Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

--:--


Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 15.8.2016 do 30.1.2017


zpět na aktuální články

30.1.2017
Ing. Karel Dvořák, Ph.D., Ing. Dušan Dolák, Ing. Iveta Hájková, VUT Brno, Centrum AdMaS

Název portlandský cement byl odvozen od vzhledu betonu, který se podobal pískovci, jež se nacházel u anglického města Portland. V roce 1824 byl Johnu Aspdinovi udělen patent na výrobu portlandského cementu. Jedním z klíčových kroků ve výrobním procesu cementu je mletí.

23.1.2017
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., IDEA RS s.r.o, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions s.r.o, Ing. Drahoslav Kolaja, IDEA RS s.r.o.

Globální analýza prutových ocelových stavebních konstrukcí se při projektování řeší prostorovým prutovým modelem. Připojení prutů ke styčníkům se předpokládá dokonale tuhé nebo se modeluje pomocí volných, případně pružných kloubů. Nová metoda CBFEM umožňuje modelovat styčník podrobně.

16.1.2017
Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Ing. David Čítek, Ing. Šárka Nenadálová, ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Článek pojednává o způsobech stanovování pevnosti betonu v tlaku za vysoké teploty. Zkoušky za vysoké teploty lze obecně rozdělit na dvě kategorie podle výsledku zkoušky. Prvním typem zkoušek je stanovení reziduálních pevností, čili pevností po zatížení teplotou a následnému ustálení do pokojové teploty a druhým způsobem je stanovení pevnosti při vysoké teplotě.

9.1.2017
Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR

Nanomateriály jsou charakterizovány velikostí menší než 100 nm v jednom nebo více rozměrech. Konvenční granulární materiály se skládají ze zrn, jejichž velikosti sahají od mikrometrů až po několik milimetrů.

2.1.2017
doc. Ing. Vít Křivý, Ph.D., Ing. Monika Kubzová, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební

V článku jsou představeny vybrané části metodického přístupu pro vyhodnocování technického stavu ocelových válcových nádrží vystavených účinkům korozního oslabování. Technické podklady byly vytvořeny pro pracovníky energetických společností, kteří realizují či vyhodnocují diagnostická měření provozovaných nádrží.

26.12.2016
prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., doc. Ing. Július Šoltész, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, Stavebná fakulta STU v Bratislave

Pri racionálnom navrhovaní betónových konštrukcií treba zohľadniť všetky typy zaťažení, ktorým je konštrukcia vystavená počas zhotovovanie, prevádzky, príp. i rekonštrukcie. Nádrže bioplynových staníc patria do skupiny stavieb, kde nepriame a environmentálne zaťaženia predstavujú veľké riziko spoľahlivosti, najmä z hľadiska ich používateľnosti a trvanlivosti. V príspevku sa analyzujú účinky týchto zaťažení, ako aj príčiny vzniku deliacich trhlín.

19.12.2016
Ing. Petr Strzyž, Asociace českých a slovenských zinkoven, z.s., Ing. René Siostrzonek, Ph.D., VŠB Technická univerzita Ostrava

Protikorozní ochrana je nedílnou a velmi důležitou součásti výrobního procesu jakékoliv ocelové konstrukce. Kromě dekorativní funkce je jejím hlavním účelem ochrana ocelového povrchu před působením korozních stimulátorů a následnou degradací povrchu. V praxi existuje celá řada metod, resp. technologií, které poskytují ocelovému povrchu dostatečnou protikorozní ochranu. Obsahem tohoto příspěvku je popis protikorozní ochrany ocelové konstrukce kombinovaným povlakem žárového zinku a nátěru, který spadá do rozsáhlé oblasti duplexních systémů.

5.12.2016
Ing. Martin Tipka, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra betonových a zděných konstrukcí

Příspěvek se zabývá novým uspořádáním zkoušky vláknobetonu v osovém tahu. Popisuje specifický tvar zkušebního tělesa, způsob jeho výroby i speciální ocelové upínací zařízení pro uchycení zkušebního tělesa do zatěžovacího stroje. Uspořádání zkoušky umožňuje zaznamenávat závislost zatěžovací síly na délkové deformaci střední části tělesa a odvodit přímo pracovní diagram materiálu v tahu.

28.11.2016
Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., FSv ČVUT v Praze

V příspěvku jsou ukázány současné možnosti využití tohoto konstrukčního materiálu. Podrobně je uveden příklad jeho využití pro nosné stěny objektů bytové občanské výstavby. Konkrétní výpočet posouzení objektu vychází z výsledků experimentálních zkoušek pevnostních charakteristik.

14.11.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., Ing. Denisa Trajkovská, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Článek se zabývá problematikou stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy, respektive fluidními popílky, které jsou takzvanými vedlejšími energetickými produkty; jedná se o tuhé zbytky po spalování uhlí. Článek též obsahuje enviromentální zhodnocení této hmoty.

7.11.2016
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.

31.10.2016
doc. Ing. Jan Vodička, CSc., prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Dr.h.c., FEng., Ing. Václav Ráček, FSv ČVUT v Praze

V současnosti lze používat dvě velmi odlišné metodiky pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu – Model Code 2010 a ČSN P 73 2452. Výsledky destruktivních zkoušek podle uvedených metodik jsou natolik odlišné, že není možné pro testovaný vláknobeton definovat stejnou pevnostní třídu. Článek ukazuje především na rozdílnosti obou metodik pro provádění destruktivních zkoušek, na základě kterých je možné stanovit tahové vlastnosti vláknobetonu, jež jsou nezbytně nutné pro zatřídění do příslušných pevnostních tříd. V článku je posuzován postup pro vyhodnocování tahových vlastností z výsledků destruktivních zkoušek. Zároveň je, z hlediska objektivity, diskutován význam zjištěných pevností pro praktické použití vláknobetonu v nosných konstrukcích.

24.10.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec

Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

17.10.2016
Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec

Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

10.10.2016
Ing. Ondřej Anton, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví, Ing. Petr Cikrle, Ph.D., Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictv

Příspěvek se zabývá problematikou identifikace původu a stanovení vlastností historických pálených zdících prvků při stavebně technickém průzkumu významného brněnského stavebního objektu z druhé poloviny 19. století. Autoři měli unikátní možnost pracovat s reprezentativním vzorkem cihel, použitých při stavbě objektu a jeho rekonstrukci.

3.10.2016
doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., Ing. Jaromír Láník, Ph.D., VUT FAST Brno

Příspěvek je zaměřen na možnosti provádění kontroly kotevních systémů in-situ z pohledu kvality provedení. Článek popisuje možnosti diagnostiky kotevní hloubky pomocí nedestruktivních zkoušek, jakož i polní zatěžovací zkoušky pro ověření skutečné osové únosnosti kotvy nebo kotveného celku.

26.9.2016
Ing. Iva Rozsypalová, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT FAST Brno

Stropní konstrukce systému Hurdis využívá působení ocelového nosníku, keramických stropních vložek a betonu – tedy materiálů s rozdílným chováním při vystavení požáru. Příspěvek se zabývá rozborem chováním jednotlivých prvků stropní konstrukce ovlivněné vysokými teplotami. Poznatky jsou aplikovány na příkladu posouzení stropní konstrukce skladové haly zasažené požárem.

19.9.2016
Ing. Jaroslav Mikula, TZÚS Praha, prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Kontrola ostění budovaných i stávajících tunelů je důležitá pro jejich další bezpečný provoz. Pro tuto kontrolu jsou vyvíjeny různé nedestruktivní metody, které jsou uzpůsobeny pro kontrolu konstrukce pouze z jedné strany. Článek se zabývá zkušenostmi, které byly získány při použití nového přístroje, založeného na ultrazvukové impulzní odrazové metodě.

29.8.2016
Ing. Ondřej Anton, Ph.D., Ing. Petr Cikrle, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví

Při hodnocení existujících železobetonových konstrukcí památek je vždy nutné ověřit vlastnosti betonu a rozmístění výztuže. Příspěvek se zabývá zkoušením betonu pomocí nedestruktivních metod – zejména tvrdoměrné a ultrazvukové. Jako nejvýhodnější pro zkoušení starých konstrukcí se ukazuje metoda ultrazvuková.

15.8.2016
Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Předmětem tohoto článku je porovnávání numerických prostorových modelů tesařského spoje, konkrétně kolmého lípnutí. Numerický model tohoto tesařského spoje zahrnuje i materiálové nelinearity. Materiálový model dřeva předpokládá pružno-plastické a ortotropní – transverzálně isotropní chování dřeva. Konečněprvkové sítě se od sebe liší použitými prvky a jejich počtem, mapováním a lokálním zahuštěním sítě. Autoři sledovali počty uzlových bodů a prvků, rychlost konvergence výpočtu, přesnost řešení, symetrii a mapování prvků.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama