Odborné recenzované články

Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaných zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Článek přináší přehled vývoje cihel a seznámení s výhledem uplatnění cihel v blízké budoucnosti.

Při hodnocení protipožární ochrany stavebních konstrukcí se projektanti často dostávají do situací, kdy mají pro sledovaný cíl vybrat nejvhodnější variantu. Úloha většinou nebývá jednoznačná a svádí k intuitivnímu řešení. Ve všech těchto případech lze použít rozhodování s použitím matematiky. Tento příspěvek ukazuje ve variantním řešení na možné způsoby hodnocení optimálního výběru protipožárních ochranných prostředků stavebních konstrukcí. Použité metody a principy řešení jsou doplněny praktickými příklady.

Příspěvek popisuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium reálného tepelně vlhkostního chování různých druhů pórobetonových výrobků určených pro zděné konstrukce, a to především z pohledu závislosti tepelněizolačních vlastností na teplotě a vlhkostním obsahu materiálu.

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (v první části textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (1.část textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

Keramické tvarovky s vertikální orientovanými dutinami patří k velmi často používaným stavebním materiálům. Výrobci pro ně standardně uvádějí pouze ekvivalentní tepelné vodivosti ve vodorovném směru kolmo na povrch stěny, což ve většině běžných případů postačuje, protože tepelný tok přes zdivo je obvykle orientován právě takto.

K hlavním škodám způsobeným ohněm v betonových konstrukcích patří porušení pevnosti betonu, jeho praskání, odlupování, změna barvy a deformace prvků. Z těchto škod podstatného významu nabývá snížení pevnosti betonu spojené s jeho následným praskáním. Ačkoliv vyčíslit přesné změny jeho pevnosti je nereálné, lze do jisté míry stanovit jeho poškození na základě měření rychlosti ultrazvuku.

Rodinné domy patří mezi jednoduché stavby, které jsou obvykle prováděny klasickým zděným způsobem s malorozponovými stropy. Ačkoliv jejich technologie výstavby není náročná, je možno při hrubém zanedbání základních technologických postupů a ochrany stavby v průběhu jejího budování způsobit takové škody, které lze jen obtížně odstranit, a to ještě za zvýšených finančních nákladů. Dokladem toho je ukázka jednoho rodinného domku ze zástavby individuálních domků v okolí Prahy na základě znaleckého posudku.

V príspevku je predstavené experimentálne meranie odolnosti a tuhosti dvojice drevených priehradových nosníkov s oceľovými doskami s prelisovanými tŕňmi. Experimenty boli realizované priamo u výrobcu týchto nosníkov vo firme Tectum Novum v Zemnom. Spolupráca STU v Bratislave a výrobcu drevených konštrukcií sa ukázala ako obojstranne prospešná v spoločnom výskumno-realizačnom projekte.

Stromy a vegetace mohou přispívat ke stabilizaci terénu. Na druhé straně je však třeba znát i jejich negativní vliv na stavby, které mohou způsobit jejich poruchy a tím i škody. A právě tyto problémy jsou předmětem tohoto příspěvku.

Hlavní cíl této studie spočíval ve vytvoření a aplikaci výpočtového modelu, který by umožňoval přesnější a objektivnější řešení stěnových panelů namáhaných účinkem horizontálních sil. Z hlediska výztužné funkce panelů v nosných systémech konstrukcí jde o zásadní způsob zatížení.

Jedním ze zásadních bodů při navrhování dřevěných konstrukcí je oblast spojů. Volba vhodného typu spojů v přípojích, stycích a podporových detailech je důležitou součástí návrhu každé konstrukce, protože podstatným způsobem ovlivňuje skladbu konstrukce i dimenze nosných prvků. Únosnost a tuhost spojů je v řadě případů rozhodující pro návrh a působení konstrukce jako celku. Vyšetřování vlivu poddajnosti spojů na celkové působení konstrukcí patří proto k důležitým bodům při navrhování nosných konstrukcí.

V průběhu životnosti spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků dochází v důsledku dotvarování a smršťování materiálů ke změně napjatosti a ke změně celkových přetvoření, což významně ovlivňuje zejména jejich dlouhodobou únosnost. Spolehlivé navrhování spřáhnutých dřevo-betonových konstrukčních prvků z hlediska dlouhodobého působení si vyžaduje takový výpočtový model, který dokáže s dostatečnou přesností předpovídat přetvoření spřáhnutých prvků v průběhu jejich životnosti. Prezentované výpočtové modely představují správné přístupy k této problematice.

Kvalita dřevostaveb souvisí (mimo jiné) s materiálem nosných prvků. V rámci projektu výzkumného záměru byly provedeny zatěžovací zkoušky na dvou různých modelech dřevobetonových stropních konstrukcí s využitím betonu z druhotných surovin.

Metoda likvidace dřevokazného hmyzu horkým vzduchem je známa v Německu již od roku 1930. Do dnešní podoby však dostála mnohých změn a technologických úprav. Smysl má pouze při aktivním napadení hmyzem. Jednoznačný důkaz aktivního napadení je nález živých larev po otesání dřevěných profilů nebo výskyt brouků.

Praktické poznatky získané při průzkumech krovových konstrukcí v podstatě potvrdily a doplnily obecné údaje uváděné v literatuře. Poškození dřevokaznými houbami, zjištěná na jednotlivých prvcích krovových konstrukcí vždy souvisela s nějakou poruchou, vadou nebo špatným technologickým řešením.

Jednoduché, přírodní nátěry k ochraně konstrukčního dřeva před ohněm a požáry byly užívány již ve starověku. Jejich stopy nacházíme na povrchu některých historických konstrukcí (Drdácký et al. 2005). Rozvoj chemického průmyslu v 19. a 20. století umožnil vývoj a pozdější intenzivní aplikaci nových retardérů hoření na dřevěné prvky běžných stavebních konstrukcí.

Náš příspěvek si klade za úkol přiblížit možnosti používání čtyř nejpoužívanějších nedestruktivních defektoskopických přístrojů při stavebně technických průzkumech dřevěných stavebních konstrukcí, jako jsou krovy, stropy či celé roubené nebo hrázděné domy. Metodický materiál by měl objasnit možnost použití, principy a také výhody či nevýhody jednotlivých metod.