Odborné recenzované články

Předmětem tohoto příspěvku je numerická analýza chování dřevobetonové kompozitní stropní konstrukce, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky a pomocí modelů v programu Ansys vyšetřit její chování v zatížené stropní konstrukci.

Tento článek popisuje výsledky projektu, který ověřoval možnost použití rychlé orientační zkoušky umožňující rychlé prvotní zařazení testovaného betonu s ohledem na jeho mrazuvzdornost. Použitá orientační zkouška vychází z ČSN 73 7325 Stanovení mrazuvzdornosti betonu zkrácenými zkouškami, která byla bez náhrady zrušena.

Předmětem tohoto článku je analytická, numerická a experimentální analýza šikmého středního čepovaní s krátkým zhlavím a konfrontace zjištěných napětí s charakteristickými pevnostmi, používanými při posuzování napjatosti tesařských spojů podle Eurokódu 5.

U betonů vzhledem k možnému vzniku vad v daném provozním zatížení a klimatických podmínkách je nutné navrhovat, testovat a během užívání sledovat rozsáhlý soubor fyzikálních, mechanických či deformačních vlastnosti. Mimo základní pevnostní charakteristiky jsou to také vodotěsnost, vzlínavost, nasákavost, mrazuvzdornost, objemové změny teplotní roztažnost atd.

Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti požadavků na stavby. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.

Stavebný odpad je vedľajší produkt každej stavebnej činnosti. Tento treba niekde uskladniť, nejakým spôsobom zhodnotiť, resp. ďalšou stavebnou technológiou recyklovať. Stavebníctvo je hnacím motorom hospodárstva každej krajiny. Uspokojuje dopyt po základných ľudských potrebách, prispôsobuje výrobu ekologickým, ekonomickým, technickým a dizajnovým podmienkam dopytu.

Podzemné priestory budov sa v súčasnosti často navrhujú a zhotovujú ako vodonepriepustné betónové konštrukcie. V príspevku sa uvádzajú vybrané požiadavky a koncepcie navrhovania a zhotovovania „bielej vane“.

Při těžbě a zpracování hornin vznikají průmyslové druhotné suroviny, pro které dosud nebylo nalezeno vhodné využití. Proto se tyto materiály skladují v odkališti. Předmětem práce byl vývoj hydraulických nízkoenergetických pojivových materiálů, při jejichž přípravě byly tyto odpadní materiály využity jako surovinová složka.

Stropem rozumíme celý konstrukční systém. Přitom rozlišujeme tři funkční vrstvy: skladbu podlahy, nosnou strukturu a stropní podhled. Protože zvolená nosná struktura je dominantní vrstva, označují se stropní systémy podle této nosné vrstvy. Je to trámový strop, panelový strop s dřevěnými žebry, masivní dřevěný strop a spřažený strop ze dřeva a betonu.

Příspěvek pojednává o možnostech sanace napadených dřevěných prvků prostřednictvím mikrovlnného záření. Budou zde popsány přístroje pro mikrovlnnou sterilizaci dřevěných prvků. Dále pak princip mikrovlnné sterilizace. Následuje popis prováděné experimentální činnosti na jednotlivých druzích škůdců. Z prováděné experimentální činnosti byly stanoveny potřebné intenzity mikrovlnného záření pro likvidaci jednotlivých škůdců. V závěru bude doporučena potřebná doba mikrovlnné radiace s ohledem na výkon mikrovlnného zářiče nezbytného pro úspěšnost samotné sterilizace. Budou také doporučena související opatření s ohledem na co nejvyšší úspěšnost a efektivitu zásahu.

Článek se zabývá problematikou bezpečnosti práce s ohledem na práci zdvihacích mechanismů ve výstavbě. Autor poukazuje na základní legislativu týkající se této problematiky, a základní rizika spojená s používáním zdvihací techniky na stavbách.

Pod pojmem ochrana dřeva rozumíme souhrn veškerých opatření, která se provádějí za účelem preventivní ochrany dřeva proti vzniku jeho poruch od biologických a nebiologických vlivů. Nabízíme komentované rozdělení s názornými příklady.

V príspevku sú predstavené výsledky jedinečného experimentu, ktorý sa zameriava na dlhodobé namáhanie drevených priehradových nosníkov s oceľovými doskami s prelisovanými tŕňmi.

K výrazným současným trendům ve stavebnictví lze jednoznačně zařadit použití dřeva jako stavebního konstrukčního materiálu. V oblasti výstavby dřevostaveb byly v několika posledních letech učiněny významné pokroky.

V rámci experimentálních prací byl sledován vliv různých variant disperzní vláknové výztuže (skelná, čedičová, polymerní a ocelová vlákna v délce od 12 do 55 mm a jejich kombinace) na fyzikálně mechanické vlastnosti kompozitu a jeho odolnost vůči výbuchu. Z vyvinutého materiálu byl navržen bezpečnostní odpadkový koš, jehož konečné rozměry, geometrie a skladebné řešení bylo definováno pomocí numerických simulací v programu LS-Dyna.

Článek navazuje na podrobný popis schodiště a představuje znalecký posudek na kvalitativní stav interiérového čepového schodiště kombinace nerez – dřevo – sklo, kde bylo znaleckým úkolem řešit kvalitativní stav dřevěných stupnic. Schodiště bylo samonosné dvouramenné s mezipodestou bez podstupnic a ve 2 NP byla galerie, jejíž zábradlí bylo konstrukčně spojeno se zábradlím schodišťovým, a tudíž lze konstatovat, že galerie byla součástí schodiště.

Článek popisuje schodiště z pohledu konstrukčního, designového, architektonického a v neposlední řadě i vnímání schodiště jako podstatného konstrukčního celku u vícepodlažních stavebních celků z pohledu uživatelů jednotlivých bytů, rodinných domů návštěvníků nákupních center.

Hlavní potřeba vrtání dřeva ve stavebnictví je u prací tesařských, betonářských – na bednění, kolejářských – na pražce apod. Na trhu je větší množství druhů vrtáků do dřeva a k orientaci ve výběru jejich správného typu je vhodné znát některé jejich vlastnosti. Zopakujeme si je a zamysleme se nad tím, proč se vrtáky do pražců nevyrábí sériově.

Jedním z klíčových problémů efektivního používání dřeva jako konstrukčního materiálu je garance jeho technických parametrů. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů (oceli, betonu, plastů), jejichž jakost lze při výrobě ovlivnit podle účelu použití, lze u dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Přitom se rozlišuje třídění konstrukčního řeziva (v praxi dřevěných konstrukcí je převládající) a třídění výřezů/kulatiny pro nosné účely.

Zajištění dokonalé bezpečnosti práce by mělo být zásadním požadavkem, respektovaným ze strany všech účastníků stavebního procesu. To platí především z důvodu rozmanitosti vykonávaných prací a obtížnosti pracovních podmínek ve stavebnictví, stejně jako s ohledem na jednotlivá rizika ohrožení života a zdraví pracovníků během přípravy i realizace stavebních prací.