Recenzovaný Článek se zabývá praktickým využitím mezerovitého vláknobetonu v praxi. Mezi laboratorní a průmyslovou výrobou totiž existuje velké množství různých objemů vláknobetonu (cca 100 m3). Výsledky počáteční zkoušky in situ ukazují skutečný rozdíl mezi dvěma procesy výroby betonu vyztuženého vlákny.
Recenzovaný Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na hnilom dreve. Skúmaný bol vplyv hnedej a bielej hniloby na adhéziu alkydovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá případovou studií průzkumu statických poruch přístavby objektu Střediska volného času Lužánky v Brně. Popisuje historii stavby a diagnostiku objektu. Cílem diagnostiky byla identifikace příčin stávajících poruch dělících konstrukcí, obvodového zdiva a nosného zdiva v předmětné části objektu. V rámci průzkumu byly použity metody vizuálnědefektoskopické prohlídky, semidestruktivní diagnostiky a diagnostika základových konstrukcí a základové půdy. Článek obsahuje návrh opatření pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti při běžném provozu objektu.
Recenzovaný Odrazové tvrdoměry odpovídající specifikaci ČSN EN 12504-2 resp. ČSN 73 1373 jsou využívány především pro stanovení pevnosti v tlaku betonu v konstrukci. V článku jsou presentovány poznatky o využití mechanického odrazového tvrdoměru s energií rázu 0,735 N.m (typ L) pro stanovení pevnosti v tlaku a tahu za ohybu vápenopískových cihel formátu 290 × 140 × 65 mm. Jsou uvedeny kalibrační vztahy pro predikci pevnosti v tlaku a tahu za ohybu z hodnoty odrazu tvrdoměru. Prakticky je využitelný kalibrační vztah pro predikci pevnosti v tlaku, vztah pro predikci pevnosti v tahu za ohybu nevykazuje dostatečnou těsnost mezi proměnným a lze ho využít pouze za předpokladu, že bude stanoven upřesňující součinitel ve smyslu ustanovení ČSN 73 1370.
Recenzovaný Důležitou součástí realizace staveb jsou zvedací prostředky. Dochází-li k jejich správnému a efektivnímu využití, lze lépe dodržet časový harmonogram, a tedy i termín plánovaného ukončení výstavby. Při nesprávném či neefektivním využívání zvedacích mechanismů dochází k nežádoucím prostojům, nenaplnění potenciálu mechanismu nebo naopak k jeho přehlcení množstvím probíhajících pracovních procesů. Za pomoci sběru dat (časového vytížení zvedacích prostředků) dochází ke zmapování využití zvedacích mechanismů v průběhu celé výstavby. Získaná a řádně vyhodnocená data poslouží jako základ pro simulační model posouzení efektivního využití zvedacího prostředku na stavbě.
Recenzovaný Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.
Recenzovaný Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.
Recenzovaný Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.
Recenzovaný Během výstavby objektů pozemních staveb jsou nejčastěji nasazovány zvedací prostředky pro snadnější manipulaci s materiálem či bednícími prvky. V praxi nejkomplikovanější případy vznikají při realizaci monolitických konstrukcí, a to díky současnému přesunu velkého množství materiálu i bednění. Při efektivním nasazení zvedacího prostředku lze zrychlit průběh výstavby. Jelikož dnes již nelze využít dříve naměřené hodnoty výkonových norem, je proto nezbytné vytvořit vlastní databázi. Článek se zabývá sběrem časových dat vytížení zvedacích prostředků na reálných stavbách pro proces bednění monolitických stropních konstrukcí. Výsledná vyhodnocená data budou ověřena a porovnána na základě výpočtu pracovního cyklu T. Obsahem článku je teoretická a experimentální část.
Recenzovaný V článku je představena upravená konfigurace zkoušky podélného smyku kompozitních prutů vycházející z normy ASTM D 4475. Cílem experimentálního programu je ověření možnosti použití zkoušky tříbodovým ohybem k hodnocení kvality pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno. Studie se zaměřuje na stanovení vlivu vzdálenosti podpor zkušebního zařízení na vypočtenou pevnost v podélném smyku. Charakteristiky pryskyřice jsou ve velké míře ovlivněny působením alkalického prostředí. Odolnost pryskyřice a kontaktu pryskyřice/vlákno vystavené těmto vlivům byla pomocí řešené zkoušky rovněž určena. Na obou testovaných typech kompozitní výztuže byl vypozorován vliv alkalického prostředí na interlaminární smykovou pevnost FRP prutů.
Recenzovaný Současné studie naznačují, že „chytré“ konstrukční materiály se zvýšenou elektrickou vodivostí mohou být využity pro detekci strukturních změn materiálu nebo konstrukce, a tím umožnit její snazší monitorování a následnou údržbu. Tato studie je zaměřena na použití sazí jako vodivého plniva v popílkových geopolymerních maltách. Geopolymery s obsahem sazí 0,5–4,0 % byly posouzeny z hlediska vlivu sazí na vybrané elektrické vlastnosti, mechanické vlastnosti a změny v mikrostruktuře matrice. Přestože rostoucí obsah sazí způsobil značné zlepšení elektrické vodivosti, byl spojen také s vyšším obsahem pórů v pojivu a sníženou pevností.
Recenzovaný Článek je zaměřen na analýzu spojů dřevěných konstrukčních prvků s použitím ocelových spojovacích prostředků kolíkového typu. Hlavním obsahem článku je vyhodnocení únosnosti a tuhosti různých typů kolíkových spojů a porovnání výsledků teoretického řešení s výsledky experimentálních testů. Předmětem řešení byly spoje prvků z rostlého dřeva třídy pevnosti C24 spojované hřebíky, vruty, kolíky, závitovými tyčemi a svorníky. Poznatky a závěry vyplývající z analýzy uvažovaných spojů mohou být využity při navrhování a provádění kolíkových spojů v dřevěných konstrukcích.
Recenzovaný Most, ktorého súčasťou bol skúmaný železobetónový priehradový nosník, bol postavený medzi rokmi 1910 a 1919 v maďarskom okrese Nýiregyháza. Most bol využívaný až do roku 2012. Priehradový nosník sa odobral počas demolačných prác z mosta nad riekou Érpatak pri obci Nyírszőlős. Jeden nosník sa podrobil nedeštruktívnym a deštruktívnym skúškam. Na základe diagnostiky sa špecifikoval aktuálny fyzický a chemický stav betónu, včítane rozsahu karbonatizácie. Výsledky experimentálnych overení poskytujú hodnotný súhrn poznatkov o trvanlivosti približne sto rokov starého, železobetónového priehradového nosníka.
Recenzovaný Použitím vhodných druhotných surovin je možné snížit objemovou hmotnost pórobetonu při zachování fyzikálně-mechanických vlastností, např. pevnosti. Díky tomu se sníží celková hmotnost konstrukce a je možné širší využití například při aplikacích materiálu za účelem snížení zatížení nenosných stěn nebo u nadstaveb domů. Zkoumáno bylo především využití 10%, 30% a 50% příměsi fluidních úletových i ložových popelovin a škváry, vzniklé při vysokoteplotním spalování v pórobetonu. Pórobeton s příměsí druhotných surovin byl ošetřován v hydrotermálních podmínkách autoklávu při 7hodinové izotermní výdrži na 190 °C. Výsledky ukázaly, že množství příměsi fluidního úletového a ložového popele i škváry má vliv na reologické vlastnosti. Výzkum ukázal, že 10% využití příměsi druhotných surovin výrazně neovlivní fyzikální vlastnosti vzorků.
Recenzovaný Ukazuje sa, že viaceré predpäté mosty, ktoré sú v prevádzke viac ako 60 rokov, sú dnes v zlom alebo až havarijnom technickom stave. Na konštrukciách sa zistili zistené viaceré závažné poruchy, ako sú nadmerné deformácie, rozsiahle trhliny, korózia predpínacej výstuže, korózia v kotevnej zóne, a pod. V procese hodnotenia spoľahlivosti existujúcich predpätých konštrukcií býva najdôležitejšou úlohou stanoviť aktuálnu úroveň predpätia, ktorá pôsobí v konštrukcii v danom čase. Za dlhšie obdobie bolo vyvinutých vo svete aj u nás viacero metód, ktorými je možné aktuálnu úroveň predpätia predikovať. Tento príspevok sa zaoberá možnosťami stanovenia úrovne predpätia na existujúcej konštrukcií, využitím nepriamej metódy – Structural response method, alebo tzv. metódy odozvy. Metóda je aplikovaná na príklade podrobnej analýzy prefabrikovaného predpätého nosníka po asi 60 rokoch prevádzky.
Recenzovaný Článek představuje experiment provedený na Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT ve spolupráci s Cihlářským svazem. Experiment byl proveden na dvou stropních konstrukcích shodných rozměrů, z nichž jedna byla provedena jako keramický a druhá jako filigránový stropní dílec. Cílem zkoušky bylo ověření únosnosti a přetvoření konstrukcí a jejich vzájemné porovnání.
Recenzovaný Cieľom experimentálneho výskumu je porovnať pôsobenie nosníkov vystužených oceľovou a GFRP (glass fiber reinforced polymer) výstužou dodanou lokálnym výrobcom. Šmyková odolnosť nosníkov bola overená zaťažovacími skúškami. Celkovo bolo odskúšaných 26 nosníkov dĺžky 1,5 m. Spolu so skúšaním nosníkov boli namerané aj pevnostné a deformačné vlastnosti použitých materiálov. Pevnosť betónu bola meraná na troch kockových a valcových vzorkách, modul pružnosti betónu bol nameraný na troch hranoloch. Na základe výsledkov experimentu boli porovnané rôzne výpočtové vzťahy pre určenie šmykovej odolnosti.
Recenzovaný Jedným z aktuálnych smerov vývoja stavebných technológií je 3D tlač. V zásade ide o adaptáciu 3D tlače priamo na zhotovovanie konštrukcií, budov, či stavebných dielcov. Pri tejto technológii sa nanášajú vrstvy vhodného materiálu, ktoré sa spoja s predchádzajúcou vrstvou a postupne sa vytvorí celá konštrukcia. Vývoj technológie 3D tlače zahŕňa vývoj strojného zariadenia, vývoj vhodných materiálov a softvérové vybavenie systému. Pre úspech systému je veľmi dôležitý vývoj materiálov. Na tieto materiály sú kladené špecifické požiadavky z hľadiska reologických vlastností, tixotropie, rýchlosti tuhnutia a tvrdnutia, rýchlosti vývoja pevnosti, schopnosti adhézie s predchádzajúcu vrstvu. V príspevku sa uvádzajú výsledky ovplyvňovania reologických vlastností cementových kompozitov pri aplikácií vybraných prísad.
Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech využití mikromleté recyklované chemicky aktivované betonové moučky. Jedná se o jemnou frakci odpadního betonu, která v praxi doposud neměla žádné širší využití. Kombinace mikromletí a chemické aktivace pomocí vhodné příměsi, jako je např. popílek nebo struska, ukazuje jednu z možných variant, jak pro tento odpadní materiál najít uplatnění ve speciálních aplikacích při výrobě nového cementu a betonu. V příspěvku je řešena mikroskopická analýza a vliv chemické aktivace na hydrataci a na výsledné pevnosti.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
