Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 16.3.2015 do 19.10.2015


zpět na aktuální články

12.10.2015
doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., doc. Ing. Antonín Paseka, CSc., Ústav betonových a zděných konstrukcí, FAST VUT v Brně, Mgr. František Hubatka, KOLEJKONZULT & servis Brno

Bývalá cihelna byla po vytěžení zeminy zavezena různorodým odpadem. Vzniklý 20 metrů vysoký svah byl v koruně a patě zastavěn bez přihlédnutí k možnosti jeho sesouvání. V článku jsou popsány příčiny a důsledky havárie i sanační opatření.

5.10.2015
Ing. Lubomír Šabatka, CSc., Ing. Drahoslav Kolaja, Ing. Martin Pospíšil, IDEA RS, Jihomoravské inovační centrum (JIC) Brno, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions Brno, prof. ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Při návrhu ocelové konstrukce používá statik přednostně prutové prvky. Na konstrukci je ale řada míst, kde prutová teorie neplatí. Analýza konstrukce v těchto částech je obtížná a vyžaduje zvláštní pozornost. Pomocí předloženého sw může statik lépe poznat chování jakkoli tvarovaného styčníku a tvar styčníku i jeho dimenze efektivně optimalizovat.

7.9.2015
doc. ThLic. Ing. arch. Jiří Kupka, Ph.D., Ing. arch. et. Ing. Kateřina Štréblová Hronovská, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, Katedra biotechnických úprav krajiny

Článek úvádí příklady konkrétních regulativů uspořádání území a výstavby vycházejících z preventivních hodnocení krajinného rázu. Představuje možnosti implementace ochranných opatření (regulativů) definovaných v preventivním hodnocení krajinného rázu do nástrojů územního plánování a problematiku interpretace mapových výstupů zpracovávaných v různých měřítkách.

24.8.2015
Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jiří Krátký, CSc., doc. Ing. Jan Vodička, CSc., Fakulta stavební, ČVUT v Praze, katedra betonových a zděných konstrukcí

Jaký je rozdíl v chování a únosnosti vláknobetonových trámků při užití betonářské výztuže různé duktility? Rozbor výsledků zkoušek je zaměřen na vliv vyztužení užitou betonářskou ocelí ve vláknobetonovém kompozitu, v tomto případě při dominantním ohybovém a smykovém namáhání testovaných trámců.

17.8.2015
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Ing. Jaroslav Sytař, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

Jak probíhá inspekce ve stavebnictví? Jak je definována a čím se liší od certifikace? Co všechno kontroluje? Kdo ji může provádět? Jaká jsou specifika inspekce betonáren?

3.8.2015
Ing. arch. et. Ing. Kateřina Štréblová Hronovská, doc. ThLic. Ing. arch. Jiří Kupka, Ph.D., Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, katedra biotechnických úprav krajiny

Ochrana krajinného rázu může představovat určitá omezení nejenom z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb, přičemž je uplatňována nejen v chráněných územích. Pro architekta, stavebníka či investora proto může být užitečná znalost některých oborových dokumentů ochrany přírody a krajiny, zejména tzv. preventivních hodnocení krajinného rázu.

27.7.2015
Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., doc. Ing. Jiří Krátký, CSc., Fakulta stavební, ČVUT v Praze, katedra betonových a zděných konstrukcí

Využití drátkobetonu při návrhu nosných drátkobetonových konstrukcí předpokládá, že vyrobený drátkobeton bude zatříděn do pevnostních tříd. Pro statický návrh jsou nezbytné uvedené pevnosti v pevnostní třídě: tlak, tah při vzniku trhlin a dohodnutém přetvoření při ohybové zkoušce trámců.

13.7.2015
Ing. Václav Ráček, Ing. Lukáš Kadlec, prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Dr.h.c., FEng., Fakulta stavební, ČVUT v Praze, katedra betonových a zděných konstrukcí, prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., Metrostav a.s.

Záměrem bylo vytvořit experiment, kde by byly vyvozeny podmínky čistého smyku bez žádného doprovodného parazitního namáhání. Během experimentu je sledována nejen vrcholová pevnost, ale též vývoj sestupné křivky přenášeného napětí při rostoucích smykových deformacích.

29.6.2015
Ing. Pavel Fridrich, Ústav pozemního stavitelství, VUT v Brně

Využití injektáže (chemické metody) k obnově hydroizolace a zvýšení užitné hodnoty stavby, je jednou z přímých metod, která v posledních letech podstupuje rychlý vývoj. Ve své práci se zabývám hodnocením dvou u nás používaných chemických přípravků a jejich vlivem na mechanické vlastnosti malt.

22.6.2015
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., Ing. Pavel Šmíra, Ph.D., Ing. et Ing. Soňa Křivánková, Metodické pracoviště Sanace dřeva, Vědeckotechnický park profesora Lista Brno

Příspěvek prezentuje zařízení Acoustic Pack, které dokáže zaznamenávat zvuk, který larvy vydávají při požeru dřevní hmoty, a to až osmi senzory najednou v několikahodinových záznamech, pomocí kvalitního systému snímání zvukového signálu. Při detekci je zároveň možné si okamžitě poslechnout aktivitu na daném prvku v konstrukci.

15.6.2015
Ing. arch. Simona Švecová, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., FSv ČVUT Praha

V historické kulturní krajině se mohou vyskytovat určité prvky a struktury, které mohou být hodnotou kulturního dědictví. Proč nelze ponechat stavební činnost v krajině bez výraznějších omezení, proč je nutno omezovat způsob a míru výstavby a změn ve využití území?

8.6.2015
Ing. arch. et. Ing. Kateřina Štréblová Hronovská, doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze; Fakulta životního prostředí - Katedra biotechnických úprav krajiny

Ochrana krajinného rázu před vlivy výstavby nebo změn ve využití území je zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pro stavebníky a investory je velmi obtížné předvídat, jaké podmínky pro výstavbu stanoví orgán ochrany přírody.

18.5.2015
Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí

Příspěvek uvádí základní charakteristiky vláknobetonů, které ovlivňují jeho trvanlivost a umožňují zvyšovat návrhovou provozní životnost nosných vláknobetonových konstrukcí. Na výsledcích zkoušek, tj. pevnostních charakteristikách, dosažené homogenitě a karbonataci je tento efekt podrobněji prokázán. Příspěvek se především zaměřuje na drátkobetony, tj. vláknobetony při užití kovových vláken.

27.4.2015
Ing. Orsolya Katona, Katedra kovových a drevených konštrukcií, Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzita v Bratislave

Krížom lepené drevo je materiál, v ktorom sú využité dobré vlastnosti prútových prvkov vo forme plošných prvkov – dosiek a stien. Využívanie krížom lepeného dreva ako stavebného materiálu sa spopularizovalo len v nedávnej minulosti. Je plnohodnotným materiálom nosných konštrukcií obytných budov do výšky deviatich poschodí.

20.4.2015
Ing.arch. et. Ing. Kateřina Štréblová Hronovská, autorizovaný architekt ČKA, doc. ThLic. Ing. arch. Jiří Kupka, Ph.D., Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, katedra biotechnických úprav krajiny

Ochrana krajinného rázu je v současnosti často užívaným institutem v rámci ochrany přírody a krajiny, ovlivňujícím i architektonickou a urbanistickou formu řady stavebních záměrů. Představuje určitá omezení nejen z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb.

13.4.2015
Ing. Martin Sedlmajer, Ph.D., Ing. Adam Hubáček, Ph.D., prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc., Ústav stavebních hmot a dílců a Ústav chemie, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Zeolity jsou přírodní suroviny, které obsahují vlastní zeolitické minerály, doprovázené řadou dalších složek, jako jsou živce, slídy, křemen a další. Tyto suroviny obsahují složky, které reagují s hydroxidem vápenatým. Mohly by tedy být považovány za vhodné aktivní příměsi do betonů, jako částečná náhrada cementu.

6.4.2015
Ing. Linda Veselá, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Katedra technologie staveb, Útvar technologií a materiálů

Schodiště jsou nedílnou součástí stavby a stejně jako u ostatních stavebních konstrukcí je potřeba i u schodiště řešit geometrickou přesnost. Jedná se především o geometrickou přesnost schodišťových stupňů, jejichž rozměry (výška a šířka) mohou výrazně ovlivnit pocitovou pohodu, plynulost a bezpečnost pohybu po schodišti.

16.3.2015
Ing. Pavel Mlejnek, Ph.D., Ing. Aleš Vodička, Ing. Jan Včelák, Ph.D., ČVUT Praha a UCEEB

Článek popisuje systém senzorů sloužících pro detekci zvýšené vlhkosti ve stavebních materiálech, především dřevě. Předpokladem je zabudování sítě senzorů do konstrukčních materiálů dřevostavby a jejich připojení k monitorovací jednotce. Cílem je vyvinout sběrnicový typ senzoru vhodný pro permanentní zabudování do konstrukce již při realizaci stavby.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama