Recenzovaný Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.
Recenzovaný Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.
Recenzovaný Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.
Recenzovaný V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.
Recenzovaný Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.
Recenzovaný Článek pojednává o způsobech stanovování pevnosti betonu v tlaku za vysoké teploty. Zkoušky za vysoké teploty lze obecně rozdělit na dvě kategorie podle výsledku zkoušky. Prvním typem zkoušek je stanovení reziduálních pevností, čili pevností po zatížení teplotou a následnému ustálení do pokojové teploty a druhým způsobem je stanovení pevnosti při vysoké teplotě.
Recenzovaný V článku jsou představeny vybrané části metodického přístupu pro vyhodnocování technického stavu ocelových válcových nádrží vystavených účinkům korozního oslabování. Technické podklady byly vytvořeny pro pracovníky energetických společností, kteří realizují či vyhodnocují diagnostická měření provozovaných nádrží.
Recenzovaný Pri racionálnom navrhovaní betónových konštrukcií treba zohľadniť všetky typy zaťažení, ktorým je konštrukcia vystavená počas zhotovovanie, prevádzky, príp. i rekonštrukcie. Nádrže bioplynových staníc patria do skupiny stavieb, kde nepriame a environmentálne zaťaženia predstavujú veľké riziko spoľahlivosti, najmä z hľadiska ich používateľnosti a trvanlivosti. V príspevku sa analyzujú účinky týchto zaťažení, ako aj príčiny vzniku deliacich trhlín.
Recenzovaný Protikorozní ochrana je nedílnou a velmi důležitou součásti výrobního procesu jakékoliv ocelové konstrukce. Kromě dekorativní funkce je jejím hlavním účelem ochrana ocelového povrchu před působením korozních stimulátorů a následnou degradací povrchu. V praxi existuje celá řada metod, resp. technologií, které poskytují ocelovému povrchu dostatečnou protikorozní ochranu. Obsahem tohoto příspěvku je popis protikorozní ochrany ocelové konstrukce kombinovaným povlakem žárového zinku a nátěru, který spadá do rozsáhlé oblasti duplexních systémů.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá novým uspořádáním zkoušky vláknobetonu v osovém tahu. Popisuje specifický tvar zkušebního tělesa, způsob jeho výroby i speciální ocelové upínací zařízení pro uchycení zkušebního tělesa do zatěžovacího stroje. Uspořádání zkoušky umožňuje zaznamenávat závislost zatěžovací síly na délkové deformaci střední části tělesa a odvodit přímo pracovní diagram materiálu v tahu.
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy, respektive fluidními popílky, které jsou takzvanými vedlejšími energetickými produkty; jedná se o tuhé zbytky po spalování uhlí. Článek též obsahuje enviromentální zhodnocení této hmoty.
Recenzovaný Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.
Recenzovaný V současnosti lze používat dvě velmi odlišné metodiky pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu – Model Code 2010 a ČSN P 73 2452. Výsledky destruktivních zkoušek podle uvedených metodik jsou natolik odlišné, že není možné pro testovaný vláknobeton definovat stejnou pevnostní třídu. Článek ukazuje především na rozdílnosti obou metodik pro provádění destruktivních zkoušek, na základě kterých je možné stanovit tahové vlastnosti vláknobetonu, jež jsou nezbytně nutné pro zatřídění do příslušných pevnostních tříd. V článku je posuzován postup pro vyhodnocování tahových vlastností z výsledků destruktivních zkoušek. Zároveň je, z hlediska objektivity, diskutován význam zjištěných pevností pro praktické použití vláknobetonu v nosných konstrukcích.
Recenzovaný Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.
Recenzovaný Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou identifikace původu a stanovení vlastností historických pálených zdících prvků při stavebně technickém průzkumu významného brněnského stavebního objektu z druhé poloviny 19. století. Autoři měli unikátní možnost pracovat s reprezentativním vzorkem cihel, použitých při stavbě objektu a jeho rekonstrukci.
