyšetřována stabilita a vybočení podpěrných oblouků válcové membránové konstrukce pomocí lineární bifurkační analýzy. Pro široké spektrum praktických geometrických parametrů konstrukce, předpětí membrán, způsobů uložení oblouků i čel membrány jsou uvedeny součinitele vzpěrných délek pro vybočení v rovině i z roviny oblouků a porovnány se stejnými součiniteli samostatných oblouků. Článek navazuje na Část 1: Experimenty a analýza [1], kde je uveden numerický model v programu SOFiSTiK a jeho validace pro membránové konstrukce podepřené ocelovými oblouky.

Detail ocelovo-membránové konstrukce
12.7.2021
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., Ing. Ondřej Svoboda, Ph.D.

Recenzovaný V článku se popisuje a analyzuje test modelu přístřešku s textilní membránou podpíraného trubkovým ocelovým obloukem. Cílem vyšetřování je prostorové chování podpěrného oblouku pro jeho návrh z hlediska stability. Testuje se rozdíl chování samostatného vetknutého oblouku oproti jeho chování v membránové konstrukci. Uvedena jsou vstupní data, postup předpínání a zatěžování a experimentální výsledky. Pro numerickou analýzu v programu SOFiSTiK byla použita pružnostní, geometricky nelineární analýza s imperfekcemi respektující ortotropní chování membrány. Úspěšná validace numerických výsledků podle testů umožňuje rozsáhlé numerické parametrické studie zaměřené na stabilitu oblouků válcových membránových konstrukcí v druhé části článku.

28.6.2021
Ing. Kristýna Čápová, Ing. Lukáš Velebil

Recenzovaný Na základě dlouhodobých zkušeností s aplikací optovláknových systémů byly identifikovány nejčastější problémy při jejich instalaci a byla navržena vhodná řešení. Funkčnost a proveditelnost navržených řešení byly nejprve ověřeny pomocí numerických simulací, na jejichž základě byl vyroben funkční vzorek pro laboratorní testování. Experimenty provedené na funkčním vzorku byly zaměřeny zejména na ověření správné funkčnosti inovovaného optovláknového měřicího sytému – zejména se jednalo o testování teplotní stability systému a jeho odezvy na mechanické namáhání.

Hotel Evropa v Praze
14.6.2021
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Recenzovaný Příspěvek pojednává o geotechnickém monitoringu deformací během rekonstrukce a výstavby hotelu Evropa v Praze. Nedílnou součástí návrhu stavební jámy a zakládání novostavby dvorní části hotelu byl návrh geotechnického monitoringu deformací konstrukcí stavební jámy a stávající okolní zástavby. V příspěvku jsou uvedeny hlavní výstupy vertikálních i horizontálních přetvoření příslušných konstrukcí.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama