Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 17.7.2019 do 24.4.2020


zpět na aktuální články

24.4.2020
Ing. Ondřej Pikna, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Klára Křížová, Ph.D.

Odborný Jednou z hlavních charakteristik při betonáži masivních, vodonepropustných konstrukcí a přehradních těles je samotná predikce vzniku trhlin. Tato predikce je spjata s porozuměním mechaniky vývoje hydratačních teplot, jenž ovlivňují zejména zvolené pojivové části betonu. Vhodná kombinace cementu s minerálními příměsemi, stejně jako využití tzv. protismršťovacích přísad se jeví jako účinný nástroj ovlivnění dynamiky vývoje i maximálních hodnot hydratačních teplot. Vhodná volba samotné receptury směsi pak může významně prodloužit celou životnost zmíněných konstrukcí.
Příspěvek je zaměřen na sledování vlivu různých druhů minerálních příměsí na vliv objemových změn cementových past. Rovněž byla sledována spojitost zmíněných objemových změn s vývinem hydratačních teplot těchto past. S cílem minimalizace obou těchto jevů byla taktéž využita protismršťovací přísada.

© Fotolia.com
10.4.2020
Ing. Matúš Neusch, STU v Bratislave, Stavebná Fakulta, Katedra kovových a drevených konštrukcií

Odborný Moderné spojovacie prostriedky Rothoblaas Alumidi umožňujú polotuhé pôsobenie prípojov. Cieľom výskumu je vyšetrenie reálneho správania konštrukčných prípojov s reálnymi tuhostnými konštantami. Rotačná tuhosť prípoja je vypočítaná metódou podľa [1] a výsledky sú overené metódou deformácie od jednotkového ohybového momentu. Výsledky teoretického výpočtu budú konfrontované s experimentálnym overovaním daných prípojov. Súčasne s experimentom prebehne výskum osovo namáhaných rebierkových klincov pre účel nájdenia hodnoty modulu popustenia.

23.3.2020
Ing. Michal Drahorád, Ph.D., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra betonových a zděných konstrukcí

Recenzovaný Článek pojednává o aktuálním stavu připravované revize evropské normy pro navrhování betonových konstrukcí EN 1992-1-1. Cílem je ukázat základní rysy vývoje předmětného technického předpisu a trendy, jimiž se navrhování betonových konstrukcí ubírá. V současné době je k dispozici čtvrtá revize předpisu (prEN 1992-1-1 D4), která je podrobně komentována ze strany členských zemí. V průběhu roku 2020 má být celý dokument dokončen a předán k formálnímu dopracování a schválení v rámci CEN.

© AdobeStock
17.3.2020
Vlastimil Růžička, redakce

Odborný Problematiku svařování betonářské výztuže a specifika mající vliv na kvalitu svarových spojů výztuže včetně procesního přístupu ke svařování betonářské výztuže jsme v rozhovoru řešili s ředitelem exekutivy České svářečské společnosti CWS ANB Ing. Václavem Minaříkem, CSc. Autorizované sdružení se stará též o certifikace svářečů.

© focus finder - Fotolia.com
2.3.2020
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Eurokódy EN 1990 pro zásady navrhování a EN 1991 pro zatížení, jejichž 2. generace se nyní připravuje v technické komisi CEN/TC 250, mají být uživatelsky příznivější, poskytovat podrobné informace o základních postupech navrhování, o nových typech zatížení nebo upravených výpočetních modelech, které lze aplikovat při navrhování konstrukcí. Pro účinné a hospodárné zavedení 2. generace Eurokódů do systému norem v ČR bude důležité správně rozhodnout o národně volitelných parametrech.

17.2.2020
doc. Ing. Jan Masopust, CSc., ČVUT Praha, Fakulta stavební, katedra geotechniky

Recenzovaný Příspěvek se zabývá konstrukcemi z tryskové injektáže (TI), což je jedna z nejmodernějších metod speciálního zakládání staveb. TI je speciální technologie, při níž dochází k míchání základové půdy s paprskem suspenze tryskané vysokou energií. V první části jsou uvedeny definice a metody TI: jednofázová, dvojfázová a trojfázová. Druhá část se týká technologie provádění TI a uveden je seznam činností potřebných pro návrh a provádění těchto prvků. Konečně v třetí části je na příkladech ukázáno použití TI vč. základových prvků, pro které je uveden příklad statické zatěžovací zkoušky.

8.2.2020
Ing. Lubomír Keim, CSc., redakce TZB-info a Magazínu ČAS

Odborný Stavebnictví je obor, kde technické normy mají nezastupitelnou úlohu v procesu navrhování a provádění staveb, kontrole jejich kvality, hodnocení vad, poruch apod. Příspěvek ve spolupráci s Magazínem ČAS České agentury pro standardizaci pojednává o využívání technických norem v procesu výstavby, a jak je ve stavebnictví pojímána závaznost technických norem.

23.12.2019
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ing. Jaromír Milch, Ph.D., Ing. Monika Tyrová, Ing. Pavlína Suchomelová

Recenzovaný Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

16.12.2019
Ing. Lukáš Velebil, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

Recenzovaný V příspěvku jsou prezentovány výsledky experimentální analýzy spolu s analytickým modelem popisujícím chování výztužných stěn z mechanicky spojovaného křížem vrstveného dřeva. V rámci experimentální analýzy byly provedeny zkoušky výztužných stěnových panelů, zkoušky pro stanovení tuhosti spoje vrstev a materiálové zkoušky. Výstupy ze zkoušek tuhosti spoje vrstev a z materiálových zkoušek slouží jako vstupní data pro analytický model. Analytický model je založen na metodě komponent, která uvažuje výztužnou stěnu jako soustavu vzájemně propojených elementů, jejichž působení je popsáno pomocí pružin s definovanou tuhostí. Výsledky provedených experimentů a analytického postupu jsou následně mezi sebou porovnány.

20.11.2019
doc. Ing. Jan Vodička, CSc., Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Luboš Musil

Recenzovaný Článek se zabývá praktickým využitím mezerovitého vláknobetonu v praxi. Mezi laboratorní a průmyslovou výrobou totiž existuje velké množství různých objemů vláknobetonu (cca 100 m3). Výsledky počáteční zkoušky in situ ukazují skutečný rozdíl mezi dvěma procesy výroby betonu vyztuženého vlákny.

© Fotolia.com
13.11.2019
Ing. Zuzana Vidholdová, PhD., Ing. Gabriela Slabejová, PhD.

Recenzovaný Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na hnilom dreve. Skúmaný bol vplyv hnedej a bielej hniloby na adhéziu alkydovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu.

7.10.2019
doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., Ing. Iva Rozsypalová, Ing. Petr Gabriel

Recenzovaný Příspěvek se zabývá případovou studií průzkumu statických poruch přístavby objektu Střediska volného času Lužánky v Brně. Popisuje historii stavby a diagnostiku objektu. Cílem diagnostiky byla identifikace příčin stávajících poruch dělících konstrukcí, obvodového zdiva a nosného zdiva v předmětné části objektu. V rámci průzkumu byly použity metody vizuálnědefektoskopické prohlídky, semidestruktivní diagnostiky a diagnostika základových konstrukcí a základové půdy. Článek obsahuje návrh opatření pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti při běžném provozu objektu.

2.10.2019
doc. Ing. Jiří Brožovský, CSc., VUT FAST Brno pracoviště AdMaS

Recenzovaný Odrazové tvrdoměry odpovídající specifikaci ČSN EN 12504-2 resp. ČSN 73 1373 jsou využívány především pro stanovení pevnosti v tlaku betonu v konstrukci. V článku jsou presentovány poznatky o využití mechanického odrazového tvrdoměru s energií rázu 0,735 N.m (typ L) pro stanovení pevnosti v tlaku a tahu za ohybu vápenopískových cihel formátu 290 × 140 × 65 mm. Jsou uvedeny kalibrační vztahy pro predikci pevnosti v tlaku a tahu za ohybu z hodnoty odrazu tvrdoměru. Prakticky je využitelný kalibrační vztah pro predikci pevnosti v tlaku, vztah pro predikci pevnosti v tahu za ohybu nevykazuje dostatečnou těsnost mezi proměnným a lze ho využít pouze za předpokladu, že bude stanoven upřesňující součinitel ve smyslu ustanovení ČSN 73 1370.

7.9.2019
Ing. Lukáš Bříza, VUT Brno

Recenzovaný Důležitou součástí realizace staveb jsou zvedací prostředky. Dochází-li k jejich správnému a efektivnímu využití, lze lépe dodržet časový harmonogram, a tedy i termín plánovaného ukončení výstavby. Při nesprávném či neefektivním využívání zvedacích mechanismů dochází k nežádoucím prostojům, nenaplnění potenciálu mechanismu nebo naopak k jeho přehlcení množstvím probíhajících pracovních procesů. Za pomoci sběru dat (časového vytížení zvedacích prostředků) dochází ke zmapování využití zvedacích mechanismů v průběhu celé výstavby. Získaná a řádně vyhodnocená data poslouží jako základ pro simulační model posouzení efektivního využití zvedacího prostředku na stavbě.

2.9.2019
prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.

Recenzovaný Ocelové konstrukce se s výhodou používají pro dostavby stávajících konstrukcí. Při jejich návrhu je však nutno dodržovat přesné zásady, aby během provozu nedocházelo k poruchám, např. kondenzaci vody, při špatně zvolené skladbě konstrukce. Pro odhalení těchto případných vad se s výhodou dají použít některé metody nedestruktivního zkušebnictví.

19.8.2019
doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., Ing. Milan Šmak, Ph.D., doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D.

Recenzovaný Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.

19.8.2019
Ing. Patrícia Vaňová, prof. Ing. Vincent Kvočák, PhD., Ing. Viktória Kožlejová, PhD., Ing. Daniel Dubecký, PhD., Ing. Ruslan Kanishchev, PhD.

Odborný Pre zistenie odolnosti spriahovacích prvkov, ktoré nie sú priamo definované v norme je nevyhnutné realizovať pretláčacie testy na minimálne 3 vzorkách. Týmito experimentmi sa získajú odolnosti spriahovacích prvkov, ktoré sa využijú pri návrhu konkrétnych nosníkov. V tomto článku sú prezentované testy dvoch typov spriahovacích prvkov. Oba boli realizované na nami navrhnutých spriahovacích pásoch. Takýto typ spriahnutia prináša výhody hlavne pre konštrukcie namáhané na únavu.

12.8.2019
Ing. Vítězslav Vacek, CSc., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Ing. Petr Pokorný, Ph.D.

Recenzovaný Předpínací výztuž byla široce používána k vyztužení předem i dodatečně předpjatých betonových konstrukcí. Nedávné poruchy některých předpínaných mostních konstrukcí, způsobené korozí výztuže, vyvolaly velký zájem inženýrů o problém koroze předpínací výztuže a její protikorozní ochrany. Článek prezentuje naše zkušenosti z diagnostiky zkorodovaných předpjatých konstrukcí v návaznosti na možnosti jejich sanace.

ilustrační obrázek &copy TZB-info
17.7.2019
Ing. Michal Brandtner, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb

Recenzovaný Během výstavby objektů pozemních staveb jsou nejčastěji nasazovány zvedací prostředky pro snadnější manipulaci s materiálem či bednícími prvky. V praxi nejkomplikovanější případy vznikají při realizaci monolitických konstrukcí, a to díky současnému přesunu velkého množství materiálu i bednění. Při efektivním nasazení zvedacího prostředku lze zrychlit průběh výstavby. Jelikož dnes již nelze využít dříve naměřené hodnoty výkonových norem, je proto nezbytné vytvořit vlastní databázi. Článek se zabývá sběrem časových dat vytížení zvedacích prostředků na reálných stavbách pro proces bednění monolitických stropních konstrukcí. Výsledná vyhodnocená data budou ověřena a porovnána na základě výpočtu pracovního cyklu T. Obsahem článku je teoretická a experimentální část.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama