Odborné recenzované články

Článek poskytuje základní přehled v problematice hybridních sklo-dřevěných konstrukcí včetně analýzy lepených spojů sklo-dřevo, která byla provedena na ČVUT v Praze.

Při každém použití skla jako konstrukčního prvku je zapotřebí řešit spoj mezi jednotlivými skleněnými prvky, nebo sklem a prvkem z jiného materiálu. Klíčovou roli v těchto prvcích hraje spoj křehkého skla a výztužného prvku, neboť je zapotřebí zajistit nejen spolupůsobení spojovaných materiálů, ale umožnit například i různou teplotní roztažnost spojovaných materiálů.

Štíhlé prvky ze skla, jako jsou nosníky či výztužná žebra, bývají náchylné ke ztrátě stability, jsou-li namáhané ohybem. Článek se zabývá výzkumem zaměřeným na ztrátu příčné a torzní stability skleněných nosníků z jednovrstvého a vrstveného skla.

V príspevku sú uvedené spôsoby zvýšenia šmykovej odolnosti existujúcich bezprievlakových stropných dosiek - zväčšenie plochy podpery, zvýšenie ohybovej odolnosti dosky, dodatočné vloženie šmykovej výstuže a vnesenie predpätia.

Příspěvek se zabývá problematikou vylévání ocelových sloupů betonem a otázkou, jak se projeví rozdílnost součinitelů příčné kontrakce obou materiálů. Přestože se na první pohled, pro případ prostého tlaku, zdá být úloha zcela banální, mohou prezentované skutečnosti svým způsobem překvapit.

V súčasnosti sa na vystužovanie betónových konštrukcií vystavených agresívnemu prostrediu stále častejšie používa kompozitná výstuž vo forme polyméru vystuženého vláknami (FRP). V príspevku sa uvádzajú výhody použitia FRP výstuže, ako aj príklady aplikácie v konštrukciách.

Příspěvek seznamuje se změnami v navrhování a provádění ocelových a hliníkových konstrukcí v důsledku vydání norem řady ČSN EN 1090. Dále popisuje nový způsob zatřídění konstrukcí do kvalifikačních tříd provedení, požadavky na provádění konstrukcí v závislosti na třídě provedení a nejčastější nedostatky.

Článek navrhuje statistické postupy pro vyhodnocení zkušebně stanovených kvantitativních jakostních parametrů stavebních výrobků k objektivizaci rozhodnutí při posuzování shody/certifikaci v oblasti požární ochrany. Postup lze využít i pro jiné typy výrobků a při výzkumu/vývoji nových materiálových výrobků.

Příspěvek uvádí do problematiky posuzování a provádění ocelových a hliníkových stavebních konstrukcí. Shrnuje požadavky na systém řízení výroby ocelových konstrukcí dle požadavků ČSN EN 1090-1+A1 a metodiku zatřiďování stavebních konstrukcí do kvalifikačních tříd (EXC1–EXC4).

Použití bezpečnostních prvků pro ochranu před teroristickými útoky je dnes vysoce aktuální téma. Proto byl proveden výzkum a vývoj v oblasti absorpčních materiálů použitelných pro tyto prvky, kdy po výběru vhodných materiálů následovala výroba vzorků a jejich zkoušení. Stěžejní zkouškou bylo zatěžování metodou Hopkinsonovy měrné dělené tyče.

Chybná návrh detailu může způsobit poruchy a havárie ocelových konstrukcí. U složitějších styčníků projektanti doposud slabá nísta pouze odhadovali. Metoda CBFEM umožňuje optimální a bezpečný návrh styčníků. Výsledky poskytují statikovi jasnou informaci, zda je návrh bezpečný.

Stavby, které jsou vydány přirozeným změnám teploty ovzduší, je třeba rozčlenit na části, které se mohou chovat samostatně. Pokud se tak nestane, konstrukce se sama rozdělí podle obecných fyzikálních zákonů a vnitřních a vnějších tvarových a materiálových vlastností stavby. Článek pojednává o poruchách dilatací objektů pozemních staveb.

Příspěvek se věnuje popisu projektu a jeho realizaci, představuje konstrukci, sklady i detaily apartmánových domků z nosných tenkostěnných ocelových profilů na střeše nákupního centra v Luhačovicích.

Článek pojednává o možnosti zvýšení ochrany staveb a kritické infrastruktury proti útoku třetí strany (výbuch, balistické ohrožení) volbou vhodného stavebního materiálu.

Bývalá cihelna byla po vytěžení zeminy zavezena různorodým odpadem. Vzniklý 20 metrů vysoký svah byl v koruně a patě zastavěn bez přihlédnutí k možnosti jeho sesouvání. V článku jsou popsány příčiny a důsledky havárie i sanační opatření.

Při návrhu ocelové konstrukce používá statik přednostně prutové prvky. Na konstrukci je ale řada míst, kde prutová teorie neplatí. Analýza konstrukce v těchto částech je obtížná a vyžaduje zvláštní pozornost. Pomocí předloženého sw může statik lépe poznat chování jakkoli tvarovaného styčníku a tvar styčníku i jeho dimenze efektivně optimalizovat.

Článek úvádí příklady konkrétních regulativů uspořádání území a výstavby vycházejících z preventivních hodnocení krajinného rázu. Představuje možnosti implementace ochranných opatření (regulativů) definovaných v preventivním hodnocení krajinného rázu do nástrojů územního plánování a problematiku interpretace mapových výstupů zpracovávaných v různých měřítkách.

Jaký je rozdíl v chování a únosnosti vláknobetonových trámků při užití betonářské výztuže různé duktility? Rozbor výsledků zkoušek je zaměřen na vliv vyztužení užitou betonářskou ocelí ve vláknobetonovém kompozitu, v tomto případě při dominantním ohybovém a smykovém namáhání testovaných trámců.

Jak probíhá inspekce ve stavebnictví? Jak je definována a čím se liší od certifikace? Co všechno kontroluje? Kdo ji může provádět? Jaká jsou specifika inspekce betonáren?

Snahou většiny stavebníků je získat co nejlevnější projektovou dokumentaci a razítko stavebního úřadu, umožňující zahájení stavby. Málo pozornosti se věnuje jejímu správnému umístění. Zvyklostí je posadit stavbu co nejblíže k plotu se sousedem, aby zůstal větší prostor pro zahradu.