Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 17.2.2020 do 16.12.2020


zpět na aktuální články

© Sailorr - Fotolia.com
16.12.2020
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D., Ing. Jan Kubát, Ph.D., doc. Ing. Tomáš Čejka, Ph.D., Ing. Jiří Karas, CSc., doc. Ing. Klára Kroftová, Ph.D.

Recenzovaný Na vybraných materiálech je sledován vliv injektáže na změnu porozity, distribuce pórů, nasákavosti v porovnání s neinjektovaným zdivem a zpevňovací účinek injektáže na historické zdivo cihelné, opukové, pískovcové, trachytové, vápencové a smíšené s pojivem vápenným pro různé druhy injektážních látek v porovnání s neinjektovaným zdivem. Pozornost je zejména věnována zdivu porušenému trhlinami a dutinami. Těžiště výzkumu je v ověření zejména zpevňovacího účinku vybraných injektážních prostředků na bázi hydraulického vápna (nanovápna), na bázi pryskyřic a křemičitanů.

14.12.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Druhá generace Eurokódů pro klimatická zatížení, jejichž revize je v technické subkomisi CEN/TC250/SC1 téměř dokončena, má být přehlednější, uživatelsky příznivější, poskytovat informace o zásadách stanovení klimatických zatížení a jejich účincích na konstrukce. V národních přílohách se provede výběr národních parametrů včetně aktualizace národních klimatických map.

© Kaprun - dannywilde - Fotolia.com
30.11.2020
prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Milan Ťažký, Ph.D., doc. Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D.

Recenzovaný Celá řada konstrukčních betonových prvků přehrad musí odolávat extrémnímu namáhání mrazem a abraze rychle proudící vody. V současné době probíhá nebo již proběhlo několik rekonstrukcí betonových přelivů či skluzů přehrad nebo jezů právě s požadavkem na zvýšenou odolnost proti abrazi. Z hlediska ČSN EN 206 jsou betony odolné proti abrazi stanoveny expoziční třídou XM, avšak kriteria hodnocení a metody testování jsou nedostatečné. Článek se zabývá bližším představením požadavků na vlastnosti a vývojem betonů s vysokou odolností proti abrazi a mrazu a jejích následným testováním.

25.10.2020
Ing. et Mgr. Jiří Nekl, stavební inženýr, geolog

Recenzovaný Vinné sklípky už dávno nejsou stavbami využívanými výhradně zapálenými vinaři. Důkazem je stále větší poptávka, a to především pro rekreační a komerční využití. Zvýšená pozornost vede k výstavbě nových, ale i k rozšiřování starých sklepních prostorů, úpravy bývají často prováděny laicky, což může vést k následným haváriím. Důležitá je kromě jiného i problematika klasifikace a evidence staveb tohoto typu.

1.10.2020
Ing. Richard Fürst, Ing. Tomáš Vlach, Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

Recenzovaný Textilní beton je nově vyvíjený materál, který lze v současné době použít jako alternativu tradičních železobetonových konstrukcí. Jedná se o kombinaci vysokohodnotného betonu, textilní výztuže (nejčastěji z uhlíkových vláken) a její syntetické matrice. Hlavními výhodami textilního betonu jsou jeho lepší mechanické vlastností při současném zachování subtilního charakteru konstrukce a výborná odolnost proti atmosférické korozi. Zatím je textilní beton používán primárně pro konstrukce nenosné, nicméně se předpokládá jeho širší využití u nosných konstrukcí. Tento článek představuje zhodnocení textilního betonu u nosných konstrukcí z pohledu požární bezpečnosti staveb a stanovení případných omezení vyplývajících z požadavků souboru norem řady ČSN 73 08xx.

21.9.2020
Ing. Ivan Hollý, PhD., Ing. Iyad Abrahoim, PhD.

Recenzovaný Doterajšia prax ukázala, že najzávažnejším účinkom mimoriadneho zaťaženia panelových budov v našich podmienkach je výbuch plynu. Okrem výbuchu plynu býva významné aj pôsobenie zvýšenej teploty počas požiaru. Počas požiaru môže dochádzať k zmenám mechanických vlastností stavebných materiálov. Tieto sa po skončení zaťaženia teplotou nemusia vrátiť na svoju pôvodnú hodnotu. Článok v krátkosti popisuje návrh sanácie nosných prvkov panelového domu po požiari na 11. poschodí panelovej sústavy T-06.

14.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., Ing. Radek Píchal, Ph.D.

Recenzovaný Článek navazuje na předchozí pojednání o předpjatých ocelových trubkách pouze s jedním křížem (Macháček a Píchal [13]). Vyšetřováno je vzpínadlo se dvěma kříži, zatímco ostatní parametry jsou shodné s testovaným a analyzovaným vzpínadlem s jedním centrálním křížem. Pro kritické zatížení a rozhodující tvary při vybočení nepředpjatého vzpínadla se uvádí lineární bifurkace. Pro předpjaté vzpínadlo je odvozeno analytické řešení, umožňující stanovit kritické zatížení pro libovolné předpětí, včetně optimálního předpětí ke stanovení maximální kritické síly. Hlavní studie uvádí geometricky, popř. i materiálově nelineární řešení s imperfekcemi v prostředí ANSYS. Ukazuje potřebu nelineárního řešení i pro stanovení kritického zatížení "ideálního" vzpínadla, zatímco pro stanovení únosnosti "imperfektního" vzpínadla, s příslušným počátečním průhybem, je zcela nezbytné. V závěru je analyzován vliv materiálové nelinearity i počtu křížů, s doporučeními pro návrh vzpínadel.

7.9.2020
prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., Ing. Radek Píchal, Ph.D.

Recenzovaný Tento článek je zaměřen na experimenty se vzpínadly, numerické analýzy a jejich vyhodnocení. V teoretické části je uvedena lineární bifurkace (2D LBA) ke stanovení kritických sil a tvarů vybočení, geometricky nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel (3D GNIA) a geometricky a materiálově nelineární analýza ke stanovení únosnosti imperfektních vzpínadel z nerezových ocelí (3D GMNIA). Numerické výpočty jsou provedeny v softwaru ANSYS a validovány na experimentech. Parametricky jsou vyšetřeny vlivy počátečních průhybů, směru vybočení, materiálové nelinearity a způsobu uložení táhel na středovém kříži. Výsledky jsou shrnuty v praktická doporučení. Článek navazuje na předchozí obecné pojednání o předpjatých ocelových tlačených trubkách s jedním křížem (Macháček [1]).

10.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Vlasta , Juránková. CSc., prof. Ing. Jiří Adámek, CSc.

Recenzovaný Karbonatace betonu (případně cementové malty) je pomalý destruktivní proces, který průběžně způsobuje změnu pH, korozi výztuže a vede až k úplné ztrátě pevnosti a soudržnosti betonu. Zdá se však, že proces karbonace může být částečně ovlivněn složením betonové směsi a jejím dokonalým zhutněním. Větší dávky cementu, nejlépe portlandského, zaručují nejlepší přírodní ochranu betonu. Naopak negativní účinky karbonace se projevují intenzivněji u hůře zhutněného betonu a také u betonu s přebytkem záměsové vody. Nalezení vhodné receptury pro betonovou směs spolu s dokonalou technologií zpracování vede k významnému prodloužení životnosti betonových konstrukcí vystavených invazivnímu působení plynného oxidu uhličitého.

3.8.2020
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Ing. Tomáš Stavař, Mgr. Jana Knapová

Recenzovaný Přidání konstrukčních vláken do betonu má pozitivní i negativní dopad na dlouhodobou životnost betonu. Polymerní vlákna vzhledem k jejich nízkému modulu pružnosti nepomáhají vždy betonu ustát jeho různorodé deformace. Ocelová vlákna na druhé straně vytvářejí tvrdou kostru zabraňující různorodé deformaci, avšak s možností negativního oddělení cementového tmele od vláken. Stav pórové struktury vláknobetonů exponovaných po dlouhou dobu v prostředí CO2 může být detekován pomocí metody stanovení koeficientu difuzního odporu a variantně pomocí metody stanovení kapilární vzlínavosti. Během procesu dlouhodobé karbonatace vláknobetonů dochází k výrazným změnám sledovaných hodnot obou fyzikálních veličin – tedy koeficientu difuzního odporu a vzlínavosti.

5.7.2020
Ing. Kristýna Čápová, Ing. Jakub Maršálek, Ing. Milan Dvořák, Ing. Ladislav Šašek, Ing. Jan Včelák, Ph.D.

Odborný Sledujeme první fázi návrhu systému pro monitorování technického stavu ocelové výztuže v konstrukcích železobetonových mostů či lávek v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT Praha. Na základě výsledků testování bylo určeno, že pro další fáze testování bude použit senzor umístěný na výztuži o průměru minimálně 12 mm. Tento senzor bude podroben dlouhodobému experimentu, jehož cílem bude především urychlení procesu karbonatace betonu a vytvoření vhodných podmínek pro pronikání chloridů do struktury betonu až k výztuži. O dalším vývoji vás budeme informovat.

© polsen - Fotolia.com
22.5.2020
Kristýna Hrabová, Martin Lišovský, Věra Sikorová

Odborný Intenzivní debata o otázkách udržitelnosti ve stavebnictví vedla k vývoji a implementaci různých systémů pro definování a hodnocení udržitelnosti budov po celém světě. Beton je jedním z nejdůležitějších a nejužitečnějších materiálů ve stavebnictví, který má bohužel nepříznivý dopad na životní prostředí. Je tedy zřejmé, že je třeba vytvořit postupy pro navrhování betonových konstrukcí s ohledem na udržitelnost. Indikátor vyjadřující kvalitu s ohledem na udržitelnost je v příspěvku stanoven pomocí výkonu, životnosti a dopadu na životní prostředí, což umožňuje kvantifikaci a porovnání různých variant.

11.5.2020
Ing. et Ing. Štěpán Hýsek, Ph.D., Ing. Jan Veverka

Recenzovaný Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

27.4.2020
Ing. Róbert Sonnenschein, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, SvF STU v Bratislave

Recenzovaný Biele vane sú konštrukcie, ktoré musia okrem nosnej funkcie spĺňať aj funkciu vodonepriepustnosti. Vodonepriepustnosť betónu sa zabezpečuje dodržaním konštrukčných, výrobných a technologických opatrení. Šírka trhlín, ktoré vzniknú v konštrukcii je kontrolovaná pomocu výstuže. V rámci výstavby však vznikajú v konštrukcii škáry (pracovné, dilatačné a riadené), ktoré musia byť rovnako vodonepriepustné. Škáry sú najcitlivejším miestom bielej vane a preto aj najviac priesakov vzniká práve v mieste škár. Správna voľba tesniaceho systému jednotlivých škár je základom pre návrh vodotesnej škáry. Príspevok sa zaoberá popisom rôznych systémov tesnenia škár a prestupov bielej vane.

24.4.2020
Ing. Ondřej Pikna, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Klára Křížová, Ph.D.

Odborný Jednou z hlavních charakteristik při betonáži masivních, vodonepropustných konstrukcí a přehradních těles je samotná predikce vzniku trhlin. Tato predikce je spjata s porozuměním mechaniky vývoje hydratačních teplot, jenž ovlivňují zejména zvolené pojivové části betonu. Vhodná kombinace cementu s minerálními příměsemi, stejně jako využití tzv. protismršťovacích přísad se jeví jako účinný nástroj ovlivnění dynamiky vývoje i maximálních hodnot hydratačních teplot. Vhodná volba samotné receptury směsi pak může významně prodloužit celou životnost zmíněných konstrukcí.
Příspěvek je zaměřen na sledování vlivu různých druhů minerálních příměsí na vliv objemových změn cementových past. Rovněž byla sledována spojitost zmíněných objemových změn s vývinem hydratačních teplot těchto past. S cílem minimalizace obou těchto jevů byla taktéž využita protismršťovací přísada.

© Fotolia.com
10.4.2020
Ing. Matúš Neusch, STU v Bratislave, Stavebná Fakulta, Katedra kovových a drevených konštrukcií

Odborný Moderné spojovacie prostriedky Rothoblaas Alumidi umožňujú polotuhé pôsobenie prípojov. Cieľom výskumu je vyšetrenie reálneho správania konštrukčných prípojov s reálnymi tuhostnými konštantami. Rotačná tuhosť prípoja je vypočítaná metódou podľa [1] a výsledky sú overené metódou deformácie od jednotkového ohybového momentu. Výsledky teoretického výpočtu budú konfrontované s experimentálnym overovaním daných prípojov. Súčasne s experimentom prebehne výskum osovo namáhaných rebierkových klincov pre účel nájdenia hodnoty modulu popustenia.

23.3.2020
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Recenzovaný Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

© AdobeStock
17.3.2020
Vlastimil Růžička, redakce

Odborný Problematiku svařování betonářské výztuže a specifika mající vliv na kvalitu svarových spojů výztuže včetně procesního přístupu ke svařování betonářské výztuže jsme v rozhovoru řešili s ředitelem exekutivy České svářečské společnosti CWS ANB Ing. Václavem Minaříkem, CSc. Autorizované sdružení se stará též o certifikace svářečů.

© focus finder - Fotolia.com
2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Recenzovaný Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama