Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

--:--


Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 25.1.2016 do 8.8.2016


zpět na aktuální články

8.8.2016
Mgr. Vilma Poloučková, Ph.D., Dana Jahelková, Vladimír Persaň, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH), Ing. Jindřich Sedlák, Prefa Brno

Stavební materiály obsahují přírodní radionuklidy, které pochází ze zemské kůry. Při využívání vedlejších energetických produktů jako surovin pro výrobu stavebních materiálů může dojít ke zvýšení obsahu přírodních radionuklidů ve výrobcích. Tato práce se zaměřila na praktické ověření navržených postupů radiační ochrany pro optimalizaci obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech. Měřil se obsah přírodních radionuklidů ve vstupních surovinách a ve výsledné betonové směsi. Naměřené hodnoty přírodních radionuklidů v betonech byly porovnány s teoretickými výpočty.

25.7.2016
Ing. Jakub Šlik, Ing. et Ing. Richard Hlaváč, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb

Tato práce se zabývá problematikou propustnosti vodní páry dřevní hmotou u nejpoužívanější dřeviny pro stavební činnost – smrku ztepilého (Picea Abies). Difúze vodní páry je řešena v závislosti na hustotě materiálu, která je různá dle klimatických podmínek růstu stromů. Tyto rozdílné podmínky jsou v České republice charakterizovány zejména rozdílnou nadmořskou výškou pěstebního pásma. Propustnost vodní páry je v práci řešena pomocí metody pro měření difúzního odporu materiálů. Konkrétně se jedná o metodu mokré misky (wet–cup) a suché misky (dry-cup), která je provedena s využitím poznatků z ČSN EN ISO 12572 s využitím rad předešlých řešitelů této metody. Výsledné závěry byly konfrontovány s hodnotami uvedenými v české normě a posléze využity do typické skladby roubené stavby s ohledem na dnešní legislativu.

18.7.2016
prof. Dr. Ing. Karel Pavelka, Fakulta stavební ČVUT, katedra mapování a kartografie

Společně se zástupci katedry geomatiky stavební fakulty ČVUT Praha jsme připravili třídílný seriál o tématu nadmíru aktuálním a takřka futurologickém – o dronech v oblasti stavebnictví. Ve druhém dílu prozkoumáme možnosti zpracování dat a jejich praktickou využitelnost ve stavebnictví.

20.6.2016
Josef Remeš, Ing. et Ing. Petr Hlavsa, Ing. Radim Kolář, Ph.D., Fakulta stavební VUT v Brně

Článek se věnuje problematice stanovení podlahové plochy u obytných budov, které jsou omezeny shora sklonitými konstrukcemi (stropní konstrukce nebo střecha). Ve stavební praxi dochází v tomto případě často k polemice, co se započítává do podlahové plochy obytné místnosti a kdy je tento prostor obytnou místností.

9.5.2016
Ing. Petr Bílý, Ing. Josef Fládr, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Katedra betonových a zděných konstrukc

Článek představuje výsledky experimentální studie zaměřené na stanovení vlivu nanočástic oxidu titaničitého (N-TiO2) aplikovaných dvěma způsoby na povrch betonu na jeho fotokatalytické vlastnosti. Použit byl komerčně dostupný fotokatalytický cement a polyvinylalkoholová textilie s obsahem N-TiO2.

25.4.2016
prof. Mgr. Jan Toman, DrSc., Ing. Lukáš Fiala, Ph.D., Ing. Karel Šeps, Ing. Václav Ráček, ČVUT Praha

Stanovení elektrických vlastností je nedílnou součástí kompletního popisu stavebních materiálů. Znalost těchto materiálových parametrů je důležitá z hlediska bezpečnosti jejich aplikace v prostředích, kde je materiál vystaven působení elektrického pole. Článek sleduje vliv kovových drátků na konduktivitu u drátkobetonu.

18.4.2016
Ing. Karel Mikulica, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Fakulta stavební VUT Brno

Příspěvek pojednává o využití konopného pazdeří jako přírodního ekologického plniva do stavebních materiálů, zvláště pak betonů určených jako tepelně izolační výplňový materiál kolem nosné konstrukce dřevostaveb.

11.4.2016
Ing. Michal Netušil, Ph.D., ČVUT Praha

V posledních letech se hojně rozvinulo použití membránových konstrukcí jako plnohodnotných samonosných prvků zastřešení. To znamená řešení zastřešení předepnutou membránovou konstrukcí bez nutnosti umisťovat další pomocné nosné prvky. Díky nízké vlastní hmotnosti jsou používány i pro zastřešování velkorozponových staveb, například hal, letištních terminálů apod.

4.4.2016
Ing. David Mikolášek Ph.D., doc. Ing. Antonín Lokaj Ph.D., Katedra konstrukcí, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava, doc. Ing. Jiří Brožovský Ph.D., Ing. Oldřich Sucharda Ph.D., Katedra stavební mechaniky, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Příspěvek se zabývá analýzou taženého ocelového spoje dřevěné kulatiny, pro který je navrženo několik typů zesílení. Navržené typy zesílení jsou laboratorně testovány na celkovou únosnost. Souběžně s laboratorními zkouškami je provedeno numerické modelování tuhosti spoje v průběhu zatěžování s vlivem fyzikální a geometrické nelinearity. Výpočty jsou provedeny metodou konečných prvků s využitím prostorových výpočetních modelů.

28.3.2016
doc. Ing. Jaroslav Sandanus, PhD., Ing. Miloš Slivanský, PhD., Ing. Lukáš Surovec, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra kovových a drevených konštrukcií

Pri navrhovaní spriahnutia pomocou šikmo osadených skrutiek sa snažia výrobcovia týchto spájacích prostriedkov uľahčiť prácu inžinierom tým, že im ponúkajú vlastné výpočtové programy pre drevo-betónové kompozity. V príspevku sú porovnané výsledky z týchto komerčných programov s tradičným výpočtom a s MKP modelom.

21.3.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5. Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou v ČR příliš zažité, připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.

14.3.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.

7.3.2016
Ing. Vladimír Janata, CSc.

Víceúčelová O2 (Sazka) aréna je pozoruhodnou stavbou, která zaujala kromě jiného i ocelovou konstrukcí zastřešení oceněnou ČKAIT, cenou Inženýrské akademie, European Steel Design Award ECCS, a hlavní cenou prof. Faltuse za nejlepší ocelovou konstrukci. Článek představuje koncepční a dispoziční řešení, výrobu a montáž ocelové konstrukce, včetně bohaté obrazové a výkresové dokumentace stavby.

29.2.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem dalších dvou částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.

22.2.2016
prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha

Článek podrobně seznamuje s normami pro navrhování a provádění ocelových konstrukcí, které za poslední období prodělaly značný vývoj. Pro ocelové konstrukce je k dispozici dvacet evropských dokumentů, které postupně představíme a okomentujeme. Nechybí ani revize norem k roku 2020.

15.2.2016
doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., ČVUT Praha

V několika pojednáních představíme souhrn technických požadavků při specifikaci ocelového materiálu ocelových konstrukcí pozemního stavitelství nebo ocelových mostů. Většinu technických požadavků na materiál stanovuje projektant ocelové konstrukce v jednotlivých stupních projektové dokumentace. Úplná specifikace ocelového materiálu musí být obsažena v dokumentaci pro zadání stavby, která slouží pro výběr zhotovitele ocelové konstrukce. Postupně projdeme všemi etapami v novém, stále se měnícím prostředí pro navrhování, až po kontroly a zkoušení materiálů.

8.2.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

I v druhém díle seriálu se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.

1.2.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc., soudní znalec

V pěti dílech se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.

25.1.2016
Ing. Radovan Nečas, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH)

Vápenné kaše a suspenze hydrátů vápenatých od nepaměti používaly nejen pro přípravu malt a omítek, ale také jako krycí nátěry pro interiéry i exteriéry. Vápenné nátěry se vyznačují silnou zásaditostí. Proto lze pro jejich barvení použít pouze pigmenty, které jsou v silně zásaditém prostředí stálé. Další podmínkou je stálost na světle. Důležitou roli v tomto směru sehrál intenzivně modrý pigment ultramarin.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama